27. 4. 2017

Nejchladnější dívka ve městě Chladu


... originální příběh zloby a pomsty, viny a strachu a lásky a odvahy...

Autor: Holly Black
Překlad: Petr Sumcov
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 328



Anotace:

Svět se změnil. Kvůli prudkému nárůstu počtu upírů byly v některých městech zřízeny karanténní oblasti obehnané hradbami, takzvaná města Chladu. Uvnitř nich jsou spolu s upíry izolováni také lidé, z nichž někteří jsou nakažení – Chladní, a pravděpodobně se tedy také stanou monstry. Pro zajištění bezpečnosti „normálního“ světa jsou hradby pečlivě střeženy a odejít ven nikdo nesmí.
Tana se jednoho rána po naprosto běžném večírku probudí v domě plném mrtvých těl. Masakr kromě ní přežil pouze její vtíravě roztomilý ex-přítel, nacházející se na hranici života a smrti kvůli infekci, a pak záhadný upíří mladík. Vychází najevo, že zdaleka není po všem, a tak se na smrt vyděšená Tana rozhodne všechny tři zachránit zoufale odvážným způsobem: vydá se přímo do pyšného a zkaženého města Chladu.

Můj názor:

Tahle kniha pro mě byla už od prvního spatření obálky a přečtení anotace naprosto neodolatelná. Pevně jsem doufala, že bude opravdu jiná než ostatní  upírovky, že bude taková, jak anotace slibuje. Od paní Black jsem předchozí knihy nečetla, takže její styl měl být pro mě překvapením.

„Město Chladu je nebezpečné. To Tana věděla. Půvabná klec.
Vězení pro zatracené a všechny ostatní, kteří se s nimi chtějí stýkat.“

V první větě příběhu jsem se s hlavní hrdinkou probudila ve vaně, kam ji skolilo přílišné pití na večírku při západu slunce. Po téhle párty je ale jedna z pouhých dvou lidí, kterým bylo dopřáno dožít se úsvitu. Do domu se totiž dostalo několik upírů a ti si pochutnali na všech přítomných. Přežila ona a její bývalý přítel Aidan. Toho našla přivázaného k posteli a proti němu dřepěl v řetězech svázaný upír. Protože to vypadá, že i upírovi hrozí nebezpečí, rozhodne se Tana zachránit z domu nejen svého ex, ale taky upíra. Ale musí spěchat, krví nacpaní upíři jsou pořád někde v domě a zaútočit jim brání pouze sluneční svit, který ale s přibývajícím soumrakem rychle mizí.

Zdroj

Po zdařilém útěku ze smrtelné pasti se Tana ocitá v autě a její situace je, mírně řečeno, komplikovaná. Řídí její bývalý přítel, toho času kousnutý upírem a nakažený, takže nemyslí v podstatě na nic jiného, než jak pokousat ji. V kufru má zavřeného upíra, který jí sice pomohl, ale u upíra člověk nikdy neví. Sama Tana si není moc jistá, jestli při útěku nezranili upíři i ji, udělá tedy jedinou možnou věc, zamíří s Aidanem a s upírem Gavrielem do města Chladu, kde jsou upíři „uvězněni“ spolu s lidmi nakaženými chladem a dalšími, kteří jsou v horké zóně dobrovolně…

Na začátku příběhu jsem do toho spadla rovnýma nohama. Žádné ukrývání v temnotách a plížení ve skrytu v stínech. Upíři v této knize jsou uznávaným „živočišným“ druhem. Mají vlastní města, vlastní celebrity, vlastní televize, zprávy… mají lesk i temnotu, tu svoji krvelačnou a dravou stránku. Tato kniha konečně vrátila upírům jejich zašlou děsivou slávu. Tihle upíři jsou krvelačné potvory, které krev prostě chtějí. Teoreticky se mohou rozhodnout chovat se civilizovaně a nevraždit, jenže přirozenost je přirozenost. Pokud vás pokoušou, nestanete se upírem hned. V krvi kolující infekce potřebuje, aby se nakažený napil lidské krve. Pokud dokáže odolat šílenému hladu a 88 dní se krve nenapít, infekci překoná a zůstává člověkem. Jenomže odolat vábení krve je tak těžké…

V knize se střídají kapitoly současného děje s kapitolami z minulosti Tany a Gavriela. Dozvěděla jsem se z nich, jaké to bylo za Tanina dětství, kdy ještě chladná nákaza (nachlazení? :)) nebyla tolik rozšířená. Zjistila jsem, jak vznikala první města Chladu a jak se z prvních upírů staly zubaté supercelebrity – a taky z jejich lovců, protože i ti vysílají živě. Tanino první setkání s chladným člověkem – nakaženým od upíra – bylo docela dramatické a pro ni velmi osobní. Cosi z toho v ní pořád zůstává a formuje její osobnost a názory na chladné a upíry. Z Gavrielových kapitol jsem zase zjistila, jak se stal upírem on. Co dělal po celý svůj docela dlouhý neživot a jak to přišlo, že je tak trošku šílený.

