Autor: Maite Carranzová
Série: Válka čarodějek (1. díl)
Rok vydání: 2010
Počet stran: 376
Nakladatel: CooBoo
Překlad: Vladimír Medek
Anotace:
Čas vyvolené přichází a odvěká válka čarodějek znovu vzplane po celém světě. Mladá Anaid ale do poslední chvíle netuší, že i ona bude na téhle šachovnici hrát důležitou roli. Neví nic o čarodějkách Odiš a Omar, dávných proroctvích, ani o přízračném světě. Trápí ji hlavně vlastní vzhled a osamělost. Připadá si jako ošklivé káčátko ve stínu své krásné a výstřední matky. Ale v den, kdy její matka zmizí, se Anaid náhle octne na cestě do neznáma. Troufne si přijmout svůj osud?
Můj názor:
Tohle dílko z literatury pro děti mě zaujalo především
obálkou (jsem lehce modrofilní) a také tématem čarodějnictví, které tak nějak
obecně hodně můžu. Bohužel jsem netušila, jak moc pro děti kniha bude. Osobně
bych ji doporučila slečnám kolem deseti let a když na ni nahlédnu rádoby
dětským pohledem, je poměrně hodně dobrá.
V příběhu o čarodějkách se seznámíme se čtrnáctiletou
dívkou Anaid, která vyrůstá ve slavné čarodějnické rodině, jenže o tom nemá
nejmenší tušení. Dozví se o tom až po smrti babičky Demeter, která byla matkou
klanu Vlčic a po zmizení své matky čarodějky Selene. A jakmile vyprchá účinek
lektvaru, který do ní matka roky lila, začnou se probouzet i její vlastní síly…
Začátek byl hodně slabý. Anaid je taková nemastná neslaná,
chvíli neskutečně samostatná a rozumná, ale většinou jen vzdorovitý spratek.
Jenže on vlastně každý je ve čtrnácti vzdorovitý a občas i spratek, takže mi
ani netrvalo dlouho potlačit odporný dospělácký pohled na věc. Anaid mi sice
nebyla moc sympatická, ale jako hrdinku jsem ji dokázala alespoň tolerovat. Když
měla zrovna svoje dospělejší chvilky a nefňukala nad tím, jak moc je ošklivá,
byla docela milá. Trochu mi vadila předvídatelnost toho, že bude (a byla) ve
všem naprosto nejlepší, všechno objevila a zjistila a dokázala sama.
V podstatě se téměř nemusela nic moc učit. Její ošklivé káčátkovství, ve
kterém svůj příběh začínala, bylo poměrně uvěřitelné. Ovšem její přerod
v nádhernou labuť už trochu zaváněl klišátkoitidou.
Vývoj příběhu byl docela hodně předvídatelný. Ne do všech
detailů, to určitě ne, ale hlavní zápletka byla jasná už od začátku. Asi mi to
při čtení nijak zásadně nevadilo, ale přece jen bych raději, kdyby paní autorka
nebyla tak průhledná :). Taky nechápu, proč čarodějky jejího klanu byly
vylíčeny jako (s prominutím) hloupé kačeny a v jiných klanech byly ženy
mnohem silnější a sebejistější, ale to byl možná jen můj pocit, zesílený
zmatkářstvím Anaidiny tety Criseldy.
Co se mi v knize líbilo hodně, byla propracovaná legenda o
čarodějnických rodech Omar a Odiš. Nechci nic prozrazovat, ale od chvíle, kdy
se začalo v knize řešit toto, se čtivost příběhu prudce zvýšila a děj
začal být opravdu zajímavý. Už jen kvůli tomu stála kniha za námahu i mně. Paní
autorka měla vše opravdu dobře promyšleno a o zajímavé, místy až napínavé
situace nebylo nouze. Ke konci kniha získala až takovou potemnělou ponurost,
ale nebylo divu, vždyť začíná válka čarodějek a kniha je prvním dílem série. Celý
příběh je psán dost jednoduchým stylem, ale pro danou cílovku – tedy 10 až 15
let, bude určitě příjemná a čtivá. V tom věku bych ji hltala taky a
sháněla se po dalších dílech. Teď už ale další díly číst nebudu. Stálo to sice
za to a nelituji přečtení, ale přece jen mám raději hrdinky, které už mají
alespoň čtyři roky občanku :).
Pokud máte dceru (nebo jste sama) v patřičném věku,
jděte do toho. Já jsem se nenudila a cesta vlakem mi díky ní utekla rychle a
pohodově :).
2 komentáře:
Válku čarodějek jsem četla tak v těch jedenácti letech a moc se mi to tehdy líbilo. Ke třetímu dílu jsem se už jaksi nedostala podle tvé recenze mám pocit, že už bych se k této sérii nejspíš vrátit nechtěla. :D
No jo, ono je to opravdu pro mladší čtenáře :) děkuji za přečtení a komentář.
Okomentovat