3. 11. 2018

Diabolik 2: Krvavé impérium



Být musím krutý, laskav býti chtěje; zle začíná to, k horšímu to spěje. 
Hamlet.


Autor: S.J. Kincaidová
Série: Diabolik (2. díl)
Překlad: Lucie Schürerová
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2018
Počet stran: 352



Můj názor:

Po tom, jak skončil první díl (můj článek o něm zde), jsem se druhého nemohla dočkat. 
Doufala jsem, že se paní autorka udrží a nespáchá hřích v podobě nějakého ohraného klišé nebo podivného vývoje situace v knize. No… Musím říct, že mě opravdu překvapila. Ani náhodou jsem nečekala, že druhý díl bude takový drasťák :).

Na konci prvního dílu vyšlo najevo, co k Nemesis Tyrus cítí. A taky se přišlo na její skutečnou osobnost – tedy na to, že je diabolikem. 
K nesmírnému pohoršení grandiloquy i církevních hodnostářů však Tyrus trvá na tom, že Nemesis bude jeho Imperátorkou. Protože šlechtici, kterých je dvůr plný, jsou úlisní a prospěchářští parchanti, tváří se na oko, že proti tomu nic moc nenamítají. Alespoň tedy Imperátorovi do očí. Za zády mu ti největší zmetci z nich kují pikle a v čele všech spiklenců stojí senátor Pasus. 
Senátor má s Nemesis nevyřízené účty, stejně tak ona s ním a jsou proto s Tyrusem nanejvýš opatrní, když se k nim snaží stavět „přátelsky“ a navenek podporuje jejich nový režim…

Hra o moc a o přežití se rozjíždí na nejvyšší obrátky a nikdo si nemůže být jist, kdo je na jeho straně a jestli on sám drží v rukou trumfy nebo jen prázdné karty. Je nutné jednat rychle, chytře a nemilosrdně, než to udělá někdo jiný…


Jeden život. A zítra ještě jeden život. A ještě jeden a tolik jednotlivých životů… 
V které chvíli už to bude moc?
Pokud jde o mě, řekla bych, že v ten den, kdy zabiješ, aniž by sis tuhle otázku položil.


Název druhého dílu opravdu odpovídá. 
Impérium, které podědili Tyrus a Nemesis se vážně vyznačuje násilím, bezohledností, prospěchářstvím, manipulacemi, využíváním ostatních a mimořádně bezskrupulózní politikou jistých senátorů a členů grandiloquy. Boj o moc byl vedený nemilosrdně a na ostří nože. 
Na YA to bylo dost nezvykle reálné – v rámci žánru prostě odvážný počin. Vážně jsem si myslela, že dobro nemá šanci, neviděla jsem ani to nejmenší světýlko na konci tunelu. Zrůdnost činů se ničím nezjemňovala, paní autorka popsala nejtemnější zákoutí lidské duše a nejhnusnější věci, kterých jsou lidé schopni – od jednotlivých zabití po vyhlazení desítek lidí. 
No, i když… pokud by čerpala z některých skutečných událostí z historie, musela by ještě přitvrdit. V určitých okamžicích jsem však měla pocit, že z nich snad i čerpala.

Nemesis mi v tomto dílu opravdu připomínala diabolika, ve kterém se probouzí lidská duše. Pokud měla někoho zabít nebo mu ublížit, přistupovala k tomu s chladností a nenacházela vůbec žádný problém v odstranění nepříjemných protivníků. 
Na druhou stranu byla schopna i značné lidskosti a slitování v případě, že šlo o její přátele, nevinné lidi nebo Tyruse. A ve své lidskosti se dopouštěla chyb v úsudku a zbrklého jednání. Její city se pro ni staly opravdovou slabostí. Tyrus oproti ní neztratil nic na své smrtící inteligenci. Byl konec konců od dětství nucen bojovat o vlastní život. Teď byli ale dva a zdálo se, že proti všem.

Největší nepřítel imperátorského páru byl opravdu ukázkový parchant. Neštítil se ničeho, jeho tahy byly důkladně promyšlené. Nenáviděla jsem ho! Tak to má vypadat – padouchovi to je nutné věřit a je nutné k němu cítit odpor, málokterý autor však má odvahu svého padoucha napsat odpovídajícím způsobem. 
Na druhou stranu ti druzí hrdinové neváhali bránit se jakýmikoliv prostředky. V příběhu se roztočil kolotoč zrady, msty a smrti a i původně spíše kladné charaktery byly smeteny do mravního úpadku. Těžko jim to ale můžu mít za zlé. Každý, kdo ukázal slabost nebo milosrdenství byl okamžitě pozřen silnějšími. Kdo chtěl přežít, musel se stát šelmou a u těch, kteří byli k proměně dotlačeni okolnostmi, bylo ještě děsivější ji sledovat.

