11. 5. 2018

Černá ruka



Tohle není román. Tohle byla skutečnost! 
Děsivá každodenní všednost obyvatel Manhattanu na přelomu 19. a 20. století...

Autor: Stephan Talty
Překlad: Blanka Chocová
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2018
Počet stran: 303



Můj názor:

V Americe v roce 1903 kdy začíná příběh, vyprávěný v knize Černá ruka, neměli italští přistěhovalci na růžích ustláno. Domorodí Američané nebyli příliš nadšení ze záplavy nových obyvatel, jimž nerozuměli, nechápali jejich mentalitu ani způsob života. Každý nově přibyvší Ital se tedy začleňoval do americké společnosti jen velmi těžko. Vykonávali podřadnější práce a každý se na ně koukal skrz prsty.

Situace se začínala vyhrocovat v době, kdy začala působit organizace, která si dala jméno Černá ruka. Nejdříve nebyli nijak sjednocení, jednalo se spíš o menší skupinky, které se zabývali únosy dětí za výkupné a vybíráním výpalného. Postupně ale jejich chuť vydělávat dolary nepoctivým způsobem vzrůstala. Únosy, výhrůžky zabitím, vraždy a bombové útoky byly skoro na denním pořádku.

Proti tomu se odhodlal postavit Joseph Petrosino. Sám přistěhovalec, který náhodou a také vlastní pílí a odhodláním něčeho dosáhnout, získal místo u policie. U policejního sboru byl „ten Taloš“, ale odhalování zločinců z Černé ruky se mu dařilo lépe, než jiným. Ve chvíli, kdy se mu podařilo prosadit založení italského policejního sboru a dostal k ruce svých prvních pět mužů, mohla válka proti mafii začít na plno.

Především je nutno zdůraznit, že se nejedná o klasický román. Pokud tedy očekáváte románové zpracování, nedočkáte se. Tahle kniha, to byla skutečnost, část americké historie a děsivá každodenní všednost obyvatel Manhattanu, New Yorku a Chicaga na přelomu 19. a 20. století.

Nejdříve jsem byla trochu překvapená – čekala jsem knihu podle skutečných událostí – tedy především knihu faktů, ale ne tak čtivě zpracovanou. Překvapilo mě to i přes to, že pan autor není žádným nováčkem v oboru literatury faktu a i kriminálních románů.
Kniha je totiž dokonalým příkladem toho, jak lze poměrně akční téma zpracovat bez zbytečných senzací a bulvárních výkřiků a přitom dostatečně zajímavě na to, aby se nezvrhla v lacinou gangsterku. Poklidný ráz knihy udávají hlavně velmi časté citace z novin a podobných pramenů, které pan autor získal z rodinných archivů potomků Josepha Petrosina – tedy hlavní postavy, vyšetřovatele, hrdého a neúnavného muže a bojovníka s mafií. Na konci knihy je k nahlédnutí několikastránkový seznam těchto zdrojů.
Kniha se drží faktů velmi striktně a připomíná tím tak trochu učebnici historie. Je ale napsaná živě a to napětí a strach, který zažívali italští přistěhovalci, sužovaní řáděním Černé ruky, je takřka hmatatelné. Cítila jsem ho z každé stránky stejně, jako Petrosinovu vůli bojovat s tím.
 
Joseph Petrosino. Zdroj

Dozvěděla jsem se opravdu všechno. 
Pan autor začíná své vyprávění od prvních chvil, kdy malé skupinky lumpů začali pod jménem Černé ruky praktikovat své nekalé aktivity. Začalo to únosy dětí, pokračovalo vybíráním výpalného, vyhrožováním, vraždami, bombovými útoky. Vším, co si jen dokážu pod pojmem mafie představit. Seznámila jsem se s množstvím jednotlivých případů i s řáděním mafie, jako celku. 
Pan autor se zaobírá i takovými věcmi, jako jsou důvody, proč se situace tak zvrtla. Seznámil mě s mentalitou Italských přistěhovalců. S jejich počátečním nadšením pro novou vlast a se zklamáním, když se vytoužený americký sen nenaplnil. Italští přistěhovalci patřili ke spodině společnosti. Jejich oblíbenosti nepřispělo ani to, že s vlnou poctivých lidí přicházeli do Ameriky také ti horší, s kriminální minulostí na Sicílii, na niž okamžitě navázali v nové zemi.

Vše také komplikoval fakt, že policii bylo všechno jedno. Černá ruka se nejdříve zaměřovala jen na své krajany, takže úřední moc odmítala hnout prstem, FBI ještě v té době ani neexistovala, tak stejně vlastně nebyl nikdo, kdo by se mohl Černé ruce účinně postavit. Proti celé organizaci stál jediný muž – Petrosino. Později dostal k ruce i několik dalších mužů. Jenže v té době už byla organizace, proti které bojoval příliš silná a prorostlá moc vysoko. Přeživší oběti a vydíraní se navíc báli svědčit, takže odsoudit některého z mafiánů nebylo nic snadného.

