17. 7. 2017

Papírová princezna


Autor: Erin Watt
Série: Royalové (1. díl)
Překlad: Zuzana Lalíková
Nakladatel: Baronet
Rok vydání: 2017
Počet stran: 336



Anotace:

Ella Harperová se v prvé řadě snaží přežít. Spolu se svou přelétavou matkou se celý život stěhovala od města k městu, bojovala o přežití a věřila, že se na ni jednoho dne usměje štěstí. Po smrti matky ale Ella zůstala sama…
Dokud se neobjevil Callum Royal. Vytrhl Ellu z chudoby a odvezl ji do svého sídla, za pěti syny, kteří ji nenávidí. Bratři Royalové jsou jeden přitažlivější než druhý, ale nikdo ji nepřitahuje tak jako Reed Royal, jenž je však odhodlaný poslat ji zpátky do slumů, ze kterých vzešla.
Reed o ni nestojí. Prohlašuje, že Ella mezi Royaly nepatří.
Možná má pravdu.
Bohatství a luxus. Intriky a lži. Nic podobného Ella ještě nepoznala, a jestli má v paláci Royalových přežít, bude se muset naučit, jak být jednou z nich – a zůstat přitom sama sebou.

Můj názor:

Tuhle knihu jsem nikdy číst nechtěla. Líbila se mi sice obálka, ale zdálo se, že příběh, který ukrývá, nebude nic pro mě. Nechala jsem se přesvědčit až recenzí na blogu Svět mezi řádky. A jsem moc ráda, že jsem neodolala. Tenhle příběh totiž stojí za přečtení.

Hlavní hrdinka Ella žila až do nedávna jen s mámou. Svého tátu nikdy nepoznala. Jediné, co jí po něm zůstalo, jsou hodinky, informace, že byl námořník a jmenoval se Steve. Nic víc její matka neví. S Ellou se velmi často stěhují – pokaždé když dojdou peníze a vykopnou je z nájmu, jedou za novou prací. Teď už delší dobu zakotvily na jednom místě, protože máma je vážně nemocná. Ella dře do úmoru, aby jí zaplatila hospic a drahou léčbu – pracuje na benzínce, jako servírka a po večerech tancuje u tyče. Matka nakonec umírá a Ella pokračuje dál v zaběhnutém stylu života, protože do děcáku jít nehodlá. Díky dokladům po své matce se dál živí „tancem“ a zapíše se na střední školu, aby později mohla i na vysokou. Vystačí si sama, nikoho nechce a nepotřebuje.


Jednoho dne ji ve škole vyhledá kdosi, kdo smrdí penězi už na dálku a prohlašuje se za jejího opatrovníka. Jmenuje se Callum Royal a vypadá jako celkem slušný člověk. Ella s ním nechce nic mít, ale nakonec se nechá uplatit a odjíždí s ním do jeho zatraceně bohatého světa. Bude žít v jeho luxusní vile a chodit na výběrovou střední. Jo a taky získá pět bratrů. Pět velice pohledných a velice naštvaných bratrů, kteří  drží pevně při sobě a rozhodnou se ji z domu vyštípat za každou cenu…

Netradičně se nebudu věnovat nejdříve hlavní hrdince, ale té pětici sexy hajzlíků. Jsou totiž napsaní úplně úžasně – přinejmenším tedy tři z nich. Že dokážou být ženské mrchy, to bych tušila, ale že se i pánové můžou takto spojit a škodit a navíc dost vynalézavým způsobem, to by mě nenapadlo. A proč by vlastně nemohli? V této knize to působí naprosto věrohodně a přesvědčivě. A mně se to líbilo, ačkoliv bych spíš měla Ellu litovat, protože občas nebo spíš většinou to bylo dost kruté.

Ella ale nehodlala prodat svoji kůži lacino. Pokud mohla, vracela to pánům i s úroky. Líbil se mi její smysl pro humor a způsob, jakým příběh vyprávěla. Hroší kůži ale neměla a občas ji „žertíky“ na její účet hodně zranily, obzvlášť, když se k Royalovic bráchům přidaly i dámy z její nové školy – většinou dost otřesné snobky.


