Vězeň času

„… Tohle je největší útěchou, když je vám čtyři sta let. Je vám dokonale jasné, že nejdůležitější lekcí historie je skutečnost, že se lidé z historie nikdy nepoučí.“

Autor: Matt Haig
Překlad: Hana Sichingerová
Nakladatel: Metafora
Rok vydání: 2018
Počet stran: 304

Můj názor:

Knihu jsem si nechala poslat, protože na tento typ knih si potrpím. Lákají mě změny času a zážitky, které to postavám přináší. Tušila jsem, že tato kniha bude ale jiná, než ostatní „časocestovatelské“ knihy. Nečekala jsem však, že bude tak úžasná, plná emocí a myšlenek a že bude ukrývat tak zajímavý životní příběh. Příběh zatraceně dlouhého života…

S hlavním hrdinou, Thomasem Hazardem, jsem se setkala v současnosti. Hádali byste, že je tak čtyřicetiletý muž, ale má na krku už o pár křížků navíc. Přesněji o čtyři sta. 

Narodil se ve Francii roku 1581, a ačkoliv je na první pohled normální, už ve třinácti letech bylo patrné, že stárne jaksi jinak než ostatní lidé. Spíš, že nestárne vůbec. 

Od narození do současnosti si prošel mnohým, vystřídal spoustu míst k životu, spoustu zaměstnání, až nakonec skončil jako učitel historie v Londýně. Jeho dlouhověkost je mu zdrojem potíží i požehnání. Krásy, okamžiků štěstí i hlubokého zoufalství a o tom je jeho příběh, který v knize vypráví. O lásce, přátelství, osamění a smrti.

Thomas je naprosto do detailu propracovaná osobnost, jeho myšlenky a pocity jsem doslova cítila na vlastní kůži. Pan autor prostřednictvím své postavy uvažuje zajímavým, svěžím a pro mě blízkým způsobem. Poutavých myšlenek a silných momentů je v knize opravdu přehršel a myslím, že svoje téma si v příběhu najde většina lidí.

Thomas pochopitelně není jediným takto dlouhověkým člověkem. Je součástí tajné organizace dlouhověkých lidí, kteří se ukrývají před světem a vzájemně si pomáhají měnit identitu a zůstat neobjeveni. Prozrazení může být nebezpečné. Šlo by o život nejen konkrétnímu dlouhověkému, ale i tomu, kdo tajemství zná. 

Zároveň se mihnou i city. Ačkoliv si Thomas myslí, že jedinou stálicí jeho života zůstane dávno mrtvá dívka, kterou poznal v mládí, potká v současnosti i jinou. Jenže pravidlo dlouhověkých je k nikomu se nevázat a nikdy se nezamilovat.

Už od první strany je jasné, že tahle kniha bude výrazně jiná než ostatní. 

Hlavní hrdina nikam do minulosti ani budoucnosti necestuje. Pouze žije neuvěřitelně dlouhý život a minulost jsem poznala z jeho vzpomínek na ni. 

Na svůj život hlavní hrdina nenahlíží jen z té skvělé stránky. Vlastně spíš zmiňuje tu méně dobrou - osamělost, zahlcení vzpomínkami, pocit, že nikam nepatří, že je na světě úplně sám a nikdo mu nezůstal. Zároveň ale dění není depresivní – Thomas pořád věří, že naděje nikdy neumírá. 

Kniha zachycuje krásu času a úžasné okamžiky, které Thomas ve svém životě zažil. Raduje se z novosti každého rána, hudby, knih a dalších úchvatných věcí, které dokázal člověk vytvořit. Ukazuje ale i děsivé věci. Násilí, lidskou omezenost a zlobu, války a nesmyslné činy, které lidé až podezřele často opakují. 

Příběh neklouže po povrchu, ale noří se do hlubin života - dlouhého života - hlavní postavy a ukazuje jej v celé jeho šíři od šťastných chvil až po okamžiky beznaděje a zoufalství.

