14. 1. 2018

Diabolik


Stvořená chránit. Předurčená ničit...

Autor: S. J. Kincaidová
Série: Diabolik (1. díl)
Překlad: Lucie Schürerová
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2017
Počet stran: 376



Anotace:

Vypadá jako člověk, ale není člověk. Je nemilosrdná, je neporazitelná, je oddaná. Jmenuje se Nemesis a je diabolik. Bytost, jejíž existence má jediný smysl: zabíjet či zemřít pro tu, jejíž život má ochraňovat: Sidonii – dceru galaktického senátora… Nemesis a Sidonie jsou spolu od malička a jsou na sebe napojené jako sestry. Když se Sidoniin otec přidá na stranu rebelů a je Imperátorem žíznícím po moci prohlášen za kacíře, přichází odplata. Sidonie je povolána na galaktický dvůr jako rukojmí. Její přítomnost má zajistit senátorovu poslušnost a držet ho tak v šachu. Je jisté, že Sidonii hrozí smrt a proto existuje jen jediná možnost: Nemesis se musí stát Sidonií a odjet na dvůr místo ní. Nemesis, stroj na zabíjení bez emocí a schopnosti citu, se ocitá uprostřed politických intrik a úskoků. Musí hrát roli člověka, kterým ale není. Nesmí dát najevo, kým vlastně je. Jenže nepokoje v různých částech Impéria nepřestávají. Imperátor nemíní tolerovat neposlušnost a tak je čas zapojit do hry své rukojmí…

Můj názor:

Vůbec netuším, jak se mi to tentokrát podařilo, ale v téhle knize jsem vyčuchala kvalitní scifi už na první pohled. Nejspíš to bude opět lákavou anotací a perfektní obálkou. Uznejte sami: křehký motýl, který má i ostrá kovová křídla. A postupem času zjistíte, že to na hlavní hrdinku Nemesis sedí jako ulité.

V daleké předaleké budoucnosti už není lidstvo stejné, jako známe dnes.
Civilizace se rozpíná v obrovském množství galaxií a celému tomuto galaktickému společenství vládne imperátor. Pod ním jsou rodiny grandiloquy - vysoce postavené šlechtické rody, kteří mají své zástupce v senátu a žijí ve vesmírných pevnostech na oběžných drahách kolonizovaných planet. Na planetách samotných už není život nijak jednouchý. Obývá je nejnižší společenská vrstva - excesoři. Přístup k technologiím mají jen díky grandiloquy, která jim je zapůjčuje, oni sami je vyrobit neumí a navíc je to stejně zakázané.
Světu vládne náboženství helionismus a to přísně zapovídá jakékoliv vzdělávání v oblasti matematiky nebo přírodních věd. Lidstvo je odkázáno na technologie, které zůstaly po předchozích generacích a tak trochu si tím kope vlastní hrob. Technologie zastarávají a přestávají fungovat a není nikdo se znalostmi, které by byly v tomto směru užitečné. 
Grandiloquy to ale nezajímá. Mají dokonalé pohodlí, zkrášlovací roboty, drogové večírky a další vymoženosti. Hrají svoje politické hry a své děti učí těmto dovednostem pomocí avatarů ve virtuálním prostředí. Je totiž nutné obratně našlapovat, abyste nepřišlápli nějaké mocné kuří oko. Je nutné vědět, komu podlézat, komu se vyhnout a jak dodržovat složitá pravidla u dvora...

Příběh začíná v rodině senátora von Impyrean. Senátor je tak trochu rebel. Neuznává helionismus a zasazuje se o rozšíření zakázaných vědomostí. To se mu ale nevyplatí. Jako trest od imperátora musí jeho dcera Sidonia von Impyrean ke dvoru. Má být zárukou toho, že tatík bude držet ústa a krok. Sidonie má ale štěstí. Její rodina ukrývá zakázané eso v rukávu – dívku diabolika. Bytost vytvořenou k tomu, aby chránila toho, ke komu byla připoutána. A tak se diabolik Nemesis vydává za svou paní Sidonii a míří místo ní k imperiálnímu dvoru…

Kniha mě zaujala od samého začátku, kde paní autorka představila svoji hlavní hrdinku diabolika Nemesis. Zároveň v prvních kapitolách ukazuje hodně ze svého světa a vysvětluje jeho fungování. Mohlo by se zdát, že kvůli tomu budou první kapitoly nezajímavé, popisné nebo pomalé, ale není tomu tak. Informace, které v nich paní autorka poskytuje, byly dostatečně zajímavé, aby si bez problémů udržely pozornost. Svět, který si pro čtenáře připravila je dobře vymyšlený. Co může být taky lepšího, než nechat vládnout krutého a vychytralého vládce, který se opírá o naprosto pomatenou církev s děsivými obřady a je obklopený neschopnou a změkčilou šlechtou. Takové prostředí přímo volá po někom, kdo trochu rozvíří ty stojaté, smrduté vody.

