tag:blogger.com,1999:blog-12036160921841571482024-03-19T09:47:04.832+01:00...Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.comBlogger736125tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-89805642268860626542024-03-15T17:54:00.000+01:002024-03-15T17:54:36.962+01:00Tíživé ticho<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4YZQX-mrM1D041ljkJidaCpP2DG3H8Nm-EcHj_9mD4wjc2gWiXZHINSH2xJaVFifQbgPuHUJCPRI6SR6QX79wYYWPT8Y8QfY7_uzNKX06v4vXnsj0uG1XZurA2QfgtfEbHyT1Oe7HoS14KrPwMBIVPAagCgxapqGhda-A9Yjo2TUhyphenhyphenTqkZP0ky8mE3-Cz/s349/t%C3%AD%C5%BEiv%C3%A9%20ticho.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="349" data-original-width="250" height="581" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4YZQX-mrM1D041ljkJidaCpP2DG3H8Nm-EcHj_9mD4wjc2gWiXZHINSH2xJaVFifQbgPuHUJCPRI6SR6QX79wYYWPT8Y8QfY7_uzNKX06v4vXnsj0uG1XZurA2QfgtfEbHyT1Oe7HoS14KrPwMBIVPAagCgxapqGhda-A9Yjo2TUhyphenhyphenTqkZP0ky8mE3-Cz/w416-h581/t%C3%AD%C5%BEiv%C3%A9%20ticho.jpg" width="416" /></a></div><br /><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal">Můj návyk na „bryndzovky“ zatím ještě v podstatě
nenastal. Co jsem od autora četla, se mi líbilo, ale není to tak, že bych
musela okamžitě mít vše, co napíše. Dost mě odrazuje to, že jsou knihy
spojovány do „řady s jedním detektivem“. Nevím proč. Zdá se, že bych měla
pokaždé raději jiné vyšetřovatele :) asi si mě tak vychoval Dick Francis. Proto
jsem sáhla po Bryndzově novince, která do žádné řady nepatří a zároveň má být
psychologickým thrillerem. To mám výrazně raději, než čistě detektivní romány
nebo klasické krváky.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Anotace:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Maggie je úspěšnou lékařkou a s manželem Willem
žijí přesně takový život, jaký si vysnili. Jednoho dne však k ní do nemocnice
přivezou postřeleného muže v povědomém oblečení. Maggiin život se nejprve
zastaví a pak obrátí naruby. Přes všechnu snahu se Willa nepodaří zachránit a
Maggie je přesvědčená, že se stal obětí vloupán<span class="endtext">í. Policejní
zpráva zní ale jasně: spoušť stiskl Will sám.</span><br />
<span class="endtext">Maggie je zdrcená žalem i sžíravými otázkami. Její manžel
nebyl sebevrah. Měl toho tolik, pro co žít. Po pohřbu odjíždí Maggie do jejich
prázdninového domu na malém chorvatském ostrově, aby unikla realitě. Jenže
realita ji dostihne i na opuštěném místě a je mnohem temnější, než čekala.</span><br />
<span class="endtext">Vše odstartuje dopis, který jí Will napsal pro případ své
smrti a jenž obsahuje indicie odhalující děsivé tajemství.</span><br />
<span class="endtext">Jak si Maggie skládá střípky dohromady, zjišťuje, že
Willova smrt je spojena s někým z jeho minulosti... S někým, kdo udělá vše pro
to, aby umlčel i ji.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p>
<h3 style="text-align: center;"><span class="endtext"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">…</span></b></span></h3>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Začátek příběhu vrhne hlavní
hrdinku Maggie z vrcholku šťastného života přímo do propasti zoufalství.
V jediném dni přijde o manžela i o pevnou jistotu toho, že byl jejich
vztah šťastný, že k sobě byli upřímní a dokonce pochybuje i o sobě samé.
Jak si mohla nevšimnout, že její manžel má doma zbraň? Jak mohla přehlédnout,
že je na tom psychicky natolik špatně, že ji obrátí proti sobě? Mohla něco
udělat? Mohla tomu zabránit? V naprostém zoufalství a psychické mlze
absolvuje mužův pohřeb a protože je třeba vyřídit jejich pozůstalost
v zahraničí, odjíždí do Chorvatska, kde měli s manželem prázdninový
dům na ostrově.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Maggie zjišťuje, že manželova
smrt přeci jen nemusela být sebevraždou nebo minimálně ne až tak dobrovolnou. A
co hůř její život se záhy ocitá v ohrožení také. Zatím ještě netuší kdo a
proč, ale jak pomalu rozmotává stopy, které jí manžel zanechal, je
k rozluštění záhady čím dál blíž. To se pochopitelně nelíbí tomu, kdo je
na opuštěném ostrově proto, aby pohřbil tajemství hluboko, jak jen to půjde,
klidně i se samotnou Maggie.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">To, že nemám s předchozí
autorovou prací moc zkušeností, se nejspíš ukázalo být výhrou, protože ostatní
čtenáři se často zmiňují, že se jim tato kniha líbila nejméně. Já mohu
srovnávat pouze s jinými žánrovými knihami a z tohoto srovnání příběh
vychází poměrně dobře.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Rozhodně je plus, že mě text
pohltil hned na začátku a rychle vtáhl do vnitřního světa hrdinky. Autor ji
popsal dost dobře, abych se s ní dokázala bez problému sejít na stejné
vlně. Se smrtí manžela se vyrovnávala docela složitě a ukázalo se, že vztahy
s jeho rodinou nejsou úplně ideální. Tchyně se netajila s tím, že si
přeje vnoučata a Maggie dávala jednoznačně přednost kariéře lékařky, která ji
cele naplňovala. Maggie byla vykreslená jako velmi zodpovědný a morálně
srovnaný člověk. Nebyla zbabělá a dokázala jít za svým. Všechny tyto vlastnosti
se později ukázaly být potřebné, i když dost nebezpečné. Kdyby ovšem byla
bezcharakterní zbabělec, příběh by dost rychle skončil. Každopádně oceňuji, že
v těchto ohledech byla popsána věrohodně a sympaticky. Rozhodně bylo možné
se do ní vcítit – nejen díky tomu, že byla vypravěčkou, prožívat vše s ní
a bát se o ni. To považuji za plus. Když se mi totiž stane, že je mi hrdina
jedno, pokazí mi to sebelepší příběh.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Co se příběhu týká, byl jednoduše
velmi čtivý a dokázal si mě udržet. Knihu jsem přečetla za dva dny a celou tu
dobu jsem nenarazila na nudné místo. Ono taky nebylo moc kde, protože příběh
plynul dost svižným tempem. Autor nic zbytečně nenatahoval, občas jsem měla i
pocit, že je všechno rychlé jaksi až moc. <o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Dost se mi líbilo, že se
většina příběhu odehrávala na prakticky vylidněném ostrově. V létě to bylo
turisticky vyhledávané místo, v době děje knihy byl podzim a pohled na
opuštěné hotely byl dost mrazivý. Celý ostrov byl prakticky „městem duchů“.
Musím říct, že to ve mně vzbudilo chuť se do nějakého takového resortu „po
sezoně“ podívat :) Nejsem si ale jistá, že by bylo snadné podobnou lokalitu
najít. <o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">K atmosféře místa
přispívala i skutečnost, že počasí hrdince právě nepřálo. Moře bylo divoké a
rozbouřené, pršelo, fučelo a byla zima. Když jsem pak vzala na vědomí
skutečnost, že Maggie je na ostrově kvůli počasí prakticky uvězněná se třemi
místními muži a někým, kdo jí jde po krku, moc příjemné zjištění to nebylo.
Ovšem do psychologického thrilleru perfektní. Místo a obsazení jako stvořené
pro pronásledování a osnování překvapivých nehod.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Zdánlivé nehody, které Maggie
potkávaly, mě bavily naprosto neskutečně. Uznávám, že to zní divně, užívat si
při čtení nehody… Obzvlášť vydařené pro mě byly zejména scény, kde nějak
figurovala voda. Ať už šlo o skutečně nebezpečnou scénu nebo scénu kde se něco
stát mohlo. Voda prostě umí děsit, zvlášť pokud se hrdina octne pod ní a nemůže
pryč tak snadno, jak by chtěl. Občas se mi zdálo, jakoby se proti Maggie spikl její
dům samotný spolu s okolní přírodou a napomáhal útočníkovi ji dostat.
Nějak si nejsem jistá, jestli je prakticky automatizovaný dům úplně dobrý nápad
postavit na opuštěném ostrově. Stránka napětí a pocit nervózního strachu byl v
příběhu rozhodně dobře zmáknutý. Spolu s Maggie už jsem viděla nebezpečí
za každým rohem.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Abych pravdu řekla, úplně si
nemyslím, že by se některé situace mohly skutečně stát, aniž by je někdo
výrazněji řešil. Sice je známé a tradované klišé, že jižní národy bývají
trochu lehkomyslnější. Přes to, pokud někdo oznámí, že se bojí o život, asi
bych čekala od policie trochu více snahy se k ohrožené osobě dostat. Na druhou
stranu mi nepravděpodobné okamžiky zase tolik nevadily. Ve většině knih mi
nevadí, pokud nejde o vyložené nesmysly a to tady v podstatě nešlo.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Konec mě dostal. Většinou se
příběhy tak nějak doberou k tomu, že hrdina spravedlnost vybojuje stůj co
stůj. Tady byl konec výrazným způsobem jiný. Přišlo mi, že se v podstatě
velmi dobře trefil do toho, jak by vše ve skutečném světě nejspíš dopadlo. Přeci
zase tak nevadí, že vraždíš a dopouštíš se nezákonných machinací, dneska ti vaz
zlomí úplně jiné věci. Až do konce nepřestává pocit nepříjemného napětí a
obrovské nespravedlnosti a bezmocnosti u hlavní postavy. Celou dobu je ve
vzduchu otázka, jak a jestli vůbec může tohle Maggie vyhrát. Jen se divím, že
se víc nezlobila na svého muže, když jí zanechal takové potíže. <o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Epilog mě už moc nezaujal,
ale s tím mívám problémy dost často. Takže to beru čistě za svůj trabl, že
mě podobné ukázky více či méně happy endů otravují.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Celkově jsem se čtením
v podstatě spokojená. Příběh mě udržel napnutou a při čtení jsem se bavila.
Takže za mě dobrý. Není to sice příběh, který bych chtěla číst znova, protože
už bych přišla o prvek onoho neznáma a napětí, ale na první čtení to zážitek
byl.<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. </span></b></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Knihu si můžete
<a href="https://www.grada.cz/tizive-ticho-13114/">prohlédnout tady</a>.<o:p></o:p></span></b></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></b></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuuvlOtLlzdY_TclisiH0S7C8skG738OgWiXwqgbYKS84V9aOK6k7x-_MAb7RYt8QwB2kNRtqFTwsV8GVd1waMFBSVf-H42eoXXG4ovJfc4LBnrdLO1C_PCwJzDDIm2_HfNhn-5JrklyfLD6rCQXXI3Z0J0YS83iRUYMO2ZXbihzz7mc8jnsrmVpj5a8dX/s350/Cosmopolis.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="201" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuuvlOtLlzdY_TclisiH0S7C8skG738OgWiXwqgbYKS84V9aOK6k7x-_MAb7RYt8QwB2kNRtqFTwsV8GVd1waMFBSVf-H42eoXXG4ovJfc4LBnrdLO1C_PCwJzDDIm2_HfNhn-5JrklyfLD6rCQXXI3Z0J0YS83iRUYMO2ZXbihzz7mc8jnsrmVpj5a8dX/w201-h201/Cosmopolis.png" width="201" /></a></b></div><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b><p></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">O knize:<o:p></o:p></span></b></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Autor: Robert Bryndza<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Překlad: Kateřina Elisová<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Vydal: Nakladatelský dům
Grada (Cosmopolis)<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Rok vydání: 2023<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Počet stran: 368<o:p></o:p></span></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></b></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Další knihy autora na bloGu:<o:p></o:p></span></b></span></p>
<p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2021/06/ne-tak-uplne-soukrome-e-maily-coco.html">Ne tak úplně soukromé e-maily Coco Pinchardové</a></span></span><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></p><br /><p></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-65649029264700009912024-03-06T16:46:00.000+01:002024-03-06T16:46:09.545+01:00Pojízdná čajovna splněných snů<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizsdQXdZqh2DJCIz0e6hQAVQkKvpgvEXtKHgWgBvJBpydDDx-SDxtxQPLlfSiPp3nXtNIkFG1iXyXaqy40H6DHDkruX4DfDhxziNE5AZMx3wGPAlfng3XrGtvO9hpd5qiIj_KUEoXqnPc-6pLhyphenhyphenKUZcC4OZtTyEL0TUs98l0S72I1VHubQL9TVWVmrB8yc/s836/poj%C3%ADzdn%C3%A1%20%C4%8Dajovna.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="836" data-original-width="600" height="588" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizsdQXdZqh2DJCIz0e6hQAVQkKvpgvEXtKHgWgBvJBpydDDx-SDxtxQPLlfSiPp3nXtNIkFG1iXyXaqy40H6DHDkruX4DfDhxziNE5AZMx3wGPAlfng3XrGtvO9hpd5qiIj_KUEoXqnPc-6pLhyphenhyphenKUZcC4OZtTyEL0TUs98l0S72I1VHubQL9TVWVmrB8yc/w422-h588/poj%C3%ADzdn%C3%A1%20%C4%8Dajovna.jpg" width="422" /></a></div><br /><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal">Na knihu mě nalákala představa putování v karavanu.
Lákalo mě poznat příběh pojízdné čajovny a dost mě baví i podobné „život-nápravné
akce“ po převratech ve vztazích. Hodně knih je na tom založených, třeba má
oblíbená Caplinová. Protože Čajovna je postavená na podobných principech, měla
by se mi tedy líbit také. Jak to nakonec bylo?</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Anotace:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Rosie má život pod kontrolou. Vypracovala se na
zástupkyni šéfkuchaře v michelinské restauraci, je vdaná za skvělého muže a
budoucnost vypadá růžově. Vše běží podle plánu až do okamžiku, kdy se vrátí
domů a v předsíni najde manžela na odchodu se sbalenými kufry. Rosie se
rozhodne zlomené srdce utopit ve sklence (nebo spíš dvou </span><span class="endtext"><span style="-webkit-text-stroke-width: 0px; font-variant-caps: normal; font-variant-ligatures: normal; orphans: 2; text-decoration-color: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-thickness: initial; widows: 2; word-spacing: 0px;">lahvích) vína a druhý den ráno zjistí, že v alkoholovém opojení koupila
obytné auto! A tak se rozhodne využít příležitost ke změně a vyrazí na životní
cestu se svou pojízdnou čajovnou. Ta sice nezíská žádné michelinské hvězdy, ale
srdce mnoha lidí ano.</span></span><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-size: medium;">…</span><o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Nepochybuji o tom, že jsou na světě lidé, kteří, když
potřebují změnu, jsou schopní mnohého. Hned na začátku příběhu se ukázalo, že
takovým člověkem je i Rossie, i když by to neřekla o sobě ani ona sama. Nudná
Rossie, systematická Rossie, předvídatelná Rossie – to všechno klidně. Ale spontánní
Rossie, ochotná vzdát se dlouhé roky budované kariéry a ze dne na den pláchnout
v karavanu na cesty bez práce a bez životních jistot? Tak to ani náhodou. No,
hrdinka překvapila, ale vezměme to od začátku:</p>
<p class="MsoNormal">Příběh začal koncem. S Rossie jsem se seznámila ve
chvíli, kdy jí její dlouholetý přítel dával kopačky a využil k tomu přesně
tyto vlastnosti – jsi moc usedlá, jak leklá ryba. Tak to chce každá ženská při
rozchodu slyšet! Přitom ten chlap měl dávno naplánovaný život jinde a s jinou.
<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Tak se stalo, že při noční pijatyce na
žal Rossie koupila růžový karavan a rozhodla se prostě začít žít.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Kniha se mi v zásadě líbila a přečetla jsem ji rychle.
Byla velmi nenáročná a příjemná na čtení. Představa života nebo alespoň léta
stráveného v karavanu na cestách od místa k místu, bez povinností a s partou
fajn lidí zní jako recept na ztracené mládí. Něco, co každý člověk občas mívá
ve snech, když leze v neděli večer do postele s představou pracovního
týdne a kolotoče povinností. Takový nový začátek, nová naděje, že všechno je
možné a že život je v podstatě krásná věc, i když se někdy všechno obrátí
posraným navrch. Takový pocit podle mě chtěla kniha předat. Přes to mám k
příběhu několik výhrad.</p>
<p class="MsoNormal">Rossiino řešení vztahového problému na mě byl ze začátku
trochu extrém z ničeho nic. Podle toho jak o sobě mluvila v prvních kapitolách,
bych to do ní vůbec neřekla. Tak rychlé rozhodnutí k obrovskému skoku do
neznáma… Neuměla jsem si představit, že by se všeho vzdala a prostě jen odjela.
V prvních kapitolách jsem viděla, jak se svou prací zabývala, bavilo ji to
(i štvalo), dřela na tom léta. Měla v tom emoce, měla v tom srdce a
věnovala tomu všechno. Sice se cítila vyčerpaná a drásalo ji, že gastronomie je
jedna velká drbárna a všichni o konci jejího vztahu věděli dříve, než ona.
Věděla, že už se nemá v kariéře kam posunout. Stejně se mi však nezdála
jako ten typ, který zvládne udělat tlustou čáru. Nechtělo se mi věřit, že lze
rozhodnutí udělat tak snadno. Ale možná to jde. Jen se mi zdálo, že Rossie
ztrácí zbytečně moc a ještě se připravuje o jedinou jistotu, kterou v životě
má a to, že se uživí i bez svého partnera. </p>
<p class="MsoNormal">Tady vidím první potíž příběhu. Začátek se na můj vkus
dlouho zabýval Rosiinou životní situací před odjezdem. Příběh tak vyplýtval
hrozně moc stránek, než se konečně rozjelo to hlavní. Mnohem více mi vyhovuje
například u caplinovek (s nimiž je kniha srovnávaná), že rozhodnutí už mívají
hrdinky za sebou a čtenář se vše, co k němu vedlo, dozvídá až zpětně a v míře
nezbytně nutné. To ale není výtka ke knize, pouze něco, co mně více vyhovuje a
činí pro mě hlavní postavu uvěřitelnější a příběh stravitelnější.</p>
<p class="MsoNormal">Při čtení se mi zdálo, že všechno utíká trochu moc rychle. Autorka
přeskakovala vše nedůležité a věnovala se jen akci a důležitým scénám. Dočkala
jsem se tak skoků z místa na místo a krátkých pobytů a mezitím jen zmínek,
kolik času uteklo – a fakt mě překvapilo, když jsem se dočetla, že najednou
končí léto. Ono se tedy nebylo čemu divit, protože hrdinka toho měla před sebou
fakt hodně. Konec v práci, začátek cest a cesty samotné. Bohužel na to,
jak zajímavé prostředí pro svou hrdinku autorka vybrala, strašlivě klouzala po
povrchu toho nejlepšího. Ocenila bych – raději než zápletku se dvěma muži (a to
se mi líbila) – přímočařejší vztah zaměřený jen na jednoho muže a mnohem víc
rozpracovanou záležitost s putováním v karavanu a festivaly, čajem,
knihami a zákusky. Festivaly samotné byly asi nejodbytější částí. Hrdinka
prodávala baštu z karavanu, ale o festivalu samotném nešlo zjistit nic. Byla
prostě někde v kempu s autem. Atmosféra úplně chyběla a středem byl
téměř výhradně Rossiin karavan a její dvoumužné dilema.</p>
<p class="MsoNormal">Když jsme u těch dvou mužů, kteří byli středem romantické
zápletky: ano, byl tu trojúhelník, ale poměrně neobvyklý. Musím říct, že mě
tohle pojetí trojúhelníku bavilo. Rossie stála mezi dvěma muži. Sympatickým
nomádem Maxem, který vypadal jak Jason Momoa. Byl vegan a asi ten nejhodnější
obr na světě. Holky po něm samozřejmě pálily. Asi je chlap jako Jason typ mnoha
žen :) já jsem překvapivě zjistila, že pokud se mi daný vzor úplně nelíbí,
poněkud to postavu v mých očích poškodí. Druhým želízkem v ohni pak
byl Ollie. Toho Rossie znala pouze z dopisování. Seznámila se s ním na
stránkách pro karavanisty a Ollie jí radil se začátkem cest a praktickými
věcmi. Byli domluvení, že se časem setkají a Rossie si od toho hodně slibovala,
protože se k ní podle jejího názoru hodil lépe, než Max. </p>
<p class="MsoNormal">Musím říct, že se to autorce podařilo šikovně navléknout
tak, že jsem chvilku váhala s kým Rossie nakonec odjede do západu slunce. Klasicky,
jako každá ženská, naprosto neviděla, co pro ni Max dělá a neustále řešila jeho
domnělé děvkařství a hledala na něm chyby. Na druhou stranu si až
nepochopitelně idealizovala chlapa, kterého znala jen na základě pár dopisů.
Působilo to nicméně opravdově. Jen jsem úplně nepochopila, když se na konci
zápletka s Olliem vyřešila, co z toho všeho měl on vlastně mít.</p>
<p class="MsoNormal">Kniha byla hlavně o Rossiinu váhání mezi Maxem a Olliem.
Mnohem víc o tom, než o cestování. Trochu to byla škoda, ale budování vztahu s Maxem
se mi líbilo. Musím uznat, že vztahová část příběhu byla vážně povedená. A to i
ta, ve které šlo spíš o přátelství a budování komunity podobně smýšlejících
lidí. Rossie hledala sama sebe a zvolila si naprostou změnu celého života.
Naštěstí narazila na lidi, kteří byli ochotní jí pomoci a přijmout ji mezi
sebe. Rossie tak nenarazila v podstatě na žádné problémy. Krom nechutně
ukončeného vztahu na začátku a menšího zklamání na konci ji v knize čekaly
spíš příjemné věci a vztahy.</p>
<p class="MsoNormal">Krom příjemných vztahů příběh nepostrádá ani několik nových
zážitků, které Rossie na cestě zažívá hlavně díky Maxovi a její nové
spolucestující a kámošce Arie. Popsaný zážitek s lezením sice působil dost
směšně, ale to asi nepozná člověk, který sám neleze. Zajímavé bylo poznávání
veganských jídel z pohledu Rossie, která vyrůstala na vaření „máslo, cukr,
smetana“. Strašně se mi líbilo, jak Rossie našla radost v tom, že vaří po
svém a lidem to chutná. Nejsem sice typ, který by hledal uspokojení ve vaření,
ale věřím, že to je skvělý pocit, když lidem chutná. Čajovna sice byla trochu
upozaděná oproti jídlu, ale i tak byla v pozadí trochu přítomná vždycky. Náramně
jsem si ovšem užila Ariino pojízdné knihkupectví. Tohle by byl karavan pro mě.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Celkově se tento příběh asi nestane mou oblíbenou
romanťárnou. Uznávám však, že mě kniha bavila a příběh jsem si dokázala užít.
Pokud autorka napíše další knihu, určitě ji zkusím také.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Za knihu moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Na cesty s karavanem <a href="https://www.grada.cz/pojizdna-cajovna-splnenych-snu-13798/">račte tudy</a>.<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzyCwXkXLzKV_FvFYQ83sRKiKW3WRcSsJyDfxXw5bT5NW_2puCA3kWvonIEvpnJqgizMig4nqSh-76OoIQK9DKT3K75BOEOrnUGhymuq-op6KbMYpthxc5k4XKIk0S7OhBaxW77jiYJbvXIJZ1ThxHYkF1Xgow9v1T27os5nDZFK-sDW_gsm4UQXQwOzn3/s350/Cosmopolis.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="203" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzyCwXkXLzKV_FvFYQ83sRKiKW3WRcSsJyDfxXw5bT5NW_2puCA3kWvonIEvpnJqgizMig4nqSh-76OoIQK9DKT3K75BOEOrnUGhymuq-op6KbMYpthxc5k4XKIk0S7OhBaxW77jiYJbvXIJZ1ThxHYkF1Xgow9v1T27os5nDZFK-sDW_gsm4UQXQwOzn3/w203-h203/Cosmopolis.png" width="203" /></a></b></div><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b><p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">O knize:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Autor: Rebecca Raisin</p>
<p class="MsoNormal">Překlad: Jana Kordíková</p>
<p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)</p>
<p class="MsoNormal">Rok vydání: 2024</p>
<p class="MsoNormal">Počet stran: 296</p><br /><p></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-7975701568295288292024-03-02T12:05:00.000+01:002024-03-02T12:05:08.183+01:00Měsíční rádobych - březen 2024<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUggq5pI3zzgBZZvPUsj9r0kJh_vfIjDs5-AM6kYTUYHeukK1K9qEyDEFAkb-tbt5pEgxOuP2IpA7z7lxLMHse-SDxoOcr5KddJTDjzElJJdsLDefirNA179bujXszZBIWPHkk6nSwbUx54J2Cr1-2bIIrUxo4j4igDIDU3UZz1dwi08ZFviftaciUxUSh/s1920/122123901_2882013208703772_4466412883521581776_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1305" data-original-width="1920" height="393" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUggq5pI3zzgBZZvPUsj9r0kJh_vfIjDs5-AM6kYTUYHeukK1K9qEyDEFAkb-tbt5pEgxOuP2IpA7z7lxLMHse-SDxoOcr5KddJTDjzElJJdsLDefirNA179bujXszZBIWPHkk6nSwbUx54J2Cr1-2bIIrUxo4j4igDIDU3UZz1dwi08ZFviftaciUxUSh/w576-h393/122123901_2882013208703772_4466412883521581776_o.jpg" width="576" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"><p class="MsoNormal">Únor bývá obvykle krátký, ale většinou se mi táhne. Letos
tedy ani náhodou a to je o den delší. Vím, že to začíná být už dost ohraná
písnička, ale fakt čas neuvěřitelně zběsile cválá vpřed. Únor navíc přinesl
počasí vpravdě jarní. Asi více jarní, než co kdy pamatuji. Z plánů na hory
tedy sešlo. Nemůžu ovšem říct, že bych toho nějak extra litovala. Není přeci
nutné každý rok lyžovat. Jsou i jiné pěkné sporty, například lezení. Jo,
lezecké plány mi pořád vycházejí.</p>
<p class="MsoNormal">Co se dalších rádobychových plánů týká, jaksi se mi daří
dodržovat jen ty čtecí. A v únoru jsem měla hodně šťastnou ruku na fakt
extra dobré knihy. Dokonce až tak dobré, že nejde vybrat jednu knihu měsíce,
která byla nej. Přečetla jsem jich deset a z toho nejméně tři byly
superpecky. Asi bych nějakou vylučovací metodou dospěla k té nejlepší, ale
moc se mi do toho nechce, protože bych ostatní odsunula, což si žádná
z nich nezaslouží. Ale tak dobře:</p>
<p class="MsoNormal">Od Sochařů masa jsem očekávala, že to bude paráda. A taky
byla. Pád všech neřádů na tom byl stejně a i od Noční partie, jsem měla velká
očekávání, byť mě ani ve snu nenapadlo, že ji přečtu za neděli. Série Vládci
popela byla rozhodně překvapením a mnohem lepší sérií, než druhá od autora. A
tak nějak mi zůstalo Valentýnské prokletí, což bylo rozhodně největší
překvapení měsíce. Tak že by tak? :D Všechno více či méně oddechové knihy, ale
bavily mě a úplně pohltily a to je hlavní.</p>
<p class="MsoNormal">Konečně se mi rozjíždí také novinkový trh a začínají mi
padat předobjednávky, na které se těším. Šťastný život knihomila pokračuje :D</p>
<p class="MsoNormal">Tolik k únoru. Jde se dál:<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWA3ZyzU7XVXyDLUMWgkGWaVe17DVvj2XxvKW5wWZIeWN5FCcdGHSAFBIe28emkS22CQi2FUY_LLgy9si0QzaZqN0OKElPExTGVGJs4Lm3_aXD9owjYcw48DCyktUQaGx9_wHIw7kLL4nvczcHKclg0Fb1yyDt5bIrkqoS3cj2nd12AoGO2jPAnYK2jJ5R/s1360/c754485a-7f3a-4d40-a60f-e9b6156c020a.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="1360" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWA3ZyzU7XVXyDLUMWgkGWaVe17DVvj2XxvKW5wWZIeWN5FCcdGHSAFBIe28emkS22CQi2FUY_LLgy9si0QzaZqN0OKElPExTGVGJs4Lm3_aXD9owjYcw48DCyktUQaGx9_wHIw7kLL4nvczcHKclg0Fb1yyDt5bIrkqoS3cj2nd12AoGO2jPAnYK2jJ5R/w462-h306/c754485a-7f3a-4d40-a60f-e9b6156c020a.jpg" width="462" /></a></div><br /><p class="MsoNormal"><br /></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Co plánuji na březen?<o:p></o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych čtecí:<o:p></o:p></i></b></p><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Tři vyvolené z února:<o:p></o:p></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Valentýnské prokletí bylo vážně překvapením. Ani ve snu by
mě nenapadlo, že kniha bude tak dobrá. Zvlášť, když vezmu v úvahu, že jsem
ji koupila jen kvůli obálce a nízké ceně. Jasné, je to oddechová YA, ale já si
na to fakt potrpím a baví mě to. Od Sochařů masa jsem měla velká očekávání a
kniha jim dostála zcela a beze zbytku. Nabyla jsem přesvědčení, že autor mě
zklamat prostě nemůže a těším se na jeho další knihy. Dočíst jsem se rozhodla
neřádovskou sérii. Pád všech neřádů očekávání také splnil, čekala jsem sice
nějaký mega konec, což úplně nebylo, ale se zakončením jsem spokojená.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Tři vyvolené na březen</i></b><i style="mso-bidi-font-style: normal;">:<o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna stará více než
3 roky<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Na březen jsem zvolila Odměna z pekla. Koupila jsem si
ji kdysi na bazaru. Fakt myslím, že bude dobrou protiváhou všem těm romantikám
:D</p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna z loňska<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Tady vyberu knihu Tlukot tisíců srdcí. Zase abych vyvážila
tu předchozí, která bude asi maso :D</p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna
z rozečtené série<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Vyvolenou se stává Harrow devátá. Trocha nekromantů nikdy
neuškodí a navíc brzo vychází další díl.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Fakt doufám, že budu mít na knihy stejně šťastnou ruku, jako
v únoru. To byla jedna pecka za druhou. Teď je to zajímavé kombo. Dost se
těším.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych psací:<o:p></o:p></i></b></p><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i><b>Ohlédnutí za únorem:<o:p></o:p></b></i></p>
<p class="MsoNormal">Vzhledem k tomu, jak dobře jsem si vybírala knihy na
čtení, asi nepřekvapí, že na psaní už se mnoho času nedostávalo. No tak jo, ani
jsem na to nesáhla. Jen mě napadly další důležité věci, které to ale zase o
něco natáhnou. Budou však podstatné pro další pokračování. To tak
v podstatě splyne s už napsaným a prostě jen naváže a víc propojí ty
postavy, které si zaslouží trochu pozornosti a zatím jí moc nedostaly.</p>
<p class="MsoNormal"><i><b>Březnové psací plány:<o:p></o:p></b></i></p>
<p class="MsoNormal">Čeká mě pár slaměných víkendů, kdy budu doma sama a budu mít
klid. Místo úklidu se chystám na psací maraton. Držím si palce! Snad zase
nezůstane u držení, ale tlačit na sebe nebudu. Pod tlakem ze mě bohužel
diamanty nepadají. Spíš se to pak nedá číst.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych všednodenní:<o:p></o:p></i></b></p><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Tentokrát to bude krátké. Pokračovat v lezení, pomalu
se rozběhat a přidat trochu jógy. Nic složitého. A hlavně vychutnat si
přicházející jaro.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Březnu zdar!</p>
<p class="MsoNormal">Konec hlášení!</p><p class="MsoNormal"><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhETwNWYYeGg6IoyTdTby-7Kg1vCBbzk9sb2BHRhbYSvsAFQ6_OrJjVHey87kBr3jYeDhyphenhyphenhNFqFDnZe-LrpQyue7nuZnQAlyjxZ1Lx1YLz2t6iyYG6VhIwAOlgzYUcqPl29VWxOnprARfXHgpzDd5X8c2Vt3CGv4GHnjJAghvgbN7zWcyJH7jC-l7nqHqkF/s1040/4f02b27a107c83ff509bd081111b365e.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="584" data-original-width="1040" height="267" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhETwNWYYeGg6IoyTdTby-7Kg1vCBbzk9sb2BHRhbYSvsAFQ6_OrJjVHey87kBr3jYeDhyphenhyphenhNFqFDnZe-LrpQyue7nuZnQAlyjxZ1Lx1YLz2t6iyYG6VhIwAOlgzYUcqPl29VWxOnprARfXHgpzDd5X8c2Vt3CGv4GHnjJAghvgbN7zWcyJH7jC-l7nqHqkF/w474-h267/4f02b27a107c83ff509bd081111b365e.jpg" width="474" /></a></div><br /><p class="MsoNormal"><br /></p><br /></div>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-25661659274715387172024-02-23T18:20:00.002+01:002024-02-23T18:20:45.687+01:00Rebelky z Oxfordu: Jak ulovit boháče<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEXA8QZuAK1RAgE3Gu9szaFf7qbCCE4DdKLPqx1V9ZeDWGqSsMXImpC4bcyNHMIQYOFMlqquUWjjsWQNv2r7mQFZMHJakBixH55awgWea57YFfDKqXbwgOjmwQfB6s66pijzE-xaA-74MsO32PrO-xAGakTM_UIINxMOSWExyKhEB6h33QpiM6Ot-ZY3WR/s844/rebelky%203.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="844" data-original-width="600" height="578" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEXA8QZuAK1RAgE3Gu9szaFf7qbCCE4DdKLPqx1V9ZeDWGqSsMXImpC4bcyNHMIQYOFMlqquUWjjsWQNv2r7mQFZMHJakBixH55awgWea57YFfDKqXbwgOjmwQfB6s66pijzE-xaA-74MsO32PrO-xAGakTM_UIINxMOSWExyKhEB6h33QpiM6Ot-ZY3WR/w410-h578/rebelky%203.jpg" width="410" /></a></div><br /><p><br /></p><p class="MsoNormal">Původně jsem si myslela, že už v sérii nebudu
pokračovat. Hattii – hlavní hrdinku třetího dílu - jsem si v předchozích dílech oblíbila
nejméně a tak mě její příběh zase tolik nelákal. Nakonec jsem se nechala zlákat
na téma, které tato série má krom romantické linky. V sérii Rebelky
z Oxfordu totiž nejde o pouhou romanci v historických kulisách.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Hattie Greenfieldová má plné zuby svého příliš
chráněného života a její studium umění na Oxfordu neprobíhá tak, jak si
představovala. Pustí se proto do malého dobrodružství, které neskončí dobře – u
oltáře se zasmušilým Skotem Lucianem Blackstonem. Přijde na to, že může získat
vše, pokud bude ochotná dát všanc své srdce?<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><span style="font-size: medium;">…</span><o:p></o:p></span></b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Třetí díl Rebelek se od předchozích mírně
odlišoval. Hlavní hrdinka tentokrát byla z nejlepší společnosti. Její
romantický příběh byl také výrazně jiný. K přitažlivému manželovi přišla
kvůli jednomu neuváženému polibku a nechtěnému sňatku. Tématem knihy se stal
onen sňatek dvou lidí z rozdílných vrstev společnosti. K tomu autorka
samozřejmě pokračovala v načaté lince boje za ženská práva a přidala náhled
do života lidí z nejchudší společnosti – horníků. Ostatní témata knihy
v mých očích tentokrát o dost překonala romantickou linku. Ale to bude asi
můj problém, protože jsem si prostě moc nesedla s Hattie. Možná i právě
proto ve mně její osoba vyvolala tolik dojmů, takže následující řádky budou
dost často o ní samotné.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Hlavní hrdinka příběhu je slečna z bohaté
rodiny. Vychovávaná jako poslušná holčička, která se k ženám bojujícím za
svá práva přidává na tajňáka, aby táta nevěděl. Musí přeci dbát o svou pověst! Krom
toho taky studuje malířství a umění a, což je trochu překvapivé vzhledem
k jejím politickým aktivitám, sní o manželství. O tom, jaký její muž bude,
jak si budou rozumět… Má dokonce vyhlédnutého gentlemana, lorda, který
s ní chodí kreslit do kurzu. Její naivní představy o manželství rozbije na
kusy skandál, v němž hraje hlavní roli ona a jistý velmi bohatý, leč značně
společensky nevhodný pan Blackstone. A najednou je z Hattie vdaná paní. <o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Hattie, přes to, že se angažuje v ženských
právech, je stran života nebohatých lidí a skutečných manželek značně naivní
(což je pochopitelné). A jako naivní rozmazlená holčička, plná předsudků, se
taky dokáže chovat, když všechno nejde podle jejích snů a něco se dotkne její
hrdosti nebo představ o tom, jaké by věci být měli (to už moc sympatické není).
Dost jsem obdivovala Luciana, jak dokázal být trpělivý. Hattie měla obrovské
štěstí na manžela, jen musela přehlédnout přes zraněné ego, aby to pochopila. A
přitom měla informace o případech žen, kterým se děly daleko horší věci, než
svatba se sice nechtěným, ale na tehdejší poměry velmi tolerantním mužem.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Jistě, Lucian Blackstone nebyl žádný svatoušek.
Byl to tvrdý, neústupný obchodník. Ne zrovna jemný gentleman, protože
nepocházel ze stejné společenské vrstvy jako Hattie. Vypracoval se sám
z nejchudších poměrů a ne pokaždé se jednalo o poctivou práci. Shrnout by
se to dalo asi tak, že dělal vše proto, aby přežil. V zásadě ale bylo
možné jeho vůli a odhodlání obdivovat a to včetně některých ne zrovna čistých
praktik, když člověk poznal jeho důvody. Hlavně i on se snažil bojovat za
spravedlivější svět.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Tihle dva docela rozdílní, ale v mnohém stejní,
lidé byli postrčeni k sobě částečně náhodou a částečně plány jednoho
z nich. Ani jeden nemá situaci zrovna lehkou – Hattie bojuje
s vlastními představami o budoucím manželovi, s ponížením
z toho, jak ke svatbě vůbec došlo a také s vlastní naivitou, předsudky
a výchovou. Lucian má potíže se svou náturou a minulostí, v níž rozhodně
nebyl vychován k tomu být zjemnělým manželem holčičky z lepší
společnosti. Jeho manželka má sice dost očekávání společnosti a toho, že je
považována za hodnou a poslušnou ženu a chce se jí bojovat za svá prává –
zároveň jí ale velmi vyhovují pravidla a privilegia jejího postavení. Ovšem
pouze ta, která neomezují ji, ale Luciana. Zkrátka dokáže se chovat jako
dětinská rozmazlená fúrie, která si ráda hraje s ohněm, ale za to, že se
spálila, může někdo jiný.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Jak je v této sérii zvykem, autorka se
nespokojila jen s pouhou historickou romancí, ale vložila do příběhu i
hodně zajímavá témata, která pálila tehdejší dobu a rezonovala společností.
Nebylo to jen pozadí zmíněné pro zajímavost, ale velmi podstatná část příběhu.
