23. 8. 2016

Šepot


Autor: Isabel Abedi
Rok vydání: 2009
Počet stran: 269
Nakladatel: Víkend
Překlad: Lukáš Novotný



Anotace:

Šepot, tak Noa pokřtila pět set let starý zanedbaný dům na venkově, v němž má strávit prázdniny se svou matkou. Ze staré budovy vyzařuje něco hrozivého, ale zdá se, že kromě Noi to nikdo nevnímá. Starý dům obklopuje neskutečné ticho, tísnivé a nebezpečné. Když do něj Noa poprvé vstoupí, ovládne ji strach a zvědavé očekávání. Přesto, jako by nikdo kromě ní netušil, že stará budova skrývá dlouho opatrované tajemství...
Náhle se začnou dít podivné věci. nejdřív se objeví David, chlapec z vesnice se zelenýma očima, který Nou okouzlí. Spolu se pokusí o seanci, při níž vyvolávají duchy. V okamžiku se všechno změní. Najednou se jim zdá, že k nim promlouvá nějaký přízrak. Je to dívka Eliza, která tvrdí, že byla před třiceti lety na půdě tohoto domu zavražděna. Noa a David jsou zděšeni. zdálo se jim to, nebo dům opravdu skrývá nějaký zločin? Všechny stopy dovedou Davida a Nou k jedinému místu, na uzamčenou půdu tajemného domu.

Můj názor:

Po tom, jaký úspěch u mě měla kniha Isola od stejné autorky, mě ukrutně potěšilo, když jsem v Levných knihách objevila tuto její druhou knihu. Anotace slibovala o malinko napínavější, detektivně-duchařský příběh.

Celý děj se odehrává ve vesnici kdesi na německém venkově, kam přijíždí známá herečka Katherina Thalisová se svojí dcerou Norou (ale ne abyste jí tak říkali), homosexuálním přítelem Gilbertem a dvěma kočkami Hitchcockem a Pancake.  Na venkově si pronajali na delší dobu domek, aby si odpočali od ruchu velkoměsta a Kat mohla studovat svoji další roli.

Noa nemá ráda svoji matku Kat. Zatraceně hodně ji nemá ráda a já se jí ani moc nedivila :). Kat je celkem dost extrovertní  a předvádí se kudy chodí. Nemyslí to zle, prostě je taková, ale u pubertální dcery s tím rozhodně nezaboduje. U mě taky ne :) zdálo se mi, že místy byla až křečovitě „úžasná“ a všechny reakce až moc přehrávala. Gilbert je mezi nimi takovým hromosvodem a čímsi jako otcem pro Nou a velmi dobrým přítelem pro Kat. Krom toho je také milovníkem esoteriky, což se ukáže pro další děj klíčové :). Všichni tři se nastěhují do domku a protože v něm už dlouho nikdo nebydlel, je jasné, že bude třeba menší rekonstrukce, aby se stal útulnou chaloupkou, po které Kat touží. Na pomoc s opravami si sjednají syna místních hostinských Davida.

Poměrně brzo začalo být jasné, že v budoucí útulné chaloupce je bubák. Dokonce jsem i tušila, kdo že to tam straší, jen jsem nevěděla proč – co se to stalo v roce 1975?

Celá záležitost s bubákem nebyla nakonec až tak strašidelná, protože se nejednalo o zlého bubáka ale o dívku, která kdysi přišla na půdě domku o život a ráda by se domohla odhalení toho, jak celá věc ve skutečnosti byla. Ona nám také, prostřednictvím úryvků ze svého deníku, které jsou předkládány na začátku kapitol, přiblíží některé události roku 1975 a také svoje myšlenky.

V průběhu vyprávění nás paní autorka seznámí nejen s životy hlavních postav, ale i s dalšími obyvateli zapadlé vesničky, s jejich životními osudy a hlavně s minulostí. U některých vesnických obyvatel je patrný pokus o vytvoření jakési svéráznosti, ale nezdálo se mi, že by se to paní Abedi tentokrát podařilo. Hlavní postavy jsou ale napsány dobře a i ty, kterých se nějakým způsobem dotýká minulost mrtvé dívky. Knihu jsem sice přečetla téměř na jeden zátah, ale spíš proto, že jsem byla zvědavá, jak to vlastně bylo, než že by byla kdoví jak strašidelná a napínavá. I když, abych příběhu úplně nekřivdila, pár napínavých okamžiků se našlo a vsadím se, že vraha neuhodnete :). Docela hezky byla vylíčena láska, která se vyloupne mezi Noou a Davidem. To bylo opravdu velice příjemné a nenásilné, jako ostatně i v předchozí knize paní autorky.

Bohužel mám ze čtení také pár negativních pocitů. V knize jsem odhalila několik nebo vlastně spíš docela dost chyb (například „svými nohami“ na místě, kde má být jednoznačně koncovka -ama) a sem tam nějaké to kostrbatější slovní spojení nebo divné vyjádření, které vypadalo jako až moc doslovný překlad. Co třeba obzvlášť nesnáším je, když postava například „zavrtí svou hlavou“. Jakou jinou by taky měla vrtět, že :). Pan korektor měl asi zrovna slabší den, což je škoda, protože kniha je jinak příjemně čtivá. Chyby, obzvlášť to křečovité používání zájmen, opravdu bodaly do očí.


I když Isola byla jednoznačně lepší, Šepot také nebyl k zahození. Jako čtení na prázdniny je kniha docela příjemná obzvlášť, pokud je trávíte na vesnici v nějakém starém a osaměle stojícím domku :).


8 komentářů:

Alex řekl(a)...

Toto asi nebude nic pro mě - příběhy s duchy moc nevyhledávám, protože pak pěkně dlouho nemám klidné spaní :D Ale potěšilo mě, že se ti podařilo najít dobrou knihu v Levných knihách, kde jsem už pěkně dlouho nic kloudného neobjevila.

Kosmetika přírodně řekl(a)...

O této knížce jsem zatím nelyšela :)

Monča / KOSMETIKA PŘÍRODNĚ /

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji oběma za komentář a za přečtení. Poslední dobou v Levných knihách taky moc štěstí nemám, ale zase aspoň zůstanou korunky na normální knihkupectví :)

Sea Book řekl(a)...

Já se pořád ještě dokopávám k Isole, na kterou jsi mě maximálně nalákala, ale tady tahle také nevypadá vůbec špatně :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Asi bych začala tou Isolou, líbila se mi více, i když tahle taky byla čtivá.

Šárka Fofoňková řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Šárka Fofoňková řekl(a)...

Mám doma Isolu, ale na Šepot jsem zatím nikde nepadla.

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Sehnala jsem ho úplným omylem. Ale v LK se občas ještě objeví.