Tím někým je Nemesis. Je geneticky upraveným tvorem, jehož existence byla už dávno zakázána. Strojem na zabíjení bez lítosti a citů. Tedy ne tak úplně bez citů – jediné co cítí, je bezvýhradná láska a oddanost k její paní, které byla určena a kterou má chránit. Tahle nebezpečná dívka je nasazena přímo do středu všeho dění jako černá mamba do klubka zmijí. Nesmí se prozradit, že není tím, za koho ji pokládají, ani že je tím, čím ve skutečnosti je. V obou případech by ji čekala smrt.

Postava Nemesis si prošla v průběhu děje skvělým vývojem. To, že ona příběh vypráví je velké plus, protože jsem mohla sledovat její rozvíjející se osobnost přímo v jejích myšlenkách. A oblíbila jsem si ji. Byla správnou směsicí nelítostného zabijáka, inteligentní a opatrné političky a dívky, která se snaží být člověkem, i když ji vychovali za úplně jiným účelem. A učila se celkem rychle. Líbilo se mi, když v její uhlazené masce Sidonie občas probleskla osobnost Nemesis. Působilo to přirozeně a navíc bylo vidět, že tvrzení o nebezpečnosti Nemesis se zakládá na pravdě a ne jen na neustálém opakování informace paní autorkou bez důkazu v podobě činů. Na toto hodně autorů knih zapomíná – ukázat, že jejich postava je taková, jak tvrdí.


Co se děje týká, dostala jsem skvělý svět, dobře vystavěnou zápletku se správnou dávkou napětí, akčních scén, náboženských šíleností a politických machinací. Takové knihy mám ráda. Nechyběla ani romantická část - přeci jen se jedná o YA knihu. Tady bylo vše ohledně citů zainteresovaných postav uvěřitelné a dobře zpracované a hlavně nepřehnané. Postavy, především vývoj Nemesis, jsou jedním z pilířů příběhu. Paní autorka si s nimi vyhrála a je to vidět. Změkčilá šlechta vyžívající se v pletichách, předstírání, krutých sportech, braní drog a poklonkování a vlezdoprdelkování, byla senzační. Imperátor, který se tak bojí o svůj trůn, že za následníka zvolí pološíleného synovce a likviduje nemilosrdně všechny, kdo mu stojí v cestě – super. Všichni intrikují proti všem, občas se to někomu nevyplatí a musí začít intrikovat znovu a lépe – v tom lepším případě. V tom horším je totiž po něm. Tyto čachry měla paní autorka také perfektně propracované a mě bavilo je sledovat. Kdo za čím stojí, kdo sleduje jaký cíl a kdo získá titul největšího padoucha? A kdo vyhraje?

Nedaří se mi přijít na něco, co by mi v příběhu chybělo. Naopak jsem dostala všechno, co jsem na začátku čtení očekávala a na další díly se už těším, i když si nejsem jistá, co by se v nich mohlo dít :). Diabolik je skvělým scifi příběhem pro kategorii YA, což mu ale nijak neubírá na kvalitě. Jen je všechno malinko jednodušší a méně přetechnizované, než ve scifi pro dospělé. Zároveň ale nechybí nic s toho, co bych u kvalitního scifi očekávala.


Z řádků výše nejspíš vyplynulo, že knihu doporučuji. Otázka je komu :). Myslím, že kniha potěší začínající milovníky scifi a mohla by i starší a zkušenější z nich, kteří si chtějí odpočinout u lehčího a přes to dobrého scifi příběhu. Podle mě je jedno, bude-li čtenář holka nebo kluk. Paní autorka má pro každého něco.


5 komentářů:

Magdaléna Fiedlerová řekl(a)...

Mně se Diaboik líbil. Fakt super. V recenzi s tebou skoro stoprocentně souhlasím :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji za komentář a přečtení :) V čem nesouhlasíš?

Lucy Lillianne řekl(a)...

Zrovna dneska začínám číst :-)

Aires´s world of books řekl(a)...

Výborná recenze :) Diabolik by mi měl brzy přijít, už se těším až se do něj pustím :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Lucy a Aires: Díky za komentáře. Užijte si čtení! Pak si ráda přečtu vaše názory.