Kvůli fakt super prostředí a dost bolavým tématům tehdejší doby jsem měla sklon
zajímat se daleko víc o ony problémy než o tom, co se slečně Hattie honí hlavou
– naštěstí právě její přerod jako osobnosti byl velkou součástí těchto
problémů. Její milostný příběh sice nebyl špatný, ale ona mě jako hrdinka
romantického příběhu zaujala daleko méně, než ostatní, byť vedlejší postavy
(nebo hlavní hrdinky předchozích dílů).<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"> Asi bych
měla mít pro Hattie větší pochopení, ale nějak to nešlo. Problém byl
v tom, že ve srovnání s ostatními ženami si mohla dost gratulovat,
jen jí to muselo dojít. Uznávám ale, že nápad ukázat vše z pohledu ženy
z vyšší společnosti s patřičnou správnou výchovou té doby, bylo
zajímavé. A bylo také zajímavé sledovat, jak se v Hattie předsudky lámou a
ona mění pohled na některé věci. V tomto byla rozhodně zajímavou postavou,
i když mi pila krev svou úzkoprsostí a sobectvím – třeba taková Scarlett O´Hara byla o dost
lepší a více opravdová a přitom v podstatě bojovala stejnou bitvu.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Autorka novopečenou paní Blackstonovou
v knize zavede pryč z londýnské vyšší společnosti, mimo oxfordskou
vzdělanou elitu, až na sever do Skotska. Hattie se tam seznámí s hornickou
komunitou, pochopí, jak skutečně ženy žijí. Zjistí, že nejen muži, ale i ženy a
děti pracují v dolech za mzdu poněkud směšnou, bez ohledu na nebezpečí.
V příběhu se toto rozebralo fakt hodně, včetně toho, jak se tyto ženy
dívaly na ženské volební právo a demonstrace za ně vzhledem ke svým životům.
Protože Hattiin manžel pocházel ze stejných poměrů, přišlo na řadu i téma toho,
jak vysoká londýnská společnost přijímala zbohatlíky bez dobrého rodinného
jména v zádech. Mnoho mužů z těchto privilegovaných vznešených kruhů
žilo na dluh a považovalo se to za normální – dokonce, když se po nich
odvažovali věřitelé vymáhat dluhy, byli to oni, kdo byl ten špatný – toto byla
mimochodem jedna ze skvrn na Lucianově pověsti a jeden z předsudků, který
musela Hattie překonat. Hodně se také řešila práva žen v manželství a
vzdělávání žen. S Hattie lomcovalo její největší téma – nedůstojný způsob,
jakým se do manželství dostala a její hrdost, která tím utrpěla největší ránu.
Byla jsem docela napnutá, jestli se jí to vůbec povede překonat. Moc to
nevypadalo, protože uražená sebeúcta holt bolí. A tak se chovala dětinsky,
sobecky a bezcitně vůči manželovi, zatímco projevovala soucit kdejakému
gaunerovi, aby mohla manžela pořádně dusit za to, jakým způsobem si ji vzal.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Překvapivě mě natolik zaujala ostatní témata, že
mně romantická linka nepřišla až tak pro knihu zásadní. Ve chvíli, kdy se
změnila v erotickou, mě dokonce začala mírně otravovat. Hattie pro mě
zkrátka nebyla postava na erotickou linku tak, jak byla napsaná. Asi jsem si na
ni zvykla z předchozích knih jako na naivní slečinku a obrat v jejím
smyslném chování byl pro mě až moc zhurta. Popisy těchto peprných okamžiků v knize
klidně mohly chybět a bylo by to jen ku prospěchu věci. Líbila se mi ta fáze
vztahu, kdy se s manželem poznávali, hledali k sobě cestu a bojovali
s prostředím, z něhož pocházeli a výchovou a sami se sebou. To byla
naštěstí většina knihy.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Na konci pro mě bylo mírně nepochopitelné jisté
Hattiino rozhodnutí a to i vzhledem k povaze hrdinky a předchozímu průběhu
vztahu. Autorka si to v doslovu obhájila, ale kdybych nečetla doslovy…
Zkrátka Hattie pro mě nepochopitelně riskovala budoucí štěstí pro principy,
které z pohledu toho, co jí Lucian jako manžel byl ochoten poskytnout, se
mi zdály prostě jen jako paličatost holky, která si chce hrát na dospělou a
přitom stále trucuje, jako děcko. Mně osobně by to nestálo za riziko, že přijdu
o muže s takovým přístupem k manželství, jako měl Lucian. No, je to
romantický příběh, takže se Hattie svého šťastného konce dočkala. Jestli si to
zasloužila, to je věc druhá. Až do konce zůstala sobeckou holkou, která se
starala jen o to, co ona chce, nač má mít právo a co jí ostatní mají poskytnout
bez ohledu na ně samotné, jejich potřeby a city. <o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Tento díl se autorce skutečně podařil
v jedné věci. Ukázala v mnoha věcech docela dobře povahu dobře
vychované ženy tehdejší společnosti, která se nespokojí se svým osudem. Hattie
hledala cestu jak vybalancovat požadavky společnosti a svou představu o životě,
jaký by chtěla. To bylo sympatické. S některými jejími chvilkami jsem
mohla nesouhlasit a kroutit nad nimi hlavou, já ale žiji v jiné době,
s jinou výchovou a jsem starší než ona. Některé scény, které Hattie
dělala, působily dost nelogicky a nepochopitelně, někde se chovala jako
spratek, který svými činy odporoval tomu, co chtěl a vyloženě si šlapal po
štěstí. Tyhle scény v knize nemusely být, nebo jich nemuselo být tolik.
Také bych ubrala na erotice, protože s danými postavami prostě působila
nepřirozeně a lepší by byla lehčí rukou napsaná. Chápu nicméně, co se tím
autorka snažila naznačit, i když to nevyšlo.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Celkově knihu doporučím, i když se mi líbila ze
série nejméně. Pokud si sednete s Hattie, bude to pro vás příjemná
historická romance. Nepovedený konec ignorujte :) Za přečtení kniha stojí už
jen proto, že nejde o tuctovou romanci, ale o knihu, která ukazuje důležité
věci, které sice dnes považujeme za běžné, ale před námi musely být generace,
které žily v úplně jiných podmínkách a ženy, které nám naše privilegia
musely vybojovat. <o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. </span></b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Příběh <a href="https://www.grada.cz/rebelky-z-oxfordu-jak-ulovit-bohace-13676/">najdete zde</a>. </span></b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Celou oxfordsko-rebelkovskou sérii pak <a href="https://www.grada.cz/autor/dunmore-evie/">hledejte tady</a>.<o:p></o:p></span></b></p><p class="MsoNormal"><b> </b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibBawLz3Gz5DX79BQYfQehUPP2PMM-SxbMjRkhH6ieZ6ey_9PCp4Z3C07j5FtsaWmxc8Whyphenhyphen_i8i-UhwB7nkgRmYgsFE1gD2wMSOd2UsqqiUj0sobKfkyRPZ4kxSEHaFZEcRrfTrGVhufLoMdiKUyjjqyd0_LURU33FuyPgAY00TwdH8wgGLV0o5HhYy-1t/s350/Cosmopolis.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="205" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibBawLz3Gz5DX79BQYfQehUPP2PMM-SxbMjRkhH6ieZ6ey_9PCp4Z3C07j5FtsaWmxc8Whyphenhyphen_i8i-UhwB7nkgRmYgsFE1gD2wMSOd2UsqqiUj0sobKfkyRPZ4kxSEHaFZEcRrfTrGVhufLoMdiKUyjjqyd0_LURU33FuyPgAY00TwdH8wgGLV0o5HhYy-1t/w205-h205/Cosmopolis.png" width="205" /></a></b></div><b><br /></b><p></p><p class="MsoNormal"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Další díly série na bloGu:<o:p></o:p></span></b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2022/02/rebelky-z-oxfordu-jak-svrhnout-vevodu.html">Jak svrhnout vévodu</a><o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2022/07/rebelky-z-oxfordu-jak-zkrotit-svudnika.html">Jak zkrotit svůdníka</a><o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p><p class="MsoNormal"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">O knize:<o:p></o:p></span></b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Autor: Evie Dunmore<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Série: Rebelky z Oxfordu (3. díl)<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Překlad: Michaela Martinová<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Rok vydání: 2023<o:p></o:p></span></p><p>
</p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Počet stran: 408<o:p></o:p></span></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-88101925420417380632024-02-16T18:34:00.000+01:002024-02-16T18:34:40.152+01:00Láska nadivoko<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinN6xhRZ9vJAilScfWEXwR8ynZy7Ul8sPb7rbheI6xiZ-p1fsTSTScrvblJ35WEt4KnSoKB8eNBY7FnMqpPMgRmz9Rr-hX51KRIP8odu_xvK8NDdKDT8BVu2_1dGNRIc5Pcx-M8dOQbsN8Zuxcb1PmqzGCJLdpj7xotNf4QIWi4VnjGMo0e2OFDe5BM6Ax/s768/l%C3%A1ska%20nadivoko.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="506" height="605" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinN6xhRZ9vJAilScfWEXwR8ynZy7Ul8sPb7rbheI6xiZ-p1fsTSTScrvblJ35WEt4KnSoKB8eNBY7FnMqpPMgRmz9Rr-hX51KRIP8odu_xvK8NDdKDT8BVu2_1dGNRIc5Pcx-M8dOQbsN8Zuxcb1PmqzGCJLdpj7xotNf4QIWi4VnjGMo0e2OFDe5BM6Ax/w399-h605/l%C3%A1ska%20nadivoko.jpg" width="399" /></a></div><br /><p><br /></p><p><br /></p><p class="MsoNormal">Po tom, jaký úspěch u mě měla kniha Osamělá holubice, jsem
dostala chuť na další knihu z prostředí amerického západu. Tentokrát se
ovšem jedná o oddechový, romanticko dobrodružný příběh. Od autorek jsem četla
už jednu sérii, která mi stylem psaní sedla, tak jsem si říkala, že tohle mě
bude bavit. A taky jo.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Lily vyrůstala jako dcera známého
lovce pokladů a věčně nepřítomného otce Duka Wildera, a tak neměla pro tuto
profesi příliš mnoho trpělivosti ani mnoho peněz v bance. Zlomit se ale
nenechala. S pomocí otcových vzácných, ručně kreslených map vodí turisty na
výpravy za smyšlenými poklady do červených kaňonů Utahu a doufá, že se jí<span class="endtext"> podaří vydělat dost peněz, aby mohla vykoupit milovaný
rodinný ranč, který otec před lety prodal. Sotva ale platí účty a vše se ještě
zkomplikuje, když se objeví nová skupina, ve které pozná muže, jenž jí před
lety zlomil srdce, a jehož by nejraději zavedla daleko do pustiny a s klidným
srdcem ho tam nechala.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><b><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><span style="font-size: medium;">…</span><o:p></o:p></span></b></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Od knihy jsem
očekávala docela málo. Rozhodně jsem nechtěla najít další Osamělou holubici.
Spíš jsem chtěla něco málo romantiky, krásné prostředí, výlet na koních… Prostě
po všech stránkách příjemnou a odpočinkovou četbu.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Příběh, který
jsem v knize dostala, se rozvíjí docela pomalu a ke konci najednou nabere
tempo a spoustu zvratů. Prolog je celý šťastný a zalitý sluncem – hlavní
hrdinka Lilly konečně zdědí rodinný ranč a těší se, jak na něm bude žít a
pracovat se svou velkou životní láskou Leem. A lásku si slíbili opravdu
nekonečnou. No… co říct. Jí bylo devatenáct, jemu něco málo přes dvacet a život
měl s nimi jiné plány. Dvojici rozdělil na dlouhých deset let.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Po letech se ti
dva opět setkají v krásné přírodě Utahu, kde se Leo stává (spolu
s přáteli) Lilliiným klientem při dobrodružné dovolené na koňském hřbetě.
Mají absolvovat týden v sedle při cestě po stopách desperátů
z divokého západu a hledání jejich „pokladu“. Na začátku nikdo netuší, že
zábavná cesta, kterou mělo původně komplikovat jen romantické drama mezi hrdiny
a bolavý zadek ze sedla, se změní ve skutečný hon za opravdovým pokladem.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Hlavním
postavám jsem přišla na chuť celkem rychle a byly mi docela sympatické. Možná
až na jména. Leo a Lilly, to je trochu k zasmání, jako dětská kreslená
groteska. Můj problém, uznávám :) K Lilly by mi, vzhledem k její
povaze sedělo úplně jiné jméno, nějaké míň naivní a princeznovské. S jejím
způsobem života nebyla princezna ani náhodou. Líbilo se mi na ní, že věděla, co
chce, co naplňuje její život a šla si za tím.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Leo byl sice
chytrý chlap, který se dokázal postarat o mladší sestru. Byl očividně hodně
obětavý, když ji zcela upřednostnil před sebou. Taky byl dost chytrý. Bohužel
se v příběhu našly momenty, kdy na mě kvůli té své dobrosrdečnosti a počáteční
zamlklosti působil trochu jako trouba, obzvlášť vedle rázné kovbojky Lilly.
Jeho postavu bych ocenila trochu charakterově výraznější.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Láska mezi
hrdiny byla celkem sympatická a dostatečně dobře podaná, aby byla uvěřitelná.
Je hezké si myslet, že by to mohlo takto být a že velká láska neuvadne ani po
deseti letech, že ani jeden nepotkají nikoho jiného, protože jsou prostě
souzeni sobě. A pak stačí jen náhodné setkání a ne zcela uhaslá touha se znova
nastartuje. Osobně myslím, že by to tak klidně i mohlo být, jen nevěřím tomu,
že ani jeden nepotkali nikoho dost zajímavého v době mezi nimi. Jasné,
autorky neměly čas dopodrobna rozvíjet jejich životy, když byli od sebe... Kuš,
nebudu rýpat, měla to být osudová láska, byla to osudová láska.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Jediné, co mi
připadalo trochu neuvěřitelné, byl způsob, jakým došlo k rozdělení
dvojice. Dříve snad, když nebyl internet ani telefony, ale v dnešní době
je to spíš důkaz neschopnosti komunikovat. Kdyby se totiž oba milovali tolik,
jak autorky tvrdí, nejspíš by ve skutečném životě prostě neodpadli na tak
dlouho. Na druhou stranu, když je dvojici potřeba rozdělit, v málokteré knize
se to povede udělat přesvědčivě. A konec konců kniha nebyla o rozchodu, ale o
opětovném setkání po letech. Touhu nebylo potřeba obnovit, pouze důvěru.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Kniha nabízí
lehce naivní, ale milé a odpočinkové čtení – takže vlastně to, co jsem chtěla.
Dobrodružná a romantická linka byly celkem vyvážené, obojího bylo v knize
zhruba stejně. S romantikou jsem ostatně dost spokojená. Přidala bych víc
putování, víc hádanek a napínavých okamžiků, v nichž by se hrdinové
sbližovali. Samotné hledání pokladu bylo v knize až v poslední
třetině a bavilo mě to tak, že prostor tomu věnovaný nestačil :) Jednání
některých postav bylo kvůli blížícímu se konci knihy taky dost zbrklé a
nepůsobilo opravdu důvěryhodně. Možná, kdyby bylo těch nečekaných zvratů a
náhlých úletů v jednání některých postav méně, bylo by to lepší. Na tolik
zvratů prostě nebylo v knize dost prostoru. Některé události tak působily
nepravděpodobně nebo překombinovaně a chování postav bylo nápadně nelogické a
účelové. Na druhou stranu jde o oddechovou romantiku, nelze tedy čekat, že
všechno bude mít přísnou logiku kvalitní detektivky a postavy dokonalé
profilování. Záporáci byli prostě záporní a jednali z obvyklých pohnutek,
chovali se jako paka, oplývali negativními vlastnostmi a negativními vzorci
chování a v příběhu působili jako typičtí westernoví banditi. Klaďasové
oproti tomu byli mírní jako holubičky, chytří, pěkní, mužní, vždy gentlemani…<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Jedna situace,
kdy došlo k velkému zvratu, mě hodně překvapila. Tedy ani ne tak, že se
„něco“ stalo. To se konec konců nabízelo do zápletky, ale spíš tím, jak se
hrdinové rozhodli situaci řešit. Já na jejich místě bych se asi nerozhodla
pokračovat v cestě za pokladem, když by se stalo to, co se stalo. A to bez
ohledu na to, komu se to stalo. Autorky sice přišli pro svoje postavy
s v celku uvěřitelnou výmluvou, ale stejně prostě nevěřím tomu, že by
to byli lidi schopní nechat takto být.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Co musím
opravdu pochválit, je zvolené prostředí a zápletka s turistickými
výpravami. Autorky tak mohly využít nezvyklé krásy krajiny i zábavných,
kovbojsky a indianajonesovsky laděných činností pro bandu měšťáckých turistů.
Právě to prostředí a hledání pokladu udělalo jinak stokrát ohraný zamilovaný
příběh nevšedním a neokoukaným. Upřímně musím říct, že takový výlet bych si
taky dala líbit, jen tedy bez těch padouchů a úrazů. Krajina byla popsána dost
pěkně a vidět ji z koňského hřbetu by byl nevšední zážitek. Vydat se po
stopách známých banditů amerického západu by mě fakt lákalo.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Hledání pokladu
mě bavilo. Tak trochu ve stylu Indiana Jonese. Hádanky na cestě za pokladem
byly fajn. Škoda, že tato část nebyla více rozpracovaná a klidně i delší.
Zlouni by tak dostali víc prostoru a jejich jednání by bylo uvěřitelnější. Mohli
by víc škodit a hrdinové by víc zažili.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Dost mě
potěšila decentně podaná erotika, protože v předchozí sérii od autorek
bylo dost žhavo :) pokud si tedy nepotrpíte na nahaté scény, tady jsou hodně
odlehčené. Jasně, to není překvapení, protože o erotický román nejde, ale
trochu jsem si říkala, jestli autorky, které jsou to zvyklé psát co
nejpeprnější, neujedou i v romantice dál, než by bylo fajn. Tak neujedou
:) Jen jsem si říkala, kolik bych měla chuti na sex po týdnu stráveném
v sedle bez sprchy a s vyhlídkou na další sprchu v nedohlednu.
Ale to je jen takový civilizací zhýčkaný pohled na věc :D není potřeba si tím
kazit atmosféru. Při čtení mě to každopádně nenapadlo, až potom. Což je
jednoznačně důkaz, že autorky umí zaujmout.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">To mě přivádí
k tomu poslednímu. Kladem příběhu je jednoznačně velmi čtivý styl psaní a
plynulé utíkání děje. Nikde jsem se nezadrhla a věci, které úplně nesedí nebo
nedávají logický smysl, jsem dokázala bez problémů přeběhnout. Vlastně jsem si
některé problémy uvědomila až na konci čtení. Takže dojem z příběhu mi nic
nekazilo. Opravdu jsem si užila popisy přírody i cestu za pokladem a znovuobjevování
citů mezi hlavními postavami. Docela obdivuju, že autorky dovedly vzájemnou
touhu hlavních postav přesvědčivě předat, protože zase tolik prostoru pro to
neměly a do knihy nacpaly celkem dost děje. O něco méně přesvědčivě na mě
působilo jednání některých vedlejších postav. V oddechové literatuře jsem
ale ochotná ledaco odpustit.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Celkově mohu
knihu doporučit všem, kteří hledají příjemnou a lehce napínavou knihu
s osudovou láskou a dobrodružnou zápletkou v zajímavém prostředí. Je
to opravdu oddechovka, u které si krásně odpočinete. Pokud vám ale vadí trochu
překombinované a nedotažené zápletky, budete možná po dočtení lehce podráždění
:)<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><b><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Za knihu moc děkuji nakladatelství Jota. </span></b></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><b><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Příběh můžete <a href="https://www.jota.cz/laska-nadivoko.html">najít zde</a>. <o:p></o:p></span></b></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><b><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></b></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrJjaw-kFqYAKdVOEDSJcRRWf9whSuAAXbdSM9h4bLrFvkC6hu8RvnFFch0hFkmh7saL5k4UMhkhydp_s6ECtWvB_5GKLSUv5RYhL8s_zv0WOI2E0mpTVzAsnxurNgorCqU7lbKtgf96tvCJvTzo3Jjv9maX1iICyZBsPKYwzSg5dIm9XfDHmcFv5_URL1/s225/Jota.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="225" data-original-width="225" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrJjaw-kFqYAKdVOEDSJcRRWf9whSuAAXbdSM9h4bLrFvkC6hu8RvnFFch0hFkmh7saL5k4UMhkhydp_s6ECtWvB_5GKLSUv5RYhL8s_zv0WOI2E0mpTVzAsnxurNgorCqU7lbKtgf96tvCJvTzo3Jjv9maX1iICyZBsPKYwzSg5dIm9XfDHmcFv5_URL1/s1600/Jota.png" width="225" /></a></b></div><b><br /></b><p></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><b><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">O knize:<o:p></o:p></span></b></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Autor:
Christina Lauren<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Překlad: Jan
Sládek<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Vydal: Jota<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Rok vydání:
2023<o:p></o:p></span></span></p><p>
</p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; color: #333333; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Počet stran:
376</span></span><o:p></o:p></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-37171648656268578692024-02-02T17:54:00.000+01:002024-02-02T17:54:44.483+01:00Měsíční rádobych - únor 2024<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsY1jALksNWyXnCnvG1DDjOQl8HMoK-GMcefgfTT5AA8LPXqX87iBTzDUUFSyO0rJEyV_Q8R9YanBHEZJ52cabOyh8tkm__nULDG0VqhVUtjLI1x4LVr79opKWCRwpScn1Ibg_xa2aehtyOo4IUyMw3l3C2OaJZYd6tp7KZWhNd088umungFhvQ_bbj9RQ/s1000/2022-WinterBreak.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1000" data-original-width="1000" height="470" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsY1jALksNWyXnCnvG1DDjOQl8HMoK-GMcefgfTT5AA8LPXqX87iBTzDUUFSyO0rJEyV_Q8R9YanBHEZJ52cabOyh8tkm__nULDG0VqhVUtjLI1x4LVr79opKWCRwpScn1Ibg_xa2aehtyOo4IUyMw3l3C2OaJZYd6tp7KZWhNd088umungFhvQ_bbj9RQ/w470-h470/2022-WinterBreak.png" width="470" /></a></div><br /><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal">Je tu únor. Může mi někdo vysvětlit, jak je možný, že leden
tak utekl? Jsem zvyklá, že se každý rok táhne a letos nic. No neva. Co va
podstatně víc, že letos se leden nevycajchnoval se sněhovou nadílkou. Jediné,
čeho jsme užili, byly dva dny ledovky a to není nic, z čeho by se jeden
radoval. Třeba bude v zimní nadílce únor úspěšnější. Na jaro je ještě času
dost.</p>
<p class="MsoNormal">Co se rádobychových plánů týká, musím se pochválit a
poplácat po ramenou. Plán na leden vyšel perfektně. Zdá se tedy, že krátkodobé
měsíční cíle u mě budou tím správným řešením předsevzetí :D Pokračuji tedy dál
s tímto konceptem sebemotivace. Odlenochování mého flákačského já už bylo
víc než potřeba!</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrH-ii58H07I5KZ4wxCUBDuYu3iVwkZp8u38TgQguaYzFOlCAGVgORnlA8Ryay74bFwM9lUVsc__agKiDn9_cK3872E2BD4owfjZU1bO5jmxOmGJJdDs_GIzIXBtvDqWdk7wu4UAn1Ze-JxLuSEV3Fbl2at4IsIb_GY86cfTwWKk5U-1mcptoTV71YVqc_/s4608/135516501.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3456" data-original-width="4608" height="350" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrH-ii58H07I5KZ4wxCUBDuYu3iVwkZp8u38TgQguaYzFOlCAGVgORnlA8Ryay74bFwM9lUVsc__agKiDn9_cK3872E2BD4owfjZU1bO5jmxOmGJJdDs_GIzIXBtvDqWdk7wu4UAn1Ze-JxLuSEV3Fbl2at4IsIb_GY86cfTwWKk5U-1mcptoTV71YVqc_/w466-h350/135516501.jpg" width="466" /></a></b></div><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Co tedy plánuji na únor?<o:p></o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych čtecí:<o:p></o:p></i></b></p><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Tři vyvolené z ledna:<o:p></o:p></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Jak jsem předpokládala, není takový problém vybrat si tři
knihy, jakkoli odleželé, a skutečně je za měsíc přečíst.</p>
<p class="MsoNormal">Tajemství Heavenu byla příjemná oddechovka, možná s trochu
uspěchaným a mírně neuvěřitelným koncem, ale rozhodně mě bavila číst. Vracet se
k ní nicméně nebudu a pošlu ji dalším čtenářům. Čaropisci byla naprostá
pecka. Neskutečně mě zaujalo fungování magie ve světě, který autor vybudoval. V sérii
nejspíš budu pokračovat, i když konec knihy mě uspokojil dostatečně a je
natolik uzavřený, že by mi to i stačilo. Atlasův paradox také nezklamal. Kniha
pokračuje ve stejném rozjímavém duchu, jako předchozí díl. Nečte se úplně
snadno a oddechově, ale baví mě to.</p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><o:p> </o:p></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Tři vyvolené na únor</i></b><i style="mso-bidi-font-style: normal;">:</i></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna stará více než
3 roky<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Na únor jsem zvolila Valentýnské prokletí. Nějak se mi k únoru
hodí :D Koupila jsem ji ve slevách v roce 2020. A – šokující – zatím na ni
nedošlo. Jako ostatně na většinu z této kategorie.</p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna z loňska<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Tady vyberu knihu Sochaři masa. Dostala jsem ji k Vánocům,
a protože předcházející kniha autora mě posadila na zadek, doufám, že to dokáže
i tato.</p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna
z rozečtené série<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Vyvolenou se stává Pád všech neřádů. První díl byl pecka. O
druhém tedy nemám důvod pochybovat. Jsem vlastně dost zvědavá, jak to dopadne.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Další knihy budou asi spíš spoluprácovité. Případně uvidím,
nač budou choutky :) Mám tady tolik úžasných pecek, že je chuť skoro na
všechny. Aspoň je z čeho vybírat.</p><p class="MsoNormal"><br /></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych psací:<o:p></o:p></i></b></p><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Ohlédnutí za lednem:<o:p></o:p></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Podařilo se vyřešit jedno zapeklité místo v kapitole,
kde mi jednání postav nedávalo dostatečný smysl, teď už je to v pohodě.
Měla bych mít tedy všechny záseková místa rozseknutá.</p>
<p class="MsoNormal">Taky se mi v myšlenkách vylíhl nápad na pokračování,
jak to uchopit a jaké postavy v tom dostanou hlavní roli. Že by se letos
rýsovalo NaNo?</p>
<p class="MsoNormal">Jinak byl měsíc spíš bloGo-psací, což ale taky není k zahození.
Hlavně, že se daří každý den.</p><p class="MsoNormal"><br /></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Únorové psací plány:<o:p></o:p></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Chystám se zase trochu pohnout s úpravama Gambitu.
Obtížná místa už mám více méně vyřešená, některé věci, které bylo nutné
předělat taky. Už vím, jak na místa, která mě zasekávala a nedávala v rámci
děje moc smysl. Příběh se tím sice úplně nepokrátí, ale pal to čert. V nejhorším
seknu na dva díly. Snad se mi to povede konečně rozjet a ještě letos dotáhnout
pro první čtenáře.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych všednodenní:<o:p></o:p></i></b></p><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Zdravý duch ve zdravém těle se v lednu pojal lezecky.
Začíná to vypadat, že návrat k oblíbenému sportu bude úspěšný. Kupodivu
nejsem tak marná, jak jsem původně počítala. V únoru tedy hodlám
pokračovat stejným tempíčkem. </p>
<p class="MsoNormal">V únoru chci prozkoumat novinku. Knihovrátek. Je to služba
jistého nejmenovaného knižního prodejce, který takto vrací knihy zpět do oběhu.
Napadlo mě, že by mi to mohlo pomoct s <a href="https://www.trhknih.cz/uzivatel/prodavam?view=table">výprodejem knih</a>, které už podruhé
číst nebudu a trochu tak odlehčím své přecpané knihovně. I když… Asi
neodlehčím. Za odeslané knihy do jejich bazaru pošlou poukázku na nové :D Pokud budou nabízet rozumné výkupní ceny, nejspíš tam něco málo pošlu.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">To by stačilo. Únor je přeci jen o něco kratší.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Konec hlášení!</p><br /><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCvVvDWCFZVOqsBRmVAMc-9r3gObi4c7Y8k5HVuMXyONvlDUm0VpAJu7zdetEZ_0sbT9_01yds4pqrVnFYxDO5lUafzL7B04XNqy4xhIUYKNGoX8vt2ZdWsMckN4u4K6kRQ6pbNzoUodagiYi9jLVtWTYrQs7BEjEZG-VtUcPyKN4q8Meez1igJryxFtBK/s2048/025207172.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1425" data-original-width="2048" height="325" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCvVvDWCFZVOqsBRmVAMc-9r3gObi4c7Y8k5HVuMXyONvlDUm0VpAJu7zdetEZ_0sbT9_01yds4pqrVnFYxDO5lUafzL7B04XNqy4xhIUYKNGoX8vt2ZdWsMckN4u4K6kRQ6pbNzoUodagiYi9jLVtWTYrQs7BEjEZG-VtUcPyKN4q8Meez1igJryxFtBK/w467-h325/025207172.jpg" width="467" /></a></div><br />Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-30294194196453275532024-01-28T18:00:00.000+01:002024-01-28T18:00:56.038+01:00Vinice ve Francii<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8HOgRvtzr9cVO4iOLakjQgpnzGR-r5oCxbcZHxmTmKzQ5Jh6D7pu1A4uxH6HRHP_7V7cWGgl2AB1-_K2NntK9Sh_fnlxA_yrcUWkCaMok54wXMF-xIanY-eLri2eK7F4PnaMqpNNmUyLPWdU7VCqeQvuqxh1RFFZxNbmDppQzaci79iwAd9EXkjijGBQE/s849/vinice%20ve%20fr.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="849" data-original-width="600" height="598" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh8HOgRvtzr9cVO4iOLakjQgpnzGR-r5oCxbcZHxmTmKzQ5Jh6D7pu1A4uxH6HRHP_7V7cWGgl2AB1-_K2NntK9Sh_fnlxA_yrcUWkCaMok54wXMF-xIanY-eLri2eK7F4PnaMqpNNmUyLPWdU7VCqeQvuqxh1RFFZxNbmDppQzaci79iwAd9EXkjijGBQE/w422-h598/vinice%20ve%20fr.jpg" width="422" /></a></div><br /><p><br /></p><p><br /></p><p class="MsoNormal">Ani desátý díl téhle povedené a maximálně odpočinkové romantické
série jsem si nemohla nechat ujít. Jo, čtete dobře! Už desátý díl. Jeden by
řekl, že už bych mohla mít caplinovské osvědčené šablony dost, ale opak je pravdou. Pochybuji,
že se mi to vůbec kdy přejí, takže tentokrát jsem vyrazila na výlet do Francie.
</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:</b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Vychutnejte si pravé šampaňské a máslové
croissanty podávané s proslulým francouzským šarmem Hattie má zlomené srdce a
cítí se mizerně. Když se jí naskytne příležitost pracovat dva měsíce na krásném
sídle v oblasti Champagne, neváhá ani vteřinu a koupí letenky rychleji, než
vyletí zátka z lahve šampaňského. Příprava velkole</span><span class="endtext">pého obřadu její sestřenice Gabby pro ni představuje šanci vypracovat se z
pouhé asistentky na vyhledávanou organizátorku svateb. Proto se rozhodne
zapomenout na trable s láskou a napnout všechny síly k uspořádání pohádkového
dne. Nepočítala ovšem s jednou maličkostí… S úžasným Lucem, který neustále
rozptyluje její pozornost. Podnikají spolu výlety po okolí, navštěvují místní
trhy s delikatesami a užívají si pikniky mezi řádky vinné révy.<br />
<span class="endtext">Možná za to můžou bublinky, možná Lucovo kouzlo, ale Hattie
začne přemýšlet, jestli jde jen o chvilkové poblouznění, nebo snad o něco víc.</span></span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Jak už bývá v těchto příbězích zvykem, i zdejší hlavní
hrdinka nedávno utnula dlouhý vztah. Pozor, změna! Utnula ho sama, protože ji psychicky
doslova vysával a ničil. Naštěstí se jí hned po rozchodu nabídla možnost
pracovat delší dobu v zahraničí. To se hodí, když potřebujete vypadnout co
nejdál od svého bývaláče. A protože Hattie je budoucí podnikatelka - „plánovačka
svateb“, odjíždí do Francie na zámeček, kde má zorganizovat monstrózní svatbu
pro svoji bohatou sestřenici.</p><p class="MsoNormal">Hattie byla zase jednou z těch milých, až moc hodných
hlavních hrdinek. Bylo jasné, že dobrotu má jednak v povaze a dvak
naučenou z předchozího vztahu. Byla jsem však zvědavá, jestli se v průběhu
knihy naučí trochu dupnout a nechat si kousek sebe pro sebe, místo aby se věčně
nechala využívat druhými. Její pracovitost a ochota se pustit do jakékoli práce
vlastníma rukama se jí nicméně bude dost hodit. Zámeček, kde se má svatba konat
je poněkud… neuklizený a Hattie má na přípravu perfektní svatby jen dva měsíce.
A hodně jí záleží na tom, aby bylo vše perfektní. Nejen proto, že se vdává její
sestřenice, ale také proto, že úspěch by jí pomohl v rozjetí vlastní
svatebně-planovačské firmy.</p><p class="MsoNormal">Autorka neztrácí čas trapným mlžením a hned v první kapitole
je jasné, že životní restart půjde ruku v ruce s novou láskou a také
hned zjistíme, kdo bude šťastný ON. Poznávací znamení jsou zřejmá: něžné oči,
velké ruce, vysoký, charisma v takové dávce, že by na to měl mít zbroják a
k tomu pohledný. Prostě přesně to, co, dámy, chceme :). Luc byl jeden z oněch
fakt přitažlivých hrdinů s francouzským šarmem a dobrosrdečnou povahou. To,
že je dědicem vinice a zámečku určitě také nebylo na škodu :) Stejně jako
Hattie má i on velký cíl – chce znovu rozjet výrobu šampaňského pod vlastní
značkou a navázat tak na odloženou rodinnou tradici.</p><p class="MsoNormal">Líbilo se mi, že zaujetí vzplanulo mezi oběma celkem hned a
neměli nijak potřebu hrát si na to, že se vlastně nepřitahují. Asi by to bylo i
zbytečné – každá čtenářka měla hned jasno už od prvního vzájemného pohledu do
očí dvou hlavních hrdinů. Sblížení protáhlo vlastně jen to, že oba měli v minulosti
něco, co potřebovali uzavřít před novým vztahem. Tomu fandím. Připadá mi to
rozumné. Obě hlavní postavy mi docela rychle sedly a celkem i ladily k sobě,
ale tentokrát mezi nimi nebyl ve větší míře přítomný onen příjemný škádlivý humor.
Spíš řešili to, že se prostě fest fyzicky přitahují. Škádlivou stránku vztahů,
kterou mám ráda, mi ale dopřál druhý pár v knize. Celkově tedy nemůžu
říct, že by mi vysloveně něco chybělo, i když v některých předchozích
knihách se mi průběh vztahu hlavní dvojice líbil o něco víc.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Součástí příběhu je, jako v této sérii vždy i poznávání
nového místa z hlediska místní gastronomie a celkové atmosféry. Krom
vaření, plánování a uklízení hrdince zůstane taky dost času na výlety do
okolních vesniček na trhy a dokonce romantické výlety s Lucem. Překvapivě –
nebo vlastně ne až tak překvapivě – se kniha věnuje o něco více vztahové lince,
než přípravám na svatbu. V pozadí ale vše běží. Autorka dokonce svatební
přípravy neváhala Hattie komplikovat zásahy neznámého škodiče. Sice není vůbec
těžké uhodnout kdo škodí a proč, ale stejně se mi tato linka do příběhu hodila.</p><p class="MsoNormal">Autorka pěkně vystihla příjemný letní poklid francouzského
venkova a prostředí zámečku na vinici. Škoda, že do děje nebylo více
zakomponováno právě vinařské prostředí a vůbec proces výroby vína. Sice je fajn,
že Luc vzal Hattie na romantický víkend do Paříže, ale mě by mnohem víc bavil
víkend mezi révou. O víno šlo tak hlavně jako o doplněk k jídlu a jako „machrování“
vinařů, když popisovali vůni a chuť a kde co všechno, co ze své sklenky zrovna
cítili. Jako kulisa romantického příběhu, který nebyl nijak epicky složitý, to
však bohatě stačilo.</p><p class="MsoNormal">Absolutně nečekejte nějakou záhadu. Příběh je ve všem velmi
přímočarý a naprosto odhadnutelný. V žádném případě mi to nebránilo užít
si čtení. Spíš naopak. Kniha je prostě příjemnou a pohodovou četbou a nesnaží
se hrát si na víc. Toto je i jeden z důvodů, proč autorku vyhledávám.
Někdy má člověk dost nějakých přesahů, traumat hrdinů a hlubokých témat a chce
si prostě jen užít čtení, o kterém má jistotu, že dobře dopadne a cestou
hrdinové nezažijí žádná pekla. V minulosti hrdinů se sice vyskytují i
neradostné okamžiky, ale autorka se v nich netopí. Jen jimi dokreslí
povahu hrdinů a jejich jednání. </p><p class="MsoNormal">Trochu mě mrzí, že jsem si více neužila všechny ty záhady
kolem tajemství, které hrdinové objevili na konci knihy. Velký objev, který se
na vinici podařil, tak vyzněl spíš jako plácnutí do vody. Autorka v něm nakousla
zajímavý příběh, ale pak ho odbyla spíš pár větami, než celým odstavcem. Chápu
ale, že předmětem tohoto dílu nebyl průzkum minulosti vedlejších postav, byť se
jednalo o minulost zajímavou. Připadalo mi to ale jako zajímavý námět na další
díl. </p><p class="MsoNormal">K bonusům tohoto příběhu patří i decentně popsaný sex –
toho si v poslední době velmi cením obzvlášť v romantických knihách,
kde podrobnosti o „fyzické části lásky“ bývají dost nadbytečné. Obzvlášť vzhledem
k tomu, že na to máme samostatný a dost bohatě zásobený žánr. Zde to paní
autorka ponechává ve velmi jemné a opatrně popisné rovině. Je docela úleva
nedozvědět se, jak obří má hrdina penis :) Jiskření mezi hlavním párem nicméně
nechybí a není vůbec pochyb, že je to k sobě hodně táhne a že si umí užít
soukromé chvíle.</p><p class="MsoNormal">Další věc, kterou hodně oceňuji je, že chybí něco, čemu jsem
začala říkat „epilog po letech“. Znáte to – kupa dětí, šťastný život… to
nechci, to si umím představit sama. Romantická kniha má podle mě končit šťastným
shledáním páru, maximálně svatbou. Chápu ale, že toto má každý asi jinak.</p><p class="MsoNormal">V příběhu se opět mihnou některé postavy z předešlých
knih a tentokrát mají docela významnou roli. Není kvůli tomu nutné číst
předchozí knihy, ale také není špatný pocit narazit v novém příběhu na
staré známé firmy :) Líbí se mi, že autorka takto svoje knihy propojuje.