Zdroj

Tana se zdá být pro toto prostředí ideální hrdinkou. Musím říct, že její klid a odvaha v děsivých situacích, kterými musela projít, byla až neuvěřitelná. Na to, že byla mladá holka, byla velmi odpovědná a soucitná. Její vnitřní svět, který jsem poznala díky tomu, že byla vypravěčkou příběhu, byl úžasný a skvěle popsaný. Navzdory strachu jednala vždy nejlépe, jak mohla a paličatě se držela své touhy zůstat člověkem, překonat nákazu a neproměnit se v monstrum i přes pokušení to vzdát a mít konečně klid. Nejen její osoba byla skvěle zpracována. Setkala jsem se tu i s lidmi, kteří toužili stát se upírem a za tím účelem cestovali do města Chladu. Zblbnutí romantickým pojetím, jakým se upíři prezentovali v médiích, viděli na upírství jen to skvělé a paní autorka krásně popsala jejich procitání do reality – značně syrové a krvavé reality. Tanin ex Aidan byl taky pěkný ptáček. V podstatě slaboch a sobec a přece dokázal místy vzbudit sympatie. Působil tím reálně, jako ostatně všechny postavy. Osobnost upíra Gavriela pro mě byla zdrojem neustálých překvapení. To, že se většinou choval jako poloviční šílenec a ty jeho podivné řeči a styl mluvy, mě moc bavilo. Trochu mi připomněl moje oblíbence z knih paní Riceové.

Kniha svým stylem rozhodně nepřipomíná upírovky z poslední doby. Žádný třpyt na slunci, emo výlevy a vzdychání nad těžkým údělem ani vysávání zvířátek místo lidí. Paní autorka sice nezachází do zbytečně krvavých podrobností, ale i tak krev prostě teče – lidská krev. Žádné protahování a napínání taky nehrozí. Od počátku jsem věděla, co jsou upíři zač a jak člověk pravděpodobně dopadne, když se s nimi potká osobně. I hlavní upíří hrdina Gavriel si neváhal kousnout, když se mu dostalo té možnosti.

Paní Black píše skvěle. Jednak si opravdu vyhrála s postavami a pak také skvěle uchopila to, jak by situace pravděpodobně vypadala, kdyby byl vampyrismus reálný v našem světě. Do celého problému skvěle zamotala sociální sítě a to, jak jich upíři dokázali skvěle využít. To že se k městu Chladu toužili dostat také blogeři, aby měli skvělé články přímo z Věčného plesu a jiných oblíbených online vysílání, bylo také velmi reálné. Vsadím se, že by se hodně takových našlo – co by ostatně někteří nebyli schopní obětovat pro to, aby měli svoji sledovanost. Toto byla hodně výrazná myšlenka celé knihy, co pro někoho znamená lidství a co obětuje, aby člověkem zůstal. A to stejné, co je pro jiného tak málo, že se smíří s tím, že se až na věky bude živit lidskou krví hlava nehlava, třeba i ze svých blízkých a přátel.  Paní autorka věnovala velkou péči také různým detailům. Pěkně zachytila podstatu vampyrismu a nezapomněla přidat takové to mrazivé vzrušení, které provází každého přitažlivě krásného upíra, že jsem měla občas snad i chuť být na místě hlavní hrdinky.

Čtení mi skvěle utíkalo. Bohužel až moc, to je jediná chyba této knihy :). Přečetla jsem ji tak rychle, že mám chuť si dát další kolo, protože příběh byl pro mě přesně tak zajímavý a originální, jak anotace slibovala. Nezbývá než doufat, že by mohl být další díl. Konec zůstal takový mnohoslibný, že snad mám naději… :)
Knihu mohu vřele doporučit těm, kdo mají rádi klasické upírovky. Určitě se ale bude líbit i ostatním, je dobře napsaná, takže pokud vás podobný typ knihy láká, nezklame.


Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Omega. Knihu si určitě pořiďte mají ji přímo u nakladatele tady a nebo u Dobrovského zde.




4 komentáře:

Aires´s world of books řekl(a)...

Výborná recenze :) Dlouho jsem vyhlížela vydání této knihy, tak napůl nemůžu uvěřit, že jsem se nakonec dočkala :) Už se těším, až se do ní pustím :) Měj se krásně :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji za přečtení a chválu. Docela ti závidím, že máš knihu ještě před sebou. Já si dám brzo druhé kolo. Užij si čtení! :)

Berydana řekl(a)...

Po této knížce moc toužím a po přečtení tvé skvělé recenze ji chci ještě víc. Vypadá fakt úžasně.

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji za přečtení a chválu. Vůbec neváhej! Stojí za to.