14. 10. 2014

Aktivní kovy



Autor: Štěpán Kopřiva
Rok vydání: 2014
Nakladatel: Crew


Anotace

Vojín De Klerk byl nejdokonalejší superzabiják, kterého galaktická armáda kdy měla. Neznal nic než rozkazy, nehovořil jinak než jazykem vojenských hlášení a nezdravil civilisty jiným pozdravem než „Dobrý den, střeva ven“.
Ale to je minulost. Armáda se ho zbavila a umyla si nad ním ruce. De Klerk už není vojenský superzabiják.
Teď je mediální hvězda, nelítostný obchodník s nanuky, reverend církve Michaela Jacksona, velikonoční zajíček, masový vrah, milující otec, méďa Béďa, umělec vystavující v nejprestižnějších galeriích Oparu, krvelačný mašinfíra dětských vláčků...
… a především hrdina internetové série AKTIVNÍ OLOVO (která vychází vůbec poprvé v knižní podobě) a jejího pokračování AKTIVNÍ RTUŤ (které vychází vůbec poprvé).
Jestli vám něco říká vyšinutost a zběsilá akce, tak nalít si do hlavy žhavou taveninu AKTIVNÍCH KOVŮ je možná nejlepší nápad, jaký jste za poslední roky měli.


Můj názor


S velkou radostí jsem si nafutrovala do čtečky nový kousek od pana Kopřivy a nezklamal mě. Ve 4% už jsem věděla, že to dočtu, v 7% už mi bylo jasné, že se tento víkend zase nevyspím.
Kniha je rozdělena na dvě části. Aktivní olovo – dle předmluvy autora již vycházelo na pokračování na netu a Aktivní rtuť, která dosud publikována nebyla.


Část první – Aktivní olovo

Příběh začíná naprosto mírumilovnou pozorovací misí na planetě Darnatin. Vojín De Klerk má za úkol sbírat informace. Protože páně de Klerk je velmi nadšený pro důkladnou práci, zvrtne se pozorovačka v totální masakr. Náš drahý hlavní hrdina zlikviduje všechny rákosníky – pozor, nejedná se o razii na prodavače textilu, ale o likvidaci kolonizátorů planety a navrch ještě, pěkně usazen v jezírku rozmašírovaných ubožáků, zamává přímo do kamer místní TV Nova, která se na masakr zajela mrknout.
Jak to tak v životě chodí, jeho nadřízené šarže dají od všeho ruce pryč a protože tato mediálně profláknutá záležitost je docela řádný průs…švih, De Klerk je suspendován z vojína na civilistu a vyletí z armády tak rychle, že nestačí ani spočítat schody.
Jeho nová mise je jasná – začlenit se do normálního života. Vzhledem k jeho kvalifikaci si s ním na pracáku tak trochu nevědí rady. Získá místo jako prodavač zmrzliny Mru Mru, bulvár ho ovšem pronásleduje i zde a ukáže se, že za vším vězí něco daleko většího…

 De Klerk se vrhá do akce a jako hlavní „hrdina“ je přímo ukázkový. Totální guma, napěchovaná biotechnologiemi, kovy, děsivými implantáty a všemožnými jinými vylepšeními a potažená syntetickou kožkou (Terminátor by zblednul závistí). Je to sociopat, psychopat, bezcitný robot. Takový magor tu ještě nebyl! A co teprve, když otevře pusu – hotová příručka cizích slov.
Ze začátku to na mě působilo až přehnaně, ale zvykla jsem si a v druhé části mi to připadalo docela sympatické.
Na co jsem si ale v první části nezvykla, bylo snad až moc násilí na místech, kde to ani nebylo nutné (matka a dítě u zmrzliny). Možná to je tím, že kniha původně vycházela na pokračování a potřeba masakrem udržet čtenáře u monitorů nutila autora cpát až moc stupňující se a celkem přehnané brutality pomalu na každý odstavec. Bohužel ubylo také vtipných hlášek, které jsem po Asfaltu automaticky očekávala. Přiznávám, že porce brutality v Olovu je tolik, že jsem se místy přistihla u toho, že už mě to spíš nudí.