Vedlejší postavy tak mají větší osobnosti, protože jejich příběh už z dřívějška
znám.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">I když tento díl byl možná (pro mě) o něco slabší než
ostatní, stále jsem si čtení užila a dostala to, co od série očekávám. Autorka
nemůže za to, že mám raději země více na severu a podzimní nebo zimní atmosféru
:) Každopádně pro milovnice série je kniha jasnou volbou. A pro ty, kteří ji
neznají, může být vodítkem pohodová romantika. Pokud o ni stojíte, v knihách
od Julie Caplin ji dostanete.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Příběh z francouzské vinice <a href="https://www.grada.cz/vinice-ve-francii-13589/">najdete zde</a>.<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjznLnDgXTyOFFIOJACuq9mq-cGujL1hheQOMpVGieNDhwM4TsSgZAR4ckzVNNK6cjfUzOArkPdRmtpW2p-Cb1Byz9sj6DEJAWQ0Z9xBqeJsm8RJUkdSys1kJk_KnxAtFaBWfTRaBVaEDu2RkvGFaeFg8ts753Z6E01cXAhfLcCs6yWuZ-YOY-w261gn-jj/s350/Cosmopolis.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjznLnDgXTyOFFIOJACuq9mq-cGujL1hheQOMpVGieNDhwM4TsSgZAR4ckzVNNK6cjfUzOArkPdRmtpW2p-Cb1Byz9sj6DEJAWQ0Z9xBqeJsm8RJUkdSys1kJk_KnxAtFaBWfTRaBVaEDu2RkvGFaeFg8ts753Z6E01cXAhfLcCs6yWuZ-YOY-w261gn-jj/w200-h200/Cosmopolis.png" width="200" /></a></div><br /><p></p><p class="MsoNormal"><b>O knize:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal">Autor: Julia Caplin</p><p class="MsoNormal">Série: Romantické útěky (10. díl)</p><p class="MsoNormal">Překlad: Kateřina Brabcová</p><p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)</p><p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p><p class="MsoNormal">Počet stran: 364</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Další díly série na
bloGu:<o:p></o:p></b></p><p>
</p><p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/01/hrad-ve-skotsku.html">Hrad ve Skotsku</a>, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2020/12/hotylek-na-islandu.html">Hotýlek na Islandu</a>, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2021/05/cajovna-v-tokiu.html">Čajovna v Tokiu</a>,
<a href="https://trojtecka.blogspot.com/2021/09/chata-ve-svycarsku.html">Chata ve Švýcarsku</a>, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2022/04/domek-v-irsku.html">Domek v Irsku</a></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-5087259449813742132024-01-18T16:50:00.000+01:002024-01-18T16:50:23.801+01:00Čtvrtletka IV. 2023<p> </p><p></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: Calibri;">Nový rok už sice nějaký ten čásek
máme, ale jsou tu věci, které pořád dlužím tomu starému :) Například ohlédnutí
za jeho posledními třemi měsíci.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: Calibri;">Poslední čtvrtletí roku 2023 se pro mě
odehrávalo ve víru novinek. V říjnu jsem nastupovala do nové práce. Ani za
tři měsíce letních prázdnin se mi totiž nepodařilo naučit pečené holuby létat
do úst :) A i kdyby, stejně bych si na nich nepochutnala. Většinu čtvrtletí
jsem tedy měla jasnou prioritu - poznat nové kolegy, jiný režim a nové pracovní
úkoly. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: Calibri;">Čtvrtletí ale nebylo jen o tom. Podzim
a začátek zimy je pro mě tradičně nejlepší období roku. Takže jsem si užívala i
radostné zbytečno-nezbytnosti jako je výzdoba na podzim i Vánoce, nakupování
dárků a skvěle hřejivé flanelové povlečení na načechrané zimní duchně :).
Tenhle podzim se vydařil. Bylo krásné počasí, ale nejen proto. Prostě se povedl
téměř po všech stránkách.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDCInN2o7JXZeef1aA3bYmkAvKCEIrP2XuUFQJn9eSDmlQE0KMNlQ2LGyrcZiBcIEzTQr-Nne850GU74Tflo8qO_VlizdALBnr2IYQFs03pKoH9L698eDQklnZ0RLCrrJiAS3FyBhz1lKVkDlU4at7EgVN-wa88-0Lov-DJIo4U9OHo-vx0goOFaT0e6ul/s750/%C5%99%C3%ADjen.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="473" data-original-width="750" height="291" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDCInN2o7JXZeef1aA3bYmkAvKCEIrP2XuUFQJn9eSDmlQE0KMNlQ2LGyrcZiBcIEzTQr-Nne850GU74Tflo8qO_VlizdALBnr2IYQFs03pKoH9L698eDQklnZ0RLCrrJiAS3FyBhz1lKVkDlU4at7EgVN-wa88-0Lov-DJIo4U9OHo-vx0goOFaT0e6ul/w461-h291/%C5%99%C3%ADjen.jpg" width="461" /></a></b></div><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;">říjen<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">jak už to
tak bývá, v novém zaměstnání má tato činnost tendenci pohltit veškeré
soustředění a energii. Z toho jaksi plyne jasný výsledek mého říjnového
psaní. Asi už si tipnete, že? :) Zjistila jsem taky, že potřebuju menší pauzu
od bloGu, takže četnost článku se snížila jen na ty nejnutnější, většinou
spolupráce. To mi umožnilo fakt se soustředit hlavně na novou práci.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Čtení se
oproti tomu celkem dařilo a ještě lépe mi šlo utrácení za nové knihy :D ne že
by mi toto snad někdy nešlo. A poslední čtvrtletí se nakladatelé dost předhánějí
s novinkami na vánoční trh. Já jsem letos číhala na 15 předobjednávek.
Myslím, že v této sportovní disciplíně mám už dost zkušeností na
mistrovský titul :)<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Kniha
měsíce:</span></i></b><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> Brána
pekel. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Vypadá to,
že Dark academia bude mým žánrem v delším horizontu. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Přečetla jsem:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal">Ten, co
kráčí se smrtí, Inspekce, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/11/svet-ve-stinu-demonu.html">Svět ve stínu démonů</a> *(R), Duna kniha 1 –
komiks, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/10/tetovani-za-trest.html">Tetování za trest</a> *(R), Třetí zahrada, Brána pekel<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nováčci v knihovně<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Knihy ve
spolupráci:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Není úniku,
Tetování za trest, Smrt mezi řádky<o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Za knihy
moc děkuji Nakladatelskému domu Grada!<o:p></o:p></span></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nákupy:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Akademie
Dunbridge: Kdekoliv, Lapeni, Duna kniha 1, Mučitelův stín, Nezdolná, Koruna
otráveného stromu, Věk X – oba díly série, Zaprodaný cit, Převozník, Kolonie,
Kurz tvůrčího psaní, Mostní království, Nezkrotná magie<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Docela
kupa, co? Naštěstí byly všechny krom tří z bazaru a akcí, takže to
dohromady skoro nic nestálo :)<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Celkem 7
přečtených knih, 2.782 stránek a koupeno 14 nováčků.<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiG7gvMsuCAJAV1RnW4VMIo6mczgjmllbLvfy0TdxM_1Q2oGnVkWjz3g09OkSYelknustETC0flLrPNaBsw5nf_mgXq0IOilEnNXF7mpT_gR3h1iujjFcS1d6KKFkSLcCQ7XwatqSUyo8cwM2Gz4dUY8a95Npj02vMQYHCYs-ZUa0_3p7VMeMbzedIRqE4L/s900/listopad.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="450" data-original-width="900" height="251" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiG7gvMsuCAJAV1RnW4VMIo6mczgjmllbLvfy0TdxM_1Q2oGnVkWjz3g09OkSYelknustETC0flLrPNaBsw5nf_mgXq0IOilEnNXF7mpT_gR3h1iujjFcS1d6KKFkSLcCQ7XwatqSUyo8cwM2Gz4dUY8a95Npj02vMQYHCYs-ZUa0_3p7VMeMbzedIRqE4L/w502-h251/listopad.jpg" width="502" /></a></div><br /><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;">listopad<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Letos jsem
si listopad fakt užila naplno. V práci žádné stresy s nastupujícím vánočním
nákupním šílenstvím a tak jsem se mohla soustředit jen na to, jak je podzim
krásný. A také na to, co hrnuli nakladatelé na předvánoční trh.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Kniha
měsíce:</span></i></b> <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/11/smrt-mezi-radky.html">Smrt mezi řádky</a></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Přečetla jsem:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal">VAMPS, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/11/smrt-mezi-radky.html">Smrt mezi řádky</a> *(R), <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Mostní království,
Hlava plná lásky, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/12/neni-uniku.html">Není úniku</a> *(R), Čarodějky ze Sanctuary, Zlaté enklávy,
Šťastně až po smrti<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nováčci v knihovně<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Knihy ve
spolupráci:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Osamělá
holubice<o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Moc děkuji nakladatelství
Jota!<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nákupy:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Storočí,
Půl války, Kostischrány, Hlava plná lásky, Dvojitý zásah, Dotek temnoty, Němé
duše, Šťastně až po smrti, Zlaté enklávy, Noční partie, Ofélie Scaleová: Svět
bude hořet, Slzotvůrce, Do pekel II<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Zase mazec
a tentokrát o slevách moc mluvit nejde. Spíš se plně projevila moje
předobjednávková mánie.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">K svátku jsem
dostala :<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Ostrovy
bohů<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><o:p></o:p></u></i></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Celkem 8<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>přečtených knih, 3.372 stránek a koupeno 13 nových
knih.<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE761gX1ybptmSWVFpYn1ahPPEcnr-DRNdZOCMWHh3YPGo7jJN-2umn0jMBzeuxtzqrG_i5NTJ7ev4L7frLzAEkAAH9ThbLA4zV4S26Jspj9Vkfav2a-rzH_nf956WYYP9tf2sazQlyTARdNaYzyUvTd8dL9sA5Q_J0qcIPh_vmGt9JWwLq7ziFMJ14LIy/s1000/prosinec.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="667" data-original-width="1000" height="319" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE761gX1ybptmSWVFpYn1ahPPEcnr-DRNdZOCMWHh3YPGo7jJN-2umn0jMBzeuxtzqrG_i5NTJ7ev4L7frLzAEkAAH9ThbLA4zV4S26Jspj9Vkfav2a-rzH_nf956WYYP9tf2sazQlyTARdNaYzyUvTd8dL9sA5Q_J0qcIPh_vmGt9JWwLq7ziFMJ14LIy/w479-h319/prosinec.jpg" width="479" /></a></div><br /><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;">Prosinec<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Je to sice
neuvěřitelné, ale rok je zase v čudu. Obzvlášť poslední tři měsíce si
pěkně pospíšily a místo pohodlného poklusu se pustily do olympijského závodu o
to, který uteče rychleji. Vítězem je prosinec, protože ten zmizel jako pára nad
hrncem.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Letos
dokonce zvládl překvapit i naprosto úžasnou sněhovou nadílkou, kterou jsem si
fakt užila. Škoda, že nevydržela přes Vánoce, ale to už je tak v našich končinách
zvykem.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Knih jsem
moc nepřečetla, ale zato jedna z nich mě úplně posadila na prdel. Návrat k westernu
po mnoha letech byl více než úspěšný a zase jsem jednou litovala, že kniha má „jen“
něco přes 800 stránek :)<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Kniha
měsíce:</span></i></b> <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/12/osamela-holubice.html">Osamělá holubice</a><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Přečetla jsem:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal">Dvojitý
zásah, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/12/osamela-holubice.html">Osamělá holubice</a> *(R), Atlasova šestka, Vztek, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2024/01/vanoce-na-skotskem-hrade.html">Vánoce na skotském hradě</a>
*(R)<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nováčci v knihovně<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Knihy ve
spolupráci:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Vinice ve
Francii, Vánoce na skotském hradě<o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b><b>Moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada!</b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nákupy:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Souboj
princů, Renegát, Síla ohně, Unbreakable<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Docela jsem
se krotila, co? :) To proto, že Ježíšek už měl můj seznam ve spárech, tak nebyl
moc prostor pro experimenty.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Pod stromem se
urodilo:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Vztek,
Zloděj hvězdného prachu, Atlasův paradox, Koruna strachu, Ďáblovo znamení,
Útočiště, S láskou z Londýna, Sochaři masa, Dcera rudozimy,
Království v kameni, Průvodce kubánské dívky čajem a budoucností, Beladona<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Miluju
Vánoce!<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Celkem 5<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>přečtených knih, 2.704 stránek a koupeny 4
nové a naděleno 12 dárků.<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtSGUOPtRuwrmH17Zp9oSqs5ux-kQqI0WTtPiKqdlwHl4Tb14swSlx2F_YvIS2y29ckN6O7b9yMsusyXpBiG6lzEWcsKGrAyByZIwRUjMwVFWmCrfn4p97wLt6JioII9JMTbDHs5Z3DDbgR_UV8c1ADybaaSkKBSa8jyZNFuyKHAffqWmuxLJIm-geLUpM/s1200/z%C3%A1v%C4%9Br.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="675" data-original-width="1200" height="267" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtSGUOPtRuwrmH17Zp9oSqs5ux-kQqI0WTtPiKqdlwHl4Tb14swSlx2F_YvIS2y29ckN6O7b9yMsusyXpBiG6lzEWcsKGrAyByZIwRUjMwVFWmCrfn4p97wLt6JioII9JMTbDHs5Z3DDbgR_UV8c1ADybaaSkKBSa8jyZNFuyKHAffqWmuxLJIm-geLUpM/w474-h267/z%C3%A1v%C4%9Br.jpg" width="474" /></a></div><br /><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 12.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; line-height: 115%;"><span style="font-size: medium;">čtvrtletí celkem?</span></span></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 12.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Celkem 20
knih a 8.858 stran.</span></b><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> Koupila jsem „jen“ 31 knih.<o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Pořád
říkám, že je škoda, že mě za čtení neplatí. Mít korunu za stránku, budu mít
každého čtvrt roku příjemné prémie :). Aspoň se můžu pochválit, že když už jsem
nakupovala, bylo to často v akcích a tak jsem vlastně „ušetřila“.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal">Seznam
všech článků o knihách je již tradičně <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2016/05/seznam-clanku-o-prectenych-knihach.html">k nalezení zde</a>, případně i
s obrázky <a href="https://www.facebook.com/trojteckablog/photos_albums">v albech na FCB</a>. Ano, jsem tak stará a nepružná, že jsem si
instáč ještě pořád nedokázala oblíbit a do budoucna to ani nemám v plánu.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><span style="color: black;">Knihy ve spolupráci, které mi
poslali z Nakladatelského domu Grada a nakladatelství Jota najdete
pohromadě také v albech na FCB i s odkazy na hotové články. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Za poslané knihy moc děkuji!<o:p></o:p></b></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; line-height: 115%;"><span style="font-size: medium;">závěrem</span><span style="font-size: 12pt;"><o:p></o:p></span></span></i></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; line-height: 115%;"><span style="font-size: medium;"><br /></span></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Chtěla bych
poděkovat <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Nakladatelskému domu Grada </b>za
důvěru a dlouhodobou spolupráci. Této spolupráce si patřičně vážím a doufám, že
i v Gradě jsou spokojeni. <o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Velmi děkuji také
nakladatelství <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jota</b> za
příležitostnou spolupráci. Letos jsem měla šťastnou ruku na knihy od nich. Dvě nové
obyvatelky poličky nejoblíbenějších pocházejí ze spolupráce s nimi.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">V neposlední
řadě <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">děkuji</b> i svým pravidelným i
nepravidelným <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">čtenářům</b>. Těší mě, že pořád
čtete můj bloG, i když blogům mělo už dávno odzvonit.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Tento bloG
se zatím chcípnout nechystá, i když se to mohlo chvíli zdát, takže se uvidíme i
v novém roce 2024. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><a name="_GoBack"></a><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p><br /><p></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-58167873881220547662024-01-08T16:10:00.000+01:002024-01-08T16:10:12.983+01:00Vánoce na skotském hradě<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIVVPJlVECHwJJXK8f7DKEFbujcrNPhKhbriiTEKhApvDsOyoND-GB0_-v7ZOWWOv5r2Yy4NE0kOwxDxZnDuMRiDhi3FqVZphgJwS6YaWoU1aDqOUGPOjrH6oMGJxDDhwIRCyQ4hppQeGB0WkFIflPH5-kgjGynbmSFo4Y_wXodQKPlQuq-p3B4kxaV7Gk/s848/v%C3%A1noce%20na%20skot.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="848" data-original-width="600" height="598" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIVVPJlVECHwJJXK8f7DKEFbujcrNPhKhbriiTEKhApvDsOyoND-GB0_-v7ZOWWOv5r2Yy4NE0kOwxDxZnDuMRiDhi3FqVZphgJwS6YaWoU1aDqOUGPOjrH6oMGJxDDhwIRCyQ4hppQeGB0WkFIflPH5-kgjGynbmSFo4Y_wXodQKPlQuq-p3B4kxaV7Gk/w422-h598/v%C3%A1noce%20na%20skot.jpg" width="422" /></a></div><br /><p><br /></p><p class="MsoNormal">Když jsem si o knihu psala, očekávala jsem příběh s předvánoční
atmosférou, který navodí tu správnou náladu. Knihu jsem přečetla sice až mezi
svátky, ale rozhodně uznávám, že správnou náladu přinést umí. A nádherně také
upozorňuje na věci, které jsou v životě opravdu důležité.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Jednoho dne Belle v chumelenici podklouzne kolo a
ona narazí do stařičké paní a zraní jí kotník. Když zjistí, že Edina na
nedalekém hradě žije úplně sama, rozhodne se k ní nastěhovat a postarat se o
ni, dokud se neuzdraví, a připravit jí nezapomenutelné Vánoce. Jakmile se
právník Jack dozví, že u jeho babičky bydlí cizí člověk, hn</span><span class="endtext">ed se za ní rozjede. Belle je mu od začátku podezřelá a on jí také.
Vzájemně se sledují a dumají, co má ten druhý za lubem. Jenže i přes
oboustrannou nevraživost je to k sobě neodolatelně přitahuje.</span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><br /></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span><o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Ve svém názoru na knihu asi půjdu malinko proti proudu. Ne
snad, že by se mi nelíbila atmosféra příběhu nebo místo, kde se odehrává – v tom
rozhodně můj protiproud nespočívá. Spíš mám výhrady k chování postav a k podání
romantiky. Došla jsem totiž k závěru, že celý příběh je mnohem víc o
soudržnosti malé komunity a plnění dlouho nesplněných přání. A romantická láska
byla prostě jen jedním z nich. A protože byly Vánoce…</p><p class="MsoNormal">Ale tím knihu rozhodně nehaním. Je to sice mírně naivní
pohádka pro dospělé, ale zároveň nemůžu popřít fakt, že šlo o sice průměrný,
nicméně velmi milý a příjemně oddechový příběh, který naladil na svátky úplně
perfektně.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Prostředí, do něhož autorka příběh zasadila, si ani nemohla
vybrat lépe. Co může být hezčího než malá skotská vesnička, jejíž dominantou je
hrad. Nechybí haldy sněhu, bez kterých si Vánoce neumíme představit, byť je bez
něj zažíváme každý rok. V příběhu už
leží hotové závěje, když hlavní hrdinka nasedá na kolo, aby se srazila s osudem
v podobě starší dámy – osaměle žijící hradní paní. Vánoce se rychle blíží, přípravy vrcholí
a z nebe se stále valí další sníh. Jednoho dne do vesničky dorazí rušivý
element, který mezi starousedlíky působí jako pěst na oko. Právník Jack, vnuk
majitelky hradu, muž z velkého světa a na první dojem celkem protivný
chlap.</p><p class="MsoNormal">Všichni důležití lidé jsou na místě a vánoční romantický
příběh plný splněných přání může začít. A je to čtení velmi milé a čtivé, o hodně
víc plné mezilidské dobroty než uvěřitelné romantiky, nicméně na vánoční
atmosféru naladí dobře.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Musím říci, že ústředním bodem příběhu není ani tak láska
dvou mladších a dočasných obyvatel hradu, jako spíš vánoční seznam přání, který
Edina napsala Santovi. Její přání byla prostá a krásná, nikoli materiální, ale
spíš plná věcí, na kterých v životě záleží nejvíc. V dnešní době bylo
milé si přečíst něco takového. Tím, jak postupně příběh plynul a přání se Edině
plnila zároveň s postupujícími přípravami na svátky, nabývala kniha
svátečně adventní atmosféru plnou vřelosti a lidského sdílení těch nejhezčích
věcí. Bylo to velmi hřejivé a i když hrdinové neměli úplně lehké životy, snadno
se podlehlo vánoční naději, že se dobrým lidem nakonec přihodí dobré věci a
všechno se napraví. Zároveň v té atmosféře duše postav roztávaly, stávaly
se sdílnějšími a otevřenějšími ostatním lidem. Podle mě to bylo docela krásné
poselství toho, jaké by Vánoce měly být.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Většina postav v příběhu mě bavila a jejich příběh jsem
si dokázala užít. Překvapivě mi níže zmíněná kritika povahy hlavní hrdinky
vůbec nepřišla na mysl při čtení. Jen jsem k ní měla mírný odstup a nějak
jsem jí nemohla přijít na chuť a opravdu si ji oblíbit přes to, že mi byla v podstatě
sympatická. Důvod toho mě napadl až teď s odstupem jednoho týdne od
přečtení. Nebránilo mi to tedy nijak v tom, abych si příběh užila.</p><p class="MsoNormal">Hlavní hrdinka Belle, učitelka ve vesnické škole, byla na
můj vkus až moc nepřirozeně hodná a nesobecká a zcela naplněná pomocí ostatním.
To je její nejvýraznější povahový rys. Vystihuje ji tak moc, že vlastně o ní
moc dalších věcí ani nevím – nedivím se – pro všechno to pomáhání a sebeobětování
neměla pro sebe a své záliby čas. Občas tak moc chtěla pomoci ostatním, že
ohrozila sama sebe, někdy i jiné svým špatným rozhodnutím učiněným v touze
pomoci za každou cenu. Jak to, že někdy nebyla třeba jen unavená nebo toho
neměla plné zuby? Kde pořád brala na všechno energii? Celkově to její
sebeobětování nepůsobilo moc zdravě ani mile. Autorka to sice vysvětlila a to
dost věrohodně, jenže pak mě zase začalo děsit rodinné prostředí, z něhož pocházela.
A najednou už nebyla zase tak milá a ochotná, ale jen holka, která se zoufale
snaží někomu se zavděčit, vyrovnat a naplnit představy o tom, jak by měl život
a přístup k druhým vypadat. Snaha zajistit si tak lásku a pozornost
druhých byla k nepochopení, protože hodně lidí její sebeobětování bralo jako
samozřejmost. Kdyby alespoň jednou pomyslela na sebe, něco odmítla kvůli sobě
nebo si pro sebe něco přála, asi bych ji měla raději a ostatní by si možná více
vážili toho, co pro ně dělá. Asi by bylo fajn ji znát, protože na ni bylo
opravdu maximální spolehnutí, ale připadala bych si vedle ní jako sobec
pokaždé, když bych upřednostnila v něčem sebe nebo se třeba chtěla jen
vyspat místo přípravy školní besídky :). Autorka jí vlastně dala jen jedinou
povahovou „chybu“ a to, že se pletla Jackovi do jeho rodinných záležitostí.
Jenže i to vlastně dělala v dobrém úmyslu. Takže ne, Bella je téměř
nesnesitelně dokonalá :)</p><p class="MsoNormal">Jack oproti tomu působil o mnoho realističtěji. Na první
pohled sice nedůvěřivý a odtažitý, ale v jádru to dobré srdce nakonec měl.
I v jeho případě tu bylo děsivé rodinné prostředí a tím pádem dostalo jeho
chování věrohodný důvod ve výchově, kterou utrpěl. Jeho paličatosti v jednání
s matkou se potom nešlo moc divit. Ke všemu byl ještě rozvodovým
právníkem, takže to, co viděl ve své praxi, zrovna nenahrávalo tomu, aby věřil
na lásku nebo měl chuť si někoho pustit k tělu. </p><p class="MsoNormal">Kupodivu mi úplně nesedlo jiskření mezi Jackem a Bellou.
Připadalo mi, že pro tuto knihu není ani tolik podstatné, jako jiné vztahy,
které tu autorka měla. Vlastně by se vůbec nic nestalo, kdyby romantické vztahy
v knize zastoupeny nebyly. Byla to vánoční romantika, takže jasně, že ti
dva skončí spolu, ale úplně jsem jim to nesežrala. Ani druhý pár, který v knize
byl, mě nepřesvědčil o vášni. Mezi oběma lidmi v párech měla hlavní slovo
neskonalá dobrota víc, než přesvědčivé city. V jednom páru to byl
nekonečně laskavý a trpělivý muž (až to v některých chvílích působilo
arogantně a nadřazeně vůči ženě, kterou chtěl) a v druhém neustále
pomáhající a nesobecká žena.</p><p class="MsoNormal">Další obyvatelé vesnice byli veskrze milé a sympatické
osoby. Autorce se povedlo vytvořit dojem takové té původní sounáležitosti
obyvatel malé vesnice. Trochu jsem nepochopila, proč, když všechny osoby byly
tak milé a ochotné pomáhat, někdo nepomohl Belle a působilo to tak, jako by
snad ve vesnici dělala práci a konala potřebné a dobré věci pro komunitu jen ona.
Proč ji nechali tak dlouho se snažit samotnou – jistě, Bella si o pomoc
neřekla, ale všichni museli vidět, co se děje. Naštěstí se později zapojily i
ostatní postavy, když začalo působit ono „kouzlo Vánoc“. Všichni se spojí ve
snaze zařídit pro Bellinu třídu krásnou vánoční besídku a také kvůli splnění
Edininých přání.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Kniha je psána poměrně jednoduše, bez nějakých velkých
vášní, Nejdůležitější je v ní atmosféra zimní vesničky, blížících se Vánoc
a mezilidských vztahů na úrovni komunity. Na slibovanou lásku také dojde, ale
je spíš taková vlažnější, podle zažitých romantických šablon. Postup vztahu
těch dvou je tedy zcela předvídatelný, ale není to něco, co by snad příběh
pokazilo.</p><p class="MsoNormal"> Autorce se povedlo
namíchat kouzlo, které zahřeje na duši. Do sváteční nálady vás kniha dostane
naprosto spolehlivě :).</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Vánoční
příběh <a href="https://www.grada.cz/vanoce-na-skotskem-hrade-13826/">najdete tady</a>.</b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRDviT-7Enz6u76T1ZXnCwlfGWkv4_pvXcQEkr3DylQo7EM4wiVW_xyfTNWX9vnCnb8lHUzTfWjTpkf_b-IF2TvhPloU-kj3hSmb-4CbNVqRCnX_nWLFgvYRP2eEiwlTZZpadETxGCprG6WCE5ziJofmrTrv2SPpyGVBTODqxOjrJt_ItqissvhaDK9WZ_/s350/Cosmopolis.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="204" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRDviT-7Enz6u76T1ZXnCwlfGWkv4_pvXcQEkr3DylQo7EM4wiVW_xyfTNWX9vnCnb8lHUzTfWjTpkf_b-IF2TvhPloU-kj3hSmb-4CbNVqRCnX_nWLFgvYRP2eEiwlTZZpadETxGCprG6WCE5ziJofmrTrv2SPpyGVBTODqxOjrJt_ItqissvhaDK9WZ_/w204-h204/Cosmopolis.png" width="204" /></a></div><br /><p></p><p class="MsoNormal"><b>O knize:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal">Autor: Donna Ashcroftová</p><p class="MsoNormal">Překlad: Lucie Libovická</p><p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)</p><p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p><p>
</p><p class="MsoNormal">Počet stran: 288</p><p><br /></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-64534641029226935912024-01-02T20:30:00.002+01:002024-01-02T20:30:48.544+01:00Měsíční rádobych - leden 2024<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMgB9im0hrnr5pFrd-7VUrRIDpSTNPizVtyPWZdD4dveCxXTOVZJPEjdrN9LlrRFBNc4XcKyL3gUWLVOLfRQ5uU8cHTAWviLNZ9sYixI6JUtG6aIgw5F9eMEp5DlXK2ZWKr0_th76ivXP4bb-5A2vT-_9J-4gw9isKVOjGVqs7vgLzfEqO15gmcjz5OiVm/s1920/a058b4317065ea82fdea3c20a06e63fa.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="331" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMgB9im0hrnr5pFrd-7VUrRIDpSTNPizVtyPWZdD4dveCxXTOVZJPEjdrN9LlrRFBNc4XcKyL3gUWLVOLfRQ5uU8cHTAWviLNZ9sYixI6JUtG6aIgw5F9eMEp5DlXK2ZWKr0_th76ivXP4bb-5A2vT-_9J-4gw9isKVOjGVqs7vgLzfEqO15gmcjz5OiVm/w497-h331/a058b4317065ea82fdea3c20a06e63fa.jpg" width="497" /></a></div><br /><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal"><b>„Tak tu máme zase ten sviňskej leden.“</b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Úvodní slova nejsou z mojí hlavy, ale pocházejí z knihy
Rivalové od mojí oblíbené autorky Jilly Cooper. Nelze popřít, že jsou celkem
výstižná. Po radostném světýlkovém prosinci, vonícím svařákem a prostoupeným
nadšením ze Štědrého dne a silvestrovských oslav, se zdá leden poněkud ponurý a
zoufalý. Na některé lidi působí začátek roku příjemným pocitem novosti a
odhodlání do dalších dnů. Gratuluji. Taky mám takové slabší okamžiky :) Pro
většinu je jen dalším marným pokusem něco změnit a bojem s předsevzetími,
aby pochopili, už někdy kolem patnáctého, že život prostě půjde dál stejně, jen
s jiným číslem – prostě sviňskej leden :) Jasně, něco se změní, stane se
spousta věcí, ale se zázraky rozhodně nejde počítat.</p>
<p class="MsoNormal">Já už několik let funguju bez předsevzetí. Taky se poměrně
dobře znám, takže vím, že podobné dlouhodobé motivace a plány na mě neplatí. Rozhodla
jsem se tedy poslechnout rady zkušenějších a <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>zkusit krátkodobé cíle: takovéhle rádobychy
plné plánů na jeden měsíc. To mi připadá jako časový úsek, po který se dá něco
udělat a zároveň není moc čas ani chuť se na něco vykašlat nebo se tím nechat
otrávit. Kdyby bylo nejhůř a něco se nepovedlo, je tu za třicet dnů nový
začátek :) A hlavně – člověk se přeci jen může pochvalně poplácat po ramenou za
poněkud méně dnů než třistapětašedesát. A já se fakt ráda pochválím :)</p><p class="MsoNormal"><br /></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p></o:p></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDx5KPEOtyFdISNzLTUHNkH_t1vD8uuLPUiruOgx4ItKJNvumOzHceLw8wUyFsqRNIe-faU9csE58GpFKWO1CtOBoFhJ8Vaj9pbJbbjwmYJ3ti2nMWZUYc68rxg-jLCQfPC8Yhqs-06EzLECBwwtBpWRivm5N8-z0-jpnVeYREsv3zP6_7CaGThxqN3t8d/s640/stopy_201501030930580.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="377" data-original-width="640" height="291" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDx5KPEOtyFdISNzLTUHNkH_t1vD8uuLPUiruOgx4ItKJNvumOzHceLw8wUyFsqRNIe-faU9csE58GpFKWO1CtOBoFhJ8Vaj9pbJbbjwmYJ3ti2nMWZUYc68rxg-jLCQfPC8Yhqs-06EzLECBwwtBpWRivm5N8-z0-jpnVeYREsv3zP6_7CaGThxqN3t8d/w492-h291/stopy_201501030930580.jpg" width="492" /></a></b></div><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /> </b><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Co tedy plánuji na leden?<o:p></o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych čtecí:<o:p></o:p></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Napadlo mě, že bych si letos to čtení mohla udělat trochu
zajímavější. A zároveň také statečně snížit počty nepřečtených starších kousků
a dostat se konečně ke knihám, které tak nějak obcházím, v některých případech
již po léta. Nazvala jsem to „akce Tři vyvolené 2024“. Na každý měsíc budu mít
naplánováno přečíst <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Tři vyvolené</b> -
knihy z následujících kategorií:</p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna stará více než
3 roky<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Na leden jsem vybrala knihu <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Čaropisci</b>. Dostala jsem ji v roce 2020 a zatím na ni jaksi
nepřišla řada, což upřímně nechápu, protože jiná série od autora se mi líbila
moc.</p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna z loňska<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Tady vyberu kousek pořízený loni v lednu a to <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Tajemství Heavenu</b>. Její vznik jsem
podpořila na pointě a tak je taky záhodno si svou investici užít.</p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Jedna z rozečtené
série<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Vyvolenou se stává <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Atlasův
paradox</b>, který jsem dostala loni k Vánocům. Je to druhý díl série
Atlasova šestka.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Další knihy už nechám osudu a momentální náladě.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych psací:<o:p></o:p></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Takhle kategorie bude daleko víc o osudu, náhodě, momentální
chuti a vnějších okolnostech. Je na čase si přiznat, že jsem škrabal, který
potřebuje na psaní poněkud speciální podmínky: to jest sakra klid! Nebývale mě
ruší, když je někdo se mnou doma a po roce marných pokusů jsem přišla na to, že
to prostě nepřerazím. Kupodivu mi také ve psaní moc nepomáhají různé autorské
skupiny. Zejména jedna hodně tlačí a mě začíná být vysloveně nepříjemné v ní
existovat. Působí totiž přesně obráceně, než by měla. Jsem prostě z těch lidí,
kterým je lépe, když jsou na psaní sami. Když už to vím, přidržím se toho. V lednu
se skupině vyhnu a uvidím, co to udělá.</p>
<p class="MsoNormal">Psaní samotnému se vyhýbat nechci. Ráda bych psala aspoň pár
řádků každý den. Ne třeba zrovna do některého z příběhů, klidně bude
stačit článek na bloG. Jen prostě chci znova tu radost z otevřeného wordu.
</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Rádobych všednodenní:<o:p></o:p></i></b></p>
<p class="MsoNormal">Začnu tím, co bych nejspíš až tak neměla, i když jak se to
vezme. Paření onlajnovek není zrovna časově nenáročnou zábavou. Musím sice
uznat, že mi to přináší cosi velmi podobného progresu v angličtině, ale
žere to tolik času, že to snad ani není možné. Ani náhodou si nemyslím, že se
své oblíbené SWTOR letos zbavím. Tak to ani náhodou! Ani nechci. Jen bych
raději neseděla u hry od vstanutí do ulehnutí každý víkend. Takže v lednu bych
to ráda zkusila trochu s rozumem.</p>
<p class="MsoNormal">Co se týká zdravého ducha ve zdravém těle, nejsem výjimkou,
která by nechtěla v novém roce trochu hýbnout svou ctěnou tělesnou schránkou
a odstranit něco nahromaděných letokruhů (čti špeku). Poslední den loňského
roku jsem začala znovu opatrně osahávat chyty na Klajdě a možná, ale opravdu
možná u toho v lednu zkusím vydržet. Když k tomu přidám TRX, běhání a
každodenní pěškobus do práce a z práce, bude to už celkem slušná porce
pohybu.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">To by mi na leden mohlo stačit. Ono zase nic se nemá
přehánět :) Ještě mám vlastně jeden plán! Na začátku února se otočím a mrknu,
jak mi to šlo. A naplánuju další rádobych.</p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Abych se tedy ještě otočila:<o:p></o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Na prosinec jsem podobné plánování neorganizovala, není tedy
moc zač se plácat a chválit. Mohu ale pochválit aspoň měsíc obecně. Prosinec
byl totiž pro mě po hrozně dlouhé době měsícem klidu a pohody. Byla jsem třetí
měsíc v nové práci, kde se kupodivu nepěstují žádné stresy a tlaky. Ani by
mě nenapadlo, že podobné místo ještě v dnešní době může existovat. Ne, že
bych se tam nudila, práce je dost, ale tím, že se nejedná o místo na obchodním
ani zákaznickém centru, je to jaksi pohodovější, bez stresů a nepříjemných
lidí, kteří vysávají energii. Kolegové i šéfové jsou taky fajn. Jsem minulému
roku opravdu vděčná za to, že mi takovou práci přinesl :)</p>
<p class="MsoNormal">O psaní v prosinci ani nemá cenu mluvit. Kde nic není,
ani čert nebere :(</p>
<p class="MsoNormal">Čtení oproti tomu přineslo krásné překvapení. Knihou měsíce
prosince a zároveň i jednou z nejlepších knih roku je <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Osamělá holubice</b> z nakladatelství Jota. Můj článek o ní <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/12/osamela-holubice.html">je tady</a>. </p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Tento rádobychový epos klepu v pondělí <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>1. ledna. Zatím to tedy se psaním vypadá
dobře. Když už nic, aspoň jsem rozhýbala prsty. Zítra mám ještě volno, uvidím
tedy, jak se mi podaří začít leden.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Konec hlášení!</p><br /><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwHBahDPeYYoDpApyD3HEuQwppknxBunk-o_k1lsgJWpzppKWYzqsWvS5ciT55kAD9Q65bj6a0H91USf8ZmBf3cm2aCx7WecuMzW6sVwKFNqgpiClopOpfkjmR8ARaExbGZ4fB1sAIpGJMnAmoiQkRubqQf_LCzRcd7LTIi2Z6jvDFZ0ZRxAbpCVPlLkP3/s640/410693569_10161396756034923_571261554487055846_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="427" height="544" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwHBahDPeYYoDpApyD3HEuQwppknxBunk-o_k1lsgJWpzppKWYzqsWvS5ciT55kAD9Q65bj6a0H91USf8ZmBf3cm2aCx7WecuMzW6sVwKFNqgpiClopOpfkjmR8ARaExbGZ4fB1sAIpGJMnAmoiQkRubqQf_LCzRcd7LTIi2Z6jvDFZ0ZRxAbpCVPlLkP3/w364-h544/410693569_10161396756034923_571261554487055846_n.jpg" width="364" /></a></div><br />Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-6291269336879597472023-12-27T18:51:00.001+01:002023-12-27T18:51:58.193+01:00Osamělá holubice<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRDPTa8BGbjwGOZEe-KGoc5avQuun-T7drlCFcHs0z_-5K0tvIc0ZxPq4zItL2Orcipv0kpckB1Dk8fhxfTaXl9FAh3b6dZeig7s1M4RK7ZO0BesjV8wTsdYwkODUdIp1-JzHF17CAgH-be4cEQqB_NVkfFJQoVAXRm18yOyMopbLNaBO12eDzpTKG4FfQ/s869/osam%C4%9Bl%C3%A1%20holubice.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="869" data-original-width="600" height="589" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRDPTa8BGbjwGOZEe-KGoc5avQuun-T7drlCFcHs0z_-5K0tvIc0ZxPq4zItL2Orcipv0kpckB1Dk8fhxfTaXl9FAh3b6dZeig7s1M4RK7ZO0BesjV8wTsdYwkODUdIp1-JzHF17CAgH-be4cEQqB_NVkfFJQoVAXRm18yOyMopbLNaBO12eDzpTKG4FfQ/w407-h589/osam%C4%9Bl%C3%A1%20holubice.jpg" width="407" /></a></div><br /><p><br /></p><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal">Když se tato kniha objevila v nabídce, měla jsem
tušení. Znáte to. Pocit, že knihu nutně potřebujete, i když je to žánr vámi již
léta opuštěný. A tak jsem přišla k westernu Osamělá holubice. Rovnou
v úvodu říkám své oblíbené doporučení<span style="mso-spacerun: yes;">
</span>– pokud byste měli za život přečíst jediný western, ať je to Osamělá
holubice. Nelekejte se rozsahu textu. Bude to trvat, ale stojí to za to.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b>Anotace:</b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Milostné drama, dobrodružství, epos - to vše je
mistrovské dílo Larryho McMurtryho " Osamělá holubice". Podle mnohých
kritiků je tento rozsáhlý román vůbec nejlepším literárním dílem o období
soumraku toho opravdového amerického západu. Potvrzením toho je i Pulitzerova
cena, kterou Larry McMurtry za "Osamělou holubici" jako nejlepší am<span class="endtext">erické literární dílo získal v roce 1986. Životní příběh skupiny
kovbojů ze zapadlého texaského městečka nese všechny dramatické prvky
westernové tematiky, ale autor jej dokázal umocnit svým skvělým vypravěčským
talentem a hlubokým pochopením pro lidské vášně, sny a slabosti na strhující
čtenářský zážitek.</span></span><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><span class="endtext"><br /></span></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal">Když se mi do rukou dostanou knihy ověnčené nějakou cenou a
s anotací, která nešetří velkými slovy na adresu příběhu, trochu se
kroutím. Ze zkušenosti většinou ty knihy nedodají takový zážitek, jaký je
slibován a při čtení si říkám, že mi zřejmě chybí pochopení krásy konkrétního
textu. U Osamělé holubice se mi to nestalo. Velká slova v anotaci jsou
pravdivá a cena více než zasloužená.</p>
<p class="MsoNormal">Spolu s knihou se mi dostal do rukou krásný klasický
western, který mi připomněl knihu Muž se srdcem kovboje. Autorovi se podařilo
vytáhnout samotnou esenci amerického západu ve vší jeho neuvěřitelné kráse i
tvrdosti života a nespravedlnosti. Příběh vypráví o době plné násilí, krutosti
k původním obyvatelům. Jenže kromě toho je to také doba velkých snů a
možností, houževnatých lidí a i tady jsou důležité mezilidské vztahy a láska. </p>
<p class="MsoNormal">Styl psaní prozrazuje, že kniha nebyla napsána
v poslední době. Autor totiž nespěchá, nekrmí řádky zběsilou akcí, ale
dává si hodně načas, aby čtenář poznal postavy skutečně do hloubky. Výsledkem
je, že vám při čtení záleží doslova na každé. Partu honáků milujete, jako byste
je znali. Začátek je hodně pomalý, nic takového jako dneska, že se vrhne na
první stranu zběsilá akce, aby se čtenář nenudil. Tady se předpokládá, že
čtenář je ochoten příběhu trochu obětovat, nejen konzumovat. První desítky
stran jsou proto spíš úvodem a děj se opravdu rozjede až ve chvíli, kdy stádo
krav vyrazí z Osamělé holubice.</p>
<p class="MsoNormal">V první části tedy poznáváme hlavní postavy a jejich
v celku poklidný život a tím v podstatě i život v malé, nepříliš
lidnaté osadě Osamělá holubice. Už tady lze pochopit jednu věc – autor se bude
celou knihu intenzivně věnovat svým postavám. Jejich myšlenkám, povahám,
jednání a prožívání. Postavy jsou rozebrané a propracované až na dřeň. Děj tím
plyne mírně pomaleji a kniha je tlustá jak špalek, ale každé slovo stojí za to.