V knize se pravidelně střídá vyprávění ze současnosti se vzpomínkami hrdiny na doby dávno minulé. To vše je zachyceno v poměrně krátkých kapitolách, což napomáhá pocitu, že četba lehce plyne a navíc to dává možnost přerušit čtení a vstřebat myšlenky, které v kapitole zaujaly. A oni budou nějaké takové v každé kapitole, to mi věřte. Přečtení knihy pak může trvat docela dlouho, i když je čtivá. Jen je prostě příliš zajímavá na to, aby se zhltla jen tak na posezení. 

Vyprávění místy působí velmi melancholicky, ale záleží spíš na konkrétním čtenáři, jak bude celou věc vnímat. Kniha totiž nabízí i poměrně nekomplikovaný příběh a není těžké se soustředit jen na něj. A nazývám jej nekomplikovaným spíš proto, že mám pocit, že on samotný není to, oč panu autorovi šlo. Byl to prostě příhodný rámec pro spoustu zajímavých myšlenek.

Vzpomínky hrdiny mě zavedly do mnoha koutů světa. Od Anglie přes Ameriku, Francii, Tichomoří, Austrálii… Hrdina prožil spoustu zajímavých a známých okamžiků z dějin. Prošel si mnoha epochami, měnil se spolu se společností a poznal několik zajímavých osobností. Pan autor dokázal tyhle historické skutečnosti velmi dovedně použít a zakomponovat do děje tak, jak se mu to hodilo, aniž by to působilo neuvěřitelně. Měla jsem celou dobu pocit, že čtu skutečné vzpomínky, že mi skutečný člověk vypráví o svém životě, tohle se mi u fikcí nestává. Takže gratuluji panu autorovi, napsal to perfektně.

Tenhle příběh vás změní. 

Ukáže vám nový způsob jak uvažovat o smyslu života a plynutí času. Zároveň ale do tohohle přemýšlení nenutí. Pochybuji nicméně, že ze čtení vyjdete zcela nedotčení :). 

Není to ale kniha úplně pro každého. K zábavné a oddechové literatuře bych ji nepřiřadila. Chce to čtenáře s otevřenou myslí a chutí přečíst si něco náročnějšího.

Příběh doporučuji všem, kdo si chtějí přečíst něco trochu jiného. Něco, co zaujme a láká přemýšlet, ne pouze konzumovat literaturu. Nechte se zlákat tím pokušením a čtěte. Stojí to za to.

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Metafora. Pokud vás kniha láká, najdete ji zde.

Anotace:

Kolik životů potřebujeme, abychom se konečně naučili žít?

„Jsem starý. To je to první, co byste měli vědět. Problém je, že mi to nejspíš neuvěříte. Když se na mě podíváte, pravděpodobně si řeknete, že je mi kolem čtyřiceti. Ale nemůžete se víc mýlit…“

Tom Hazard má neuvěřitelné tajemství. Na pohled možná vypadá jako obyčejný jednačtyřicetiletý muž, ve skutečnosti však žije už několik století. Na vlastní kůži prožil mnohé – hrál divadlo se Shakespearem v alžbětínské Anglii, účastnil se zaoceánských výprav s kapitánem Cookem, popíjel s Fitzgeraldem v Paříži 30. let... Měnil identity, aby přežil bez prozrazení, ale nyní se ho minulost pokouší dohonit. Jednou provždy se bude muset rozhodnout, zda zůstane v minulosti uvězněn či konečně začne žít v současnosti.

Ocitáme se s Tomem v Londýně, kde přijímá místo učitele dějepisu – ideální pro někoho, kdo zná dějiny doslova z první ruky. Ve škole potkává šarmantní učitelku francouzštiny, která mu pořádně zamotá život. Protože jediné, co Tom nesmí, je ZAMILOVAT SE.

Vězeň času je milostný příběh, který prochází staletími a kontinenty. Originální román o tom, že kdybychom měli dostatek času, nejspíš bychom žili šťastně až do smrti.