2. 3. 2018

Řád věčných trnů



Autor: Aliette de Bodardová
Série: Dominium Padlých andělů (2. díl)
Překlad: Vojtěch Ettler
Nakladatel: Host
Rok vydání: 2018
Počet stran: 416



Můj názor:

Z prvního dílu série Dominium padlých andělů jsem byla velmi nadšená. Proto bylo jasné, že druhý díl si nenechám ujít ani omylem. I když na první knihu navazuje jen volně, mohla jsem se těšit na některé oblíbené postavy.

Pokud si chcete připomenout můj názor na první díl Řád zlomených křídel, najdete ho zde.
POZOR! Další text obsahuje nějaký ten spoiler k prvnímu dílu.


Události druhého dílu začínají čtyři měsíce po té, kdy zemřela Isabelle v troskách Řádu Stříbrostínu.


Alchymistka Madeleine, kterou na konci minulého dílu odvlekl Asmodeus do Řádu Trnikeře, kam kdysi patřila, bojuje těžce se svojí závislostí na andělské esenci. Je znovu připoutaná jako vazalka k Řádu, který představuje vše, od čeho utíkala a vydaná na milost Padlému andělu, který jí zničil život a teď ji chce využít na jistou diplomatickou misi do dračího království v Seině. Madeleine ale není zrovna pověstná svými diplomatickými schopnostmi. I přes to se stává členem skupiny, která vyráží pod hladinu znečištěné řeky. 
V dračí říši panuje podivně napjatá atmosféra strachu a nedůvěry. Má s tím něco společného zmizení předchozí trnikeřské vyslankyně? Nebo prostě jen odvěká nedůvěra draků v Řády? A proč Asmodeus tolik trval na tom, že se Madeline musí účastnit diplomatického jednání?

Další starý známý, se kterým jsem se znova setkala, je Philippe. Ten se po pádu Stříbrostínu ztratil v uličkách Paříže a stále se trápí pro smrt Isabelle. Snaží se pomáhat řáduprostým lidem a léčit je pomocí magie čchi a hlavně se vyhýbá kontaktu s řády, především s Trnikeřem, protože má obavy z Asmodeovy pomsty za smrt jeho milence, za kterou je Phillipe nepřímo odpovědný.

Asmodeus. Zdroj

Samozřejmě do mocenských her zasáhnou i nové postavy.  Například drak Thuan, který je nasazen jako špeh do řádu Trnikeře, aby vypátral zdroj andělské esence, která se pašuje do dračího království a draky zabíjí. Nebo Padlá Berith i s jejím záhadným a neznámým dominiem skrytým uprostřed Paříže a svojí těhotnou partnerkou Francoise.
Bohužel kromě Asmodea nebyla v tomto dílu žádná skutečně charismatická postava, což knize trochu ubližovalo. Události jsem kvůli tomu přijímala spíš lhostejně, i když zápletka nebyla špatná. Zajímavé také je, že krom vztahu Phillippa a Isabelle, jsou všechny hlavní páry v knize homosexuální nebo lesbické. Normálně si na toto vůbec nepotrpím, ale zde to bylo tak přirozeně zapracované, že mi to vlastně ani nepřipadalo jiné, než v tradičněji pojatých knihách.

Paní autorka si i ve druhém dílu udržela svůj zajímavý styl psaní a poměrně ponurou atmosféru, která mně osobně naprosto sedí a pro příběh a postavy je ideálním rámem. Zůstal také boj o moc a intriky, i když se částečně přesunuly pod vodní hladinu do dračího království a Stříbrostín byl vystřídán v centru dění Trnikeřem. Všechno, co mě na prvním dílu bavilo, jsem tedy měla i tady, přes to se mi četlo o něco hůře a to hlavně části s Berith a Francoise. Tyto postavy jsem si moc neoblíbila a jejich část děje mi přišla v knize nezajímavá a navíc, není ovšem vyloučeno, že v dalších dílech budou důležité.

Zápletka pro mě nebyla tak fascinující, jako u prvního dílu. Nejednalo se o nic úplně neznámého, i když zpracovaného zajímavým způsobem. V podstatě to bylo o mírně detektivní pátrání, zabalené do fantastického hávu draků a Padlých andělů a boje o nadvládu. Tentokrát ovšem zlo nemělo spirituální původ, ale bylo živé až moc. 
Tato část mě bavila, ale bohužel byla přerušovaná příběhem Berith a Francoise, což mě zase tolik nezaujalo, jejich část se mi zdála beze smyslu pro tento konkrétní příběh, jako by byla vyjmuta úplně z jiné knihy. Části, kde intrikovali andělé, ovšem byly parádní. 
I když mi chyběla zářivá osobnost Jitřencova, dostala jsem alespoň Asmodeovu zvláštně utvářenou temnotu.

