6. 1. 2017

Mrazivý oheň


Autor: Amanda Hockingová
Překlad: Jana Jašová
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2016
Počet stran: 269



Anotace:

Bryn Avenová mezi Kaniny nikdy tak úplně nezapadala. Díky svým blond vlasům a modrým očím se vždy cítila jako outsider s nečistou krví neschopná si získat respekt a postavení. Ale je odhodlaná prokázat svou loajalitu království, které miluje. Jejím snem je stát se členkou elitní královské gardy a nic jí nesmí stát v cestě... ani city, které chová ke svému šéfovi, Ridleymu Dresdenovi. Jakýkoli vztah mezi nimi je naprosto vyloučený, ale Bryn si nemůže pomoct. A začíná mít pocit, že i on k ní něco cítí. Mezitím na království někdo zaútočí, to prověří Bryninu sílu jako nikdy předtím. Konečně má příležitost konfrontovat Konstantina Blacka, zrádce, který se před pěti lety pokusil zavraždit krále. Jen Bryn ho může zastavit, ale riskne vše, jen aby ochránila království, které ji není ochotno přijmout takovou, jaká ve skutečnosti je?

Můj názor:

Když jsem hledala nějakou knihu se zimní tematikou. Padl mi do oka Mrazivý oheň a to hlavně díky kouzelné zimní obálce a ceně na bazáči. Příběh o trollech taky nezněl špatně, vlastně jsou to bytosti, se kterými jsem se v knize ještě nesetkala.

Hlavní hrdinkou a také vypravěčkou příběhu je trollí stopařka Bryn Avenová. Má pár let po dokončení školy a její povolání spočívá v tom, že přivádí domů ze světa lidí trollí děcka. Tyto děti jsou totiž podvrženci (taky vám to přijde jako hnusné slovo?), kteří byli nastrčeni do bohatých lidských rodin místo původních dětí. Bryn má za úkol je po dosažení osmnácti let dovést zpět do jejich trollí rodiny a nejlépe i s jejich svěřeneckými fondy. Svoji práci bere nesmírně zodpovědně, až skoro otravně vážně a umanutě. Ale možná se není čemu divit. Od svých kmenových příslušníků se totiž výrazně odlišuje. Má smíšenou krev, což se projevilo tím, že je blondýnka v kmeni samých tmavovlasých trollů. A na smíšený původ se trollové nedívají zrovna tolerantně. Bryn má k tomu navíc ještě vysoké cíle – chce se stát členkou elitní královské ochranky. A hodlá pro to udělat všechno.

Zdroj.

Na jedné z misí se Bryn už podruhé v životě setkává s nejhledanějším zločincem království – Konstantinem Blackem. Ten se snaží unést jejího svěřence a díky Bryn se mu to nepodaří. Na neštěstí má už příště větší úspěch a nejen Bryn, ale i ostatní trollí stopaři se musí připravit na střet, který se blíží…

Děj knihy vůbec nebyl špatný. Sice trochu jednodušší a nijak zvlášť originální, ale četlo se to celkem hezky a docela rychle. Paní autorka neoslní žádným osobitým a výrazným stylem, ale pro mladšího nebo nenáročného čtenáře bude kniha jako dělaná. V příběhu figuruje klasická hlavní hrdinka, která si jde za svým a brání se lásce za každou cenu – zde to máme odůvodněno povinností – jak taky jinak. Paní autorka jí pochopitelně nadělí sympatického muže a přihrává jí ho do cesty v každé situaci. Nutno říct, že nikoliv úplně nelogicky, protože mají důvod se setkávat často. Její hrdina je totiž její šéf Ridley. A Ridley je naštěstí větší sympaťák než hlavní hrdinka :).

Postavy celkově se mi zdály sice trochu nevýrazné a jednoduché, ale to nebude nenáročnému čtenáři vadit. Bryn byla docela dost impulsivní a zbrklá a také až nevěrohodně zodpovědná na tak mladou holku. Svoje názory na Konstantina Blacka měnila neskutečným fofrem, v tomto ohledu působila zmateně a nechala si svůj názor velice snadno ovlivnit (zde ve stylu: platonická láska - nesmiřitelná nenávist - chudáček, on to myslí určitě dobře a má svoje důvody), ačkoliv dle paní autorky měla Blacka nesmiřitelně nenávidět. A při tak strašné nenávisti nestačí jeden krátký rozhovor na změnu názoru. Pro Bryn jsem tedy bohužel moc pochopení nenašla. Paní autorka se snaží ji představit jako drsňačku, která si jde za kariérou, ale nějak jsem jí to nevěřila. Proto pro mě Bryn zůstala taková nijaká a budu čekat, jak se nakonec předvede. Pak tu také máme hlavního superpadoucha, kterému jsem ale jeho superpadouštví moc nevěřila stejně jako Bryn její drsňáctví. Paní autorka totiž předkládala i jakési důvody, proč zlosyn koná tak, jak koná. Bohužel ale nebyla moc konkrétní, takže jsem vlastně nic pořádně nezjistila. Asi si budu muset počkat na další díl. V podstatě jedinou dobrou postavou tak pro mě zůstal Ridley a možná i jeden z Bryniných podvrženců – Linus. Chápu sice, že při tak malém rozsahu knihy nebyl na pořádný vývoj postav čas, ale přece jen se do toho mohla paní autorka trochu více položit a svoje postavy malinko více propracovat.

