4. 9. 2017

První pětiletka


Už jsme spolu dlouho. Je to tak – táhneme to spolu už pět let a skvěle nám to klape. Vím, že u mě bydlí už nějaký ten pátek, ale do nedávna jsem netušila, jak moc dlouho to vlastně je.
Až jednoho dne na mě facebook vyplivnul vzpomínkový status:

15. březen 2012 v 16:17
K.M. definitivně zaprodala duši ďáblu – vzdala se (i když ne úplně, to nikdy!) dotyku papíru, vůně čerstvé knižní vazby, šustění stránek… přesně tak, k mému kompu se právě připojil Kindle :)

Zdroj

Letos máme tedy pětileté výročí, já a můj Kindle.
Pravda, výročí bylo v březnu a teď máme konec léta, ale to nevadí. Lepší se radovat teď než nikdy.
Bohužel už si nepamatuji, jakou knihu jsem na své drahé čtečce přečetla jako první. Pamatuji si, která byla zatím poslední, ale to není tak slavnostní údaj. Co si ale pamatuji je ten důvod či spíše důvody, proč jsem nakonec podlehla a čtečku pořídila.

Za prvé:
Začínala jsem číst čím dál víc opravdu vypasených svazků a tahejte to pořád s sebou. Hlavně když už dočítáte a je potřeba s sebou vláčet i další díl nebo novou knihu, abyste nááááhodou nezůstali bez duševní stravy trčet někde daleko od knihovny. To se týká jak přesunů MHD, tak cestování na delší dobu. A rozhodování, jestli zabalit pecen chleba nebo další knihu je bolestné – bude trpět žaludek nebo hlava.

Za druhé:
Při tom dočítání, pokud nebyl k dispozici další díl, bylo nutné pečlivě zvolit, co budu číst dál – na co budu mít náladu po dočtení předchozího kusu. A poznejte to dopředu! Pokud víte, obdivuji vás, já vím málo kdy. A tahat s sebou více papírovek je náročné na prostor, nosnost zavazadel a chuť to tahat, protože už tři knihy bývají většinou nepříjemně těžké.

Za třetí:
Všechny knihy papírové mít nelze. Prostory v knihovně jsou většinou omezené, navíc je nutné v bytě ukládat i jiné věci, než knihy. Případně ten, kdo s vámi bydlí, si chce mít taky kam sednout, třeba u jídla. Nebo má i svoje knihy. Hodila by se Hermionina kabelka, tu bohužel nemám a tak mám čtečku. Zatím jsem nenarazila na její kapacitní strop. A navíc, když se mi u knihy třeba nelíbí obálka, čtečka situaci krásně řeší.

To, že mám čtečku, rozhodně neznamená, že bych si už nekupovala nebo nečetla papírové knihy. Takový hřích by nespravilo ani tisíc otčenášů. Jen si prostě už víc vybírám, které mi budou opravdu zdobit knihovnu.


Tak, můj milý Kindle, doufám, že nám to bude klapat ještě spoustu let a přeji nám spoustu úžasných, společně přečtených knih.


Zdroj



2 komentáře:

Pinky v Knihách řekl(a)...

Tak to je super, že jsi spokojená. Taky jsem se konečně přesvědčila že ečtení je fajn a chystám se ještě do vánoc koupit čtečku. Teď čtu přes mobila, ale nejen že se mi moc nelíbí do něj tak dlouho čumět, ale neskutečně večerní čtení žere baterku :-D

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Čtečka je v tomhle v pohodě. Má jiný "monitor" než počítače a telefony a tak se na ni zírá skvěle. Mám to ověřeno na vlastní oči. Jediná nevýhoda je v tom, že si musíš pamatovat, co v ní všechno máš. A to nejde úplně nejlíp :) Baterka mi vydrží cca měsíc, ale čtečku mám pořád zapnutou v pohotovostním režimu. Možná, že kdybych ji vypínala, tak vydrží déle. Mám kousek bez podsvícení, ale teď bych si určitě vybrala s.