Nikdy by mě nenapadlo, že právě v Americe by mohly věci zajít takto daleko. Kniha ale ukazuje, že když ke všemu odhodlaní lidé pomalu a nenápadně zvyšují teror a slušní lidé mlčí nebo se dívají jinam, grázlové vyhrají.  
V příběhu je také velmi patrné téma rasismu a nenávisti vůči přistěhovalcům, která nesla také svůj díl viny na tom, že se spousta mladých Italů dala na dráhu zločinu. Řešení bylo. Vždy a od začátku se dala situace řešit. Bohužel nevšímavost a lhostejnost vůči okolnímu dění a heslo „nás se to netýká“, způsobilo katastrofu obrovských rozměrů.
Pan autor ale s žádným mentorováním nepřichází. Jen popisuje události a nechává na čtenáři, aby si udělal názor na základě faktů.
Kniha je nejen podrobnou kronikou, která mapuje počátky mafie, ale mnohem více. Dala by se také považovat za životopis Josepha Petrosina, jehož život byl s mafií a bojem proti ní tak úzce spjat.

Práce pana autora byla opravdu velmi zevrubná a o počátcích americké mafie jsem se dozvěděla snad vše možné. Chyběla mi jen obrazová příloha. Při čtení bych se byla ráda podívala do tváře detektiva Petrosina, který i přes své některé horší vlastnosti byl příkladem pro tehdejší policisty a italské přistěhovalce. Samozřejmě, že jsem si ho dohledala na internetu a do nenápadného pána, který na mě z fotek hleděl, bych nikdy neřekla, že bude schopen takové zarputilosti a odvahy tváří v tvář přesile zločinců.

Knihu ráda doporučím všem zájemcům o dané téma. Dozvíte se opravdu hodně informací a budou vám předloženy (na poměry naučné literatury) čtivým způsobem. Když jsem si při čtení uvědomila, že řádky v knize jsou stoprocentně pravdivé, nešlo si nepovšimnout, že z nich místy doslova běhá mráz po zádech. Tohle období amerických dějin je zajímavější, než se může zdát.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega. Knihu si můžete pořídit v síti knihkupectví Dobrovský nebo přímo u nakladatele. Tam naleznete také ukázku z knihy.




Anotace:

V roce 1903 zaplavil město New York a později celé Spojené státy strach. Zemí se valila vlna zločinu.
Děti italských přistěhovalců byly unášeny, příslušníkům vyšší třídy bylo vyhrožováno smrtí, nevinní lidé byli na ulicích střÍleni, bomby trhaly budovy na kusy. Pachatelé se zdáli být všudypřítomní a zároveň neviditelní. Jejich jediné spojení s veřejností byly dopisy s kresbou černé ruky.
Mezi americkou veřejností a bezprávím působeným Černou rukou stál houževnatý muž, geniální detektiv Joseph Petrosino. Přezdívalo se mu „italský Sherlock Holmes“ a mezi lidmi byl znám jako mistr převleků. Petrosinovi se podařilo shromáždit policejní oddíl, který byl zločincům neustále na stopě.
Ač se mu podařilo vykořenit Černou ruku z americké společnosti, nebylo to zadarmo…
Černá ruka? Mluvilo se o mrtvolách bez hlav,
zavražděných dětech, jejichž těla byla nacpána do komínů,
kde bez povšimnutí tlela. Ale co nebo kdo byla Černá ruka?
Odkud přišla? Jak fungovala? A byla vůbec skutečná?
Příběh s bohatou rezonancí v současnosti.
Připravuje se stejnojmenný film s Leonardem DiCapriem v hlavní roli.


6 komentářů:

Tanička Chocová řekl(a)...

Na tuhle knížku jsem se na omega taky dívala. Musím říct, že možná jsi mě trošku navnadila a snad se ke knížce taky dostanu a bude pro mě stejně čtivá jako pro tebe.

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Tak uvidíš, jestli máš tak narvaný seznam "chci číst", jako já, tak to s tím dostáváním bude těžké :D Každopádně přeju, ať se líbí. Díky za komentář a přečtení.

Betty - hlavavknihach.blogspot.cz řekl(a)...

Tuhle knížku už jsem viděla a docela mě zaujala, skvělá recenze, knížku si píšu na seznam, které potřebuji. Mám ráda, když se díky knize dozvím něco z historie a ještě když je čtivá... Super! :-)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Tak tahle tvoje požadavky určitě splní. Dost se těším i na film, který podle ní točí :) Díky za komentář a přečtení.

Naprostá Knihomolka řekl(a)...

Tahle knížka už na mě čeká a já se na ní neskutečně těším! Přečetla jsem si prvních asi pět stran a už jsem se začetla :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Tak to přeju příjemné čtení. Já jsem byla dost překvapená, nečekala jsem, že se to bude tak dobře číst :) Díky za komentář a přečtení.