Madeleine. Zdroj

Strašně se mi líbil princip fungování ochran Trnikeřského řádu, to bylo výborně vymyšlené a až skoro hororově děsivé. A podobných hororových a krvavých záležitostí má paní autorka v rukávu spoustu a příběh jimi ozvláštňuje. Není to ale tak přehnané, aby to působilo lacině nebo nechutně. Jen to knize dodává na opravdovosti – nebezpečí a bezohlednost Padlých andělů je tím zdůrazněna. Při čtení mě ani nenapadlo, že snad jsou andělé v jádru hodní. Nejsou. A i když udělají něco pro své vazaly, není to z dobroty srdce, ale proto, že se jim to zrovna hodí do jejich mocenských šachů. Za to, že jsou postavy takto skvěle vytvořeny, má paní autorka body k dobru.
Jako v prvním dílu se paní autorka moc nezatěžuje popisem okolí a nechává větší část práce na představivosti čtenáře. Mnohem více se věnuje myšlenkám a prožívání svých postav a budování atmosféry a obojí se jí daří na jedničku. Já osobně považuji popisy v knize za dostačující, u fantasy mi vyhovuje, když si mohu taky něco představit sama.

Vzhledem k vývoji na konci druhého dílu se domnívám, že byl určen především k nakročení do dalšího pokračování. Pokud je to tak a paní autorka skutečně hodlá navázat, mám se na co těšit.

Druhý díl tedy hodnotím jako o něco málo slabší než první, ale pořád ještě nad průměrem. Lehký nezájem byl způsobený pouze částmi s Berith a Francoise, které jsem spíš přetrpěla, protože tam prostě byly. Zážitky ostatních postav se ale četly skvěle a zápletka se mi líbila.

Pokud jste četli jedničku, určitě neváhejte ani s dvojkou. Víte už, co očekávat. Pokud jste jedničku nečetli, začněte u ní. Paní autorka se v druhém dílu opírá o věci, které už dříve vysvětlila a počítá s tím, že je čtenáři znají.

Knihu doporučuji spíš milovníkům klasické fantasy, i když u nás v knihkupectví ji mají v YA. Myslím ale, že pro YAčkaře nebude tahle kniha to pravé. To, na co jsou z žánru zvyklí, tady nenajdou a byli by nutně zklamaní.

Za poskytnutí recenzní kopie moc děkuji Palmknihám. Knihu si můžete pořídit na jejich stránkách zde. První díl samozřejmě mají také.





Anotace:

Paříž zničená magickými boji se postupně začíná zotavovat, ale velké Řády ovládané Padlými anděly nadále soupeří o kontrolu nad městem. Na vrcholu moci nyní stojí Řád Trnikeře a spřádá plány, jak se stát ještě mocnějším.
Trnikeřské intriky svedou dohromady milenku prastarého Padlého anděla, dračího prince v přestrojení, ztrhanou alchymistku sužovanou sebezničující závislostí a zatrpklého mladíka z Dálného východu, který má za úkol přivést zpět mezi živé svou zemřelou přítelkyni.
Řády hledají společnou cestu k míru, jenže ten se zdá zkázonosnější než válka. Čtveřice hrdinů v sobě musí nalézt sílu, aby nepadla za oběť magii lačnící všechny a všechno zotročit.


5 komentářů:

TheMelorry řekl(a)...

Pěkná recenze, knihu neznám, ale vypadá zajímavě a má obálku, které mě na první pohled zaujala. :))

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Díky za komentář a přečtení. Právě na obálku mě ulovil první díl :)

Lucy Lillianne řekl(a)...

me bohuzel uz prvni dil moc neoslovil... byl trosku neuplny, potrebovala jsem vic infromaci o danem svete a tak... spis takovy prumer

Monis řekl(a)...

Tak na tuhle knihu se fakt těším :-) Z první knihy jsem byla nadšená, a i když ji hodnotíš jako slabší, tak doufám, že to bude stát za to :-) Taky mi hodně sedí ponurá atmosféra i to, že spoustu toho je spíš naznačeno, než řečeno přímo, a autorka píše neuvěřitelně podmanivě :-)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji oběma za komentář :)
Lucy: já jsem spíš z těch čtenářů, kterým tohle sedne. Jen se divím, že u nás v knihkupectví je to k dostání v YA části. Tam to, podle mě musí, většinu čtenářů zklamat.
Monis: úplně s tebou souhlasím. Autorka si mě svým stylem získala na první dobrou. Třetí díl bude určitě pecka, druhý byl pro mě slabší hlavně kvůli částem s Berith a Francoise. Jinak to byla stejná paráda, jako ten první.