Zdroj.


Jedna věc se mi na knize moc nelíbila už od začátku, protože ono se to hned na začátku provalí. A je způsob, jak funguje ekonomika Kaninců (Brynina trollího kmene). Vážně někdo postaví svoji civilizaci na zlodějině? Jo, paní Hockingová. A co hůř, paní autorka se neštítí cpát lidské děti do sirotčinců a ještě si to dokáže krásně obhájit tím, že přece Kaninci si potrpí na luxus a šperky. Vlastně na rovinu přiznává, že trollové lidi využívají, protože jsou naprosto neschopní zajistit si svůj vytoužený luxus normálním způsobem. Nebylo by třeba lepší, kdyby svoje potomky vyslali do lidského světa, třeba je nechali adoptovat a až se naučí užitečné dovednosti, tak se vrátí domů? Já myslím, že bylo. Rozhodně lepší, než ukázat čtenářům, že využívání druhých, podvody a zlodějina jsou v pořádku. Takže ne, Kaninci mi v tomhle ohledu nebyli sympatičtí. A co teď s knihou, kde mi už od začátku vadí fungování světa, ve kterém se odehrává? Naštěstí je docela tenká, tak jsem se rozhodla dát paní Hockingové druhou šanci. Takže dosti moralizování :).

Kupodivu se paní autorka podstrkováním dětí a loupením majetku nehodlala zaobírat celou dobu. Navíc mi to vadilo spíš morálně než příběhově. Příběhově je to docela dobrý nápad, i když si nedokážu představit, jak by to v praxi fungovalo. Nápad s trollím královstvím, ukrytým v kanadské divočině se mi také celkem líbil a sněhu jsem si při čtení užila taky až až. Mezi hlavními hrdiny to párkrát trošku zajiskřilo, ale nikterak přehnaně. Sice se objevilo cosi, jako náznak menšího milostného trojúhelníku, věřím nicméně, že Ridley si toto dokáže vyřešit bez průtahů, jen co Bryn přijde k rozumu.


Celkově tedy knihu hodnotím jako spíš průměrnou a pro mladší nebo méně náročné čtenáře. Pro mě to byla taková jednohubka na jeden večer. Nemůžu říct, že by se mi vyloženě nelíbila, měla totiž v sobě i zajímavé momenty a dobré nápady. Jen jsem prostě čekala trochu víc, než jsem nakonec dostala. Myslím, že z knihy bych byla více nadšená tak okolo věku deseti let.
Do dalšího dílu se nejspíš pustím taky, někdy ty jednoduché věci prostě potřebuju :) i přes ty výhrady :).


6 komentářů:

Sea Book řekl(a)...

Kniha na mě čeká v poličce a moc se na ni těším, protože jsem jedna z mála, která Amandu naprosto žere :D
Ale jsem zvědavá, jestli tato nová série bude stejně dobrá, jako předchozí :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Já tu předchozí nečetla, takže neposoudím, ale toto bylo takové milé. Až teda na to čachrování s dětma. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat. Škoda jen, že hlavní hrdina není Ridley, to by bylo asi lepší :) Děkuji za komentář a přečtení.

lenkaknel řekl(a)...

Já mám knihu taky doma a po poslechnutí první kapitoly od Mollyvknize se mi do ní moc nechtělo, ale teď už aspoň budu vědět, co můžu čekat. Takže díky za recenzi :)

Kristýna , The Book Talk Blog řekl(a)...

Upřímně se přiznám, že byť jsem nad knihou chviličku přemýšlela, pak jsem jí zavrhla s tím, že už jsem na tohle asi stará... Z Tvojí recenze mám dojem, že jsem to vyhodnotila správně a že by mě to moc nezaujalo. Článek skvěle sepsaný jako vždy, strašně mě baví, jak píšeš :) Měj se moc hezky :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Není za co :) když nebudeš mít přehnaná očekávání, zklamaná nebudeš :) těším se na tvoji recenzi.

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Kristýna: Děkuji moc za přečtení a pochvalu. Kniha opravdu není moc pro velké holky, taky jsem měla dojem, že jsem na ni trochu stará, ale pak jsem si řekla, že mi to asi nevadí. Výhodou dospělosti je, že už nejsou žádné knihy nevhodné :)