17. 7. 2016

Dívka, která sahala po hvězdách


... V Mullaby se každý den stane více kouzel než za úplňku kdekoliv jinde na zemi...

Autor: Sarah Addison Allenová
Rok vydání: 2013
Nakladatel: Ikar
Překlad: Jana Kordíková



Anotace:

Emily Benedictová do malého městečka na jihu USA přijíždí v naději, že zde najde odpovědi na mnohé otázky, které obklopují život její matky. Proč Dulcie Shelbyová rodné Mullaby opustila tak naráz? A proč se sem rozhodla už nikdy nevrátit? Ve chvíli, kdy Emily vstoupí do domu, kde matka vyrůstala, a setká se se svým dědečkem, o němž dosud nevěděla, plachým a něžným obrem, uvědomí si, že v Mullaby se záhady nevysvětlují. Tady se prostě stávají přirozenou součástí života. Jsou tu místnosti, kde se tapeta sama od sebe proměňuje, aby odpovídala vaší náladě. V noci po zahradě poskakuje tajemné světlo. A sousedka zapéká naději do dortů...
Dorty Juliy Wintersonové zbožňuje celé Mullaby - což je dobře, protože Julie s jejich pečením podle všeho nedokáže přestat. Snaží se tak udělat radost obyvatelům celého města a zároveň potichu doufá, že jimi obnoví lásku, kterou možná jednou provždy ztratila. Mouka, vejce, mléko a cukr... Pečení je jediná řeč, kterou hrdá, ale zranitelná Julie dokáže vyjádřit, co se jí skrývá v srdci. Stačí to však, aby přivolala ty, jimž v minulosti tolik ublížila?
Může kolibříkový dort skutečně vrátit ztracenou lásku? Opravdu po Emilyině zahradě pobíhá duch? Odpovědi nebývají vždy takové, jak čekáte. V Mullaby, městě plném roztomilých podivínů, kde se dvě velmi odlišné ženy právě učí najít své místo na světě, ačkoliv jim zpočátku připadá, že nikam nepatří, však do sebe všechno začíná až nečekaně zapadat.

Můj názor:

Knihu jsem si koupila nejspíš jen proto, že byla dost levná a její obálka udeřila v mé dušičce zrovna na tu správnou strunu a anotace taky nezněla úplně marně. Po objednání jsem jedním očkem nakoukla na hodnocení na DK a překvapilo mě, jak je vysoké. Možná jsem tedy při nákupu nešlápla až tak hodně mimo.

Zezačátku jsem byla z knihy spíš rozpačitá. Vůbec jsem se nemohla začíst a první kapitolu jsem musela číst dvakrát, abych přišla na to, o kom vůbec čtu. Zřejmě se jednalo o nějaký výpadek pozornosti z mé strany, protože při druhém pokusu už se příběh zdaleka nejevil tak zmateně a nesrozumitelně, jako napoprvé.

zdroj: internet

Kniha má dvě hlavní hrdinky Emily a Julii, které ve vyprávění sledujeme na střídačku.
Emily je mladá dívka, která po smrti matky přijíždí žít ke svému dědečkovi do městečka Mullaby. Ve starém, zanedbaném domě se nejdříve necítí nijak dobře a v hlavě jí běží otázka, proč jí matka nikdy o tomhle městě nevyprávěla. Proč se rozhodla odejít a navždycky zapomenout? Emily si není jistá, jestli dokáže vycházet se svým dědou, který je pro ni prakticky cizincem a taky se zdá, že všichni v městečku proti ní něco mají.

Julie je oproti tomu dospělá žena, která vlastní gril restauraci na hlavní třídě městečka. Restaurace je, kromě grilovaného masa, vyhlášená svými dorty – Julie je každý den peče sama. Jejím snem je prodat restauraci, kterou zdědila po otci a otevřít si pekárnu někde daleko od Mullaby. Na svoje dětství v tomto městě má samé ošklivé vzpomínky, které ji dosud bolí na duši a některé z nich má nesmazatelně vryté i do těla. Právě Julie je jedna z mála lidí, kteří se k Emily chovají hezky.