Paní autorka se nebála jít až na krev. Kniha je temná a syrová. Postavy se neštítí jakéhokoliv způsobu, jak si navzájem uškodit a prosadit své zájmy. Nikdo není kladným hrdinou, nikdo není bez viny. Žádnému z aktérů se nedá věřit vůbec nic, snad jen to, že chce ze situace vyjít jako vítěz. Šlechta se pere mezi sebou bez ohledu na běžné lidi a ti umírají a nejen oni. 
Tenhle hnus a násilí svým způsobem vyvažuje láska mezi Tyrusem a Nemesis a občasné lehce lechtivé scény. Ty jsou ale napsány s citem a bez trapnosti. 
Konečně jsem se také dozvěděla více o náboženství, které paní autorka pro svoji knihu vymyslela a došlo i na některá další zajímavá odhalení. 
Co tu chybělo, je jakákoliv známá šablona z YA knih. Paní autorka je dokázala všechny obejít. V některých případech jí to mám možná za zlé, ale příběhu to prospělo.

Líbí se mi, že v této knize lze bez problémů zaujmout postoj k tomu, co je špatné. Každý to na první pohled vidí a každému se to musí hnusit. V tomto ohledu považuji Krvavé impérium za skvěle napsaný druhý díl. 
Vývoj příběhu mě dokázal dost často překvapit, když všechno nabralo, už po několikáté, neočekávaný směr. Vnímala jsem děj spíš šokovaná tím, že se jednalo o téměř nepřetržitý proud špatností, ale cokoliv jiného bych autorce nevěřila. Postavy hrály vysokou hru a vzhledem k tomu, jak byla vylíčena zkaženost šlechty a utrpení, kterému byly postavy vystaveny, hráli ji odpovídajícím způsobem. Na konci jsem je nesnášela všechny. Nezůstal nikdo, komu bych přála vítězství nebo cokoliv dobrého. 
Zůstal jen příběh, který chci sledovat.


Po přečtení druhého dílů můžu prohlásit, že Krvavé impérium není žádná oddechová lahůdka YA žánru ale skvělá sci-fi se zápletkami hodnými Machiavelliho a plná nečekaných obratů a hrůzných situací. A musím říct, že jsem velmi zvědavá na pokračování, protože si neumím představit, s čím přijde paní autorka po tomhle všem. 
Na jednu stranu je mi možná líto, jaký obrat všechno nabralo. Musím ale uznat, že jakýkoliv jiný konec by byl klišé.

P.S.: Citát z Hamleta v úvodu mého článku knihu úplně vystihuje!


Anotace:

Nový Imperátor Tyrus usedl na trůn a s Nemesis po boku chystá velké změny. Chce z Impéria vybudovat místo, ve kterém se bude bytostem jako Nemesis projevovat úcta a uznání. Vědecké poznání a informace budou pro všechny, ne jen pro elitu. Nikdo nebude muset intrikovat a bát se o život. Galaktická šlechta se však nehodlá vzdát starých pořádků. Rozehrává nemilosrdnou hru plnou intrik a lží. Tyruse čeká těžký boj, při kterém se ho Nemesis chystá chránit. Jenže ona už není strojem na zabíjení. Probudily se v ní city a emoce, a je třeba, aby to dokázala


6 komentářů:

Martina Bisová řekl(a)...

Skvělá recenze :). Na knížku jsem četla a slyšela rozporuplné recenze, přesto se na ni chystám, abych si udělala vlastní obrázek. A kdyby náhodou to nebylo tak dobré, obálka je aspoň hezká :D.

Nikolaoss řekl(a)...

Já jsem teda zklamaná nebyla, i když názory, které jsem slyšela, jsou spíš negativní. Ono je to ale tím, že autorka jde opravdu nemilosrdně svou cestou. Na třetí díl se fakt těším! Díky za komentář a přečtení :)

Lucy Lillianne řekl(a)...

Taky na mě kniha čeká na polici :-)

Nikolaoss řekl(a)...

Tak přeji příjemné čtení a děkuji za komentář :)

Aires řekl(a)...

Diabolik mě hrozně láká a tak mě mrzí, že jsem se k němu ještě nedostala a přitom druhý díl už je venku :) Musím to rychle napravit :)

Nikolaoss řekl(a)...

To znám :) taky mám takových lákadel plné police :D
Díky za komentář a přečtení.