Vyprávění stojí hlavně na skvěle napsaných postavách. Oblíbila jsem si je okamžitě – dokonce i grázlíky. Nejvýraznějším z bratrů je pochopitelně Reed a po něm hned následuje Easton, na těch dvou si paní autorka dala záležet. Nejstarší bratr se zatím tolik neprojevil a dvojčata také neměla moc prostoru. Vlastně to ale nevadilo.  Rozsah knihy není takový, aby se paní autorka mohla věnovat všem stejně. Mírným ošizením vedlejších postav zbylo více místa pro hlavní. Bez těch zajímavých a výrazných charakterů by se z knihy mohla stát jen další jangadultí tuctovka, protože taková ta klasická šablona tu prostě je. Je ale hodně dobře schovaná za svěžím a zábavným stylem vypravování, který paní autorka nabízí. Skvěle je také popsán postupný obrat v chování bratrů a to jak se mění jejich vztah k Elle, jak ji pomalu poznávají. Po čase jim dojde, že chudoba cti netratí a že peníze taky nemusí být úplně všechno a že jsou věci, které mohou mít daleko větší cenu.

Rodina Royalových není v pořádku ani omylem. Vztahy v tom luxusním baráku jsou na bodu mrazu. Děti nesnáší otce, nesnáší jeho milenku, nesnáší Ellu… možná je jim zle i při pohledu do zrcadla. Život v tom prostředí je v pravdě peklem jak pro ně, tak pro Ellu a vypadá to, že se věci jen tak nehnou z místa. Ve všech aktérech jsou minulé události a křivdy ať už domnělé, či skutečné, zažrané opravdu hluboko a všechen ten nahromaděný hnus leze ven, kudy může. Je to prostředí plné materiálního luxusu ale citové bídy a špíny.

Jistě, že určité momenty se mi zdály malinko přehnané, ale v podstatě jsem si toho při čtení spíš nevšímala a vzpomínám si na to až teď zpětně. Na skvělé čtivosti knize neubere naprosto nic. Paní autorka šikovně podchytila všechno, co mají holky (ženy) na knihách v oblibě. V Papírové princezně je sympatická hlavní hrdinka, která to nemá jednoduché, ale vzdát se nehodlá. Mám tu hlavního proklatě přitažlivého hrdinu, chovajícího se jako nesnesitelný hulvát a neodolatelného jako piškotový dortík :) a samozřejmě klasický vztah mezi těmi dvěma. Od nenávisti, přes přitažlivost až po… no těžko říct :) je to teprve první díl.


Krom věčného tématu lásky jsem v knize četla ještě jedno, neméně věčné téma. Tím je bohužel šikana a ubližování jiným lidem jen na základě toho, že někdo jiný, oblíbený, s tím začne a ostatní se přidají. Je to humus, vždycky to je humus, ale v knihách to skvěle funguje. Chcete sympatie pro hlavní hrdinku? Nechejte ji šikanovat. Paní autorka to v knize dovedně využila a tentokrát byl původcem kupodivu kluk, i když holky se přidaly až nechutně rády. Měl k tomu úplně stejně blbé důvody, jaké vždy bývají. Vysvětlit se to nedá, pochopit už vůbec ne, jedině odsoudit – to ale paní autorka nedělá a nechává na čtenáři, aby si situaci prožil s hlavní hrdinkou a hodnotil sám. To je podle mého názoru jedině dobře.


Na knize v podstatě není nic extra zvláštního. Netuším, proč si mě tak získala – co mě napadá, už jsem vyjmenovala a stále to ještě není to ono. Nezbývá než knize prostě přiznat podezřele neurčité kouzlo a těšit se na další díly :)


2 komentáře:

Verča Nováková řekl(a)...

Vypadá to dobře, hlavně se mi hrozně líbí ta obálka! 😍
Na některých knížkách nemusí být nic extra zvláštního, ale získají si nás svou atmosférou. :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Tahle tedy něco do sebe rozhodně má :) Děkuji za komentář a za přečtení.