Díky tomu jsem postavy poznala opravdu dokonale. Nebyli tam žádní černobílí
tvorové, ale lidé se všemi klady a zápory, které člověk může mít. Autor je
vytvořil tak skvěle, že i člověk, který se vám zdá zprvu nesympatický nebo
nezajímavý, dokáže v sobě později vykřesat něco, díky čemu si ho oblíbíte.
I kdyby to nakonec bylo jen to, jak se postaví k vlastní smrti. Nebo to,
jak dokáže milovat, pracovat, postarat se o ostatní, případně pouze to,
v jakého člověka dospěl. Každá postava je zde skutečně jedinečnou a
živoucí bytostí.</p>
<p class="MsoNormal">Samozřejmě se i zde najdou čistokrevní hajzlíci, jako
v každé lidské společnosti. Jenže k tomuto příběhu prostě patří. Ani
oni nešustí papírem a vy víte, že pokud se objeví, je čas se o postavy bát. Ten
čas byl ostatně celou dobu, protože při hnaní stáda nebo prostě obyčejném
životě na západě se může stát cokoli. Nejsilnějším nepřítelem byla jednoznačně
divoká americká příroda.</p>
<p class="MsoNormal">Indiánů už v době, kdys se příběh odehrává, tolik není
ale i tak se tu nějací najdou. Jen pohled na ně není nijak přikrášlený ani
romantizovaný – najde se mezi nimi fakt grázl i ubožáci, kteří sotva přežívají
v chudém kraji. Ani kovbojové nebo hraničáři nejsou hrdinové bez morálních
škraloupů. A ženy jsou takové, jaké musí být, často drsnější než muži, aby
přežily těžký osud farmářek, pionýrek nebo kurev.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Autor v románu představuje tehdejší život v celé jeho
zaprášené a upocené kráse. Při čtení si prožijete hodně běžných okamžiků obyčejného
života, troufám si říct maximálně věrně zachyceného. Doba, v níž se vše
odehrává a nástrahy života v téměř surové krajině však dělají z obyčejných
životů neobyčejné a nešetří tvrdými zkouškami. Užijete si kradení koní, nahánění
dobytka – obrovského třítisíchlavého stáda přes celou zemi partou pár lidí.
Poznáte život kurev na malém městě i žen farmářů, dobytkářů a chovatelů koní.
Seznámíte se s bandity i indiány, šerify, majiteli dobytka, hraničáři,
vojenskými posádkami i obyčejnými občany malých městeček. Poznáte tvrdý život a
dost často ještě tvrdší smrt.</p>
<p class="MsoNormal">Jako u mnohých jiných příběhů je hlavním motivem cesta. Tady
měla podobu cesty honáků se stádem krav z Texasu do Montany. A také
samozřejmě cestu životem jednotlivých postav – to, jak postavy rostly, měnily
se, milovaly, lhostejněly a zapomínaly a přemýšlely. Pro mnohé z nich byl
odjezd stáda vstup do života nebo začátek velké změny, pro mnohé z nich to
byla i cesta poslední. Autor své postavy vůbec nešetří, muže, ženy ani děti. K původním
pár postavám, které poznáte v Osamělé holubici, se postupně přidávají
další a jejich osudy se prolínají a vzájemně ovlivňují. Žádná není zbytečná,
každá má určující roli pro příběh nebo pro jinou postavu v ději. To jak je
autor propojil je doslova okouzlující. Každé, byť i malé rozhodnutí, ovlivní
nejen postavu samotnou, ale i jiné lidi. A často se ukáže, že to právě
nejšťastnější volba nebyla.</p>
<p class="MsoNormal">Romantika a vztahy jsou takové, jaké by asi člověk
v podobném prostředí čekal. Žádné růžové obláčky a duha, ale prach na
cestě. Pře to – kupodivu – se romantické vztahy najdou a jsou v mnoha
případech překvapivě hluboké. Autor se v popisování romantiky moc nebabrá,
přes to ale cítíte každý záchvěv citu u jednotlivých postav. Tím, jak si dal
záležet na vytvoření postav, jim skutečně vidíte až do hloubi duše. A ani ženu,
která na první pohled bezcitně někoho odmítá, nemůžete odsoudit, protože ji
znáte a víte, že nemůže jinak. A chápete i muže, který ji stejně miluje i tak.
Překvapivě jsou tu mnohem více romantické mužské postavy, protože ženy
v tvrdosti zdejšího života musejí být spíš realistky a nemohou si dovolit
bezhlavě milovat.</p>
<p class="MsoNormal">Velmi podstatným tématem je tu přátelství a soudržnost
skupiny mužů, kteří ženou krávy přes celou zemi. Skupina v podstatě náhodně
sebraných lidí se stmelí naprosto neskutečným způsobem. Někteří se samozřejmě
znají déle a mají mezi sebou vazby, ale nutnost spoléhat se jeden na druhého,
důvěřovat si a vzájemně se podpořit na nebezpečné a dlouhé cestě, z nich všech
v podstatě udělá rodinu. Cesta a čas lidi mění a tady se to autorovi
povedlo skvěle zachytit.</p><p class="MsoNormal"><br /></p>
<p class="MsoNormal">Stejně skvěle, jako popsal postavy, vytvořil autor i popisy
krajiny, kterou se stádo ubírá. Dokázala jsem si vše představit, jako bych
seděla na koni mezi nimi. Když čtete o vedru, lepí se vám jazyk na patro,
v písečné bouři cítíte, jak vám zrnka lezou za košili, vidíte západy
slunce a ženete se na koni nocí za splašeným stádem. Poznáte zapadlá městečka,
jejich salony, bordely i osaměle stojící domy settlerů.</p>
<p class="MsoNormal">Na konci, i když jsem ho obrečela, jsem měla pocit opravdu
dobře zakončené knihy, perfektní vyústění příběhu. Autor svým postavám nic
nevnutil. Všechno – dokonce i smrt – přišla naprosto přirozeně tehdy, kdy měla
pro konkrétní postavu přijít. Nemusí se mi to líbit a nelíbí se mi to, ale
jinému konci bych neuvěřila, ani si ho pro tu konkrétní postavu nepřála. </p>
<p class="MsoNormal">Bylo mi líto, že kniha končí. Ráda bych se dozvěděla, co
bylo dál. S postavami, které zůstaly. Jak se dál vyvíjel jejich životní
příběh… Více než 800 stran by se mohlo zdát na knihu až až. Tady to neplatí.
Další knihy se stejnými postavami v sérii jsou. Jestli budou vydány,
nebudu váhat.</p><p class="MsoNormal"><br /></p>
<p class="MsoNormal">Knihu jsem četla dost dlouho. Skoro celý měsíc, protože není
textem, který by se dal spolknout, jako mnohé konzumní moderní příběhy.
Osamělou holubici budete prožívat, budete ji poznávat, budete si vychutnávat
každou scénu, ať už zdánlivě nudnou nebo akční. Je to naprosto nádherný příběh
o životě, o způsobu života, který už je ztracený. Je to kus historie a zároveň
obyčejný i hluboce lidský příběh – jeden z nejlepších, který jsem kdy
četla!</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Opravdu moc děkuji
nakladatelství Jota, že knihu vydalo a že mi poskytlo výtisk ve spolupráci.</b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"> Kniha je tak nádherná, že nemám slov. Neváhejte <a href="https://www.jota.cz/osamela-holubice.html">a čtěte</a>! <o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwwU9fKnRKjnMwNlitPAFfEMUYp-b5nIf_dq1-0kD2sv63PxcNNP-1swY4QwExRIxY2P2y7aLDMafkVKVLpAXo317fIp4mEGFVlu1-e0KYpDFEs_uVMBBO8m4WQTSMnd4Rxth960Uf6vcqJ3Pz__hp4QXD00j7Wu7b-tKzqsO_EvxYjSBxYOIgaf6zCxvG/s225/Jota.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="225" data-original-width="225" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwwU9fKnRKjnMwNlitPAFfEMUYp-b5nIf_dq1-0kD2sv63PxcNNP-1swY4QwExRIxY2P2y7aLDMafkVKVLpAXo317fIp4mEGFVlu1-e0KYpDFEs_uVMBBO8m4WQTSMnd4Rxth960Uf6vcqJ3Pz__hp4QXD00j7Wu7b-tKzqsO_EvxYjSBxYOIgaf6zCxvG/s1600/Jota.png" width="225" /></a></b></div><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b><p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">O knize:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Autor: Larry McMurtry</p>
<p class="MsoNormal">Překlad: Alena Hartmannová</p>
<p class="MsoNormal">Vydal: Jota</p>
<p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p>
<p class="MsoNormal">Počet stran: 896</p><br /><p></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-49492240709809185522023-12-19T19:45:00.000+01:002023-12-19T19:45:16.468+01:00Není úniku<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4L6XrHsMTAF6hL3X3OU4JYsEfNc5l6vpu8ikopHEwDBo6ltRAwbcuizsHgDGZzxZA539MqbeUoE2VT4ap4mUR4Ij6j7lX-sK8bfY32SBPZZSwgB74_fPXOU9xNLgS1N8UIeEbV82vMXm8ih_cvcGsPjIw8YZY_ixg7axYP0vy2HnXjB61aAwSs22l_D0u/s560/nen%C3%AD%20%C3%BAniku.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="560" data-original-width="350" height="630" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh4L6XrHsMTAF6hL3X3OU4JYsEfNc5l6vpu8ikopHEwDBo6ltRAwbcuizsHgDGZzxZA539MqbeUoE2VT4ap4mUR4Ij6j7lX-sK8bfY32SBPZZSwgB74_fPXOU9xNLgS1N8UIeEbV82vMXm8ih_cvcGsPjIw8YZY_ixg7axYP0vy2HnXjB61aAwSs22l_D0u/w394-h630/nen%C3%AD%20%C3%BAniku.jpg" width="394" /></a></div><br /><p><br /></p><p><br /></p><p class="MsoNormal">Yrsu jsem četla kdysi dávno. Potom se mi míra krutosti
v jejích knihách trochu zošklivěla a vlastně jsem přestala číst severské
krimi obecně. S touto novou knihou jsem se rozhodla dát Yrse zase šanci.
Především proto, že kniha na mě působila z anotace více tajemně než krutě.</p><p class="MsoNormal"><br /></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Studentka pedagogiky Sóldís potřebuje po rozchodu
rychle najít nové bydlení a práci, a tak s nadšením přijme místo soukromé
učitelky dcer bohatého páru obývajícího luxusní sídlo v odlehlém, zapadlém
koutě západoislandského venkova. Zaměstnavatelé na ni sice působí poněkud
zneklidňujícím dojmem a život na osamělém místě v ní <span class="endtext">postupně
začíná vzbuzovat neblahé předtuchy, ona se však rozhodne zatnout zuby a své obavy
překonat. Bude to správný krok?<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"> Policejní vyšetřovatel Týr se po letech vrací
ze Švédska na rodný Island, protože v přelomové životní situaci touží po novém
začátku. Záhy po nástupu do kriminalistického týmu v Reykjavíku se musí zapojit
do pátrání po pachateli zločinu, jaký si v poklidné ostrovní zemi nedovedl
představit ani v nejhorších snech – brutální čtyřnásobné vraždy. Jeho spánek
však nakonec budou narušovat ještě hrozivější noční můry než obraz vyhaslých
očí čtyř nevinných obětí.</span></span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;"><br /></span></b></p><p class="MsoNormal">Na začátku čtení jsem se musela potýkat s legračním
problémem. Protože jsem severské literatuře poněkud odvykla, dělala mi značný
problém jména a dost jsem přes ně škobrtala, než jsem se s nimi smířila a
přestala mi připadat podivně vtipná a neladící. Já vím, je to spíš osobní
problém, ale trocha pobavení na začátku čtení rozhodně neuškodila. Protože jak
děj postupoval, veselo rozhodně nebylo. Původní očekávání většího tajemství než
krutosti se tak nějak nenaplnilo, obojího bylo hodně. Způsob, jakým přišly
oběti o život, si v ničem nezadal s předchozími yrsovkami.</p><p class="MsoNormal">O mrtvých, kteří byli nalezeni v odlehlé rezidenci,
jsem se při čtení dozvěděla dost rychle. O způsobu, jakým zemřeli také. Dál
autorka postupuje pro mě nezvyklým stylem – představuje okamžiky, které
následovaly po nálezu těl a vyšetřování případu. To je jedna linka příběhu – ta
běžná. Druhou linku představuje dění před činem přímo v rodině budoucích
obětí. To bylo obzvlášť děsivé. K postavám jsem chtě nechtě získávala
vztah a přitom jsem věděla, že brzy zemřou. Všichni. I děti. Věděla jsem jak.
Jen jsem neměla tušení kdo a proč.</p><p class="MsoNormal">V důsledku výše zmíněného, jsem se do knihy začetla
opravdu bleskem a téměř jsem ji nemohla odložit. Přičemž mě daleko více
zajímaly kapitoly, ve kterých jsem se seznamovala s rodinou a v nichž
se postupně schylovalo k zločinu. Vyšetřovaní samotné mě tolik nezaujalo,
tak se k této lince příběhu vyjádřím nejdřív.</p><p class="MsoNormal">Co se vyšetřovatelů týká, zdáli se mi jako postavy poměrně
nemastné a neslané. Nějak jsem si nedokázala najít vztah přímo k nim a ani
mě moc nezaujalo jejich vyšetřování, které mi připadalo jaksi odbyté a bez zájmu
o to případ skutečně vyřešit. Jen se tak potáceli od ničeho k ničemu.
Někde popojeli, někoho se ptali a na nic moc vlastně nepřišli. Jako
nejvýraznější moment mi utkvěla v hlavě situace, kdy byli jako
vyšetřovatelé ubytováni poblíž a museli si na ubytovnu koupit vlastní
povlečení. Neptejte se mě, proč zrovna toto, ale asi z toho vyplývá, jak
moc neodolatelná byla vyšetřovací linka :) Ano, uznávám, že hlavní postava –
Týr – měl cosi zajímavého v minulosti. O tom jsem se ale dověděla až na
konci a pro děj zatím záhada v jeho rodině podstatná nebyla. Možná
v pokračování… Tyhle části jsem se tedy snažila přečíst rychle, abych se
dostala k těm ostatním, které mě bavily podstatně více.</p><p class="MsoNormal">To bylo možná způsobeno tím, že druhá linka – ta před činem
– byla atmosférou a děním doslova přecpaná a dost to tak zastiňovalo linku
vyšetřovací. A že tedy pobyt v domě uprostřed ničeho mezi sněhem a ledem
dráždil smysly sám o sobě, natož, když se tam dělo to, co se dělo. Do toho byly
taky velmi zajímavé osobnosti, které v domě žily. Tedy samotná rodina,
jejich au-pair a dokonce i ti, kteří už tam vůbec nebyli – bývalí au-pairáci.</p><p class="MsoNormal">Skvělá atmosféra příběhu byla tvořena zejména tím, že
autorka zvolila pro svůj příběh odlehlý dům, prakticky v divočině, kde
k nejbližším sousedům byl lán cesty. Nad to se příběh odehrával
v zimě – takže tu bylo pošmourné a temné období, hodně sněhu a taková ta
zimní tajemnost spící krajiny, osamělosti a zbystřených smyslů. Protože o
poklidném zimním pokoji se tu nedalo rozhodně mluvit. </p><p class="MsoNormal">Hlavní postavou zde byla mladá studentka Soldís, která
přijela na statek, aby si vydělala nějaké peníze a zároveň utekla od osobních
problémů ve městě. Od prvního dne chudák holka skočila do poněkud napjaté
atmosféry, aniž by měla tušení proč to tak je. Znáte ten pocit v cizím
domě, kdy v noci okolo vás skřípe dřevo a vůbec se ozývá spousta
nezvyklých zvuků? Do toho pocit, že před vámi zaměstnavatel něco tají a chová
se divně, odlehlost domu a pocit, že vás někdo pozoruje. Autorka postupně
přidávala další, více či méně vysvětlitelné děsuprvky, události v domě i
okolo něj a chování postav, kterými se pocit napětí a strachu (u mě i hrdinky)
jen zvyšoval. Pokusy o racionální vysvětlení postupně selhávaly, události se
začaly stávat víc a víc stresujícími a místo pobytu tomu jen nahrávalo.
Přísahám, že jsem měla pocit, že půjde o něco nadpřirozeného, že to, co se děje
v domě a okolo prostě nemůže být normální a z tohoto světa. Za to
autorce fakt tleskám, protože takto mě vyděsit, to se musí ocenit :). Kdybych
byla na místě Soldís, zmizím za kopci hned po první noci. Taky už nikdy ani
nezvážím možnost, že bych snad toužila mít na svém domě prosklenou stěnu nebo
jen francouzské okno. Fakt ne, díky :)</p><p class="MsoNormal">Ke konci této části, když už byl hrozný konec rodiny opravdu
blízko, jsem si hodně přála, aby Soldís prostě utekla. Na druhou stranu
z toho, jak autorka budovala její vztahy k rodině, mi bylo jasné, že
to neudělá – což jsem samozřejmě věděla už z druhé linky příběhu. To, že
nikdo neunikne, ještě zvyšovalo napětí, protože spolu se Soldís jsem si
pochopitelně vztah k rodině budovala i já. Zejména obou dětí mi bylo fakt
líto. Nikdo z nich si takový konec nezasloužil! A k tomu konci příběh
směřoval nelítostně – autorka ty chudáky neušetřila ničeho a připravila jim
vážně krušných a stresujících posledních pár dnů života. A nejhorší na tom bylo
to, že autorka nabízela rodině i Soldís spoustu únikových situací. Stačilo něco
udělat, něco říct nebo prostě odejít. A mě tak brnkalo na nervy ještě to, že
jsem věděla, že to udělat mají – věděla jsem, jaký konec je čeká. Okamžiky, kdy
jim možnost záchrany proklouzla mezi prsty, byly zoufalé.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Konec příběhu byl pro mě tak napůl zklamáním. Vyvrcholení
linky s rodinou bylo perfektní, i když dost drsné. Protože tu hrůzu si
opravdu při čtení prožijete s nimi. Zklamala mě opět vyšetřovací linka.
Vůbec jsem nezachytila nějaké náznaky, které by mě vedly uvažovat tímto směrem.
Přišla jsem na to ve stejnou chvíli jako vyšetřovatelé a to se oni nijak zvlášť
nesnažili. Prostě jim to spadlo do klína samo. Jsem ochotná pracovat
s dojmem, že to tam přeci jen bylo – takové vyšetřování, které mě obvykle
baví – a jen ho zastínila po všech stránkách lepší druhá linka. Jenže ono to
tam vlastně nebylo. Chyběla mi výrazná osobnost vyšetřovatele, na které jsem
z jiných knih zvyklá (můj problém, uznávám) nebo alespoň zajímavá
osobnost. Týr byl takový nemastný, neslaný. A ostatní si, upřímně, ani moc nepamatuju.
Týrova kolegyně a patoložka byly trochu do počtu a nezdálo se mi, že nějak
přispěly k vyšetřování.</p><p class="MsoNormal">Knihu pro mě zachránila skvělá linka v rodině před
vraždou, kde byla atmosféra hutná a napínavá. Neustále se stupňující napětí a
pocit strachu z neznámého byl přímo skvěle načasovaný a odstupňovaný od
banalit, které měli snadné vysvětlení, i když vzbuzují obecně strach až po
situace, které sice vysvětlení mají, ale vyděšená hlava už je prostě nenajde.
Autorka zde skvěle uplatnila svůj talent přimět čtenáře, aby se bál spolu
s postavami, co kde okolo chodí a kouká se.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Rozhodně uznávám, že kniha je skvěle čtivá a má všechno, nač
je čtenář u Yrsy zvyklý. Už jen z toho důvodu a pro skvělou atmosféru,
mohu knihu doporučit. Jen si ji neberte na dovolenou, kterou se chystáte trávit
na horách… na odlehlé chatě… s krajinou zavalenou sněhem… a s tou
zatracenou prosklenou stěnou v obýváku :)</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada.<o:p></o:p></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Do příběhu, odkud „Není úniku“ račte nahlédnout <a href="https://www.grada.cz/neni-uniku-13191/">třeba zde</a>.<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><b> </b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdICMlaRAzwGPUwhP4hmf9aV7NTcpeNq4UsQ09ePjcVYZYUQUemco462hL7DBbJtYXVOQC-P7rZO7Lkbj20e3TiMAtXXe7MaBFrw08oIsqVLsVi3eUzNKwpWbPiKHsiV2Bri_pfwoDHNcF5b8fJD2j2kQetglrImV9bNwFO1iuFRF5O7Qeh6WDOnk4f7-l/s859/logo-Metafora-Base-BLACK.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="723" data-original-width="859" height="196" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgdICMlaRAzwGPUwhP4hmf9aV7NTcpeNq4UsQ09ePjcVYZYUQUemco462hL7DBbJtYXVOQC-P7rZO7Lkbj20e3TiMAtXXe7MaBFrw08oIsqVLsVi3eUzNKwpWbPiKHsiV2Bri_pfwoDHNcF5b8fJD2j2kQetglrImV9bNwFO1iuFRF5O7Qeh6WDOnk4f7-l/w234-h196/logo-Metafora-Base-BLACK.jpg" width="234" /></a></b></div><b><br /></b><p></p><p class="MsoNormal"><b>O knize:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal">Autor: Yrsa Sigurdardóttir</p><p class="MsoNormal">Série: Černý led (1. díl)</p><p class="MsoNormal">Překlad: Lucie Korecká</p><p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada ( Metafora)</p><p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p><p>
</p><p class="MsoNormal">Počet stran: 416</p><p><br /></p><p><b>Další knihy autorky na bloGu:</b></p><p><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2018/05/cerna-dira.html">Černá díra</a></p><p><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2017/11/dna.html">DNA</a></p><p><br /></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-24119625856661924672023-11-27T17:41:00.001+01:002023-11-27T17:47:38.343+01:00Svět ve stínu démonů<p> </p><p></p><p class="MsoNormal"><b>Věda vyvolává opojný pocit úžasu, stejně tak ale pseudověda. </b></p><p class="MsoNormal"><i>( str.21)</i></p><p class="MsoNormal"><b><br /></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu-8ySv1Xn7BLZPP2RcKhcvCCJMdu2Y1Csvk4PcIu2VTRfw2VvS2ivtyoB-j0xD0VkmQpcla44H920LGY9idDdU8MzXTO4vHml9FcTgEXfKccptCP6aihi9Nk-rY1cvz2mvQ_QDqpitz5aR0T2wQYYuaJVSBMPb0ZydBtgE2WdlTxrpF18GKx60pOImR4H/s562/v%C4%9Bda%20jako.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="562" data-original-width="400" height="578" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu-8ySv1Xn7BLZPP2RcKhcvCCJMdu2Y1Csvk4PcIu2VTRfw2VvS2ivtyoB-j0xD0VkmQpcla44H920LGY9idDdU8MzXTO4vHml9FcTgEXfKccptCP6aihi9Nk-rY1cvz2mvQ_QDqpitz5aR0T2wQYYuaJVSBMPb0ZydBtgE2WdlTxrpF18GKx60pOImR4H/w412-h578/v%C4%9Bda%20jako.jpeg" width="412" /></a></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal"><br /></p><p class="MsoNormal">Proč jsem si vybrala zrovna toto čtení, i když u mě naučné
knihy moc zdomácnělé spíš nejsou? Inu, protože mě fascinuje dnešní doba a
rozšíření toho, čemu říkám lidová konspirační slovesnost. Přiznávám se, že
sledování bizarností, které se mezi lidem vypráví a jimž se věří, mě baví.
Kroutím sice hlavou nad tím, jakým nesmyslům jsou lidi ochotní uvěřit a rvát se
za ně do krve, ale o to víc mě to fascinuje. Nechápejte mě špatně, já příběhy
miluju. To je ostatně vidět na tom, kolik jich přečtu. Co ale vede lidi
k tomu, že jsou ochotní některým uvěřit a považovat je za reálné?</p>
<p class="MsoNormal">Když jsem otvírala knihu, těšila jsem se na odpovědi nebo
alespoň nasměrování, které mi ukáže nějakou tu záhadu lidské mysli.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Anotace:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Jak se máme inteligentně rozhodovat ve světě
stále více ovládaném technologiemi, když nechápeme rozdíl mezi pseudovědeckými
mýty a ověřitelnými vědeckými hypotézami? Carl Sagan, laureát Pulitzerovy ceny
a významný astronom, zastává názor, že vědecké myšlení je kritické nejen pro
hledání pravdy, ale i pro dobro našich demokratick<span class="endtext">ých
institucí.</span><br />
<br />
<span class="endtext">Sagan komentuje naši historii a kulturu, zkoumá a s
podloženými fakty vyvrací klamy z dob minulých jako je čarodějnictví, léčení
vírou, démoni i UFO. Přes to všechno se v dnešním takzvaném věku informací až
znepokojivě daří pseudovědám s příběhy o mimozemských únosech, vyvolávání
zemřelých a společných halucinacích, které si vyžadují pozornost a respekt. Jak
Sagan jasně a výmluvně dokazuje, zpěv Sirén nerozumu není jen nesprávnou
odbočkou naší společnosti, ale nebezpečný pád do temnoty, která může ohrozit
naše základní svobody.</span></span><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Lidi mají rádi příběhy. To víme všichni. Jako čtenáři
patříme mezi ně.</p>
<p class="MsoNormal">Lidi si je rádi vymýšlejí a předávají dál. Dřív ústně a teď
z této záliby těží knižní průmysl. No a co si budem – věda nám trochu kazí
fascinaci těmito příběhy, když vyžaduje důkazy. Na druhou stranu je věda
ochotná zkoumat a důkazy přinášet. Touto drobností, kterou bychom u jednotlivce
mohli označit jako kritické myšlení, by se měl člověk v dnešní době
zabývat obzvlášť pečlivě. Protože příběhů k uvěření jsou doslova hrsti.
Internetem se šíří rychlostí blesku a je hodně lidí, kteří se za jejich
pravdivost bijí v prsa. Každopádně touha nechat se odvést jinam, než do
reality našich životů, alespoň v představách, tu je tak jako tak. Je tohle
důvod, proč vznikly příběhy, které autor v knize ukazuje? Jaký je důvod
toho, že je někteří považují za pravdu, ačkoli proto nemají jediný důkaz, který
by bylo možné ověřit?</p>
<p class="MsoNormal">Na dobrodružné fantaskní příhody tu máme beletrii, že :) Na
reálný život je potřeba nasadit trochu zdravého skepticizmu a vědeckého
přístupu. Obojím přispívá do veřejného prostoru právě tahle kniha.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Pan autor ve své knize představuje některé ze známých
neověřených věcí (i očividných nesmyslů), které jsou dost často přijímány jako
skutečné. Dost je všeobecně známých, i když se autor zaměřuje převážně na
americké prostředí a tamní pseudovědecký folklór. Těšit se v knize můžete
na oblíbené únosy mimozemšťany, problematiku čarodějnictví, zjevení a vizí,
náboženství, využívání důvěřivosti lidí, různých typů zpeněžitelného šarlatánství
(raději vynechám příklady, abych se někoho nedotkla :)), populární kruhy
v obilí, trochu děsivý náhled do rádobyvěd totalitních režimů a mnohé
další více i méně historické a bohužel stále aktuální příklady. Autor ale
nevypráví tyto příběhy, pouze je uvádí jako příklady, ukazuje na nich kritické
myšlení, uvažuje nad tím, kde se vzaly a proč jinak skeptičtí a málo důvěřiví
lidé uvěří očividným blbostem. Kdo na tohle přijde, zasloužil by veřejné uznání…</p>
<p class="MsoNormal">Autor je zcela přiznaně zastáncem zdravého skepticizmu a
vědeckého přístupu, kterého princip pro jistotu vysvětluje v předmluvě,
aby náhodou nedošlo při čtení k nějakému nedorozumění. Předpokládám proto,
že by se asi našlo dost lidí, kteří by knihu odložili už v předmluvě, i když
právě takoví by měli číst dál.</p>
<p class="MsoNormal">Normálně (přiznávám) často vynechávám právě předmluvy.
Tentokrát jsem ji nevynechala a jsem ráda. Autor v ní totiž velmi pravdivě
a bohužel taky smutně shrnul způsob učení našeho školství. Až s podivem,
protože popisoval školství americké. Musela jsem uznat, že školy opravdu nejsou
právě příkladem vědeckého přístupu k poznávání světa. Otázka „proč“ a
zkoumání věcí se v nich obvykle moc nenosí. Jestli něco, tak se lidi dobře
naučí přijímat věci, které jim někdo sděluje, jako holý fakt bez nutnosti nad
tím přemýšlet. Proti faktům nic nemám, jen se přikláním spíše k pochopení celku
než biflování jako dogmatu.</p>
<p class="MsoNormal">Už v první kapitole mě autor překvapil objevem toho,
proč někteří věří spoustě věcem. Musím říci, že z tohoto úhlu pohledu jsem
se na konspirátory nikdy nedívala. Takových úhlů pohledu, které jsem dosud na
spoustu věcí neuplatnila, jsou v knize hrsti. A to je právě ono – autor
nevysvětluje a nevnucuje, jen uvažuje a nabízí úhly pohledu. Říkám si, že právě
proto by mohla být kniha přijatelná i pro některé méně zatvrzelé důvěřivce,
kterým by možná pomohla s tím, jak se na věci dívat. Oproti mým běžným
zvykům jsem si hodně zajímavých myšlenek v knize označila, abych se
k nim mohla později vrátit. Celou knihou prostupuje důkladné pitvání
tématu a ověřování všeho ze všech stran. Svoje zjištění pak autor předkládá ke
každému z témat. Tento přístup k novým informacím by už od začátku
vzdělávání člověka měl být standardem. Dokonale je vidět, proč autor považuje nepřemýšlení
a neověřování věcí za nebezpečné a svobody ohrožující. Konec konců i naše
vlastní historie má dost příkladů toho, kam důvěřivý, zmanipulovaný dav může dojít
na základě smyšlených příběhů, kterým uvěřil.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Kniha není rozhodně typicky naučným textem. Autor vypráví
dost poutavě, i když by se jeho styl dal označit za trochu moc „ukecaný“.
Polovina věcí by šla čtenáři sdělit klidně i stručněji. Musím ovšem uznat, že
jako ukázka autorova přemýšlení nad věcmi, nahlížení z mnoha různých úhlů
na tu samou věc a hledání a vyvracení argumentů, to bylo super. Rozhodně bych
nekrátila ani o odstavec. Navzdory čtivosti to každopádně není kniha, kterou
slupnete za večer a oblíznete prsty. Naopak! Já jsem ji četla dost po částech,
protože mě bavilo nad věcmi v ní přemýšlet a dohledávat si více informací.
Kvůli tomu to ale není zrovna odpočinkové čtení na večer do postele.</p>
<p class="MsoNormal">Originál knihy vyšel v roce 1996. Trochu mě to překvapilo,
protože jsem to zjistila, až když mi kniha přišla domů. Říkala jsem si, jak moc
to asi bude aktuální. No tak překvapivě bylo. Některé supr čupr vyprávěnky
totiž zřejmě mají schopnost přetrvat staletí a nenechat se omezit jediným
důkazem nepravdy, se kterým věda přišla. Stejně jako autor bych se mohla
podivovat nad tím, jak je možné že lidi baví vymýšlet si příběhy a dušovat se,
že se staly, když přitom svět okolo nabízí tolik úžasného a dechberoucího sám o
sobě. Asi se nedivím, i když nechápu proč. Ani kniha nenabídne odpovědi na
otázku proč. Jen odpovědi na to, jak to nejspíš skutečně je. S tím, že
autor je ochoten po předložení ověřitelných důkazů změnit názor.</p>
<p class="MsoNormal">To se mi ostatně hodně líbilo. V celé knize není očividný
odsudek a obvinění ze lži – i když v pasážích o šarlatánech, kteří na
důvěřivosti lidí vydělávají nebo hledají osobní prospěch, je trochu takový
podtón. Pouze konstatovaní, že bez důkazů je vše, co lidi tvrdí pouhou vírou a
smyšleným příběhem. A pak právě ony důkazy, které vyvracejí předložené příběhy
a různé nesmyslné lidské konání pod rouchou spiritizmu, nadpřirozena a
kdejakých pseudověd. Podle mého názoru je v knize dost slušně vysvětleno,
co je to věda a jak funguje vědecké uvažování a hledání. Už jen principem
fungování vědy – tedy hledáním důkazů a ochotou připustit omyl se věda liší od
pavěd, které tvrdí, že „to tak prostě je“.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Našla jsem tedy svoje odpovědi? Ano i ne. U mnohých věcí je
to celkem jasné – někteří lidé mají potřebu k šíření bludů naprosto jasnou
– vydělat prachy nebo získat moc. U těch je tedy důvod sice křivý, ale jasný. Vzhledem
k tomu, jak se jim zejména v poslední době daří, je to dokonce i
trochu děsivé. Už to nemá nic společného s příběhy pro zábavu, ale smrdí
to manipulací a nepěknými konci. A co ti ostatní, kteří na svých tvrzeních
nevydělávají ani korunu a často kvůli tomu mají spíš problémy nebo je způsobují
jiným? Pohání je touha být součástí něčeho úžasného? Nebo je to „dobrý úmysl“
vůči ostatním lidem? No, tak to těžko říct.</p>
<p class="MsoNormal">Jak říká oblíbený seriál dob minulých: „Pravda je někde tam
venku.“ :) Našel by ji nejspíš někdo, kdo by udělal důkladný výzkum mezi lidmi.
Nebo taky možná nenašel a příčina lidové konspirační slovesnosti zůstane
záhadou.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Milujme příběhy! Užívejme si je!</p>
<p class="MsoNormal">Vždycky je ale potřeba rozlišovat mezi pravdou a fantasií.
Mezi ověřenými fakty a tvrzeními bez důkazů. A o tom tahle kniha je.</p>
<p class="MsoNormal">Jak jsem někde četla: ti, kteří by tuto knihu potřebovali
číst, si ji zcela určitě nepřečtou. Nepochybuji ale o tom, že spousta lidí ano
a třeba pak svoje zjištění zkusí poslat do světa.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Pro koho tedy tato kniha je? Dovoluji si vypůjčit shrnutí
jedné z uživatelek Databáze knih, která je nejspíš (odhaduji dle jejích
slov) přímo z nakladatelství a na tvorbě knihy se podílela, takže si snad
její slova vypůjčit mohu. Napsala to tak dokonale, že lépe už nelze. Cituji:</p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">- pro skeptiky a vědce bojující proti pseudovědám pro připomenutí, že v
tom nejsou sami, a že to má smysl</span></i><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br />
<span style="background: white;">- pro intelektuály, aby na chvíli vykoukli ze
své bubliny a uvědomili si, že tu opravdu pořád máme lidi, kteří věří na placatou
Zemi, ještírky ovládající lidstvo, či účinnosti tisíce a jedné podoby hadího
oleje</span><br />
<span style="background: white;">- pro veřejnost, která třeba tápe, jak si
přebrat výpověď "vědce 1, který říká tohle" vs. "vědce 2, který
říká tamto", a jestli je tenhle souboj vědců vážně tou vědou, které mají
důvěřovat</span><br />
<span style="background: white;">- pro novináře, aby s předchozím bodem přestali.</span><o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Za knihu moc děkuji
nakladatelství Epocha. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Cesta ke knize vede <a href="https://www.epocha.cz/kniha/carl-sagan-svet-ve-stinu-demonu-prvni-vydani-vazana-s-prebalem/">například tudy</a>.<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjxRtX_CB7DHIl-qlG3AWzPSDGDO3j4J1FGEsSVXZKoSipL2s9Jh4OxSzt2nTfvlqcTGnoa2VfZUGldMtWwmPZxaP70N8VI9r_PCIQP18lGzvg6RwVlNmm4_2kWmKSL3Sb5V7qiuRHUxdmz7YFUIeKahZKinGSHi4Lb_BPHvm4OjeBwQwZwqdOARdECVtv/s400/logo-e-fcbk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="400" data-original-width="400" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjxRtX_CB7DHIl-qlG3AWzPSDGDO3j4J1FGEsSVXZKoSipL2s9Jh4OxSzt2nTfvlqcTGnoa2VfZUGldMtWwmPZxaP70N8VI9r_PCIQP18lGzvg6RwVlNmm4_2kWmKSL3Sb5V7qiuRHUxdmz7YFUIeKahZKinGSHi4Lb_BPHvm4OjeBwQwZwqdOARdECVtv/w213-h213/logo-e-fcbk.jpg" width="213" /></a></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">O knize:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Autor: Carl Sagan</p>
<p class="MsoNormal">Překlad: Jan Pavlík</p>
<p class="MsoNormal">Vydal: Epocha</p>
<p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p>
<p class="MsoNormal">Počet stran: 512</p><br /><p></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-14269685892343341252023-11-13T18:05:00.000+01:002023-11-13T18:05:01.246+01:00Smrt mezi řádky<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEil8dZCy0t_EbU6DVpuhnZ6XQjg9FwNZiTabBv27pafsg2PQ_nDz24-ADtMrVVY_-tl-25_8Tm2ueVLNdHdEnMUOkR3QczuFn8fGwyxhG4EHgpKohKbJOLe_stStNkveEstX_gd1KdsS1Z_Yp_u-7vy5TwzaG4bK4wHRBE-ikqjPbZI9yWKOPXJ7pDA55Fc/s845/smrt%20mezi%20%C5%99.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="845" data-original-width="600" height="585" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEil8dZCy0t_EbU6DVpuhnZ6XQjg9FwNZiTabBv27pafsg2PQ_nDz24-ADtMrVVY_-tl-25_8Tm2ueVLNdHdEnMUOkR3QczuFn8fGwyxhG4EHgpKohKbJOLe_stStNkveEstX_gd1KdsS1Z_Yp_u-7vy5TwzaG4bK4wHRBE-ikqjPbZI9yWKOPXJ7pDA55Fc/w415-h585/smrt%20mezi%20%C5%99.jpg" width="415" /></a></div><br /><p><br /></p><p class="MsoNormal">Když jsem si o knihu psala, těšila jsem se na zajímavý
příběh. To jsem ale netušila, že dostanu opravdu parádní bombu! O čem tohle zelené papírové stvoření je? O
true crime, o sériových vrazích, o posedlostech, o démonech z minulosti a
o postavách. Hlavně o postavách!</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:</b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Knihkupkyně Roach nechce přátele. Všechno, co
potřebuje ke spokojenosti, jsou knihy o sériových vrazích a kriminální
podcasty. Ovšem jen do chvíle, než do knihkupectví nastoupí Laura, kterou si
každý hned zamiluje. Jenže Laura má i temnou stránku a tu vidí jen Roach.