Kniha byla příjemně něžným příběhem, ale s mnohými hořkými tóny. Ústředním motivem bylo vyrovnávání se s minulostí obou žen. Zatímco Julie se musí vyrovnat se svým vlastním minulým životem, Emily se snaží smířit se s minulostí své matky. Juliina minulost skrývala hodně bolesti, samoty a nepochopení. Stejně jako Emilina přítomnost v městečku, když se dozvídala o tom, jaká snad byla její matka v dětství a že to je možná důvod toho, proč ji v městečku nepřijali hezky. Na Julii zde také čeká jedna nenaplněná láska z minulosti a Emily jde vstříc jedné nové lásce, která sice není rodinou jejího milého schvalovaná, ale od kdy tohle bylo překážkou :)

zdroj: internet

V knize vedle běžného života figurují také některé věci, které až tak úplně běžné nejsou, či spíše jsou přímo nadpřirozené :). Některé z nich mi připadaly neuvěřitelně půvabné – například měnící se tapety podle nálady obyvatele pokoje (taky bych chtěla :)) a kouzelná moc dortů – to bylo krásné a považuji to za opravdu silnou myšlenku, kéž by to tak chtělo fungovat i v životě :). Oproti tomu stojí tajemství Coffeyových, které se mi zdálo hrozně hloupé, spíš do počtu, aby tam prostě něco bylo.

Kniha patří přesně k těm dílům, které si lehce a s náramnou chutí přečtete, ale hrozně špatně se o nich píše :). Děj nebyl nikterak převratný, ale příběh nechal po dočtení a vlastně i při čtení takový ten příjemný pocit. Bylo fajn číst pro změnu o něčem, co může taky dopadnout dobře. Hrdinům je možné bez problémů držet palce. Žádný záporňák se v knize nevyskytuje a když, tak jsou to hříchy mládí a hříšník už dávno vyrostl a zmoudřel. A vůbec je to celé takové lehce pohádkové, milé a naivní a zároveň dostatečně ze života, aby si v tom našel každý to svoje. Dílo se bude líbit i ženám i dívkám díky různě starým hlavním hrdinkám.


Jednoznačně doporučuji pro chvíle, kdy budete unavení realitou a budete si chtít odpočinout u něčeho příjemného na čtení, horkého čaje a čerstvého moučníku :)


11 komentářů:

Medvědářka Medvědí řekl(a)...

Ahoj. Hezká recenze :-) Já od ní tuhle ještě nečetla,ale miluju její Zahradu kouzel. Recenze k nahlédnutí zdehttp://medvedioaza.blogspot.cz/2016/05/recenze-zahrada-kouzel-sarah-addison.html . Tahle mě teprve čeká, ale těším se na ní.
Hezký večer přeji.

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Ahoj, děkuji za přečtení a odkaz na recenzi. Zahradu kouzel jsem nečetla, tak se podívám. Jestli bude Zahrada psaná alespoň trochu podobně, určitě si ji přečtu. Tobě také hezký večer.

Medvědářka Medvědí řekl(a)...

Já si zahradu zamilovala od první stránky. Jinak recenze je zkopírovaná z mé staré stránky a dle toho také vypadá. Byla to jedna z mích první recenzí.

Veronika Vaňková řekl(a)...

Myslím, že jsi neměla výpadek pozornosti, já jsem se v knize také ztrácela. Někdy jsem musela, stejně jako ty, číst znova, nebo se vracet, abych pochopila o kom, že se to zrovna píše. Moc mě kniha nenadchla a znova ji číst nebudu a ty tapety mi lezly na nervy. Recenzi ti chválím, ta je pěkná. :-D

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji za pochvalu a za přečtení. Uznávám, že tapety, které se mění, můžou někomu připadat otravné, kdo ví, jak by to po čase bylo se mnou :)

C.ind.ere.lla řekl(a)...

Já tuhle knížku zbožňuju. :) Dostala jsem se k ní víceméně náhodou, ale absolutně jsem si ji zamilovala, protože je taková mile pohádková, oddechová. Na letní čtení jednoduše ideální.

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Moje řeč :) a taky tenoučká, takže přečtená rychle, což se hodí :) už se ke mě dostala i druhá kniha paní autorky (Zahrada kouzel) tak se na ni taky chystám.

Sea Book řekl(a)...

Skvělá recenze! :)
Knihu pořád vídám ve výprodeji na buxu a pořád nad ní váhám :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Já jsem jednoho dne nezaváhala a nelituji :) přiznávám ale, že byla původně jen na doplnění, aby se nějak využilo poštovné.

Šárka Fofoňková řekl(a)...

Knížku mám doma také, ale zatím jsem nějak neměla odvahu se do ní pustit. Říkala jsem si, jestli to nebylo šlápnutí vedle. Ale tak asi nebude :) Krásná recenze :)

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Taky jsem se dlouho nemohla odhodlat :) ale je tenoučká a bylo to raz dva :)