7. 1. 2017

Kateřina Aragonská: Pravá královna


Král ztratí ženu, která dvacet let ho zdobila jak šperk a neztratila nikdy lesk, 
ženu, jež ho miluje, jak andělé milují dobré lidi, 
ženu, co králi požehná, až na ni dopadne strašná rána osudu.
W.Shakespeare, Král Jindřich VIII., 2. Jednání, 2. Scéna

Autor: Alison Weirová
Série: Šest tudorovských královen, 1. kniha
Překlad: Eva Křístková
Nakladatel: BB/art
Rok vydání: 2016
Počet stran: 552



Anotace:

V  prvním ze série zamýšlených románů o šesti tudorovských královnách představuje historička Alison Weirová Kateřinu Aragonskou. Fantasticky živý portrét první ženy Jindřicha VIII. bourá mnohé mýty o této hrdé ženě. Už ji nevykresluje jako jednoznačnou oběť dějinných zvratů. Na stránkách knihy ožívá charismatická, nezlomná a odvážná hrdinka, jež na prahu stáří marně bojuje o lásku manžela a budoucnost své královské dcery. Její tragický příběh nikdy nepřestane fascinovat.

Můj názor:

Proč jsem si vybrala tuto knihu? Z několika důvodů. Jednak mám hodně ráda historické romány – ty seriózní, bez bezbranných nevinných dívek sváděných šlechtici s objímajícím se párem na obálkách. No a druhý důvod je ten, že si potrpím na tudorovské období anglických dějin. A podle mého názoru přesně o tomto období píše historička paní Weirová naprosto skvěle – to je třetí důvod. Její novou sérii o tudorovských královnách jsem prostě vynechat nemohla.

V první části příběhu paní autorka představuje Catalinu Aragonskou, mladou španělskou princeznu, která přijíždí do Anglie, aby se vdala za budoucího krále. Píše se rok 1501. Na anglickém trůnu sedí Jindřich VII. Ale jeho posezení je po Válce růží mírně nejisté, chce si tedy mocensky polepšit prostřednictvím sňatku svého syna Artura s kastilskou a aragonskou princeznou Kateřinou, dcerou velmi významných panovníků Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského.

Portrét Kateřiny Aragonské. Zdroj.

Kateřina je dívka s přísnou španělskou výchovou a je si vědoma svých povinností, ve kterých chce obstát – chce milovat svoji novou zemi, přesto, že se jí stýská po domově. Chce se stát oblíbenou princeznou a později královnou a touží být dobrou ženou svému muži Arturovi. Je hrdá, inteligentní, na tehdejší dobu velmi vzdělaná. A taky je velice půvabná. Po svém příjezdu do země udělá výborný dojem a brzy dojde ke sňatku s princem. Ten však má značně podlomené zdraví a záhy po svatbě, umírá na souchotiny. Kateřina najednou ztrácí svoji pozici princezny z Walesu a celý její osud v Anglii začne být nejistý. Ocitá se v bludném kruhu politikaření a mocenských bitev anglického a španělského krále a mnohých dalších. Ve hře je ženich - následník trůnu princ Jindřich, budoucí král Jindřich VIII. Kateřina zažívá nelehké časy. Nemá peníze na svoje živobytí a na udržení náležitého dvora a úrovně. Lidé, kterým věří, ji jeden po druhém zrazují a vlastně se ani pořádně nikomu věřit nedá a se svatbou to může dopadnout jakkoliv…

V druhé části se mi Kateřina představila jako mladá královna, první manželka Jindřicha VIII. Mladé manželství přes to, že je velmi šťastné, začínají provázet i první těžkosti ať už se jedná o potíže politického rázu nebo neštěstí spojené s úmrtím dětí. Manželství Kateřiny a Jindřicha však vše ustojí. Bylo mi jasné, že toto období bude trvat jen do chvíle, než se objeví Anna.
Ta dostala svoji příležitost ve třetí části, kde už jde opravdu do tuhého. Jindřich se bezhlavě zamiluje a hledí se zbavit Kateřiny za každou cenu. Kateřina sice trpí, ale vše snáší s mnou nepochopitelnou, nicméně obdivovanou důstojností. Hájí se, jak může a přitom možností v tehdejší době jako žena (byť královna) a poddaná krále moc neměla. Většina lidí se bojí postavit na její stranu proti králi a Kateřina trpí čím dál většími ústrky a bezprávím…

Jindřich VIII. Zdroj.