Zvědavost pomalu přerůstá v obsesi a Roach udělá cokoli, aby pronikla </span><span class="endtext">do Lauřina života. Ať už si to Laura přeje, nebo ne.</span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><br /></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Každé pracovní prostředí je malým ekosystémem, kde se
střetávají lidi, povahy a osudy značně různorodé. Naštěstí většina kolektivů je
normální a nejzajímavějšími událostmi jsou skandály na firemních chlastacích večírcích
a drby, které kolují v podhoubí firemních kuchyněk. Chlastacích akcí si zvědavý
čtenář užije i zde dosyta. V příběhu se ovšem také seznámí s kolegy,
kteří až tak úplně normální nejsou. A taky zjistí, že nikdy není tak zle, aby
nemohlo být ještě hůř – hlavně v hlavách lidí.</p><p class="MsoNormal">Autorka představuje kolektiv zaměstnanců jednoho malého,
téměř krachujícího knihkupectví, které je součástí velkého řetězce. Přichází
sem nová manažerka, která si s sebou přivede své nové dva lidi, s nimiž
už dlouho spolupracuje, aby trochu nakopli vánoční sezonu, protože korporát doufá
v oživení skomírajících prodejů. Společnost zaměstnanců je to sice malá,
ale zato pestrá. Od neškodných knihomolů – srdcařů a dlouholetých zaměstnanců,
přes brigádníky, až po manažery, kterým jde hlavně o zjištění, zda stojí tato
pobočka za záchranu nebo padne. Středem všeho jsou dvě ženy – Roach a Laura.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Roach, dlouholetá zaměstnankyně knihkupectví, byla chodící
podivnost. Dost pohrdala ostatními lidmi a milovala skutečné zločiny, vrahy a
všechny podivně temné věci. V jejím případě se nejednalo o mladickou pózu,
ale o skutečně divnou osobnost. Nejdřív mi její zájem o true crime připadal v pohodě,
ale jak jsem ji poznávala víc a víc, moje pocity vůči ní doznaly obrovského
posunu od zvědavosti na typ člověka se zajímavou povahou, shovívavého přijetí jejích
zálib ve stylu „ no, holt, každý jsme nějaký“, až po naprosté zhnusení tím,
jaká je a jaký život a vztahy vede. Roach byla samorost, drsňačka, podivínka,
magorka – jak kdo chce. Na lidech jí nezáleželo a nezajímali ji, dokud nebyli
zavraždění a nebo pokud nebyli vrahem. Měla ráda jen svého obřího šneka – domácího
mazla. A pak také kolegyni Lauru. Tou byla doslova posedlá, obzvlášť od chvíle,
co se dozvěděla o jisté věci v Lauřině minulosti. Od té doby ji neúnavně
pronásledovala a byla přesvědčená o jakémsi osudovém spojení mezi nimi. </p><p class="MsoNormal">Osobně fascinaci žánrem true crime moc nechápu. Nerozumím ani ženským, které navazují vztahy
s usvědčenými vrahy. Neumím ani odhadnout, jestli povaha Roach a její
posedlost byla v takové podobě vyhnaná ad absurdum, nebo je to skutečně
možné. Každopádně ona byla naprosto přesvědčivě napsaná a ačkoli znát takového
člověka bych nechtěla, její kapitoly jsem doslova hltala. Musím se přiznat, že
jsem ji sledovala se zaujetím, s jakým pozorujete něco odporného, k čemu
se nechcete ani přiblížit. Tak intenzivní odpor jako k ní, jsem k žádné
postavě nikdy neměla. Po jejím seznámení s přítelem se mi zhnusila nejspíš
už definitivně. Jejich vztah byl ukázkou něčeho, co prostě nikdo normální
nechce. </p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Laura na začátku působila jako velmi silná, pozitivní
osobnost. Lidi ji měli rádi, se zákazníky vycházela skvěle a šířila kolem sebe
pozitivní atmosféru. Autorka však ukázala její vnitřní démony, kteří jí nedají
pokoj a zdánlivě silná Laura se postupně hroutí pod tíhou vzpomínek na děsivou
minulost, které pečlivě schovává. Nutno poznamenat, že to je hlavně kvůli Roach a tomu, co v Lauře
svým zájmem vyvolává. Laura řeší své problémy převážně alkoholem, což je v jejím
případě poněkud nešťastné. Vzhledem k psychické nestabilitě si neumí říct
dost a je schopná se ožrat do němoty, aby utopila to, nač nechce myslet. Kupodivu
ani okouzlující kolega Eli jako objekt přitažlivosti Lauře moc nepomohl. Nebyla
srovnaná sama se sebou, s minulostí a tak jen těžko mohla ustát ukrutnou přitažlivost
se zadaným kolegou, který zadaný hodlá zůstat. Laura ho sice přitahovala a
jejich flirtíky byly vzájemné, ne ovšem natolik, aby úplně ztratil hlavu.
Terapeutická skupina, kterou navštěvovala, na to také nestačila, protože
každodenní vliv Roach a chlastu byl prostě moc silný. Na Lauře bylo možné
sledovat ukázkový rozpad osobnosti, který jen umocnila Roachina posedlost a
nátlak. V konečném důsledku tak ani Laura nebyla kladnou postavou a svým
způsobem by ve mně nejspíš taky vzbuzovala dost odporu, kdybych ji znala
osobně.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Psychologie postav je naprosto úžasná, je zpracovaná tak
skvěle, až z toho mrazí – hlavně u Roach, ale Laura také není ve svých
myšlenkách sluníčkovou dívenkou. Na postavy je nahlíženo až nezvykle blízko až
do intimních detailů a myšlenek. Doslova mohu říct, že jsem znala jejich
myšlenky a pocity, jako by byly moje vlastní. Jak děj postupoval, bylo jasné,
že to, co Roach považuje za věci, které měly ji a Lauru spojit, je naopak
rozdělují. Zločin, vraždy a vrahové byli pro Roach zdrojem potěšení a
fascinace. Obdivovala je, toužila o nich a jejich „díle“ vědět všechno. Laura
naopak věnovala pozornost obětem a jejich životu bez jejich násilného konce.
Roachina posedlost jí připadala z pochopitelných důvodů odporná.</p><p class="MsoNormal">Napětí mezi nimi narůstalo a atmosféra houstla s každou
stránkou. Autorce se povedlo vybudovat perfektní psychologické drama, které
stálo právě na rozdílnostech obou postav a zároveň na tom, co měly „společné“.
Náklonnost a sympatie od Roach k Lauře se postupně měnily v posedlost,
která chvílemi problikávala až k nenávisti. A nenávist rozhodně byla
oboustranná.</p><p class="MsoNormal">Autorka krásně představila vývoj vztahů tím, že se obě ženy
ve vyprávění střídaly. Viděla jsem tak do obou hlav. A sledovala narůstající posedlost
na jedné straně a nepřekonatelný odpor na druhé. Ze začátku jsem si ještě mohla
myslet, že Roach je prostě sociálně neobratná. Že neví, jak navázat přátelství.
Napadlo mě dokonce, jestli to nebude z její strany něco vážnějšího. Autorka
mě však brzo vyvedla z omylu, o žádné milostné city nešlo. Mezi prací, kdy
se obě setkávaly na prodejně, případně po práci s kolegy na chlastacích
akcích, představila i soukromí obou. Obě měly vztah s mužem. Zatímco Laura
cítila silnou přitažlivost ke kolegovi Elimu, Roach ulovila podivné individuum
s podobným životním stylem, jako měla sama. Ani jeden vztah za moc nestál
a romantiku od knihy nečekejte. Překvapivě, pokud bych měla vybrat šťastnější pár,
byla by to Roach s tím jejím fujtajblem.</p><p class="MsoNormal">Byla jsem neskutečně napjatá, kam životy těhle dvou osob
povedou a jak to nakonec dopadne. Roach byla stvůrka a Laura pod obrovským
tlakem a věčně nasátá a tedy se dost těžko kontrolovala. Z prologu jsem
věděla, že „to bouchne“. Autorka opravdu pečlivě připravovala půdu k pořádnému
průšvihu. Laura už byla ke konci tak vypsychovaná a Roach troufalá, že jsem
otáčela každou stránku s obrovským očekáváním. Osobně jsem čekala, že spíš
Laura bude ta, která se neovládne a něco udělá. Jenže prolog už avizoval opak…</p><p class="MsoNormal">Konec mě naprosto dostal. Nejsem si vůbec jistá, jestli jsem
ho pochopila správně. U Roach totiž bylo možné doslova všechno a závěr působil
dost podivně. Na začátku v prologu se Roach přizná, že za „chybějící“
Lauru může ona. Není tedy tajemstvím, že to bude Laura, komu se něco stane.
Jenže, sakra, co? Mám tendence si konec vykládat dvěma způsoby. A nejspíš je to
i možné. Říkám si – v důsledku nejasností okolo konce - k čemu vlastně
název knihy odkazoval. Jestli k tomu, že jedna hrdinka četla knihy o
vraždách- tedy vlastně hledala a nacházela smrt mezi řádky - a u druhé
docházelo ke „smrti“ osobnosti. Nebo šlo nakonec přeci jen o skutečnou smrt?
Každopádně knihu si musím brzo přečíst znovu – ta odpověď tam někde je :)</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Pokud máte rádi dobře propracovanou psychologii postav a
knihu s houstnoucí atmosférou, kterou budete hltat najednou a nedovolí vám
přestat, jděte do toho. Atmosféra a povahy hrdinek skrývají opravdu všechny
stránky temnoty a autorka je umí dovedně odkrývat vrstvu po vrstvě. Já jsem si
čtení užila a knihu rozhodně nepovažuji za tuctový thriller, jakých jsou na
trhu hromady.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Smrt mezi řádky vás <a href="https://www.grada.cz/smrt-mezi-radky-12942/">čeká tady</a>.<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih8tKcrWBfnaSKtw-Cop0ihKVRKWPNnDWYN1bnJ9Uq1AWvL7zOQWD3D27UzrkgWNtiUIQsW6zJrBrQ-KUUNX4NOnat3tMsKORt4QksYy0a8GIGTFd_N6mdGJnmyxc6gYO3ITNvoYb82qlNVHPqccZnhxadEU3gbb2iydMbakpcauKdNKMhOOk7y0VhbF5E/s350/Cosmopolis.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="206" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih8tKcrWBfnaSKtw-Cop0ihKVRKWPNnDWYN1bnJ9Uq1AWvL7zOQWD3D27UzrkgWNtiUIQsW6zJrBrQ-KUUNX4NOnat3tMsKORt4QksYy0a8GIGTFd_N6mdGJnmyxc6gYO3ITNvoYb82qlNVHPqccZnhxadEU3gbb2iydMbakpcauKdNKMhOOk7y0VhbF5E/w206-h206/Cosmopolis.png" width="206" /></a></div><br /><p></p><p class="MsoNormal"><b>O knize:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal">Autor: Alice Slaterová</p><p class="MsoNormal">Překlad: Jakub Chodil</p><p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)</p><p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p><p>
</p><p class="MsoNormal">Počet stran: 376</p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-64872438890388126042023-10-31T17:02:00.000+01:002023-10-31T17:02:08.791+01:00Tetování za trest<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0JUAjoSFR8tu1NsY1O8TSXve26N-TCBeMQrYwvHevj707NMbx5L_qyhUdh4J-aA5XTaYAgP3hE1CyfGRlusFICQPZ23dRn37B7N_-Sz8CWL5MtpTnhSpSSOKBeSx4GaK18t_cCvKLoxs91Vci3nio56jPZ8KN4PftJkMTA9llzeNtYTjteeH7VdTs1rdn/s823/tetov%C3%A1n%C3%AD.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="823" data-original-width="600" height="577" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0JUAjoSFR8tu1NsY1O8TSXve26N-TCBeMQrYwvHevj707NMbx5L_qyhUdh4J-aA5XTaYAgP3hE1CyfGRlusFICQPZ23dRn37B7N_-Sz8CWL5MtpTnhSpSSOKBeSx4GaK18t_cCvKLoxs91Vci3nio56jPZ8KN4PftJkMTA9llzeNtYTjteeH7VdTs1rdn/w420-h577/tetov%C3%A1n%C3%AD.jpg" width="420" /></a></div><br /><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal">Tahle série se mi zalíbila už prvním dílem a tak jsem si
řekla, že neuškodí se k ní opět vrátit, tentokrát u třetího pokračování.
Očekávala jsem to, co se mi dostalo už v prvním dílu (<a href="https://trojtecka.blogspot.com/2022/10/haka-za-lilii.html">můj článek zde</a>) a
musím říct, že jsem po dočtení byla opět spokojená.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Anotace:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Žhavý román od české autorky o prohrané sázce,
která nakonec vede ke štěstí, o tom, že i silní hráči rugby se něčeho bojí a že
drobné dívky naopak dokážou být mimořádně silné a statečné. Henry: Já musím být
úplnej debil. Jen tak se dá vysvětlit, proč jsem se vsadil. Jeden by řekl, že
jsem si dost zavařil, a byla by to pravd<span class="endtext">a, protože
tentokrát jsem se nechal vyhecovat k tomu, z čeho mám fakt hrůzu. Ale kdybych z
toho vycouval, nepoznal bych Yumiko… Yumiko: Trvalo šest let, než se mi na
Zélandu začalo dařit! Vystavuji v galerii a můžu tetovat vlastní klienty, tak
proč se muselo všechno tak zamotat? Sotva potkám Henryho, rugbistu s božím
tělem a skvělým smyslem pro humor, tak za mnou musí zamířit moje rodina. Moje
neuvěřitelně problematická japonská, tradiční rodina!</span></span><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><span class="endtext"><br /></span></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Ve třetím díle série hřiště lásky autorka představuje
dalšího hrdinu z ragbyového týmu a jeho hledání<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>a nalezení lásky. Tentokrát je to Henry a
krom toho, že je ragbista, je také vášnivý zahradník. To byste neřekli, co? No
ani já ne a taky mi to k nabušenému obřímu ragbistovi ze začátku nesedělo.
Vlastně si vůbec nevybavuju, že bych znala jiného hrdinu v romantických
knihách, který by rád zahradničil.<span style="mso-spacerun: yes;">
</span>Henrymu to kupodivu sedělo, jen jsem si musela na netradičního koníčka
trochu zvyknout. Mimo toho jsem si u Henryho musela zvykat na další věci, které
mi k drsnému ragbistovi úplně nesedly. Celkově byl povahou prostě miláček.
Neuvěřitelný kliďas s fajn přístupem k okolí a srovnanými životními
prioritami. Líbil se mi i jeho přístup ke vztahům a vůbec k životu. A taky
jsem hluboce soucítila s jeho fóbií, které naprosto rozumím :)</p>
<p class="MsoNormal">K němu pasovala Yumiko, no nechci říct na první dobrou,
to spíš ne. Přiznávám, že jsem s ní měla ze začátku trochu problém. Vůbec
jsem totiž nevěděla, co od ní čekat. Obecně mi japonská kultura, ze které
hrdinka pochází, moc blízká není a nemám s ní, ani s hrdiny
z ní, v literatuře zkušenost. Yumi ale příjemně překvapila. Byla
takovou zajímavou směsí východu a západu a autorka ji představila v obou
rolích. Jako sebevědomou zápaďanku, která si jde za svým cílem a i jako plachou
japonskou ženu v kimonu, když přijeli její rodiče.</p>
<p class="MsoNormal">Yumi si prošla dost „zajímavou“ výchovou. Pohledy do
minulosti postavy, ve kterých autorka přiblížila, co její hrdinka zažila
v dětství a dospívání, dost osvětlují její povahu a přístup k životu.
I díky tomu si Yumi získala moje sympatie. Ve vztahu k mužům není Yumi
žádná submisivní květinka, jak by člověk od drobné Japonky na první pohled
očekával. Docela jsem se divila vzhledem k jejímu dospívání s otcem,
který byl – no řekněme, že zrovna nepodpořil dceřinu nezávislou duši. Na druhou
stranu bylo obdivuhodné, že ji to nezlomilo a naopak ze sebe dokázala dostat to
nejlepší a jít si svou cestou. Celkově ji hodnotím jako silnou ženskou hrdinku
– uvěřitelně silnou, protože měla své strachy a slabosti, se kterými bojovala.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Tentokrát autorka zvolila pár z hodně jiných kultur,
s úplně jinou výchovou a tradicemi. Byla jsem zvědavá, jak si to spolu
dohromady sedne. Musím říct, že skvěle. Autorka nastavila povahy obou partnerů
tak, že se dost slušně doplňovaly a pasovaly k sobě. Jejich první setkání
sice byla občas spíš snůškou poněkud trapnějších okamžiků, ale spíš to prospělo
jejich sbližování. A také to celkem pobavilo. Škodolibost, zdá se, u mě pořád
táhne :). Samozřejmě na nějaké to nedorozumění a střet kultur došlo, ale oba
byli natolik rozumní, že řešení situace nastalo zcela přirozeně, i když oba
museli šťastnému konci jít naproti a něco pro to udělat.</p>
<p class="MsoNormal">Bylo příjemné, že partneři spolu o problémech mluvili a od
začátku dávali najevo hranice, které jsou pro ně ve vztahu nepřekročitelné. To
bylo skvělé! Nepřetvařují se před sebou, aby udělali dojem. Jsou přirození a
upřímní. Odpadla tak, s prominutím, debilní nedorozumění, kterými se
romantická literatura ráda vyznačuje v závěru příběhu… Partneři
v tomto románu jsou dospělí, soběstační a sobě rovní. </p>
<p class="MsoNormal">Autorka má skvělý cit pro to správné jiskření mezi
postavami. Romantika je skvěle uvěřitelná, něžná i žhavá a bez okázalého
předvádění. Vztah mezi postavami se vyvíjí pěkně přirozeně. Žádné osudové
přeskočení jiskry, ale úplně obyčejné sympatie a porozumění, které přejdou
v něco víc. Za mě to mělo přesně to správné tempo, které mi sedí. Autorka
se dobře popasovala i s erotickými scénami. Popsala toto konání s elegancí
a přitom dostatečně žhavě, aby bylo uvěřitelné, že to postavy myslí vážně a
znamená to pro ně víc, než akci na jednu noc. Scén nebylo nijak moc, prostě
akorát správná míra.</p>
<p class="MsoNormal">Ve vyprávění se střídají obě hlavní postavy, což mám
v romantických knihách nejraději. Pěkně tak vidím oběma do soukromí a můžu
si užít vznikající vztah. S oběma navíc bylo možné zažít i něco mimo
jejich vztah. Rugby a společnost hráčů a jejich rodin s Henrym a tetovací
salon a japonskou večeři s Yumi. Prostředí tetovacího salonu mimochodem
bylo taky docela zajímavé. Takové drobné nahlédnutí pod pokličku. Líbí se mi,
jak autorka umí vyhmátnout z každého prostředí tak akorát, abych měla
pocit, že je to opravdové.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Jak jsem psala už na začátku, jsem s příběhem
spokojená. Jedná se o nenáročnou oddechovku, která ale není hloupě napsaná.
Naopak! Zanechá příjemný pocit z toho, že člověk nemarnil čtením čas a
zároveň si přečetl něco, u čeho si hezky odpočinul a seznámil se zajímavými a
sympatickými postavami.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Na knihu
můžete <a href="https://www.grada.cz/tetovani-za-trest-13788/">nakouknout zde</a>. A <a href="https://www.grada.cz/autor/defaultauthor/?authorid=8603">zde je odkaz</a> na celou sérii, která je zatím dostupná.</b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicvMlp7gyYDKI554ALow4E1RTl5cVMS2NhgavWxp4ya_ZlbSqUzRasK02PIy0jvnBAFEc6KVH1PQ9z_eHVcj015C6rCAiDst0bNJKzoDMW1b-nahozNK37N0XbT5swudCNmN0BgfiNw1whqwpPEEGmH4p4T5Nxxu6wL_4kmONDM1rX1jRH5G0Gf3WZYKt3/s350/Cosmopolis.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="199" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicvMlp7gyYDKI554ALow4E1RTl5cVMS2NhgavWxp4ya_ZlbSqUzRasK02PIy0jvnBAFEc6KVH1PQ9z_eHVcj015C6rCAiDst0bNJKzoDMW1b-nahozNK37N0XbT5swudCNmN0BgfiNw1whqwpPEEGmH4p4T5Nxxu6wL_4kmONDM1rX1jRH5G0Gf3WZYKt3/w199-h199/Cosmopolis.png" width="199" /></a></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">O knize:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Autor: M.K. Hardy</p>
<p class="MsoNormal">Série: Hřiště lásky (3. díl)</p>
<p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)</p>
<p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p>
<p class="MsoNormal">Počet stran: 376</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Další díly série na
bloGu:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2022/10/haka-za-lilii.html">Haka za Lilii</a></p><br /><p></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-8004740461928422512023-10-23T18:38:00.000+02:002023-10-23T18:38:56.820+02:00Vlkochodci<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFriF-F_5OVq8F5CVSciLGBhdq-yotvSwulrxRmY_6g_uOM8jZ9mYJUspS9a_M9w9YDerz28TBMNIoEV1qCaV7TNEvEcdOU68clanjbvoUOVroiQmkn0Xd4wdSP0Uyhl5iHzH90F2fkvnYyLzBP2Bi45bsByb_tmsaFHH6JXWfffj19BAbI5VQw9iqpifd/s869/vlkochodci.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="869" data-original-width="600" height="598" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFriF-F_5OVq8F5CVSciLGBhdq-yotvSwulrxRmY_6g_uOM8jZ9mYJUspS9a_M9w9YDerz28TBMNIoEV1qCaV7TNEvEcdOU68clanjbvoUOVroiQmkn0Xd4wdSP0Uyhl5iHzH90F2fkvnYyLzBP2Bi45bsByb_tmsaFHH6JXWfffj19BAbI5VQw9iqpifd/w413-h598/vlkochodci.jpg" width="413" /></a></div><br /><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal">Komiksy mám docela ráda, i když je většinou úplně
nevyhledávám. Raději čtu souvislý text a nenechávám se ovlivnit vizuální
představou někoho jiného. Kresba na obálce Vlkochodců mě ale oslovila na první
dobrou a doporučení z Grady mě definitivně přesvědčilo. Zase jednou si
přečtu komiks :)</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Anotace:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Mladá Angličanka Robyn a její otec, mistr lovčí,
se vydávají do Irska, aby pomohli lordu protektorovi vyhubit poslední zdejší
vlky, a zkrotit tak tuto divokou zemi. Robyn by svému otci ráda pomohla, místo
toho je ale nucena zůstat za hradbami města Kilkenny a dřít se s ostatními
dívkami v paláci jako služka. Jednoho dne se proto vydá do d<span class="endtext">ivočiny na vlastní pěst. Hned na okraji lesa ji ale přepadne vlčí
smečka, a nebýt divoženky Mebh, kdo ví, jak by to dopadlo. Obě dívky se záhy
skamarádí a Mebh Robyn ukáže, jak vypadá život v lese mezi divokými šelmami.
Patří totiž mezi Vlkochodce – starý keltský kmen, jehož členové jsou schopni
měnit se ve vlky.</span><br />
<br />
<span class="endtext">Mebh a její matka jsou však poslední svého druhu a angličtí
okupanti pro ně představují nepřítele, se kterým se ještě nikdy nesetkaly.
Pokud Robyn svým novým přátelům nepomůže, hrozí, že jejich národ navždy zmizí
ze světa</span><br />
<br />
<span class="endtext">Komiksová adaptace stejnojmenného filmu nominovaného na
Oscara využívá nádherné ilustrace převzaté přímo ze své filmové předlohy a
doplňuje je o exkluzivní úvod popisující historii kmene Vlkochodců.</span></span><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><o:p><b><span style="font-size: medium;"> </span></b></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Na začátku mě překvapilo zjištění, že kniha, kterou jsem držela
v rukou, je komiksovou adaptací filmu z roku 2020. Dokonce, podle
všeho velmi oceňovaného filmu diváky i odborníky, navrženého na Oscara. No…
míra mého zaujetí filmovým průmyslem je nejspíš patrná už z tohoto
sdělení. Existence filmu mi totiž zcela unikla. Nevím, jestli se na film
podívám. Řekla bych totiž, že kniha bude nejspíš, jako vždy, o něco lepší. Na
druhou stranu v případě zrovna tohoto příběhu si myslím, že by film mohl
přinést krásný zážitek, takže možná…</p>
<p class="MsoNormal">Teď už ale k mým dojmům z knihy.</p>
<p class="MsoNormal">Nejsem úplně člověk, který by dokázal posoudit uměleckou
hodnotu kresby. Dokonce si dovolím na umělecké hodnoty kašlat, když se mi něco
líbí, případně nelíbí. A kresba Vlkochodců se mi líbí! Obrázky vždy dokázaly
perfektně vystihnout atmosféru příběhu, působily živě a přitažlivě na pohled. Obzvlášť
pokud šlo o vyjádření strohosti a jistého uniformního smutku města ve srovnání
s divokým, barevným a svobodným lesem okolo. Skvěle se hodí
k příběhu, který je převyprávěním legendy o Vlkochodcích – lidech, kteří
se dokážou měnit ve vlky.</p>
<p class="MsoNormal">Doporučuji při čtení nevynechat úvod a nenechat se zlákat
hned k listování mezi obrázky. V úvodu se totiž uvádí mnohé důležité informace
k pochopení celé legendy, na které je příběh založený.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Hlavními postavami jsou dvě dívky, které pocházejí
z úplně odlišných prostředí. Robyn žije ve městě Kilkenny, do kterého se
přistěhovala se svým otcem z Anglie. Robyn je všechno jen ne typická dívka
té doby. Měla by pomáhat na hradě v přípravně jídel, starat se o
domácnost… prostě být tou správnou dívkou. Ona však touží pomáhat svému otci
lovit v lesích vlky. Na začátku příběhu kvůli tomu působí trochu umanutě a
paličatě, jak se stále, navzdory otcovým přáním, plíží z domu a často se
dostane do potíží. Když ale později poznáme druhou možnost, kterou má, nelze se
jí divit, že raději tráví čas venku, v lese se svým sokolem a na lovu
vlků. </p>
<p class="MsoNormal">S lovem to nakonec úplně nedopadne. Robyn přehodnotí
svůj názor na vlky, když potká v lese malou divoženku Mebh, která je
Vlkochodcem – člověkem, který se dokáže měnit ve vlka. Spolu se svou mámou je
jedním z posledních a zdá se, že její máma se ztratila…</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Kniha vypráví o přátelství, strachu z neznámého,
roztahovačnosti a dobyvačnosti lidí. A taky o starých irských legendách, které
mohou (nebo nemusí) být pravdivé. Děj příběhu se hodně věnuje především
přátelství obou dívek a rodinným vztahům mezi dcerou a otcem a dcerou a matkou.
Vedle toho není zanedbaný ani vztah lidí k přírodě okolo – nejen
k lesu jako takovému, ale i k živočichům žijícím v něm. Lidé
v městečku mají z vlků strach. Proto jsou tak nadšení
z představy lovu na vlky, jejich vyhubení a vypálení jejich lesa. Kromě
toho je také cílem nových usedlíků potlačení všeho původního – od stylu života,
až k pověstem, které si lidi povídají. Někteří obyvatelé města i na těch
pár momentů, kdy v knize byli, působili dojmem škodolibé radosti a
potěšení z toho, že mohou ubližovat vlkům i ostatním místním lidem.
Zejména tlupy městských dětí vypadaly zlomyslné a kruté. Oproti tomu více
vyniklo pěkné přátelství, které mezi sebou měly Robyn a Mebh. I když
z pochopitelných důvodů nebylo zase až tak rozepsáno jeho navazování a
vývoj.</p>
<p class="MsoNormal">Děj plyne docela rychle. Autoři knihy se soustředili daleko
více na obrázky než na doprovodný text, ale pomocí ilustrací dokázali krásně
předat ty správné pocity, které při čtení byly potřeba. Ve městě to byla
ponurost, strohost. Mezi lidmi jistá odtažitost a taková ta „městská nálada“.
V lese vše najednou působilo svobodně a rozevlátě. Stránky hýřily barvami
i tajemným přítmím starých stromů.</p>
<p class="MsoNormal">Myslím, že právě díky atmosféře a poselství, které má příběh
předat, ho ocení jak mladší, tak i starší čtenáři. Je poměrně jednoduchý, ale o
lidech toho řekne dost. Dětské vidění světa, otevřené všem krásám a zázrakům,
kterým dospělí nevěří nebo je nevidí, a jasné oddělení toho, co je dobré a zlé,
se tu ukáže jako správné a dobro nakonec zvítězí nad zlem. Štěstí dojdou ti,
kdo si to svým jednáním zaslouží.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Příběh
Vlkochodců <a href="https://www.grada.cz/vlkochodci-13410/">najdete zde.</a></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfQpiQ8_TOmkxI05nfKiyOvy6MRYIsGfyQw7YMdDG7VMfmMy0sWIzc0WUInwaJXYZpeQVWbH3Dws-vjnZkbnN9vaY_W0-rQZsO0cTt8bFrpOkdar1AuLDGmIgVM98Ty27F_b78NnZa9YEj9G6x5NgftATVO_xTB7Co9QiX7eC0MdlnAvDmXZPf-z9L25h-/s493/BAMBOOK.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="493" height="185" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjfQpiQ8_TOmkxI05nfKiyOvy6MRYIsGfyQw7YMdDG7VMfmMy0sWIzc0WUInwaJXYZpeQVWbH3Dws-vjnZkbnN9vaY_W0-rQZsO0cTt8bFrpOkdar1AuLDGmIgVM98Ty27F_b78NnZa9YEj9G6x5NgftATVO_xTB7Co9QiX7eC0MdlnAvDmXZPf-z9L25h-/w261-h185/BAMBOOK.png" width="261" /></a></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">O knize:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Autor: Samuel Sattin</p>
<p class="MsoNormal">Kresba: Tomm Moore</p>
<p class="MsoNormal">Překlad: Eliška Boudová</p>
<p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Bambook)</p>
<p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p>
<p class="MsoNormal">Počet stran: 272</p><br /><p></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-15550000894676097842023-10-15T19:13:00.000+02:002023-10-15T19:13:07.253+02:00Mirzova vize<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3R0lmU86uTX3cZdkSUAEvd1Mkvlw_zYfSV1W6M1Bm6ZhhMFT0o_RsroJc00JvkIFHCkC2GxdOxL0lok-oGu8Ri5mXJguXVrg7LmZ0WXYZJQB0-A2Dbrjhm6NlksyiXm-moa2jR7etBA3HkDB1D7jO5kvF37LefQx0adLGx14HhiLSAlH_JORjFPtXiYfB/s700/mirzova%20vize.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="700" data-original-width="447" height="618" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3R0lmU86uTX3cZdkSUAEvd1Mkvlw_zYfSV1W6M1Bm6ZhhMFT0o_RsroJc00JvkIFHCkC2GxdOxL0lok-oGu8Ri5mXJguXVrg7LmZ0WXYZJQB0-A2Dbrjhm6NlksyiXm-moa2jR7etBA3HkDB1D7jO5kvF37LefQx0adLGx14HhiLSAlH_JORjFPtXiYfB/w394-h618/mirzova%20vize.jpg" width="394" /></a></div><br /><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal">Od autora jsem četla naposledy Areston a byla jsem
z něj dost nadšená. Proto jsem neváhala, když byla možnost přečíst si jeho
novou knihu. Navíc obálka slibovala fakt zajímavé téma. Od dob jistých filmů se
mi líbí srážky lidí s dinosaury :)</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Anotace:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Mirzova vize se vyplní 21. června 2034. Svět se
náhle propadne do minulosti. Do dalekého pravěku. Lidé zhýčkaní moderními
technologiemi jsou vrženi do světa tvorů, které doposud vídali jen v muzeu či
na stránkách encyklopedií. Boj o přežití začíná. Najde se mezi vyvrženci někdo,
kdo dokáže tento tragický vývoj zvrátit? Co třeb<span class="endtext">a dva
nenadálí hrdinové – první z nich se dostal na samý závěr druhohor, druhý zůstal
jakýmsi řízením osudu trčet v současnosti. Dali si za úkol obnovit v pravěku
civilizaci a varovat svět 21. století před nastupující zkázou…</span><br />
<br />
<span class="endtext">Jenže na druhohorní Zemi se nezadržitelně řítí její Nemesis
– asteroid Chicxulub…</span></span><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><span class="endtext"><br /></span></span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal">Začátek knihy byl dost záhadný. Nastavil hodně otázek a
naladil na další pokračování. Autor nejdříve přišel s vizí jakéhosi Mirzi,
který předpověděl v budoucnosti lidstva neblahou událost. Na první pohled
se to zdálo být jen nějakým proroctvím nebo náboženskou záležitostí. Prostě
nic, čemu by normálně smýšlející člověk uvěřil nebo věnoval pozornost. A hned
potom přišel autor s archeologickým nálezem, který odhalil neuvěřitelné a
Mirzova vize se najednou nezdála být zase až tak abstraktní.</p>
<p class="MsoNormal">Po dvou krátkých úvodech se už děj knihy rozběhl přímo
v akci. Hlavní hrdina zakusil na vlastní kůži Velký propad a budoucnost
lidstva v minulosti jsem při čtení poznávala přímo s hlavním hrdinou
knihy Martinem.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Martin se vyloupne
z propadu časem…<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>kdesi… Jak
postupně prozkoumává nový divný svět okolo sebe, zjišťuje, že se ocitl mezi
dinosaury. Někde hluboko v druhohorách. A nebyl tu sám. Už na hoře, kde ho
Velký propad vyplivl, našel velké množství koster lidí, kteří měli evidentně
smůlu a zemřeli brzy po příchodu do tohoto světa. Martin přežije první den, ale
zdaleka to ještě není výhra. Začíná mu každodenní boj o přežití, který není
rozhodně zadarmo. Nemá nic – žádné nástroje, ale naštěstí má rozum moderního
člověka a tak si poradí poměrně slušně. Také se zdá, že tu není sám. Brzy
narazí na zbytky osídlení, ve kterém museli žít lidé. To mu dá naději, že
v místě, na němž se ocitli, bude snad nějaký další člověk živý.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Kniha se mi v první části – tj. v dění
v minulosti s Martinem jako průvodcem - překvapivě táhla. To jsem
úplně neočekávala, protože Areston, byl naprostá pecka. Mirzova vize byla
zezačátku spíš povídáním člověka, který se snaží přežít. Skoro bych to nazvala
deníkovým vyprávěním cestovatele, něco jako Robinson Crusoe. Martin vypráví,
jak se v novém světě ocitl a jak se tu učí žít. Poznává skupinu lidí,
z nichž ženy se v této době už narodily. Druhohorní svět není pro
člověka právě pohostinný a tak na řadu přicházejí i různé úrazy, choroby a
podobné nedobroty. Na druhou stranu jsou tu i objevy z dřívějšího osídlení
a pochopení, že lidé se sem propadli už dříve a zdejší osídlení je dost staré. </p>
<p class="MsoNormal">Podle akční obálky jsem přeci jen čekala něco trochu jiného.
Skoro dětinsky jsem byla natěšená na to, jak si hrdina osedlá dinoše :) nebo že
s nimi budou lidé nějakým výraznějším způsobem fungovat. Dinosauři zde
byli ale spíš k jídlu nebo jako prostředek obecného ohrožení a moc jsem si
jich neužila. Kniha byla o lidech, jejich povahách a životě v nezvyklé
době. Nemůžu nicméně říct, že by dění na stránkách nebylo zajímavé nebo že bych
se nudila. Stejně jako u Crusoea mě boj o život v nezvyklých podmínkách
dost fascinoval. Autor navíc postupně čtení obohatil o život ve skupině.
Nezanedbatelné tedy byly i morální otázky a typické projevy lidské povahy,
které tak nějak s Velkým propadem nevymizeli. Lidi jsou prostě nějací a ne
všichni jsou ochotní pracovat pro zájmy celku. Rozhodně zajímavé to bylo
z pohledu moderního člověka, pro kterého jsou jisté věci divné. Abych dala
příklad: Dost nekomfortně jsem se (asi i jako žena) cítila v otázce
zachování rodu a způsobu soužití rodinného celku, který byl v příběhu
nevyhnutelný. Ve světě po Velkém propadu byl totiž velký nedostatek mužů.
Z toho mužům plynuly jisté povinnosti a ženy, protože se zde narodily, to
braly jako holý fakt. Prostě taková veliká pravěká rodinka. Docela by mě bavilo
sledovat stejný příběh z pohledu ženy, která by se propadla do stejné
situace, ale s obrácenou rozmnožovací potíží, tj. kdyby byl v oné
době nedostatek žen. I když… ne, raději ne.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Jakmile došlo na druhou část příběhu, která se odehrávala
z části i ve světě roku 2034 a popisovala osudy člověka, který po Velkém
propadu zůstal v původním světě, začalo mě to bavit velmi. Zde jsem se
dozvěděla, co se stalo, z jakého důvodu, kdo za tím stál a jaký byl osud
země v budoucnu. Potom, když se obě dějové linky propojily, to začalo být více
napínavé a akční – jo, dočkala jsem se Tyrouška z obálky :) Hrdina druhé
části Diego, mě bavil přeci jen o něco více. U něj nebylo vše jen o prostém
přežití. Protože měl lepší představu, co se v budoucnu stane, měl i jiné
motivace, které pro mě vyzněly dost přesvědčivě. Jeho potřeba varovat lidstvo
v daleké budoucnosti, co se jim stane a jak se tomu zkusit vyhnout, ho
poháněla daleko vášnivěji než Martina jeho snaha přežít. Ocenila jsem také to,
že příběhové linky se protnuly v zajímavém okamžiku a způsobem, který jsem
nečekala. Rozhodně se o knize nedá říct, že by děj byl předvídatelný.</p>
<p class="MsoNormal">Od začátku je jasná jediná věc. Martin se nevrátí. Diego se
nevrátí. Jsou nuceni smířit se skutečností, že v čase, kde jsou, také
zemřou. Oba tu skutečnost přijali překvapivě dobře. Já bych s tím asi
emocionálně výrazně víc bojovala – se vzpomínkami, s touhou po starém
životě. Asi mi to tak přijde hlavně proto, že jako žena bych v tomto světě
měla jedinou hlavní úlohu a s tou bych se smiřovala hodně těžko. I toto je
důvod, proč by mi pohled ženy propadnuté do této doby přišel zajímavý.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Kniha má krásný vhled do dost zajímavých otázek o lidstvu
jako takovém. Otázka morálky, některých lidských vlastností a obětí, kterých
jsou někteří schopní i pro lidi kteří si to nezasluhují. A naopak to, že
někteří nejsou schopni ničeho a hledí jen na sebe. Otázka toho, co je pro
přežití lidstva víc, kterou musejí postavy řešit z mnoha různých úhlů
pohledu – nejen z pohledu rozmnožování, zachování rodu a genetické
rozmanitosti. Našli se i vizionáři, kteří viděli dál a chtěli zabránit Velkému
propadu, ke kterému mělo v budoucnosti dojít. Skoro mi připadalo, že téma,
které autor zvolil, by potřebovalo výrazně více stran nebo knih, aby se mohlo
rozvinout v plné šíři. Nápad byl prostě úžasný. Přes to mi chyběly věci,
které autor trochu naťukl – třeba ono budování civilizace a domestikace
dinosaurů. Vím, že o tom to primárně nebylo, ale tahle otázka prostě vzbuzuje
zvědavost.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Nedostala jsem úplně to, co jsem očekávala. S příběhem
jako takovým jsem ale spokojená. Za moje očekávání autor nemůže :) Čtení mě
rozhodně bavilo a ani ve více popisných částech jsem neměla pocit nudy nebo
potřebu číst něco jiného. Zkušenosti autora se prostě poznají. Prostoru pro
zamyšlení bylo dostatek a ještě i teď, týden po dočtení, mě napadají nové a
nové otázky a myšlenky, které se při čtení nevynořily přímo, ale s děním
na stránkách souvisí. Docela by mě bavilo pokračování z dalších
historických epoch lidské civilizace. Změnili by lidé něco, když znají
budoucnost?</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Pokud hledáte knihu se spoustou akce (jak obálka trochu
svádí si myslet), není Mirzova vize úplně to ono. Je to prostě vize – představa
minulosti, budoucnosti a toho, jak si lidí poradí se situací, ve které se obojí
propojí. Svým způsobem je to také varování před snadnou cestou a před tím, kam
může vést touha po snadném úspěchu a zbohatnutí. Nikdy nevíte, jestli to, co je
inteligentnější než vy a zdánlivě vám slouží, se neobrátí proti vám a nestane
se vaší zkázou. Ať už za zkázu považujete cokoli.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Za knihu moc děkuji nakladatelství Epocha. </b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">S Mirzovou vizí se
<a href="https://www.epocha.cz/kniha/josef-pecinovsky-mirzova-vize-prvni-vydani-brozovana/">seznámíte zde</a>.<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiC2gUA2nQlOEgCoi9ixyAk4dXTYM-7Xgz1ghGTGlKvRZJ3vZSQuqHMN-h7x4rmtltFldYaCfYn1AxgSRkH1Xy5FGqmdoh56Ri7NZon_RtNn37d6CgTW-pBXg9kbq0u9gh9UeZiKbNSPh0Kem_FKDwjLfb7BI6bA1JnkqSqobYNfK37oX9hfDkmZICY2Tmz/s400/logo-e-fcbk.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="400" data-original-width="400" height="239" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiC2gUA2nQlOEgCoi9ixyAk4dXTYM-7Xgz1ghGTGlKvRZJ3vZSQuqHMN-h7x4rmtltFldYaCfYn1AxgSRkH1Xy5FGqmdoh56Ri7NZon_RtNn37d6CgTW-pBXg9kbq0u9gh9UeZiKbNSPh0Kem_FKDwjLfb7BI6bA1JnkqSqobYNfK37oX9hfDkmZICY2Tmz/w239-h239/logo-e-fcbk.jpg" width="239" /></a></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">O knize:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Autor: Josef Pecinovský</p>
<p class="MsoNormal">Vydal: Epocha</p>
<p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p>
<p class="MsoNormal">Počet stran: 320</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Další knihy autora na
bloGu:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2016/05/areston.html">Areston</a></p>
<p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2017/03/utek-z-arestonu.html">Útěk z Arestonu</a></p>
<p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2017/06/vladce-arestonu.html">Vládce Arestonu</a></p><br /><p></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-4144283315121805162023-10-08T15:03:00.001+02:002023-10-08T15:03:15.257+02:00Čtvrtletka III. 2023<p> </p><p></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin; mso-fareast-font-family: Calibri;">Moje nejméně oblíbené čtvrtletí je za
námi. Velmi nepopulárně musím prohlásit, že: „Zaplaťpánbůh!“ Jediné, co je na
něm skvělého, že končí zářím :) takže aspoň něco. Letos mi také bylo úplně
náhodou dopřáno užít si opět dvouměsíčních (či spíše tříměsíčních) letních
prázdnin. Co jsem stihla za tu dobu, ptáte se? No tak hlavně si odpočinout :D a
to se také počítá.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><br /></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQIn5D675q1WtW558Tez-U8igRm1awE5POIvgDTXICNeIBnNbpUU8kBIO4G9QCoDLutqsRm9IwiHikuy2K73C0rve8-qzMA_rG5vGFCdYJFF65O5S4YhdxLG-9wkwV3a8_12jGKB1JxsXJiTd5AwsKVN19a4UHPvau-AY7uag4X4YHdVfsPS0pY6HS4S7f/s1140/%C4%8Dervenec.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="515" data-original-width="1140" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQIn5D675q1WtW558Tez-U8igRm1awE5POIvgDTXICNeIBnNbpUU8kBIO4G9QCoDLutqsRm9IwiHikuy2K73C0rve8-qzMA_rG5vGFCdYJFF65O5S4YhdxLG-9wkwV3a8_12jGKB1JxsXJiTd5AwsKVN19a4UHPvau-AY7uag4X4YHdVfsPS0pY6HS4S7f/w492-h223/%C4%8Dervenec.jpg" width="492" /></a></b></div><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;">červenec<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">tak tu máme
zase nálož veder, že by fremen červa nevyhnal. Na druhou stranu mohlo být hůř,
pamatuju roky, kdy vedra začala už v květnu. V červenci se to dá
aspoň pochopit: léto = vedro. Já mám naštěstí prázdniny, takže se
v hromadné mačkat nemusím. Škoda, že člověk nepotí tuk. To by bylo!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Držím se
svého předsevzetí každý měsíc objevit alespoň jednu starou knihu nebo sérii,
která ale rozhodně nepatří do starého železa… ehm… papíru. Tento měsíc nově
objevená, leč na knižním trhu už dost stará, série o upírech Bratrstvo černé
dýky je sice roztomile podivná, ale rozhodně dost čtivá na to, abych slupla
všech 150 dílů, nebo kolik to vlastně má :D Žádná vysoká literatura, ale neskutečně
mě to baví. Sice se postupem projevuje dost otravná šablona, ale nejspíš mi to
nezabrání ve čtení, dokud mě to nepřehltí.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Makám dále
na úpravách Gambitu a jde to. Začínám nicméně tušit, že jednou s tím musím
seknout. Jinak budu upravovat furt a furt a furt… Problém je, že každá úprava
nebo škrtnutí text dost vylepšuje. Ještě se v tom povrtám. Jistý kurz
tvůrčího psaní mi do hlavy nasadil myšlenku, že se v tom furt rýpu,
protože nejsem schopná se příběhu vzdát a nechat ho jít. Něco na tom bude :D<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Kniha měsíce:</span></b><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> Knihomolové<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Přečetla jsem:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal">Solitaire,
Dámský gambit, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/07/dum-knih.html">Dům knih</a>* (R), Zlatá, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/08/knihomolove.html">Knihomolové</a> *(R), Jak se zbavit hraběte
v deseti týdnech<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">e-knihy:</span></i><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> Série Bratrstvo
černé dýky: Milenec z temnot, Milenec z věčnosti, Probuzený milenec,
Nalezený milenec, Nespoutaný milenec, Vyvolený milenec<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nováčci v knihovně<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Knihy ve
spolupráci:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Podivuhodný
život Augusta Marche – zaujalo anotací a ukázkou. Buď to budu milovat nebo
s tím bojovat :) uvidíme.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Knihomolové
– novinka mojí oblíbené autorky letních oddechovek.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Za knihy
moc děkuji Nakladatelskému domu Grada!<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nákupy:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nástroje
smrti – první tři díly – jedna z mých oblíbených starších sérií, která mi
ještě v knihovně chyběla.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Reset,
Rebel – dva díly starší série, která mě zaujala. A na bazu skoro zadarmo.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Annihilation
– jednak procvičím anglinu a dvak si užiju mého miláčka ze hry (SWTOR) Therona
Shana (raději se neptejte :) ).<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Sever a jih
– mám ráda tohle období a tuto jsem ještě nečetla.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Pravá
bluesová kočka – láká mě už hodně dlouho a konečně jsem se dočkala doby, kdy je
za kilčo.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Noc pro
chrliče – začínající český autor a zajímavé téma. Dva důvody k nákupu.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Kráva a
kretén – no nekupte to s takovým názvem a anotací :D<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Stín –
doplnění série v letní akci.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Celkem 11<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>přečtených knih, 4.704 stránek a koupeno 11
nováčků.<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9RYjB0MoIatZaQ_pv1FMu8er9mqshrq_lKKnQAIJNbGE88sHcOuCX5soKKRLGhuLsSkWOjh1LRnKWj4VxPDqpVDFFVlalAR_P_Fa-vLM8C2JZVcWmJKIDUzIQzaDe92hBFCdhi08fiMbir6dX3Hk2s3wEYm2IX_zyrzyqZnM38fQCw_jtZ5riRt_DryPJ/s5000/srpen.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="5000" height="287" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9RYjB0MoIatZaQ_pv1FMu8er9mqshrq_lKKnQAIJNbGE88sHcOuCX5soKKRLGhuLsSkWOjh1LRnKWj4VxPDqpVDFFVlalAR_P_Fa-vLM8C2JZVcWmJKIDUzIQzaDe92hBFCdhi08fiMbir6dX3Hk2s3wEYm2IX_zyrzyqZnM38fQCw_jtZ5riRt_DryPJ/w479-h287/srpen.jpg" width="479" /></a></div><br /><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;">srpen<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">zkusila
jsem si předělat svou domácí kancelářičku. Změna se zdá být pozitivní, rozhodně
se mi lépe sedí, lépe píše a celkově to působí jinak – nově, svěže, povzbudivě.
Mám tu najednou jaksi víc místa. Snad to vydrží. Blíží se podzim a více místa
znamená více prostoru na svíčky a keramické dýně :D Tvůrčím aktivitám také dost
pomohlo výrazné ochlazení a deštivé počasí. Miluju deštivé počasí. Kdybych byla
čarodějnice, tak zařídím, aby lilo nejméně třikrát týdně. Asi bych s takovou brzo skončila na
hranici :)<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Za co
skončím na hranici určitě, je neustálé rozšiřování mé sbírky bezokých
trpaslíků. Tentokrát jsem koupila dva podzimní. Muž to ještě neví… <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Zjistí to v září :)<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Čtení se dařilo
– objevila jsem jednu novou super knihu s netradiční romantikou a jednu
taky super starší sérii. Celkově tento měsíc mají lepší skóre starší knihy. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Kniha měsíce:</span></b><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> Představa o tobě<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Přečetla jsem:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/08/predstava-o-tobe.html">Představa o tobě</a>* (R), Ztracené hvězdy, Temný anděl, Purpurová stuha, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/08/podivuhodny-zivot-augusta-marche.html">Podivuhodný život Augusta Marche</a> *(R), Cizinka, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/09/spisovatel.html">Spisovatel </a>*(R), <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/09/reset.html">Reset</a>*, Rebel,<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nováčci v knihovně<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Knihy ve
spolupráci:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Rty
s příchutí vína – netušila jsem, že autor píše i romantiku. Takže musím
zkusit.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Léto
porušených pravidel – letní romantiky není nikdy dost.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada!<o:p></o:p></span></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Představa o
tobě – neskutečně mě chytlo téma knihy a protože už mám dočteno, vím, že to
byla skvělá volba.<o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Moc děkuji
nakladatelství Jota!<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Spisovatel
– první erotický román od nakladatelství Epocha a navíc od české autorky. To
jsem si nemohla nechat ujít.<o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Moc děkuji
nakladatelství Epocha!<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nákupy:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Bojovnice
slunce – doplnění série za cenu do stovky.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Krvavá
magie, Temný amulet – opět akční doplnění série. Knihy sice spíš průměrné, ale
oddechové.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Jak si
najít zámožného manžela snadno a rychle – za dobrou cenu, mohlo by to být
odlehčené letní čtení.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Dvůr vysoko
v horách – čarodějnice. To zní dobře :) Poslední dobou mi nakladatelství
Laser dost pustoší účet a podle edičáku toho nehodlá nechat.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Temná
harmonie – první díl pecka, druhý tak napůl… uvidíme, co tento třetí.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Síla –
doplnění série ulovené na bazáči.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Hořká setba
– zkusím, zní to zajímavě.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Čarodějka:
Šepot kouzel – my povrchňáci se chytáme na obálky :) a příběh je taky lákavý.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Pokrevní
cejch – jsem zvědavá, kam se posune příběh po skvělém prvním dílu.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span><b style="text-align: center;"><o:p> </o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Celkem 9
přečtených knih, 3.151 stránek a koupeno 10 nových knih.<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p><p class="MsoNormal"><br /><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p></o:p></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnM0jSJX9x6ZshGYHeGjXoBN_niFOwRiWZv9fI6fGKwS8JxAo-VVo_U3njE5k-6cThJ7y5WvFJqTWbdZqObWd_eYjNzHXJcl8Duvd5D4qA5ljjIIBD0ZN61NrV2EW6UKdSnEUx3hHafAEgKGYBVXBHhDEq964M8UIMn-1Nx6AgyyIZAvjF0AntwWihVgH9/s731/z%C3%A1%C5%99%C3%AD.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="411" data-original-width="731" height="269" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnM0jSJX9x6ZshGYHeGjXoBN_niFOwRiWZv9fI6fGKwS8JxAo-VVo_U3njE5k-6cThJ7y5WvFJqTWbdZqObWd_eYjNzHXJcl8Duvd5D4qA5ljjIIBD0ZN61NrV2EW6UKdSnEUx3hHafAEgKGYBVXBHhDEq964M8UIMn-1Nx6AgyyIZAvjF0AntwWihVgH9/w479-h269/z%C3%A1%C5%99%C3%AD.jpeg" width="479" /></a></div><br /><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;">září<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 14pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">konečně!
KONEČNĚ! Moje oblíbené „ber“ měsíce, jak je v angličtině zovou, jsou zase
tady. Až do konce roku je tu můj ráj na zemi, co se ročních období týká. Kdo by
nemiloval Babí léto s jeho naprosto kouzelnou neopakovatelnou a jedinečnou
atmosférou konce léta a začátku podzimu. Na období od září do prosince miluju
fakt úplně všechno. Včetně počasí, na které všichni nadávají. Je to moje nejvíc
psací část roku. Je to moje nejvíc všechno část roku :D Pochopili jsme? Jedu
prostě na jediné vlně nadšení až do půlnočního ohňostroje :D<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Letos mi
počasí připravilo překvápko v podobě docela letních teplot. Je mi jasná
jedna věc: Musím se polepšit. Letošní vedra mě definitivně přesvědčila, že
v pekle to prostě nedám.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">V rámci
tohoto polepšování jsem začala opět výrazně makat na článcích na bloG. Hodně
tomu pomohla také situace, kdy se mi namnožily skvělé knihy ve spolupráci.
Čtení šlo samo a tak muselo i psaní, abych nezapomněla, co chci ke knize říct. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Gambitu
jsem se věnovala sice méně, ale o to intenzivněji. Několik kapitol je úplně
přepsaných a zvolna spěju k závěru úprav první části. V záloze mám
dva první čtenáře. Muže a ženu. Za mě dostatečně reprezentativní vzorek :)<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Začíná také
podzimní knižní sezóna a s ní se vrací můj oblíbený knižní sport.
Předprodeje! Miluju!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Kniha měsíce:</span></b><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> Léto porušených
pravidel<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Tentokrát
byla volba těžká. Létu šlapala na paty Noc pro chrliče.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Přečetla jsem:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal">Pokrevní
cejch, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/09/rty-s-prichuti-vina.html">Rty s příchutí vína</a> *(R), Noc pro chrliče, <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/10/osudove-pouto.html">Osudové pouto</a> *(R), <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/09/leto-porusenych-pravidel.html">Léto porušených pravidel</a> *(R), Kráva a kretén, Mirzova vize (R), Vlkochodci (R),
Nezkrotná říše<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nováčci v knihovně<o:p></o:p></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Knihy ve
spolupráci:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Vlkochodci
– krásně kreslený komiks. Byla jsem nalákána a dobře se stalo.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Osudové
pouto – druhý díl vlkodlačí ero-romance.<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada!<o:p></o:p></span></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Mirzova
vize – dinoše já můžu a pana Pecinovského taky, jsem zvědavá!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Věda jako
svíčka v temnotě – kniha zajímavá svým tématem. <o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Moc děkuji
nakladatelství Epocha!<o:p></o:p></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nákupy:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Brána pekel
– přichází vlna druhých dílů, tento je jeden z nich.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Pád všech
neřádů – další druhý díl a zase skvělý příběh.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Vamps:
Čerstvá krev – upíří novinka. Konečně se vrací upíří vlna do módy.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nocař,
Odstíny života, Nová planeta – starší kousky z bazíku.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Bohové
jadeitu a stínu – naprosto pecka úlovek z Levných knih!<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Město
dívek, Milenka prince z Walesu – opět LK. Obě zaujaly tématem.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Nezkrotná
říše – a další druhý díl. Opět je to jeden z těch temnějších příběhů.<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><br /></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><u><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Podporuji vydání:<o:p></o:p></span></u></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Po stopách
magie – objev z pointy, takováto urban fantasy by mi mohla sednout<o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Celkem 9
přečtených knih, stránek a koupeno 10 nováčků.<o:p></o:p></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh16I1IbP_bVf2TeRJtdNQp2bPpBXC3DClJbyYQwjiHNR8P_4t5DJ1xVqFtqRu9bUSdmFqDTXsorGTv_ebehJEZ4WsVBS_TmMH0wmxicDYZma6dVUUcCgQVRnvxOcJeySwUlk98tHczrAeMww9MDy2NRK4rKVYFDvvQdOjT-pLbHepSWBtA-FwIXk6MDMf3/s2560/z%C3%A1v%C4%9Br.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1696" data-original-width="2560" height="319" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh16I1IbP_bVf2TeRJtdNQp2bPpBXC3DClJbyYQwjiHNR8P_4t5DJ1xVqFtqRu9bUSdmFqDTXsorGTv_ebehJEZ4WsVBS_TmMH0wmxicDYZma6dVUUcCgQVRnvxOcJeySwUlk98tHczrAeMww9MDy2NRK4rKVYFDvvQdOjT-pLbHepSWBtA-FwIXk6MDMf3/w481-h319/z%C3%A1v%C4%9Br.jpg" width="481" /></a></div><br /><p></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 12pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><br /></span></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; line-height: 115%;"><span style="font-size: medium;">čtvrtletí celkem?</span><span style="font-size: 12pt;"><o:p></o:p></span></span></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; font-size: 12pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Celkem 29<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>knih a 10.791 stran.</span></b><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> Koupila jsem „jen“ 31 knih.<o:p></o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Pořád říkám,
že je škoda, že mě za čtení neplatí. Mít korunu za stránku, budu mít každého
čtvrt roku příjemné prémie :). Nebo aspoň v patřičné hodnotě kupony na knihy, prosím. Každopádně se můžu pochválit, že když už jsem
nakupovala, bylo to často v akcích nebo bazarech a tak jsem vlastně „ušetřila“. Nebo
jsem lovila pokračování sérií a to je jasné, že chci mít v knihovně
komplet. <o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal">Seznam
všech článků o knihách je již tradičně <a href="https://trojtecka.blogspot.com/2016/05/seznam-clanku-o-prectenych-knihach.html">k nalezení zde</a>, případně i
s obrázky v<a href="https://www.facebook.com/trojteckablog/photos_albums"> albech na FCB</a>. Ano, jsem tak stará a nepružná, že jsem si
instáč ještě pořád nedokázala oblíbit a do budoucna to ani nemám v plánu.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><span style="color: black;">Knihy ve spolupráci, které mi
poslali z <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Nakladatelského domu
Grada, nakladatelství Jota </b>a<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"> nakladatelství
Epocha</b> najdete pohromadě tady i s odkazy na hotové články. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Za poslané knihy moc děkuji!<o:p></o:p></b></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; line-height: 115%;"><span style="font-size: medium;">závěrem</span><span style="font-size: 12pt;"><o:p></o:p></span></span></i></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="font-family: "Segoe Script"; line-height: 115%;"><span style="font-size: medium;"><br /></span></span></i></b></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">Chtěla bych
poděkovat všem výše zmíněným <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">nakladatelům</b> za spolupráci. Těchto spoluprací si patřičně vážím a doufám, že i oni jsou
spokojeni. Objevila jsem díky nim hodně nových autorů a dokonce i žánry, o
které mě dřív nenapadlo zavadit pohledem. Pokaždé to sice nevyjde a kniha mi
nesedne, nakladatelé to ale berou sportovně a negativní recenze nevyčtou ani
slovem. Za takový přístup jsem vděčná. Dělá na mě dojem, že si stojí za svými
tituly a nějaký ten ne úplně nadšený názor je nerozhází.<o:p></o:p></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Děkuji <b>autorům</b> za
jejich nápady a skvělé příběhy, které mám díky tomu možnost číst. <o:p></o:p></i></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">A děkuji <b>podzimu</b>,
že je konečně tady :)<o:p></o:p></i></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">V neposlední
řadě <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">děkuji</b> i svým pravidelným i
nepravidelným <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">čtenářům</b>. Těší mě, že
je vás tolik a pořád čtete můj bloG, i když blogům mělo prý už dávno odzvonit.<o:p></o:p></span></i></p><p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></i></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><b>Tento bloG
se zatím chcípnout nechystá, takže se uvidíme v dalším čtvrtletí. Vy,
kteří milujete tohle období jako já, užívejte si to! Bude to krátké. <o:p></o:p></b></span></p>
<p class="MsoNormal"><b><a name="_GoBack"></a><span style="mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><o:p> </o:p></span></b></p><br /><p></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-17209553731639097632023-10-01T15:05:00.000+02:002023-10-01T15:05:03.524+02:00Osudové pouto<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgn0ywHbFjlA_t1zQmaByEWRFFtouXQNvRnCaYRFKTFUQBCmAjaIrB-9l0r_gLZ367um4XvyD5JukIw3TL7l8NPeTztS_DkS7ZrwopyBVsFwDJq0BYVsyAY0FDdaotBTwSvueiZcxUA30-M7M316T3kOFpZj3LZIce6--qR6PEV7gwxEmp8emmmTgotzRK-/s842/osudov%C3%A9%20pouto.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="842" data-original-width="600" height="578" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgn0ywHbFjlA_t1zQmaByEWRFFtouXQNvRnCaYRFKTFUQBCmAjaIrB-9l0r_gLZ367um4XvyD5JukIw3TL7l8NPeTztS_DkS7ZrwopyBVsFwDJq0BYVsyAY0FDdaotBTwSvueiZcxUA30-M7M316T3kOFpZj3LZIce6--qR6PEV7gwxEmp8emmmTgotzRK-/w412-h578/osudov%C3%A9%20pouto.jpg" width="412" /></a></div><br /><p><br /></p><p></p><p class="MsoNormal">Knihu jsem si vybrala, protože je to naprostá oddechovka a
navíc první díl série (<a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/04/trinacte-znameni.html">článek zde</a>) skončil tak, že pokračování se stalo prostě
nutností. Musím přiznat, že jsem byla na další osudy Ayly dost zvědavá :) Opět
jsem očekávala hodně čtivou oddechovku, takže bylo jasné, že si čtení užiju a
zklamání se nedostaví.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Anotace:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Erotická fantasy série pokračuje. Ayla, vyvrženec
smečky Raka, našla své místo ve třinácté smečce Hadonoše. Když je její nová
rodina napadena smečkou Lvů, Ayla za ni statečně bojuje. Nakonec ji Lvi unesou.
Alfa vůdce Jordan, její Slunečními čarodějkami vyvolený partner, s ní má totiž
velké plány. Odolá Ayla partnerskému poutu? D</span><span class="endtext"><span style="-webkit-text-stroke-width: 0px; font-variant-caps: normal; font-variant-ligatures: normal; orphans: 2; text-decoration-color: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-thickness: initial; widows: 2; word-spacing: 0px;">okáže se znovu vrátit ke své smečce a především ke Kadenovi, který je pro
ni tím jediným a pravým? A jak se postaví k dalším odhalením o své rodině a
Slunečních čarodějkách?</span><o:p></o:p></span></p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><o:p> </o:p></span></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="font-size: medium;">…</span><o:p></o:p></b></p>
<p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><o:p> </o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Kniha navazuje přesně tam, kde první díl končí. A z prvního
dílu si nese dál ukrutnou čtivost a spád děje. Autorka se nebrzdí příliš mnoha
popisy a vše tlačí poměrně svižně kupředu. Při čtení jsem se tak nestačila
nudit ani ve chvílích, kdy se nedělo něco vysloveně zajímavého. Všechny scény
byly totiž dost zkrácené, aby to pěkně odsýpalo. Autorka jede pouze hlavní linku
Ayla-Kaden a Ayla je vypravěčkou příběhu. O košatosti dění a početných vedlejších
zápletkách tedy nelze mluvit. Úplně sejně jako v prvním dílu, takže
vzhledem k tomu, že mi to nijak zvlášť nevadilo tam, netrápilo mě to ani
tady. Už trochu vyprchala novost vlčího světa, který autorka vymyslela a který
mě v prvním díle tak zaujal. Prostředí a postavy už byly známé a nemohly
tedy zaměstnat mysl nadšeným nasáváním nového. To, co následovalo, bylo tedy
nevyhnutelné:</p>
<p class="MsoNormal">Oproti prvnímu dílu už jsem si o poznání víc uvědomovala
předvídatelnost děje a velmi oddechový styl psaní. Nenajdete tu žádné barvité a
zajímavé popisy, nejsou tu originální zvraty nebo prostě jen něco, co by mě
přimělo označit knihu za něco jiného než oddechovku. Příběh se sune dál
pravidelným tempem s občasnou akcí nebo lechtivou scénou mezi hrdiny.
Docela mě překvapilo, jak rychle autorka dokáže vyřešit všechny komplikované
situace, které měly potenciál na daleko větší rozsah, než počet stran, které
jim autorka nechala. Třeba zajetí u lvů mohlo být daleko podrobněji popsáno. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Tahle část totiž byla v příběhu jednoznačně
nejlepší a je škoda, že to bylo tak uspěchané období v Aylině životě. Místo
toho autorka svedla hrdiny zase dohromady už v první třetině knihy – a to
není spoiler, každému je jasné, že to tak bude. Kniha je v mnoha věcech
hodně předvídatelná, pokud máte v žánru něco načteno.</p>
<p class="MsoNormal">Je nicméně fascinující, jak autorka příběh, který je v podstatě
tuctový a klišoidní, dokázala napsat čtivě a ukončit jej přesně v tu pravou
chvíli, aby napjatý čtenář nutně potřeboval pokračování. Kdybych měla další díl
doma, okamžitě po něm sáhnu. Nejsou tu žádná extra překvapení, jen prostě čtivý
text. No a pak ten konec, který se ani netají s tím, že je psaný tak, aby
přinutil koupit další díl. Skvělý tah – tleskám, i když mě to týrá.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Postavy nedošly oproti prvnímu dílu žádného výraznějšího vývoje
a ani nemohly. Časově se jedná o hodně krátký úsek děje, takže jsou stále více
méně na svém. Určité drobnější posuny v uvažování vzhledem ke zkušenostem,
které nabraly, u nich vysledovat lze. Je to dost na to, aby byly v rámci možností
uvěřitelné. Hlavní hrdinka Ayla má sice svoje chyby, ale není taková, aby mi
lezla na nervy. Její alfa-vlk Kaden je sexy chodící svalnaté klišé – mnohem víc,
než tomu bylo v prvním dílu. Tady naplno ukazuje svoje alfovství a je
prostě chlapák :) takový, jakého si autoři myslí, že čtenářky v patřičném věku
vyžadují. Možná to tak i je, ale kvůli tomu trochu splývá s proudem pohledných
a sexuálně dokonalých mašin, které najdete ve spoustě jiných knih. Ale jo, beru
to :) patří to prostě k tomu. Autorka se snažila mu trochu té
super-alfa-aury ubrat, nejsem si ale jistá, jestli se to úplně dobře podařilo. Každopádně
je mi sympatický, takže mi to nevadí, ať si je klidně klišácký jak chce. Postavy
každopádně nijak vysloveně hluboké nejsou. Jsou prostě napsané pro potřeby
příběhu tak, aby byly dostatečné, nikoli výjimečné. To se týká i vedlejších
postav. Jedno se jim ale musí nechat – jsou dobře rozeznatelné a nesplývají.
Alespoň tedy ty podstatné.</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">V tomto díle jsou mnohem lépe zvládnuté popisy sexu. Za
to velmi chválím! Už tu nejsou výrazy a obraty, které mi v jedničce vadily
a celé sexuální scény nepůsobí tak přisprostle. Hrdinové sice předvádějí
neodolatelnou vášeň, ale není nepříjemné to číst. Také byla dvojka o poznání
erotičtější, než jednička. Bylo tam daleko víc žhavých scén. Asi i daleko víc,
než by muselo a než textu sluší. Za sebe bych uvítala mnohem větší rozpracování
jiných scén než toho, jak to těm dvěma klape v posteli. Jedná se ale o
erotickou sérii a s tím jsem do toho šla, takže těžko můžu očekávat, že
vášnivé chvíle budou schované za dveřmi ložnice. Navíc v případě, kdy
hlavní hrdinové jsou zároveň osudem předurčeným alfa-párem a jistá vášnivost je
vlkodlakům zjevně vrozená.</p>
<p class="MsoNormal">Zjišťuji, že představa „osudového páru“ mi začíná jako klišé
dost nesedět. Ne že by vyloženě vadila, ale ubírá vztahu těch dvou na
zajímavějším napětí a konkrétně v této knize se erotické scény stávají očekávanými
a tím i méně interesantními :) navíc to dost oslabuje romantickou linku. Jaká
to může být romantika, když je to osudové pouto a prostě se zamilujete
lusknutím prstů? Autorka se to zde pokusila komplikovat poutem s jiným mužem,
ale zatímco v prvním díle to šlo brát jako komplikaci, ve druhém už bylo
jasné, že to zase taková trable není. V prvním díle bylo mezi Aylou a
Kadenem takové zvláštní napětí, které se tady bohužel vytratilo dost záhy.
Erotické scény to v mých očích nezvládly kompenzovat.</p>
<p class="MsoNormal">Nakonec si nechám asi největší výtku, kterou ke knize mám. Pořád
mi vadí slovo samice, nemohlo tam být třeba vlčice? To by asi znělo lépe. Na
druhou stranu – vadí mi to jako člověku, co já vím, jak to mají vlkodlaci :D Třeba
je pro ně takové označení v pohodě. Já ale vždycky vidím Růžičkovou ve Slunce
seno, jak povídá „…pět samYc“ :D To je naštěstí můj problém a dnešní mladí si
tohle nespojí. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Pořád se mi prostě nějak
příčí označení „samice“ pro ženu, byť je napůl vlkodlak.</p>
<p class="MsoNormal">Druhou výtkou je, že autorka stále nevěnuje pozornost
historii a politickému pozadí. Pořád se dějí věci, které s tímto souvisí,
a já nechápu, proč to tak je. Příběh tak působí zbytečně jednoduše a
nedotaženě. Dost bych uvítala, kdyby se autorka konečně zmínila o společné
historii vlků a čarodějek. Ráda bych i věděla, proč si měsíční čarodějky
nerozumí se slunečními? Proč jsou sluneční takové mrchy? Proč manipulují s vlky?
A proč jsou měsíční čarodějky v utajení? Autorka mi to nemusí vysloveně
přímo dovyprávět, ale alespoň občasné zmínky, které by vedly k pochopení událostí,
by neškodily. Také utváření aliancí mezi smečkami před válkou, která evidentně
přijde, by bylo zajímavé počtení. Zasloužilo by si to více než jen pár stránek.
</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal">Abych to shrnula… Kniha je prostě dokonalou ukázkou guilty
pleasure. Nejedná se o nic originálního a nesmírně hlubokého, ale čte se to tak
dobře, že se nedá odložit. Je to jednoduché, přímočaré, předvídatelné a ukrutně
zábavné. Skvěle si u toho odpočinete a nijak to neztýrá hlavu soustředěním na
náročnější děj.</p>
<p class="MsoNormal">Příběh končí stejně infarktově, jako první díl. Možná ještě
víc, takže i přes to, že příběh není ničím extra zvláštní a vlastně by mi
nevadilo o něj přijít, pravděpodobně si další díl tohoto lechtivého potěšení
hodlám dopřát. Každopádně je jasná jedna věc: Vlkodlaky nebudu mít nikdy raději
než upíry. Asi proto, že upíři nemají samice :D</p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Za knihu moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Sérii Vlci zvěrokruhu můžete <a href="https://www.grada.cz/autor/defaultauthor/?authorid=9491">omrknout tady</a>.<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCf3tTd_00yO-lETcpdljDDx-dmzwVYUrMPquGtCjVk_4Np_meBAFn5H6Rt6A0aCaSWBOiI_m0Zc_S8IE1z8LOCkCusoQ9WhIJWl9A5gLdtWwLSKKq-nqCCGXxOYgDvfkgRhaZbSlyejQ82ZUZBs3u2sYspI4dz4UG8uormOSLheCiLKjNjDHFk-W-cHmT/s350/Cosmopolis.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCf3tTd_00yO-lETcpdljDDx-dmzwVYUrMPquGtCjVk_4Np_meBAFn5H6Rt6A0aCaSWBOiI_m0Zc_S8IE1z8LOCkCusoQ9WhIJWl9A5gLdtWwLSKKq-nqCCGXxOYgDvfkgRhaZbSlyejQ82ZUZBs3u2sYspI4dz4UG8uormOSLheCiLKjNjDHFk-W-cHmT/w212-h212/Cosmopolis.png" width="212" /></a></div><br /><p></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">O knize:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;">Autor: Elizabeth Briggs</p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;">Série: Vlci zvěrokruhu (2. díl)</p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;">Překlad: Jana Michalcová</p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;">Vydal: Nakladatelský dům Grada
(Cosmopolis)</p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;">Rok vydání: 2023</p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;">Počet stran: 304</p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;"><o:p> </o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Další díly série na bloGu:<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal" style="line-height: normal;"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2023/04/trinacte-znameni.html">Třinácté znamení </a>(1. díl)</p><br /><p></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-46662010699349883502023-09-26T11:35:00.000+02:002023-09-26T11:35:37.429+02:00Léto porušených pravidel<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNdfN__yA_oFDxihntezGIW0nNaLGayI0AO8e8-OMCQdAmE0U8Vv4bRM7Mc-gaVKaULtHdo3b4cb4YfRzoqvOXF3oSj4rgBQVPspLw_0QRdT3SZy4QnlmNCFraIu4pMf-OSiKmtN-QFYwmmpXBiEi1cHMMTrqecjToB-tb-81wtg-cLG6IASpdYbtafKHz/s839/l%C3%A9to%20poru%C5%A1en%C3%BDch%20pravidel.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="839" data-original-width="600" height="597" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNdfN__yA_oFDxihntezGIW0nNaLGayI0AO8e8-OMCQdAmE0U8Vv4bRM7Mc-gaVKaULtHdo3b4cb4YfRzoqvOXF3oSj4rgBQVPspLw_0QRdT3SZy4QnlmNCFraIu4pMf-OSiKmtN-QFYwmmpXBiEi1cHMMTrqecjToB-tb-81wtg-cLG6IASpdYbtafKHz/w427-h597/l%C3%A9to%20poru%C5%A1en%C3%BDch%20pravidel.jpg" width="427" /></a></div><br /><p><br /></p><p class="MsoNormal">Taylor Swift neposlouchám, takže tohle lákadlo na mě
tentokrát nezafungovalo :) Úplně mi stačil příslib prosluněné letní romance,
protože co jiného by měl člověk v létě číst, že?</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><span class="starttext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Prosluněná letní
romance inspirovaná písněmi Taylor Swift.</span></span><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br />
<br />
<span class="starttext">Meredith ztratila před osmnácti měsíci svou milovanou
sestru Claire a uzavřela se před světem. Nyní přijíždí s rodiči na půvabný
ostrov Martha’s Vineyard na pravidelné velké rodinné setkání, tentokrát
završené svatbou sestřenice. Krátce před odjezdem Meredith navíc op</span><span class="endtext">ustil přítel, a ona je rozhodnutá věnovat se jen kamarádům a
rodině.</span><br />
<span class="endtext">Celý týden se nese ve znamení svatebních příprav a
každoroční rodinné hry, v níž chce Meredith na počest své sestry vyhrát. Když
ale uzavře kvůli hře spojenectví s Wittem, nevlastním ženichovým bratrem,
netuší, že díky němu její život znovu získá pestré barvy.</span><br />
<span class="endtext">Zůstane romantický letní románek jen pouhou vzpomínkou na
jeden nezapomenutelný týden?</span></span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Ze začátku mě příběh zaskočil tím, jak vážnou notou začal.