Všichni pochopitelně víme, jak to dopadne, takže jsem se při čtení netřásla napětím a zvědavostí. Paní Weirová ale píše natolik dobře, že se mi informace četly, jako bych je viděla poprvé. Některé věci pro mě nové byly – například jsem netušila, že Jindřich napsal na obranu své „Velké věci“ pojednání, které dokonce vyšlo tiskem. Osudy Kateřiny Aragonské jsou mi velmi dobře známé, především ty z pozdějších let, kdy došlo ke střetu mezi ní a Jindřichem (a pochopitelně Annou), proto jsem ocenila, že paní autorka začala svoje vyprávění nejdříve princezniným příjezdem do Anglie, její svatbou s Arturem a životem po jeho smrti. Bylo také zajímavé poznat Jindřicha jako mladého prince. Paní autorce se ho podařilo popsat tak, že jsem úplně chápala, proč se do něj Kateřina „zamilovala“. Jako mladý byl milující, zábavný, zatím se neprojevovala prchlivá a závistivá část jeho povahy. Na tyhle jeho známé vlastnosti nakonec také došlo. A já jsem nemohla než obdivovat Kateřininu důstojnost, zásadovost a trpělivost, kterou se svým manželem musela mít. Ke konci knihy, kdy se probíraly rozvodové věci, byla situace Kateřiny opravdu zoufalá, věděla jsem, že to nedopadne dobře, ale přes to jsem jí musela fandit a přála bych si, aby věci dopadly jinak. Historie je ale daná, to je možná jediná nevýhoda historických románů.

V této části dějin pochopitelně nešlo jen o otázku manželství dvou lidí. Důležitý zde byl také rozkol mezi Jindřichem a církví. V Anglii došlo v té době pod vlivem Anny Boleynové ke změně náboženství. Láska k jedné ženě, paličatost jednoho muže a rozvodové tahanice tak úplně obrátily směřování země a ovlivnily životy běžných lidí. Náboženské bouře a změny, které následovaly, nebyly zrovna příjemné, často spíš byly kruté a krvavé. Všechno tohle pro co? Byla láska to hlavní, touha po mužském dědici nebo paličatost?

Podpis Kateřiny Aragonské. Zdroj.


Kateřinin příběh zní skoro neuvěřitelně. Nepochopitelně. Tohle se přece nemůže stát! Až na to, že se to stalo. Paní Weirová je historička, takže mám tendence věřit jejímu podání příběhu a informace jsou pro mě natolik obsažné, že nemám potřebu dohledávat si další na internetu. Sama paní Weirová v doslovu uvádí, že se přísně držela historických pramenů. Dokonce i dopisy, které jsou v knize citované, jsou autentické.

Příběh známých osobností podává paní Weirová čtivě a úměrně danému období a tématu. Její styl psaní se, dle mého názoru, k žánru, který si zvolila, skvěle hodí. Je spíš informativní, ale zábavným způsobem a poklidně plynoucí. Popisuje životy osobností pomocí známých faktů, ale tak, aby příběh, který vypráví, zaujal a bavil. Životní příběh Kateřiny je napsán z jejího pohledu, je tedy dobrým nahlédnutím do života ženy v tehdejší době a myslím, že se ho podařilo zpracovat citlivě a přes to i dostatečně podrobně. Paní autorka si rovněž nepotrpí na přehnaně emocionální výlevy ani na přemoudřelé řeči nebo poučování. V knize nikoho neodsuzuje a nevnucuje žádný správný názor na historii, ten si musí každý čtenář udělat sám.

Kateřinin symbol. Zdroj.


Knihou o Kateřině Aragonské paní Weirová otevírá  svoji novou sérii o tudorovských královnách a já si hodlám přečíst všechny. Zatím mě totiž paní autorka nezklamala ani jednou. Kniha bude skvělá pro všechny, kteří čtou rádi historické romány a je vhodná i pro ty, kteří zatím o tudorovském období moc nevědí, stejně jako pro ty, kteří vědí dost.

Za poskytnutí recenzní kopie moc děkuji Palmknihám. Pokud si chcete přečíst příběh královny Kateřiny Aragonské, můžete si knihu zakoupit zde.


P.S.: knihu jsem dočetla 7.1., což je téměř symbolické. Je to totiž den Kateřinina úmrtí. Tou dobou už nebyla mocnou královnou, ale chorou a utrápenou ženou…


3 komentáře:

Casion Angelová řekl(a)...

Kniha vyzerá naozaj dobre a pútavo, tiež si občas rada prečítam nejaký historický román, ktorý nie je priveľmi pritiahnutý za vlasy :-)

Naprostá Knihomolka řekl(a)...

Už dlouho si říkám, že si přečtu nějakou tu historickou knížku, ale zatím jsem to nějak nestihla.. Ale tahle vypadá fakt dobře, a tvoje recenze mě oslovila, tak třeba už si ten čas najdu :) Měj se hezky :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji oběma za komentář a přečtení :)
Casion: U paní Weirové má člověk vždycky jistotu, že ví, o čem píše. Na žádné přehánění a laciné románky u ní není místo.
Naprostá Knihomolka: Knih je pořád víc, než času na ně :) mám to úplně stejně.