Hlavní hrdinka Meredith s rodinou odjíždí na prázdniny na ostrov <span class="starttext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Martha’s Vineyard</span></span>, kam jezdili
každý rok s rodinou. Její rodině tam patří rozsáhlé pozemky a každé léto
se tam sjíždělo příbuzenstvo. Meredith a její sestra Clare – zejména její
sestra – to na ostrově milovala. Začátek vyprávění hrdinku zastihl na trajektu
a bylo zřejmé, že se na ostrov vrací po dvouleté pauze a její sestra Clare
tentokrát na trajektu s rodinou není. Hodně rychle mi z hrdinčina
prožívání došlo, proč chybí (i kdyby to nebylo napsané v anotaci). A začalo
mi z toho být smutno. Meredith jela na milovaný ostrov a na svatbu
oblíbené sestřenice, měla být šťastná, ale události uplynulých dvou let si
s sebou táhla jako balvan na krku. K dovršení všeho dostala těsně
před odjezdem kopačky od svého přítele, ke kterému byla hodně upnutá. Na první
pohled to tedy na letní romantický příběh nevypadalo.</p><p class="MsoNormal">Naštěstí úplně stejně jako smutek umí autorka představit
čtenáři a přenést na něj jiné emoce a tak na rovinu říkám, že tato kniha je pro
mě jeden z nejkrásnějších letních románů vůbec. To jen pro toho, komu se
nebude chtít číst celý článek :)</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Kniha dějem obsáhne opravdu jen jeden jediný týden, ale je
to léto jak bič. Takové, jaké by si každý představoval. Nechybí prostě nic a
ústřední zábava – rodinná hra Atentát – děj krásně ozvláštňuje a dodává
atmosféru. A ta je taková letně rošťácká a šťastná z blížící se svatby a
ze setkání celé velké rodiny a nových příbuzných a přátel ze strany ženicha,
kteří na svatbu přijeli také. Rodinná hra Meredith navíc umožňuje zavzpomínat
na svou sestru, protože ta hru milovala a byla v ní přebornicí. Meredith
tak sestru svým způsobem symbolicky „nechá jít“ a rozloučí se s ní ona i
její rodina. To přidávalo do mixu atmosféry trochu sentimentální nádech spolu
s krásnými vzpomínkami na milovanou sestru. Meredith se navíc znovu
sbližuje s kamarády a příbuznými, od kterých se v šoku a ve smutku
uplynulých dvou let odstřihla. K tomu je tu samozřejmě Witt, ženichův
nevlastní bratr. Hrdinka díky němu zažije takřka pohádkovou lásku, která ovšem nemusí
vydržet, protože společný týden je krátký. O to intenzivněji všechno prožívá a
koktejl léta, přátelství, rodinných vztahů, štěstí, lásky a smutku je opravdu
opojný.</p><p class="MsoNormal">K dobrému pocitu z romantické linky hodně přispívá
Witt – pěkný, sympatický, zábavný, prostě na první pohled ideální mladý muž,
který nepokazí žádnou srandu. Skvěle se k sobě s Meredith hodili.
Vadilo mi, že v jeden moment téměř na konci knihy o něm vyšlo najevo něco
zásadního, co před Meredith tajil. Úplně jsem nepochopila jeho vysvětlení proč,
ale pohled na něj mi to nepokazilo. Chápala jsem nicméně, proč to Meredith
ublížilo, a fakt jsem měla strach, že velmi citlivá věc dvojici rozdělí daleko
víc, než druhý problém, který vztah ohrožoval.</p><p class="MsoNormal">Láska tu byla téměř na první pohled s naprosto přesvědčivou
chemií mezi postavami. Líbilo se mi, jak autorka všechno popsala. Dříve, než
šlo o skutečný cit, to bylo nečekané vzplanutí a ohromná přitažlivost, které se
oba nebránili. Hrdinka potřebovala něco takového jako sůl. Zdálo se mi, že Witt
to bere od počátku vážněji, ale rozuměla jsem jí, proč se drží zpět
s přiznáním si skutečných citů a přijetím možnosti, že by mohlo být víc
než letní flirt. Mereditiny minulé zkušenosti moc nenahrávaly vztahům na dálku
a pochopitelně měla strach doufat, že to vydrží. Líbilo se mi, že se neschovávala
před touto možností a že i tak riskovala sblížení s Wittem, i když to
mohlo za pár dnů pěkně bolet. Asi i to bolení svým způsobem patří ke kouzlu
letních lásek :) dost lidí by mohlo vyprávět…</p><p class="MsoNormal">Další předností příběhu je krásná, široká rodina. Na ostrově
se sešly už čtyři generace – což bylo na
jednu stranu úžasné, ale na druhou to přineslo ohromující množství postav.
Přiznám se, že jsem se trochu ztrácela v tom, kdo je s kým příbuzný a
většinu postav jsem zaregistrovala až ve chvíli, kdy je v rodinné hře
někdo „zabil“. Autorka sice dala jméno jen zlomku z přítomných osob, i
přes to jich bylo dost hodně a rodokmen na začátku knihy ukázal opravdu jen ty
nejvíc důležité. Nemůžu ovšem říct, že by mi to vadilo. Postavy, které nebyly
důležité v hlavních linkách, jsem prostě vzala na vědomí až ve chvíli, kdy
dostaly svých pár řádků a netrápilo mě, že si nejsem jistá, o koho jde :D </p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Zpestřením léta byla rodinná hra na Atentát. Jednalo se o
hru na vrahy, vyřazovací boj s vodními pistolemi a jinými šplíchadly,
kterými se soupeři vyřazovali. Nikdo nevěděl, kdo je jeho vrahem, do chvíle,
než dostal zásah. Tím byl vyřazen a svému vrahovi předal zase svůj cíl. Vznikaly
aliance, komploty, vypouštěly se falešné informace na zmatení protivníků a
především to zajišťovalo hodně fakt veselých situací. Taková hra by mě bavila a
užila jsem si ji i v knize. Do toho se lehce míchaly probíhající svatební
přípravy – přeci jen, kvůli svatbě se všichni sešli. Neopomněly se ani
speciality života na ostrově a rodinné a kamarádské tradice, které spolu
všichni dodržují. Mělo to obrovskou sílu něčeho bezpečného, vzájemného a
vzácného. Něčeho, co dneska hledá člověk s lupou v ruce a dost často
nenajde. </p><p class="MsoNormal">Příběh dostal úžasný konec. Nebyla tam klasická rozdělovačka
před koncem, kdy autor pár rozdělí, aby je k sobě mohl vrátit
monumentálním vyznáním lásky. Tedy svým způsobem ano, ale opravdový konec jsem
se dočetla až v epilogu. I když byl trochu přeslazený, líbily se mi
některé věci, které se udály mezi dějem příběhu a epilogem samotným a které
epilog popisoval.</p><p class="MsoNormal">Taylor Swift neposlouchám, takže odkazy na její písničky mi
bohužel unikly. Nemohu tedy potvrdit, že tam skutečně jsou. Škoda, že chybí
playlist, tady by mi dával smysl. Docela ráda bych si konkrétní písničky
poslechla a knihu by to ozvláštnilo. Kdyby někdo věděl, dejte vědět mně, kterou
písničku si mám pustit.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Léto porušených pravidel jsem přečetla za jediný den, tak
skvěle se to četlo a tak špatně se od toho odcházelo. Takové léto bych vážně chtěla
zažít. Jestli od autorky vyjde něco dalšího, já to chci! </p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Pro krásný příběh prosím <a href="https://www.grada.cz/leto-porusenych-pravidel-12355/">račte tudy</a>.<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXsKZgu5ZimnDLwBsMQtmGPKVZra44_pgBLRhdJdIS0d0xO_T0P-32l6_NHxu7oPmPv9aZo5uqWK1Qd3Uqah8vnX6Yvjc0nq1fN5X0cJ8RHRHPxR1aG_6a_OFcvAOEO3G69-WtzDMKgKDVqKCNg96idUkuV0EiDZx-_qLbLMjs2XdLLV8t55CrjJxPlQT9/s350/Cosmopolis.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="205" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXsKZgu5ZimnDLwBsMQtmGPKVZra44_pgBLRhdJdIS0d0xO_T0P-32l6_NHxu7oPmPv9aZo5uqWK1Qd3Uqah8vnX6Yvjc0nq1fN5X0cJ8RHRHPxR1aG_6a_OFcvAOEO3G69-WtzDMKgKDVqKCNg96idUkuV0EiDZx-_qLbLMjs2XdLLV8t55CrjJxPlQT9/w205-h205/Cosmopolis.png" width="205" /></a></div><br /><p></p><p class="MsoNormal"><b>O knize:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal">Autor: K.L. Walther</p><p class="MsoNormal">Překlad: Eva Kadlecová</p><p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)</p><p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p><p>
</p><p class="MsoNormal">Počet stran: 304</p><p><br /></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-81803926187350240592023-09-21T08:33:00.000+02:002023-09-21T08:33:15.316+02:00Rty s příchutí vína<p> </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-IztMw2u2QWqxi8e0PvnP4kM72m-iKnjsoSnjAf9np9Bz7RS2fum68WeiqqGmMWVjCnLb9HNKuopbjTwyKXepyGh_wXk33-AzgKLjjfc0PMkcLySvNnLOUpoCZKYr3q4f4vZ5NpR1BvjHDzZ20aEPCA6uGQIF1s5PvcGmgzGxLYGatUGvFlJoyqg_BAGk/s840/rty%20s%20p%C5%99%C3%ADchut%C3%AD.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="840" data-original-width="600" height="587" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-IztMw2u2QWqxi8e0PvnP4kM72m-iKnjsoSnjAf9np9Bz7RS2fum68WeiqqGmMWVjCnLb9HNKuopbjTwyKXepyGh_wXk33-AzgKLjjfc0PMkcLySvNnLOUpoCZKYr3q4f4vZ5NpR1BvjHDzZ20aEPCA6uGQIF1s5PvcGmgzGxLYGatUGvFlJoyqg_BAGk/w420-h587/rty%20s%20p%C5%99%C3%ADchut%C3%AD.jpg" width="420" /></a></div><br /><p><br /></p><p class="MsoNormal">Knihu jsem si vybrala zejména kvůli autorovi. Byla jsem
zvědavá na jeho žánrový skok od thrillero-detektivních příběhů
k romantice. A pak taky mě přitáhlo prostředí, ve kterém se příběh
odehrává. Morava, Pálava, vinice… to prostě vonělo létem. A slibovaná letní
romantika byla už jen třešničkou navrch knihy, která svým rozsahem sedí na
jeden příjemný den v létě u vody.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><b> </b></p><p class="MsoNormal"><span class="starttext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Elena zažívá krušné
časy. Nedávno se rozešla se svým žárlivým přítelem. V jednom kuse se dohaduje s
tátou, protože nedokáže skousnout jeho sexistické manýry, které začíná přebírat
i její mladší bratr Lukáš. Navíc začaly letní prázdniny a máma jí domluvila tu
nejhorší možnou brigádu. Elenu tak teď místo pohodičky v klima</span></span><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">tizované kanceláři čeká úmorná dřina na rozpálené
vinici.</span></span><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br />
<br />
<span class="endtext">Všechno má ale svoji světlou stránku – ta se v tomto
případě zhmotnila v osobě Nikolase, Elenina sexy parťáka z vinohradu. Mezi
mlčenlivým dlouhánem a svéráznou dívkou brzy přeskočí jiskra. Jenže i pan
Dokonalý má svá tajemství a pokud se má jejich vztah změnit v něco víc než jen
letní milenecké vzplanutí plné vášně, budou muset překonat nejednu překážku.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span><o:p></o:p></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><br /></b></p><p class="MsoNormal">Autor vypráví svůj příběh prostřednictvím Eleny, což mě
trochu překvapilo. Jasně, dívčí romány většinou vyprávějí holky, ale přiznávám,
že by mě takový příběh opravdu zajímal z pohledu kluka a vyprávěný
autorem-mužem. V tomto případě se však autor dokázal vcítit do mladé holky
vážně dobře a navíc se mu povedlo stvořit zajímavou a silnou postavu.</p><p class="MsoNormal">Eli je na jednu stranu typickou dospívající holkou
s problémy, které to s sebou přináší. Většina těch problémů se
samozřejmě týká kluků a vztahů. Elena však řeší i trable v rodině,
konkrétně se svým tátou a bráchou. Tatík je totiž takový ten typický chlapák
s výchovou jako od buranů. Respektive drží se původních vzorců toho, co je
mužné a jak by se měl „chlap“ chovat k ženám, aby byl prostě ten správný
macho. Eleně to hodně vadí a dokáže si dát do souvislostí takový rodičovský
příklad a vliv výchovy s chováním kluků a kam to taky může vést. Eli je velkou
bojovnicí za tuhle věc – neváhá se postavit sexistickým poznámkám otce a
bratra. Přiznejme si, že jejich chování je bohužel pro malou českou kotlinu
ještě pořád typické a autor to hezky vyhmátl.</p><p class="MsoNormal">Kromě toho Eleně začíná letní brigáda, na kterou se úplně
netěší. Bude makat ve vinohradu, což tedy není brigádka zadarmo, na kterou si
původně myslela. Čeká ji tvrdá dřina venku, na pekoucím slunci. Naštěstí je
jejím parťákem na řádku nový kluk v dědině, který je pekelně přitažlivý…</p><p class="MsoNormal">Jo jasně, je to klišé – nový kluk v dědině, krásný,
namakaný, sexy, odtažitý, jakoby smutný... Doplňte, co chcete :D. Jenže je to
vážně takové klišé nebo holý fakt? Jasně, že se holka zamiluje spíš do
sportovního sexy kluka s pěknou tvářičkou než do někoho, kdo je tak
tuctový a nezajímavý, že si ho sotva všimne. Fyzická přitažlivost je prostě
důležitá. Povahu stejně většinou hrdinka pozná až postupně a stejně tomu bylo i
tady. Líbilo se mi, jak autor ukázal, že i navenek dokonalý kluk může mít své
problémy a není vůbec nic nemužného na tom, když ho něco trápí nebo si nad tím
i pobrečí. Konec konců na to má partnerku, aby mu byla oporou. Je fajn, že na
takovou věc autor nezapomněl. Je taky fajn, jakým způsobem řešily postavy své
problémy. Eli neměla tendence sklouzávat k domýšlení a předpokladům, ale
vše řešila s Nikolasem i se svým bývalým dospěle a přímo, narovinu.
Nevytvářela žádné dusno ani nesmyslné scény.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Příběh mě mnohem víc, než romantickou linkou oslovil něčím
jiným. Proto se budu v následujícím sdělení dojmů ze čtení zabývat daleko
více jinou věcí, než romantikou :)</p><p class="MsoNormal">Kniha se na začátku tváří jako typický dívčí román a
příjemná oddechovka do letních veder. V jistém smyslu taková i je. Dýchá
z ní (zejména na začátku) ta správná atmosféra léta a prvních vztahů. Najdou
se tu všechny věci, které patří k létu dospívajících. Jsou tu kamarádství,
dny strávené u vody nebo u táboráku, letní brigáda a samozřejmě nové letní
lásky. Příběh přináší pohled na lásku a vztahy v různých jejích podobách.
Najdete tu vztah heterosexuální, homosexuální i něco mezi tím. Bohužel se tu
najde i odvrácená strana těchto věcí – primitivní kreténi s nízkým
sebevědomím, kteří se neumějí chovat. Líbil se mi autorův postřeh, že si
podobné chování a řeči táhnou z domu a z výchovy. Jinými slovy, že se
předsudky, netolerance, homofobie a sexismus přenáší z generace na
generaci. Toto velmi výrazné téma v příběhu mi připadalo velice důležité.
Tak moc, že ovlivňuje životy prakticky všech a také mnoho společenských
situací. Jedná se o takový ten sexistický pohled na svět a výchovu, která je
jeho důsledkem. Ať už se jedná o nevinné byť hloupé řeči a poznámky na lidi
okolo nebo o závažnější poruchy chování, které mohou vést k vážným činům.</p><p class="MsoNormal">Na letní románek mi chvílemi připadalo, že kniha obsahuje
značné množství závažných témat. Mnohdy mi přišlo všechno až přehnané
v tom smyslu, že je toho až moc na těch pár lidí. Jistě – v životě se dějí
vážné věci, často i hodně zároveň, léto neléto. Různí lidé prožívají své trable
i štěstí zároveň. Jenže je vážně nutné psát o všech v jedné knize?
Současný trend tomu tak velí a musím říct, že se mi občas stýská po těch
opravdu lehčích románcích například od Lanczové, kdy se sice také řešilo něco
vážného, ale nezastiňovalo to romantickou linku a nedával se na to takový
důraz. Spíš to vplynulo do děje a čtenář to vstřebal tak nějak přirozeněji. V této
knize se na problémy upozorňovalo hodně výrazně, nebyly úplně přirozenou
součástí plynutí děje a hodně vyčnívaly. Romantiku a oddechovky čtu hlavně
proto, že se chci odpoutat od reálného života a trochu se vrátit
k optimističtějšímu vidění světa – ale chápu. Současná generace to má
jinak – jsem si jistá, že kdyby mi bylo sedmnáct, viděla bych příběh úplně
jinak. Dnešní mladí se potýkají s problémy, které jsme v jejich věku
neřešili (společnost je neřešila) a tak vyznívá kniha v některých ohledech
výrazně vážněji a feminističtěji (v dobrém smyslu toho slova) než starší
románky pro holky. Také je zvykem upozorňovat hodně výrazně a hlasitě a
konkrétně – neříkám, že je to špatně. Jen to působí, jako by se autoři
předháněli, kdo upozorní na závažnější téma a někdy je to už docela
vyčerpávající, protože je to všude a je těžké najít něco opravdu oddechového. Napadá
mě, že podobné knihy by měli číst i dospělí už jen proto, aby se zamysleli nad
svými dětmi a svým vlastním viděním světa.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Ale zpět k románu Rty s příchutí vína – měla jsem
prostě trochu pocit přehlcení problémy. Přikládám to i tomu, že je příběh
zhuštěný na dost málo stranách. Autor by měl klidně na delší vypravování, i
když chápu, že dívčí romány mají většinou podobný rozsah. To je pak nevýhoda
autorů, kteří mají spoustu skvělých nápadů a nemohou se rozepsat tak, jak by si
nápady potažmo témata zasloužila. Chvílemi se mi tak stávalo, že množství
těchto závažných věcí mi rozmazávalo romantickou linku do ztracena a ze všeho
toho „morálního poučení“ (nebo jak to nazvat) jsem měla pocit přehlcení
„správnými názory“. Homosexualita a homofobie, pansexualita, rodinné problémy a
ztráty, mužský šovinismus a výchova dětí ve stereotypních pohledech na pohlaví,
znásilnění. A do toho samozřejmě vztahy a vztahové problémy. Je toho dost na
190 stran. Takové množství opravdu vážnějších věcí mi jednak k letní
oddechové romantice úplně nepasuje – ale je to současný trend a upozornit na
věci, které nejsou ideální, je důležité. A pak, je toho opravdu moc a
zpracování vzhledem k rozsahu nemohlo být tak do hloubky, jak by si
podobná témata zasluhovala. Musím ale uznat, že v rámci možností dokázal
autor vyhmátnout to důležité. Kvůli tomu však nedostala tolik prostoru
romantická linka, kterou jsem v knize očekávala. Chybělo mi trochu více
rozepsané vznikání vztahu a navazování intimity mezi hlavními postavami. Vztah
mi tak přišel založený daleko víc na fyzické stránce než na skutečných citech,
které by vydržely víc než jen letní lásku. Pro potřeby příběhu to nicméně bylo
dostačující a autor nikde neslíbil, že vztah dvojice přežije podzimní deště :)</p><p class="MsoNormal">Protože jde o lásku a vztahy, nechybí ani vášnivější scény
mezi hlavní dvojicí. Nemyslím si, že to úplně muselo být v takovém počtu
na tak krátkou knihu. Rozhodně ale uznávám, že erotické scény byly napsány
vkusně a nijak v ničem nepůsobily nepatřičně.</p><p class="MsoNormal">Autor každopádně umí psát skvěle a udržet čtenáře u stránek.
S tímto románem mi dokázal, že ani změna žánru nic nezmění na kvalitě
psaní. Kniha je jednohubka, která mě udržela u čtení opravdu na jeden zátah,
protože se pořád dělo něco, u čeho jsem potřebovala vědět, jak se to vyřeší.
Příběh by si zasloužil větší počet stran, aby autor mohl uplatnit svůj talent
pro budování zápletky a hodně věcí více propracovat. I na malém rozsahu je ale
příběh dobrý a v podstatě dal to, co v anotaci slíbil.</p><p class="MsoNormal">Přiznávám však, že se mi mnohem víc líbí ostatní knihy od
autora, ale ani tato lehce romantická jednohubka mě nezklamala.</p><p class="MsoNormal">Jsem přesvědčená o tom, že dnešním mladé lidi bude kniha
bavit. Zobrazuje témata, která reálně hodně řeší a hrdinka je taková, že
nebudou mít problém ji přijmout za svou. Čtenářům, jako jsem já, bude možná
chybět prvek letní lehkosti, který trochu zaniká právě v těch vážných
věcech, ale rozhodně to knize neubírá na čtivosti. </p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Pokud vás příběh zaujal, najdete knihu <a href="https://www.grada.cz/rty-s-prichuti-vina-13936/">třeba tady</a>. <o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdPNyEUrXiEYy2QiKNqoPGY8LAc9TYQaHq7twDcr5awAFzl1QT9gU5XkguNrn4WC2Qzz4N-7b3myWAxapmj9OPvFG_XkLu_ZDO8dR6kCD0ZYjmUlkyBKPI5LLxt6DrJM96wkeb8xaHsfdHG-CAVeQaaQFC-Dj1xcc_Cu4i8LuuGT442DhkXXGmcl9E3eho/s350/Cosmopolis.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="350" data-original-width="350" height="203" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdPNyEUrXiEYy2QiKNqoPGY8LAc9TYQaHq7twDcr5awAFzl1QT9gU5XkguNrn4WC2Qzz4N-7b3myWAxapmj9OPvFG_XkLu_ZDO8dR6kCD0ZYjmUlkyBKPI5LLxt6DrJM96wkeb8xaHsfdHG-CAVeQaaQFC-Dj1xcc_Cu4i8LuuGT442DhkXXGmcl9E3eho/w203-h203/Cosmopolis.png" width="203" /></a></div><br /><p></p><p class="MsoNormal"><b>O knize:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal">Autor: Aleš Novotný</p><p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Cosmopolis)</p><p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p><p class="MsoNormal">Počet stran: 192</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Další knihy autora na
bloGu:<o:p></o:p></b></p><p>
</p><p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2022/10/ja-smrt.html">Já, Smrt</a></p><p><br /></p><p><br /></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-70789659278646749672023-09-16T09:46:00.001+02:002023-09-16T09:46:39.282+02:00Reset<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsRsC_nBwv0kjhWma-7F0T-3tNAUJXH8TMEbaKNXnJcayMTKh5WQR_GLsAm5RL6GTenAeOTb6iSB7W982i-J5JPdx81n-E9_rO2o3JQ0d8-OCL7JWVyIoV63XxbKfs5zw93fnjXxMrKjZnvWVVLinVv_3c8bbdTkjWbgbXds9OUjv3w4LdUVHYnd6f_S4f/s696/reset.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="696" data-original-width="472" height="634" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsRsC_nBwv0kjhWma-7F0T-3tNAUJXH8TMEbaKNXnJcayMTKh5WQR_GLsAm5RL6GTenAeOTb6iSB7W982i-J5JPdx81n-E9_rO2o3JQ0d8-OCL7JWVyIoV63XxbKfs5zw93fnjXxMrKjZnvWVVLinVv_3c8bbdTkjWbgbXds9OUjv3w4LdUVHYnd6f_S4f/w430-h634/reset.jpg" width="430" /></a></div><br /><p><br /></p><p class="MsoNormal">Knihy jsem si pořídila na bazáči, protože mě zaujalo téma, o
kterém měly vyprávět. Starší YA série mají pořád co nabídnout a tato zrovna
není výjimkou. Mám pocit, že jsem ji kdysi viděla v Levných knihách. Teď
už je k dostání jen na bazech, což je výhoda. Za malý peníz dobré čtení :) Série má dva díly, což je, podle mě, tak akorát.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace prvního dílu
série:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><b><br /></b></p><p class="MsoNormal"><span class="starttext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Před pěti lety byla
dvanáctiletá Wren Connollyová třikrát střelena do prsou. Po 178 minutách vstala
z mrtvých jako resetka: silnější, rychlejší, odolnější a bez emocí. Čím déle
jsou totiž reseti mrtví, tím méně v nich zůstává po oživení lidského.</span></span><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br />
<br />
<span class="starttext">Wren 178 je nejnebezpečnější reset v Texaské republice.
Nyní ve svých sedmn</span><span class="endtext">ácti letech slouží v polovojenské
jednotce společnosti KLEZ (Korporace pro lidskou evoluci a zalidnění).</span><br />
<span class="endtext">Wren je jako zkušená bojovnice pověřena výcvikem nových
resetů, ale její poslední nováček – Callum Reyes – je nejhorší, jakého kdy
viděla. Callum byl oživen 22 minut po své smrti, a tak prakticky zůstal
člověkem. Má příliš pomalé reflexy a nepatřičné otázky a jeho nikdy neuvadající
úsměv vyvádí Wren z miry. Pořád však odpovídá za jeho výcvik. Když Callum
odmítne splnit rozkaz, dostane Wren poslední šanci ho srovnat – jinak ho bude
muset zlikvidovat. Wren dosud vždy uposlechla každý rozkaz a ví, že když se
vzepře, bude také zlikvidována. Ale zároveň se nikdy necítila tak živá jako s
Callumem…</span></span></p><p class="MsoNormal"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br />
<!--[if !supportLineBreakNewLine]--><br />
<!--[endif]--></span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><o:p><b><span style="font-size: medium;"> </span></b></o:p></p><p class="MsoNormal">Na první pohled je v knize téma, které se nezdá zase až
tak originální. Skupina nadprůměrných jedinců je zotročena korporací a
zneužívána na boj s odpůrci panujících pořádků. Kniha mě ovšem přesvědčila
o tom, že zrovna v tomto zpracování JE téma zatraceně originální
v mnoha detailech a supr napsané.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Autorka mě ve svém příběhu zavedla do úplně nového světa a
nového společenského uspořádání. Jedna
věc je však logicky stejná jako v ostatních dystopkách: Lidstvo na tom
(opět) není úplně nejlépe. </p><p class="MsoNormal">Populaci zdecimovala vážná nemoc, která je velmi nakažlivá a
s jejímiž důsledky muselo lidstvo bojovat (a bojuje dosud). Pokud totiž na
onen virus zemře člověk, může se stát, že po smrti resetuje – probudí se jako
taková lepší lidská zombie. Silnější, rychlejší, prakticky nezabitelná, protože
se rychle hojí z téměř každého zranění, méně ovlivňovaná emocemi, pokud
vůbec. Podmínkou je, že člověk musí být při smrti mladý. Pokud je starší
dvaceti let, jeho tělo změnu nepřijme dobře a reset je v podstatě jen
zombie. Před začátkem děje knihy proběhly války mezi lidmi a těmito resety a
reseti, tenkrát ještě bez výcviku a beze zbraní, byli poraženi. Pokusili se
bojovat za svou svobodu a práva a prohráli. V důsledku toho jsou nyní
otroky společnosti KLEZ, která je využívá jako jakési vojáky-policajty.</p><p class="MsoNormal">Reseti jsou drženi ve speciálních centrech a zachází se
s nimi jako s věcmi. Lidé se jich bojí nebo štítí. Většinou spíš
obojí. Reseti jsou prostě jiní a lidi je nenávidí už jen proto – ze strachu,
z nepochopení.</p><p class="MsoNormal">Pro své velení jsou pouhými věcmi, nelidmi, bez práv a bez
nároku na život mimo absolutní kontrolu v centru. Zde podstupují výcvik a
přežívají do doby, než velení rozhodně o tom, že už nejsou užiteční. Jsou využíváni
jako zbraň na špinavou práci a v důsledku toho se jejich pověst mezi
obyčejnými lidmi ještě zhoršuje. Nepomáhá ani to, že jsou reseti dobře živeni,
zatím co většina lidstva živoří ve slumech a trpí hlady. </p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Na to, že je příběh YA a tedy nelze čekat úplnou pitvu do
hloubky a vážnosti dospělého čtení, je kniha hodně dobře zpracovaná. I když
jsou některé věci přizpůsobené YA a styl psaní je trochu jednodušší, není to
nic, co by kazilo čtení a co bych chtěla vyčítat. Kniha je psaná velmi čtivě a
kratší kapitoly jen pomáhají udržet slušné tempo děje a čtenáře u stránek.
Nevybavuji si žádná místa, kde by mě čtení přestalo bavit. Žádnou zbytečnou
omáčku a kupodivu ani žádné běžné klišé, na která jsem zvyklá.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Začátek příběhu, který se odehrává v jednom z resetích
výcvikových center jsem doslova hltala. Podmínky a život v centru KLEZU
jsou tedy docela mazec. Autorka se s resety moc nemazlila. Je zde
nastavená přísná hierarchie, kterou reseti drží z jakési setrvačnosti a
z důvodu přežití. Od začátku je jasné, že kdo nedrží hubu a krok, je bez
milosti zlikvidován.</p><p class="MsoNormal">Autorka vymyslela zajímavý systém, jak jsou reseti cvičeni a
který hierarchii ještě upevňuje. Protože jsou silnější a rychlejší než lidi,
cvičí se navzájem. Nejvyšší čísla nad 120 se stávají instruktory pro ostatní. Nejvyšší
čísla si své svěřence vybírají a proto elity cvičí elity. Čísla pod 60
prakticky nemají šanci na delší přežití ve službě. Některým z nich –
vysokým číslům – je zdánlivě projevována důvěra. Jinak je drží pod krkem silou
– náznak vzpoury a jsou nemilosrdně zlikvidováni. Nízkým číslům je dáváno
najevo, že jsou spíš na odpis. Navíc se postupně ukáže, že lidi používají tato
nižší čísla ještě k jiným věcem, než je boj.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Wren, hlavní hrdinka knihy, zemřela hodně mladá a před tím,
než se dostala do KLEZího centra, žila hodně speciálním způsobem. Vyrůstala ve
slumech, jako dítě feťáků. Všechno, co zažila před smrtí i po ní, jí obalilo
duši tvrdou slupkou a udělalo z ní samotářku a spíš chladnou, odtažitou
bytost. Projevit city nebylo dobré v dětství ani jako reset a tak, když
potká Calluma, je to její první láska a vytáhne ji z její strnulé ulity do
emocí, které nikdy před tím necítila. Logicky tedy řeší všechny ty věci, které
holky při první lásce prožívají, včetně studu za vlastní tělo. Dlouhé resetování
Wren totiž fyzicky poznamenalo a ona se za to stydí. Wren na začátku skutečně
naplňuje představu lidstva o tom, že reseti jsou zcela bez citů. A čím vyšší
číslo, tím hůř. Trochu mě zaskočilo, jak rychle se ze své bezcitnosti oklepala.
Bylo to nicméně docela uvěřitelné a z její resetí bezcitnosti se stal spíš
obranný mechanismus a potřeba naplnit představy velení, aby neměla potíže. Být
taková, jakou ji chtěli, bylo pro ni prostě lehčí.</p><p class="MsoNormal">Líbilo se mi, že Wren byla popsaná jako člověk, který není
rozeným vůdcem. To, že dostala tak vysoké číslo, které jí přináší respekt u
ostatních, je jen náhoda. Ona však svou roli přijme, přes to, že jí není
příjemná a nestojí o ni. Postaví se k ní čelem a zároveň s ohledem na
to, co je morální a správné. Jestli tohle není znakem pravého vůdce, pak už
nevím, co by mělo být. Samozřejmě dělá chyby a špatná rozhodnutí. Je totiž
opravdu jen sedmnáctiletá holka, která se nikdy nerozhodovala sama za sebe a
neprotivila rozkazům.</p><p class="MsoNormal">Callum oproti tomu pochází z podmínek trochu lepších.
Když už nic, tak měl aspoň milující rodiče. Má silné morální zásady, zabíjet
nechce, což se samozřejmě velení KLEZu vůbec nehodí. Kvůli brzkému
zmrtvýchvstání je taky slabší než ostatní a výcvik je pro něj o to těžší. Pro
resety i lidi je taková raritka – stejně jako Wren, jen z druhého konce. Nepřizpůsobuje
se snadno a slevit ze svých hodnot v rámci přežití odmítá.</p><p class="MsoNormal"> Hrdinové jsou
v podstatě zombíci, ale takové zombíky jsem zatím nikde neviděla. Mají
rychlost a sílu, dobré hojení – což se hodí – a zároveň zůstávají lidmi se vším
všudy. Včetně potřeb jako jsou jídlo, spánek, sex… Tím, že je série starší,
nestačila ji drcnout móda víl a supersexy nasvalených a krutě zasmušilých
borců. Hlavní hrdina tak působí prostě jako sedmnáctiletý kluk, kterým má
v příběhu být. Až na to, že je po smrti. Na venek drsňák a uvnitř citlivá
bytost je tady spíš Wren. Autorka to ovšem nepojala takovým způsobem, jak je
v současnosti zvykem – hrdinka prostě není dokonalá a silná superžena,
která sama vybojuje všechny bitvy. Není sarkastická, není drzá. Nemá na všechno
odpověď a někdy raději mlčí a počká si, jak se věci vyvinou.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Romantická linka mezi hlavními hrdiny je taková rozpačitá a
něžná, jak to u prvních lásek bývá. Hlavní hrdinové mi v tomto sedli, i
když by se nemuseli pořád olíbávat, ale je to YA, tak co taky čekat.
V tomto věku se prostě láska projevuje takto. Není tu žádný milostný
trojúhelník. Autorka se vyhnula i detailním sexuálním scénám. Myslím, že tu
byla snad jen jedna a ještě dost decentní. To je výhoda starších sérií, tam to
nebylo zvykem a musím říct, že mi to i dost vyhovovalo, protože ne každá
muchlačka je v knihách dobře popsaná. První díl mě bavil o něco víc,
protože do druhého už se dostalo víc romantiky, než mi pro tento konkrétní
příběh vyhovovalo. </p><p class="MsoNormal">Že se budou rozvíjet romantické city, jsem sice tak nějak
očekávala, ale na malý okamžik v začátku čtení mě přeci jen zachvátily
pochybnosti o tomto směřování příběhu. Reseti jsou lidmi chápáni jako bezcitní
a autorka to několikrát ukázala i na chování vyšších čísel. Nicméně od začátku
byly náznaky, že to tak nebude a to nejen u nízkých čísel. Když Wren cítila
stud za vlastní tělo a kamarádství ke spolubydle na cele, cítila strach, který
potlačovala, mohla tedy logicky cítit i všechno ostatní. Svoje pocity prostě
potlačovala, aby se nezbláznila z toho, co je nucená dělat. Líbilo se mi i
to, jak autorka zdůraznila, že Wren chytat zločince baví. Užívala si svou sílu
a rychlost. Toto jsou podle mě věci, které by bezcitným zabijákům byly úplně
jedno.</p><p class="MsoNormal">Pohled na zombíky je tady super vymyšlený a dost originální,
bavilo mě to, líbila se mi myšlenka počtu minut od úmrtí a spojení se sílou,
rychlostí hojení a emocemi. Docela mrazivé byli scény, kdy šli reseti do boje a
schytávali zranění. Z výcviku byli naučení si toho nevšímat. Bolest však
cítili a hojili se doslova za pochodu při dalším boji. Jediné, vůči čemu byli
tedy opravdu bezcitní, byla vlastní bolest a zranění. Mě by trefilo, kdybych
si měla sama vracet otevřenou zlomeninu nebo rýpat kulku z rány, aby se mi
tam nevhojila. Samozřejmě mělo jejich hojení a nezranitelnost svá omezení, což
je jedině dobře.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Dovedla bych si představit i tento nápad více rozpracovaný
jako dospělou fantasku, takto to nebylo sice žádné epické dílo, i když
potenciál tam rozhodně byl, bylo to ale neskutečně čtivé. Navíc mi série naprosto
zapadla do mého úmyslu pustit se do starších YA sérií, které ještě… řekněme
nepodlehly všem moderním trendům. Proti moderním trendům v zásadě nic
nenamítám, ale jsou témata, od kterých chci někdy držet trochu odstupu. Což
neznamená, že by kniha neřešila nic důležitého, to ne, ale spíš všechno
včleňuje nějak bez zbytečného humbuku a zveličování. Autorka nemá potřebu svým
postavám nakládat rány osudu, aby byly zajímavé. Jejich těžkosti s sebou
příběh prostě přirozeně nese. Není tam nic navíc jen proto, aby se náááhodou
něco nevynechalo.</p><p>
</p><p class="MsoNormal">Příběh resetů je rozhodně jedním z těch, kde se sešel
dobrý a originální nápad s dobrým, i když skromnějším, zpracováním. Sérii
můžu s klidem doporučit. Je příjemná, čtivá a napínavá. Všechno tak
akorát.</p><p><br /></p><p><b>O knize:</b></p><p>Autor: Amy Tintera</p><p>Série: Reset (1. díl Reset, 2. díl Rebel)</p><p>Překlad: Jana Hejná</p><p>Vydal: Egmont ČR</p><p>Rok vydání: 2013, 2015</p><p>Počet stran: 384, 360</p><p><br /></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-49967928442533981532023-09-06T12:31:00.001+02:002023-09-27T08:44:50.185+02:00Spisovatel<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQ4sLA6ue9Q5Hih76g-85n5tzUsoBv-pZZV6VF4VglsVnWGym2x5swxw7DQNSluBm6Ib6eZJXIqNlhSlmtzxpj5n74rGHw2o5Ovt9tpNZHTIlZpMN5SWw_L8s6GM5lcQK2AC3THPRChJLTmhFoeWMMRceFBQ1ikziATImVWbFlxbh924XeVfMGoSmb0hd5/s700/spisovatel.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="700" data-original-width="495" height="590" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQ4sLA6ue9Q5Hih76g-85n5tzUsoBv-pZZV6VF4VglsVnWGym2x5swxw7DQNSluBm6Ib6eZJXIqNlhSlmtzxpj5n74rGHw2o5Ovt9tpNZHTIlZpMN5SWw_L8s6GM5lcQK2AC3THPRChJLTmhFoeWMMRceFBQ1ikziATImVWbFlxbh924XeVfMGoSmb0hd5/w417-h590/spisovatel.jpg" width="417" /></a></div><br /><p><br /></p><p class="MsoNormal">Kniha mě zlákala hned na několik věcí. Jednak je to první
erotický román, který se rozhodla vydat Epocha – to je pro mě skoro jako
účastnit se osobně přistání na měsíci :) Připravují vydání na letošní podzim (27.9.),
takže se můžete těšit. Druhým důvodem byly
postavy – slavný spisovatel a žena, která píše svůj první román.
Z pochopitelných důvodů mi to bylo blízké. Příběhy na toto téma čtu ráda.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><span class="starttext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Hana píše a překládá
texty. Ve svém volnu pracuje na vlastním rukopise, protože jako každý třetí
člověk na zeměkouli i ona se chce stát spisovatelkou. A jako mnoho dalších žen
na světě prahne po muži snů a po všem, o co ji první manžel, hafefobik s
chorobným strachem z doteků, připravil. Ovládaná a poblázněná svou vulvou
narazí </span></span><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">na svého oblíbeného
spisovatele, ovládaného a poblázněného rozdrceným egem. Když požádá Hanu o
zhodnocení svého nového rukopisu, na oplátku začne číst nejen její text, ale i
ji samotnou. Seznámí ji se světem, v němž se pohybuje, a otevře jí dveře k
jejímu snu.</span></span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></span></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span><o:p></o:p></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;"><br /></span></b></p><p class="MsoNormal">Ještě než se začtete do mého hodnocení, ráda bych řekla, že to,
co mně nesedlo, může zrovna vám připadat dobré. To se stává :) Konec konců
názory, které jsem na knihu zatím četla, jsou opačné, než je ten můj.</p><p class="MsoNormal">Celý článek bych začala asi takto: Nejsem náročný čtenář,
ale… U určitých žánrů prostě určité věci očekávám a zrovna to, co jsem čekala,
jsem tady bohužel nedostala. A byly to věci, které mi pro žánr erotický román
připadají dost zásadní.</p><p class="MsoNormal">Ale od začátku!</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Jak jsem se už svěřila, měla jsem zájem knihu číst hlavně
kvůli postavám, které mi připadaly blízké – začínající autorka a zkušený
spisovatel. Od pohledu se mi zdálo, že společný zájem je sblíží (navzájem a i
se mnou) a – proč to nepřiznat – pro Hanu by taková známost rozhodně užitečná
byla, i kdyby nešlo vůbec o sex.</p><p class="MsoNormal">Hana je totiž tou začínající spisovatelkou, která úplnou
náhodou narazí na svého oblíbeného spisovatele Adama Ezru v kavárně.
Setkání se zdá být od začátku katastrofa :) Hana je totiž mimořádná smolařka a
tak trochu nešika. Pokud je aspoň malá šance, že způsobí nějaký trapas,
stoprocentně ho způsobí. Adam naštěstí je docela v pohodě a umí se nad
věci povznést. Na rovinu říkám, že tuto vlastnost bude ve vztahu s Hanou
potřebovat docela dost :) Krom společného zájmu, kterým je psaní, mají oba
společné ještě něco. Oběma se rozpadl nebo rozpadá vztah a z toho plynou
problémy, které musí oba řešit.</p><p class="MsoNormal">Adam potřeboval na chvíli utéct z Prahy, kde žije a
tvoří. Sype se na něj nejen konec vztahu
s manželkou, ale i jeho zdravotní stav. Manželka ho opustila kvůli ženě,
což mu pošramotilo sebevědomí. Když narazil na Hanu, která ho přitahuje,
napadne ho, že by mohla být celkem příjemnou náplastí na rány a opětovné
pozvednutí skomírajícího sebevědomí. Hana to má jinak. Manžela opustila ona a
z důvodů více než pochopitelných. Po letech vztahu s člověkem, který
nesnesl jakýkoli fyzický dotek, je dost zoufalá. Adam ji jako muž hodně
přitahuje a Hana nevidí důvod, proč by zanedbanou fyzickou stránku nedohnala
právě s ním.</p><p class="MsoNormal">Oba v tom, co mezi nimi je nejdřív nevidí nic jako
stálý vztah. Prostě spolu píšou a spí. Jenže jak to vypadá, láska si nakonec
umí najít cestu a z něčeho, co začalo jako čistě sexuální záležitost,
klidně může být něco víc.</p><p class="MsoNormal">Takto bych tedy shrnula, o čem kniha je. A teď k tomu,
co se mi líbilo a bohužel i k tomu, co úplně nesedlo.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Autorka se chopila v současnosti dost populárního
tématu spisovatelů, začínajících autorů a vůbec literárního prostředí. Bohužel
mi to tu nesedlo úplně ve všech věcech. Moc se mi líbilo, jak spolu začínající
autor a ostřílený profesionál spolupracovali – to byly chvíle, kdy jsem mezi
postavami cítila největší souznění. Líbilo se mi, že četli vzájemně svou práci,
i když mě zarazilo, že Hana provedla Adamovi v práci nějaké úpravy, aniž
by je s ním probrala. Jako fakt? No, snad se jednalo jen o překlepy nebo
chyby a ne o něco podstatnějšího. Rozhovory mezi postavami o psaní se mi líbily
o něco méně. Působily spíš jako výňatek z učebnice nebo nějaká instruktáž
z placeného kurzu. Chápu, že Adam předával Haně svoje zkušenosti a
postřehy, ale zpracování tohoto předávání nebylo zrovna šťastné. Podotýkám, že
lidem-čtenářům, kteří o tom nic nevědí, bude možná všechno připadat
v pohodě.</p><p class="MsoNormal">Další věc, která se mi líbila, je skutečnost, že Hana neřeší
pouze zanedbanou sexualitu, ale potýká se i s Adamovými zdravotními
problémy a především s jeho slávou. Fanynky do toho jdou občas dost ostře.
Bulvární novináři ji vnímají jako senzaci a nepříjemně se vtírají do soukromí.
Co dokážou davy na sociálních sítích, kde je všechno anonymní a každý si dovolí
kde co, víme všichni. Podle mě se zrovna toto podařilo zachytit dost dobře.</p><p class="MsoNormal">V jednu chvíli mi děj začal malinko připomínat Pretty
Woman – bohatý chlap kupuje své milence hadry, vodí ji do společnosti… Na české
prostředí sice nepravděpodobné, že by byl autor skutečně tak bohatý a
pronásledovaný fanoušky, ale zrovna toto mi v knize problém nedělalo
vůbec. Byla docela hezká představa, že i autor může svými knihami uživit sebe a
ještě se tím tak trochu předvádět před milenkou. Konec konců Adam potřebuje
opravit pocuchané ego, tak proč ne s holkou, která ho přitahuje a na
kterou chce udělat dojem? A šel na to vlastně způsobem, který bych u bohatého
člověka, který není lakomý, očekávala. Prostě dělal všechno, co si myslel, že
ona ocení. Až tedy na jednu věc, o které se měl s Hanou poradit dopředu…
Ale nebudu prozrazovat :)</p><p class="MsoNormal">Příběh se nevyhýbá ani milostným trapasům (a s Hanou
ani jiným). To je podle mě dost fajn a celé konání postav dost zlidšťuje.
Nevybavuji si, že by v těch pár erotických románech, které jsem četla,
pamatovali autoři na to, že ne všechno je při sexu dokonalé. Otázka je, jestli
čtenáři(ky) chtějí při čtení erotického románu scény, které jsou skutečné nebo
dají přednost spíš těm dokonalým, které lahodí představivosti. Bohužel na můj
vkus byly Haniny trapasy (a nejen ty sexuální) poněkud přehnané. V tomto
případě by méně znamenalo více, alespoň co se těch sexuálně-netradičních a
poněkud trapných záležitostí týkalo. Ne úplně ideálně zobrazenému sexu to ještě
ubíralo na přitažlivosti.</p><p class="MsoNormal">A jsme tedy u těch věcí, co se mi nelíbily. </p><p class="MsoNormal">Prvním a velkým problémem pro mě byly postavy, s nimiž
jsem se nedokázala sžít tak, jak bych potřebovala. Nemůžu říct, že by byly
vyloženě nesympatické, ale rozhodně mi vadily v dost věcech a
s jejich povahami a chováním jsem se necítila úplně dobře. Kupodivu potíže
začaly až ve chvíli, kdy spolu začali spát. Do té doby jsem byla vůči nim více
otevřená a pořád jsem čekala, jak se ukážou. S Adamem jsem se ještě tak
nějak postupně smířila, i když přitažlivým hrdinou erotické knihy se pro mě
nestal nikdy. Nejde o to, že není svalnatý a vysportovaný borec nebo takový ten
šablonovitý badboy. To je spíš dobře. Prostě jsem se do něj „nezamilovala“.
Jako kamarád by byl docela v pohodě, jenže tohle je (nebo má být) erotická
kniha a v tom případě fakt nepotřebuju hlavní postavu jako „kamaráda“. Ovšem
s Hanou mi to nesedlo ani kamarádsky. Vlastně ani nevím proč, protože
celkově to špatná postava nebyla. V mnoha ohledech byla silnou ženou,
která věděla, co chce, a byla odhodlaná poprat se sama za sebe. Byla šikovná a
schopná, rozhodně ne zlatokopka a mrcha, která se nalepila na Adama, aby ho
využila. Opravdu tedy úplně nechápu, proč mi nesedla. Vím ale, kdy jsem se na
ni naštvala poprvé – když dost podrobně probrala velmi soukromé záležitosti své
nejlepší kámošky s chlapem, se kterým chtěla chrápat. V té době to
pro ni byl naprosto cizí člověk, krom toho, že četla jeho knihy. Celkově mi
vadila její nemotornost a trapasy. Sice byly na jednu stranu i vtipné, ale na
jednu postavu a knihu to bylo trochu hodně. Na jednu stranu byla představená
jako schopná, inteligentní žena, která napsala perfektní prvotinu a na druhou
stranu byla taková ťunťa, které se pořád dějí nějaké trapasy a nehody.</p><p class="MsoNormal">Samy o sobě by postavy nebyly zase tak špatné a nejspíš bych
je tak nějak požvýkala, protože jejich příběh jako takový vůbec špatný nebyl.
Jenže byl tu hlavní problém, který jsem s nimi měla. Vášeň začala moc
brzo, ještě před tím než se vybudovala chemie. </p><p class="MsoNormal">Tedy lépe - necítila jsem zatím vůbec chemii mezi postavami
a najednou došlo na sex. I proto, jsem s postavami v intimní části
knihy nesepla. Prostě mi neseděly k sobě a tím pádem ani každá zvlášť.
Zdálo se mi, že byly do sexu natlačené, aniž by „chtěly“, protože jde přeci o
erotický román. Kdyby byly postavy přátelé, tak bych jim to věřila, ale vášeň a
touhu nebo aspoň základní přitažlivost ani náhodou. Záblesky tam byly, ale spíš
v pár větách než v celkovém dojmu. Dokázala bych knize odpustit všechno,
ale chemii a citelnou přitažlivost mezi postavami v erotickém románu
prostě vyžaduji. Pokud to nejiskří, je to špatně, protože v ten moment
jsou pro mě erotické scény neuvěřitelné a navíc. Netrvám na sáhodlouhých
popisech sexu na divných místech, střídání různých praktik a neobvyklých
orgasmech. Ale zatraceně potřebuju, aby mi erotické napětí kroutilo průdušnicí.
Protože v takovém okamžiku pak je erotická scéna třešničkou na dortu, i
když třeba není úplně dobře napsaná nebo je v ní praktika, kterou bych
normálně za vzrušující nepovažovala. Pokud přitažlivost mezi postavami necítím,
jsou pro mě erotické scény prostě liché. Bohužel tady na mě některé erotické
scény působili občas spíš odpudivě – právě vinou nulové atmosféry a někdy i
sexuálních trapasů a nehod. </p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Kniha je psaná dost čtivě a čte se dobře, to nelze popřít. Příběh
je zajímavý – od začátku, kdy představí problémy a osudy postav, dokonce slibný
- a jako čtenář jsem se dočkala překvapivých zvratů, zejména v poslední
třetině. Zaujala mě hodně linka Haniny nejlepší kamarádky, která má před
porodem nechtěného dítěte. Byla jsem dost zvědavá, jak toto dopadne a jak se
s tím popasuje. Líbil se mi konec. Tady jsem konečně aspoň trochu přijala
Hanu a její přístup k situaci, která nastala, na mě udělal opravdu velký
dojem. Bez té erotiky by to byla taková průměrná vztahovka, která by se mi i
líbila. Autorka si vybrala zajímavá témata a osudy postav a kdyby se zaměřila
na toto, nejspíš by mi příběh sedl lépe. </p><p class="MsoNormal">Není to nicméně kniha, ke které bych se měla chuť vracet. Na
to mě postavy a jejich vzájemný vztah oslovily příliš málo. Pokud bych ji brala
prostě jako společenský román, hodnotila bych ji jako: nenadchne, ale neurazí. Jako
erotický román na mě bohužel nefungovala. Nejsem si úplně jistá, zda bych si ji
koupila. Spíš asi ne. Nebo jinak: V případě nákupu bych byla po přečtení
asi mrzutá, že jsem ji koupila. Nemám úplně odvahu knihu doporučit milovníkům
erotických románů. Opravdu neumím odhadnout, jestli jim sedne nebo ne.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za možnost si knihu přečíst dlouho před vydáním moc děkuji
nakladatelství Epocha.<o:p></o:p></b></p><p align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Knihu si můžete <a href="https://www.epocha.cz/kniha/lucie-salova-spisovatel-prvni-vydani-vazana-s-prebalem/">prohlédnout zde</a>.<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><o:p> <b>Moc děkuji také za příležitost zapojit se do týmu #epochalnibeletrie</b></o:p></p><p class="MsoNormal"><br /><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDPC3AHd6LdKTAXzpoWJlErcin47ruQH8QxqHLC7bwIAB5JwVlh9Ly3qVYsfVkjAOh-sLm9KeuSB1tMPjqYonyb8QO__FCCv_u4gtt0iy0tjPTBb-PrczERcZ1qjE2Sc2MmKLuPSc50pR1tGX1TMZNUeAMGEki-ltljzdnmwU31DjCpkVyXoXDG7--Jk2t/s400/logo-e-fcbk.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="400" data-original-width="400" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDPC3AHd6LdKTAXzpoWJlErcin47ruQH8QxqHLC7bwIAB5JwVlh9Ly3qVYsfVkjAOh-sLm9KeuSB1tMPjqYonyb8QO__FCCv_u4gtt0iy0tjPTBb-PrczERcZ1qjE2Sc2MmKLuPSc50pR1tGX1TMZNUeAMGEki-ltljzdnmwU31DjCpkVyXoXDG7--Jk2t/w240-h240/logo-e-fcbk.jpg" width="240" /></a></div><br /><p></p><p class="MsoNormal">Pozn.: Ke dni vydání článku je titul v předprodeji.
Kniha vychází 27. Září 2023</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>O knize:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal">Autor: Lucie Salová</p><p class="MsoNormal">Vydal: Epocha</p><p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023 (vychází
27.9.)</p><p>
</p><p class="MsoNormal">Počet stran: 288</p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-27622968689404520782023-08-28T12:38:00.004+02:002023-08-28T12:38:45.276+02:00Podivuhodný život Augusta Marche<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGfvvRHjrGCnYn7EaKftxcYZCJp8BrrJgz4h1AAjF5BK1CYDcJ7PEiK5mfL_-C_W1i9qo-rQxtm47v46sryWbq5FEjRpeUo5ivFhbgVlhU81tH8paB9t4iQRa9Y7cu38ZPoC7cE5Rs_h-8NXUvWIyXVBnTJQO0eFjJaI0PV9uAM_2wXEUg0UAlc4PPay_x/s848/12231_Kniha_Podivuhodny_zivot_Augusta_Marche_Jackson_Grada_600_0_fit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="848" data-original-width="600" height="609" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGfvvRHjrGCnYn7EaKftxcYZCJp8BrrJgz4h1AAjF5BK1CYDcJ7PEiK5mfL_-C_W1i9qo-rQxtm47v46sryWbq5FEjRpeUo5ivFhbgVlhU81tH8paB9t4iQRa9Y7cu38ZPoC7cE5Rs_h-8NXUvWIyXVBnTJQO0eFjJaI0PV9uAM_2wXEUg0UAlc4PPay_x/w430-h609/12231_Kniha_Podivuhodny_zivot_Augusta_Marche_Jackson_Grada_600_0_fit.jpg" width="430" /></a></div><br /><p><br /></p><p class="MsoNormal">Knihu jsem se rozhodla číst na základě ukázky. Ta mi
připadala tak šílená a zároveň slibná, že jsem chtěla znát i zbytek příběhu.
Rozhodně musím potvrdit, že kniha byla neobvyklá a styl autorova psaní má sílu
pohladit po duši. Jak už to ale u neobvyklých knih bývá, neocení ji úplně
každý. Což je naprosto v pořádku :)</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><b><br /></b></p><p class="MsoNormal"><span class="starttext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Brilantní, jako
břitva ostrý debut Aarona Jacksona – který nepochybně ocení čtenáři knih
Podivuhodný případ Benjamina Buttona či Svět podle Garpa – přináší klasický
příběh naivního chlapce, který hledá vlastní cestu, a připomíná, že na každého
někde čeká láska.</span></span><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><br />
<span class="starttext">August March je bez nadsázky divadelní dítě. Narodil se
to</span><span class="endtext">tiž v šatně divadla na Broadwayi o přestávce,
chvíli poté, co jeho matka uzavřela první dějství strhujícím monologem. Fakt,
že chlapec přežil dětská léta, lze považovat za dílo štěstěny, neboť stařena,
jež se ho ujala, nebyla právě matka roku. Živil se tím, co v divadle našel,
jeho učiteli byli Wilde, Shakespeare, Ibsen a Shaw, Richarda II. uměl zpaměti
dřív, než se naučil abecedu… A nikdy nenavštívil svět tam venku.</span><br />
<span class="endtext">Každé představení ale jednou skončí. Divadlo zaniká a dosud
nevinný a skutečným světem nepolíbený August se ocitá na ulicích poválečného
New Yorku. V neznámém labyrintu se musí protloukat na vlastní pěst, až jej
dramatický talent vystřelí na dráhu zločinu. Zatímco se snaží přežít, ztrácí
svou dřívější naivitu. O místo na slunci se rve s drzostí spratka ze soukromé
školy, duchapřítomně a duchaplně uniká i z nejabsurdnějších situací, neopouští
ho ironický humor a vtip. Léta běží a dospělý August prožívá vzlety i
neodvratné pády. Pořád ovšem touží poznat lásku a někam patřit.</span><br />
<span class="endtext">Takřka dickensovský příběh o sirotkovi, který hledá své
místo v životě, uchvátí mnohovrstevnatým jazykem plným vtipu i dějem, který
překypuje absurdními situacemi a zvraty. Okouzlující debut Aarona Jacksona
nabízí humor i vřelost bez zbytečného sentimentu.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"> </span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;"><b><span style="font-size: medium;">…<o:p></o:p></span></b></span></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><b><span style="font-size: medium;"> </span></b></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Kniha je úplně jiná, než
všechny, které jsem za poslední dobu četla. V tom mi naplnila očekávání
více než dostatečně. Příběh odloženého dítěte, který se začal psát
v divadle a pokračoval na ulicích New Yorku, byl překvapivě osvěžující a milé
čtení. <o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Musím se přiznat k tomu,
že nejdřív jsem si nebyla jistá, jestli nešlo o krok špatným čtenářským směrem.
Vyprávění o Augustově velmi raném dětství v divadle mě totiž zase tak
neuchvátilo. Možná jsem právě od této části měla kvůli ukázce vyšší očekávání a
tak se mi zdál autorův styl vypravování z počátku hodně stručný. Augustův
svět byl omezený jen na divadlo samotné, které nebylo nijak zvlášť detailně
popsané a August sám jako malé dítě mě moc nebavil. Teď v celkovém
kontextu příběhu je mi jasné, že autor to pojal tak, jak bylo nutné. August
musel rychle vyrůst z dítěte v chlapce, protože to podstatné ve
vyprávění leží ve chvíli, kdy se ocitl sám a musel se protloukat sám za sebe.
Jeho praštěný vstup do života byl jen něco, co mu nastavilo startovní čáru
k dalším věcem a mně, jako čtenáři umožnilo lépe pochopit jeho povahu a
to, kým se stal.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Pokud si odmyslím právě ty úplně
šílené a absurdní okolnosti Augustova narození a začátek jeho života jako
„divadelního mimina“ a později ducha, je příběh jeho života nakonec něco, co se
úplně klidně mohlo stát. Možná proto mě druhá polovina knihy, v níž byl
August nucen opustit svůj divadelní život, bavila podstatně víc než začátek.
Z dítěte, které dosud znalo jen nereálný život reprezentovaný divadelními
hrami a setkáním s herci, kteří v prostředí divadla žili už více
svými rolemi než skutečným životem, je najednou chlapec, který tvrdě narazí na
realitu života, na niž není vůbec připravený. Ocitne se na ulici a musí se
postarat sám o sebe, aby v ulicích velkoměsta přežil. Pro systém
neexistuje, ani systém nezná. Neskončí tedy v sirotčinci, jak by se
nabízelo, ale dá se na dráhu drobného zlodějíčka.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"> </span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Autorův styl psaní je vážně
skvělý. Sedlo mu pompéznější divadelní prostředí i šupáctví života newyorkské
zločinecké spodiny. Autor (potažmo překladatelka) má vážně skvělý cit pro jazyk
a umí si pohrát se střety těchto dvou odlišných kultur. Ve chvílích, kdy August
na ulici promluví jako na divadle nebo šokuje svého hereckého přítele pouliční
mluvou a chováním, vzniká dost situací, které jsou přinejmenším úsměvné.
Neříkám, že jsem se smála nahlas, ale rozhodně to pobaví.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Obě tyto úplně odlišné
Augustovy existence spojovala skvělá ironie a odhodlání s nadhledem, se
kterým nechal autor svou postavu přijímat všechno, co se jí přihodilo. August
byl neuvěřitelně přizpůsobivou postavou. A to být musel, protože si prošel dost
různorodým životem. Od chvil, kdy se dostal jako dítě na ulici až po okamžik,
kdy byl na konci dospělým mužem, mě kniha bavila a čtení jsem si užívala.
Bavilo mě, že naprosto nešlo odhadnout, kam se příběh bude ubírat dál. Zvraty
ve vyprávění a v životě postavy byly skutečně nečekané a u knihy mě drželo
už jen to, že jsem byla zvědavá, do jakého nového prostředí autor svou postavu
postrčí a jak se s tím August popasuje. A že jeho přizpůsobování přineslo
dost zábavných situací je úplně jasné. Parádní byly třeba reakce normálně
vychovaných lidí na Augustovu jinakost a svéráznost. A August se pochopitelně
setkává s velkým množstvím ostatních postav. Sám si také uvědomuje, že je
jiný a že tak úplně nezapadá.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Příběh je v tomto ohledu
docela smutný, protože August je většinu života dost osamělý a nedá se říct, že
by měl jednoduchý a po citové stránce naplněný život. Autor ale všechno
popisuje tak lehce, s nadhledem a decentní ironií, že mě smutnit ani
nenapadlo a spíš jsem byla zvědavá, jak to s Augustem dopadne. On sám svou
osamělost vnímal, ale nenechal se jí zlomit a přijal svůj život tak, jak
přicházel. Jeho potřeba někoho najít a patřit k někomu však byla pod
povrchem příběhu pořád patrná. Autor mu však všechno tohle neupírá. Nakonec má
August přátele, má rodinu a ani jiné city a vazby se mu nevyhnou.
S nálezem vztahů a citů však přicházejí i ztráty a autor na Augustově
případě ukazuje, že pokud jste na všechno sami a nemáte nikoho, kdo by vám
v těžkých chvílích pomohl, je vyrovnání se ztrátou dost těžkou věcí.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Příběh není nijak natahovaný.
Autor to bere spíš stručně a omáčku vynechává. Myslím, že to je dobře, protože
nudit jsem se u čtení opravdu nestihla. Kniha je docela zvláštní a je potřeba
to tak brát a nezamýšlet se nad absurditou některých situací. Jasně, jsou věci,
které by tak být nemohly ve skutečném životě. V příběhu nicméně dobře
fungují.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"> </span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Nemyslím si ale, že je to
kniha úplně pro každého. U čtení je totiž nutné nic v knize nehledat,
příběh přijmout tak, jak přichází a nechat se do něj vtáhnout. Potom odhalí
svoje kouzlo sám. V dnešní době, kdy hodně čtenářů očekává, že získá jasně
a zřetelně předané poselství nebo přidanou hodnotu tak může tento typ čtenářů
zklamat. Pokud ale patříte mezi lidi, co se chtějí nechat okouzlit autorovým
vyprávěním a Augustovou svérázností, zklamaní nebudete.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Musím říct, že rozhodně
oceňuji snahu nakladatele vydat knihu, která nesplývá se současným proudem, ale
vede příběh vlastní cestou. Ano, podobná kniha něco od čtenáře požaduje, ale na
oplátku vrátí mnohem víc. Není to „kniha do tramvaje“, i když text plyne hladce
a je hodně přístupný. Také to však není kniha, kterou po přečtení snadno
pustíte z hlavy a nic ve vás nenechá. August March probouzí emoce, i když
odlehčenou formou a s ironií.<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"> </span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Za knihu moc děkuji Nakladatelskému domu Grada. </span></b></span></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><span class="endtext"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Na příběh Augusta Marche
se můžete <a href="https://www.grada.cz/podivuhodny-zivot-augusta-marche-12231/">podívat zde</a>.<o:p></o:p></span></b></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"> </span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0O6x4NdgEZsMBVPCrpndJxZRDo3F_YuutoAogHF5g309TnNFhB8WBzFDcIFFjLKyhaaGx7VvMBMnGLmPBm3kg1UxAqucQUynUy05dg6R6cfsBDWNClb-r7THgLfJp1tGv_RyQAd1cbAz-I3yE28vN1Mc9Ju-EIWgz81QtENAFR4MZyIuY4T1JLHDYiiU3/s859/logo-Metafora-Base-BLACK.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="723" data-original-width="859" height="206" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0O6x4NdgEZsMBVPCrpndJxZRDo3F_YuutoAogHF5g309TnNFhB8WBzFDcIFFjLKyhaaGx7VvMBMnGLmPBm3kg1UxAqucQUynUy05dg6R6cfsBDWNClb-r7THgLfJp1tGv_RyQAd1cbAz-I3yE28vN1Mc9Ju-EIWgz81QtENAFR4MZyIuY4T1JLHDYiiU3/w245-h206/logo-Metafora-Base-BLACK.jpg" width="245" /></a></div><br /><p></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><b><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">O knize:<o:p></o:p></span></b></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Autor: Aaron Jackson<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Překlad: Daniela Čermáková<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Vydal: Nakladatelský dům
Grada (Metafora)<o:p></o:p></span></span></p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Rok vydání: 2023<o:p></o:p></span></span></p><p>
</p><p class="MsoNormal"><span class="endtext"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Počet stran: 256</span></span><o:p></o:p></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1203616092184157148.post-43205925772294028602023-08-24T19:04:00.000+02:002023-08-24T19:04:13.038+02:00Knihomolové<p> </p><p><br /></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTGR0TL3dKeeN1JzuibpbTGUuQGrhlatNOY34M8WIww4e5_zvIMxY-Smb66zS2umG-zro0ZDsGQKbCb0MsqRLjuW9pVHgO7ZqERGETENQtoyz5Sf_ky-dFxq-vZQY1ihxUk60xXZTCoD3aH6_XbIVw1cJqhJsyN789DDOAMU2pdSI6x4M_CIDBh1KjP-li/s846/knihomolov%C3%A9.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="846" data-original-width="600" height="570" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTGR0TL3dKeeN1JzuibpbTGUuQGrhlatNOY34M8WIww4e5_zvIMxY-Smb66zS2umG-zro0ZDsGQKbCb0MsqRLjuW9pVHgO7ZqERGETENQtoyz5Sf_ky-dFxq-vZQY1ihxUk60xXZTCoD3aH6_XbIVw1cJqhJsyN789DDOAMU2pdSI6x4M_CIDBh1KjP-li/w404-h570/knihomolov%C3%A9.jpg" width="404" /></a></div><br /><p><br /></p><p><br /></p><p class="MsoNormal">Od autorky si přečtu všechno, co u nás vyjde. To je jasná
věc, protože její styl psaní mi sedí a žádná kniha od ní mě zatím nezklamala.
Knihomolové však měli pro mě ještě lákadlo navíc. Hrdinové se totiž oba
pohybují v knižním světě. Jo, já vím, je to teď populární téma a píše o
tom hodně lidí. Dalo by se říct, že už bych tématu měla být namlsaná dost.
Jenže tohle napsala moje oblíbená autorka :)</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Anotace:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><b><br /></b></p><p class="MsoNormal"><span style="background: rgb(251, 251, 250); mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">Nora Stephensová je úspěšná a drsná (mladá a
krásná) literární agentka, která žije prací a miluje svůj život v New Yorku.
Nejspíš kvůli tomu se jí nedaří ve vztazích. Jediný důležitý člověk Nořina
života je její sestra-dvojče Libby a její rodina. Nikoho jiného nemá. Když na
pracovním obědě potká pohledného (a protivného) redaktora Charlieho Lastru,
jejich osobnosti o sebe okamžitě křísnou. Jenže – Charlie sice má na všechno
vtipnou, chytrou odpověď, ale je namyšlený, neustále nabručený a evidentně ji
nesnáší. Navíc odmítl vydat rukopis Nořiny nejlepší autorky. </span><br />
<span style="background: rgb(251, 251, 250);">Jaké je Nořino překvapení, když o dva roky později
na Charlieho narazí v zapadlém městečku v Severní Karolíně, kde se odehrává děj
onoho odmítnutého rukopisu, z něhož se nakonec vyklubal bestseller. Nora tu je
na měsíc na chatě se svou těhotnou sestrou – jedním z cílů jejich letního
pobytu (aspoň pro Libby) je dát Nořin život do pořádku, najít jí konečně
pořádného chlapa, utužit sesterský vztah a možná i odhalit veledůležitou
novinku.</span><br />
<span style="background: rgb(251, 251, 250);">Jenže jak má Nora někoho najít, když tu
neustále naráží na Charlieho, s kterým sdílí vášeň ke knihám, k New Yorku a zjevně
i k mnoha dalším věcem… Když jejich hovory srší ostrovtipem a jejich setkání
jiskří jen jen vzplanout. Že by Charlie přece jen nebyl pouze vedlejší postavou
v jejím příběhu?</span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><span style="font-size: medium;">…</span></b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b><br /></b></p><p class="MsoNormal">Anotace je v tomto případě naprosto povedená. Dostala
jsem všechno, co jsem díky ní očekávala. A překvapivě ještě dost navíc.
Knihomolové rozhodně nejsou typickým romantickým příběhem. To jsem pochopila už
po přečtení prvních stránek.</p><p class="MsoNormal">Hlavní hrdinka Nora v první kapitole charakterizuje
sama sebe jako „tu zápornou hrdinku romantických příběhů“. Takovou tu první
přítelkyni, kariéristku, elegantně oblečenou a chladnou, kterou muž – hlavní
hrdina – vždycky opustí kvůli dokonalé dívce a štěstím naplněnému životu někde
na venkově. Nora je z těch, které ostrouhají a čtenáři jim kopačky vždycky
přejí. Protože přeci taková chladná a romantice nepodléhající osoba si
nezaslouží láskyplný konec a šťastný vztah. No musím se přiznat, že jsem také
mezi těmihle škodolibci a odkopnutým příšerným partnerkám říkám hydry. Po
přečtení Knihomolů už nebudu :) Protože se ukázalo, že i hydra má svůj vlastní
příběh a když se do něj pořádně ponoříte, zjistíte, že její předchozí odsouzení
nebylo tak úplně fér.</p><p class="MsoNormal">Tenhle úvod mě neskutečně pobavil už jen proto, že Nora o
situaci informuje s nadhledem a humorem. Což postavilo tuhle teorii o
klišé romantických příběhů na hlavu. Vážně si spíš prakticky než romanticky
založená žena, pro niž je práce důležitá, nezaslouží milujícího muže a krásný vztah?</p><p class="MsoNormal">Druhá hlavní postava, redaktor Charlie zastupuje další
oblíbené klišé. Tentokrát je to zamračený, odtažitý muž, s nímž se hrdinka
okamžitě dostane do konfliktu. Jenže i on nakonec ukáže, že první dojmy nejsou
často ty správné. Na to už jsem z knih zvyklá víc. Je to vlastně úplně
běžný obrat.</p><p class="MsoNormal">Oba pak s překvapením zjistí, že to největší a asi
nejoblíbenější klišé romantických příběhů – tedy od nenávisti k lásce –
může docela dost dobře fungovat i na postavy, které jsou v příbězích
jiných autorů ty odkopnuté. A já za tento nápad autorce tleskám! Líbilo se mi,
jak si dělala srandu ze zavedených knižních klišé, aniž by je nějak urážela
nebo shazovala. Prostě to funguje a my to dobře víme :) Autorka to taky ví a
díky tomuhle přístupu mohla klišé pěkně neotřelým způsobem použít. Bylo to
odlehčené a humorné a díky tomu mě kniha bavila doslova od prvních řádků.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Nebudeme si nalhávat, že nebude šťastný konec a hlavní pár
neskončí spolu. To bývá nalinkované běžně a je i tady. Ostatně v podobně
odlehčených romantických knihách to snad ani nijak udělat nejde a stejně to
všichni tak chceme. Musím však potvrdit,
že autorce se povedla naprosto dokonalá chemie mezi párem, jejich vzájemné
interakce byly dospělé a inteligentní, opravdu se chovali na svůj věk a
klasický „párový rozkol“ který v romantických knihách vždycky ke konci je,
u nich nebyl žádné trapné vymlouvání, ale skutečně dospěle a rozumem zvážené
důvody a nikoli náhlý emocionální výbuch. Kvůli tomu jsem dokonce na chvíli
zapochybovala, jestli ten svůj očekávaný šťastný konec opravdu dostanu. Rozhovory
mezi nimi byly vtipné a líbila se mi i jejich vzájemná spolupráce na knize
Nořiny klientky. Bylo na nich poznat, že se vzájemně opravdu přitahují. Nejen
ve fyzickém smyslu, ale i osobnostně. Autorka takové vztahy napsat umí a umí to
čtenáři předat. Jinak bych ji ani nečetla, protože nesnáším, když to mezi
postavami romantických knih nejiskří nebo k sobě nepasují. Tady je to
přesně tak, jak to má být a mohla jsem si to náležitě užít a do postavy Nory se
hezky vcítit.</p><p class="MsoNormal">Odkazy na knižní svět a redaktorskou práci samozřejmě
v příběhu nechybí, ale autorka to s tímhle nijak výrazně nepřeháněla,
nezabíhala do zbytečných a nepodstatných detailů, které by z příběhu
udělaly redaktorskou učebnici a čtenáře spíš rušily. Práci obou hrdinů včlenila
do jejich životů přirozeně. Bylo poznat, že ji oba milují a jejích souznění
v tomto bodě bylo perfektní.</p><p class="MsoNormal">Velmi oceňuji skutečnost, že autorka nepoužila obvyklý
klišovitý epilog plný duhy a jednorožců, kdy mají vždy autoři
v romantických knihách potřebu vylíčit romantickou žádost o ruku, šťastný
manželský život a kupu děcek. Vážně se mi líbí, že si někdo všiml toho, že lidé
mohou mít různé priority a představy o šťastném konci. Navíc zrovna
k dvojici z příběhu by klasický konec byl jako pěst na oko. Autorka
jim dala konec, který si zaslouží a zároveň nepřekroutí jejich povahy a
postoje. Navíc je i dostatečně romantický. Skvělé!</p><p class="MsoNormal">Dosti k romantice!</p><p class="MsoNormal">Stejně dobře, jako vztah milenecký, se autorce povedlo
zpracovat i vztah mezi sestrami. Nutno říct, že holky nedostaly do života úplně
šťastně rozdanou kartu. Maminka jim zemřela poměrně brzo. Nora byla sotva
čerstvě dospělá, v podstatě na začátku životní cesty v prvním
zaměstnání. Najednou, ze dne na den, se musela vyrovnat nejen se smrtí mámy,
ale také s tím, že se musí postarat o neplnoletou sestru ve městě, které
není na život úplně nejlevnější. Nora naštěstí není příliš emocionální povaha,
prostě přijme to, že své sny musí v tuto chvíli vzdát a dělá to, co musí,
aby se sestrou přežily. Nebylo divu, že Nora je v současnosti
perfekcionistka, workoholička a velmi zodpovědná žena.</p><p class="MsoNormal">Musela jsem obdivovat její odhodlání a nasazení. Nora
v podstatě obětovala sebe pro svou sestru (a svůj osobní život pro své
klienty), aniž by jí (jim) to v nejmenším předhazovala. Na druhou stranu
získala kvůli tomu tendenci zasahovat do věcí své sestry až trochu moc i ve
chvíli, kdy ta už byla dospělá a měla vlastní život a rodinu. Bylo mi jasné, že
autorka postaví před svou postavu velký úkol – nastavit vztah se sestrou novým
způsobem tak, aby za ni vše neřešila a neřídila a přijmout, že nemusí vždycky
všechno spravit a vyřešit za jiné. Protože sestry mají mezi sebou hezký vztah a
Libby nebyla prezentovaná jako nějaká pijavice, která by Noru schválně
využívala, byla jsem zvědavá, jak si to vyřeší a jestli se povede vztahy udržet
v pořádku. Na začátku příběhu totiž bylo patrné, že všechno v pořádku
úplně není a Libby má nějaký problém.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Knížka nabízí krásný letní dovolenkový únik do kalifornského
zapadákova, kde čas plyne poklidným snivým tempem. Ne tak příběh. Ten měl
vypravěčské tempo zvolené tak akorát, aby se skvěle četl a příjemně plynul a
zároveň bylo patrné, že Nora oproti životu v New Yorku výrazně zpomalila a
rozdíly městského a venkovského života jsou pro ni zdrojem rozčarování i
okouzlení zároveň. Autorka si s atmosférou krásně pohrála a svou „zápornou
romantickou postavu“, typickou městskou holku a vášnivou newyorčanku přesadila
do venkovského prostředí, kde mají letní lásky krásnou příležitost. Takže přeci
jen Noru nějaké to letní klišé potká :) Protože má najednou čas více se
soustředit na sebe, musí se postavit čelem vlastnímu životu a zjistit, co
vlastně od něj očekává a co by chtěla. Tentokrát ne pro jiné, ale pro sebe.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal">Vážně nemám nic, co bych příběhu vytkla. Vím už, co od
autorky čekat a touto knihou jedině moje očekávání předčila. Dostala jsem
všechno, co od romantického příběhu chci a díky zajímavým postavám ještě o
trochu navíc.</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Za knihu moc děkuji
Nakladatelskému domu Grada. </b></p><p class="MsoNormal" style="text-align: center;"><b>Letní knihomilskou romanci <a href="https://www.grada.cz/knihomolove-12935/">seženete zde</a>.<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMyMS-zbCvcUNOGLKF0f5qjrtxCQLjeZb-zyXsmozpOMSkLc8ttIbsF9YCv_24vVmRpAMFA0i-h_0MBucu32Ik9-_g3WZSgX-YFgaLUO8-0k3MynXhpfXdZi2EnOtS3_M2gZNrfaZ_ORplkOr2QTPZFp5tvyZ280IC3PW-oi20GNeQjop9SuWugAWY9t6h/s859/logo-Metafora-Base-BLACK.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="723" data-original-width="859" height="194" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMyMS-zbCvcUNOGLKF0f5qjrtxCQLjeZb-zyXsmozpOMSkLc8ttIbsF9YCv_24vVmRpAMFA0i-h_0MBucu32Ik9-_g3WZSgX-YFgaLUO8-0k3MynXhpfXdZi2EnOtS3_M2gZNrfaZ_ORplkOr2QTPZFp5tvyZ280IC3PW-oi20GNeQjop9SuWugAWY9t6h/w231-h194/logo-Metafora-Base-BLACK.jpg" width="231" /></a></div><br /><p></p><p class="MsoNormal"><b>O knize:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal">Autor: Emily Henryová</p><p class="MsoNormal">Překlad: Tereza Libichová</p><p class="MsoNormal">Vydal: Nakladatelský dům Grada (Metafora)</p><p class="MsoNormal">Rok vydání: 2023</p><p class="MsoNormal">Počet stran: 384</p><p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Další knihy autorky
na bloGu:<o:p></o:p></b></p><p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2021/06/letni-sazka.html">Letní sázka</a></p><p>
</p><p class="MsoNormal"><a href="https://trojtecka.blogspot.com/2022/07/alex-leto-ja.html">Alex. Léto a já</a></p><p><br /></p><p><br /></p>Nikolaosshttp://www.blogger.com/profile/03233026875907409128noreply@blogger.com0