Naštěstí přišla druhá část – Aktivní rtuť

Protože De Klerk v závěru první části zachránil svět – což uznala dokonce i Oparská média, stal se pochopitelně vyhledávaným hrdinou a miláčkem davu – a také překvapivě otcem adoptivní dcery Emílie, která mu v prvním díle pomáhala v tažení proti médiím. Jeho drahá dcerka také stojí za perfektní zápletkou druhé části. Zamiluje se totiž do spolužáka Johauxe, který je v zápětí unesen na planetu Fortoyan a de Klerk, přesto že holce oznámí, že s tím nechce nic mít – a to je jeho poslední slovo – odletí na Fortoyan milého nápadníka za(bít)chránit.
Konečně!!! Třikrát hurá, dočkala jsem se své porce vtipných hlášek a šílených situací, ze kterých se De Klerk dostává přesně tou správnou mírou násilí. (Jsem já vůbec normální? :)) A to jeho výrazivo prostě miluju!

Druhá část působí mnohem uceleněji, děj odsýpá pěkně plynule a o nečekané a veselé rvačky není nouze. Zatímco první díl byl jak na houpačce (chvilku super, chvilku nuda), druhý je senzační jízda od které se nedá odtrhnout ani po cestě z oběda.

Aktivní rtutí si u mě pan autor značně vylepšil skóre a můžu s klidným svědomím knihu doporučit. Jen jednu věc bych ještě zmínila – obálka knihy, či spíše úvodní strana, protože jsem četla na čtečce, na mě působí až moc chaoticky a přeplácaně.

Knihu Aktivní kovy můžete koupit zde na serveru Palmknihy.
Také bych chtěla poděkovat serveru Palmknihy.cz za poskytnutý recenzní výtisk této knihy.




1. 10. 2014

Asfalt


... do tohoto Pekla se fakt nechcete dostat ...



Autor: Štěpán Kopřiva
Rok vydání: 2009
Nakladatel: Crew





Anotace:

Žoldáci neumírají. Odcházejí do pekla, kde se spojují.
Že je toto známé rčení pravdivé, se členové Kuffenbachova komanda přesvědčí po jedné nepříliš povedené akci. jenže peklo není žádná pohádková idylka - ale temná industriální dimenze, kde jsou mrtví degradováni na mazlavou hmotu, na pouhý materiál. Svět, kde je lidská rasa jenom něco jako asfalt. Problém je v tom, že Kuffenbachovi vojáci se s touto rolí odmítnou smířit. A jelikož mají výcvik, zkušenosti i potřebnou dávku šílenství, situace se poměrně rychle zvrhne.
Pět žoldáků proti celému peklu.
Noe může rovnou začít stloukat nový škuner. Protože tenhle svět utone v krvi.


Můj komentář:

Jakožto téměř fanatického milovníka Kulhánka mě tato anotace dostala do kolen. A protože pan Kulhánek nám to poslední dobou dost fláká a můj často čtený výtisk Nočního klubu se začíná rozpadat, sáhla jsem po tomto lákavě červeném vydání s roztomilým ďáblíkem na obálce.

Začnu netradičně - jediné, co se o této knize dá říci negativního je to, že mi dlouho nevydržela. Padla, nebožačka, za jediný večer (až skoro ráno).

Pětice hlavních hrdinů je partička žoldáků, která by potěšila nejednoho psychologa (možná i psychiatra) - jeden větší magor než druhý. Velitel komanda Martin Kuffenbach má menší škraloup v podobě problémů s alkoholem - chlastal jako duha. Holofaust kšeftuje s lidskými orgány na černém trhu, Ostranský miluje všechno co bouchá. Lambert se do partičky dostal omylem místo svého tatíka a oproti ostatním je zelenáč a poslední kousek je kapitán Vorošilov.
Nuže velící Kuff jednoho dne příjme takový šikovný kšeftík, protože prachy rychle docházejí, zvlášť když člověka vyhodí z perspektivního zaměstnání ostrahy v supermarketu a všech pět hlavních hrdinů hned na začátku knihy zemře. A protože kluci rozhodně nebyli žádní Rychlí šípové, dostanou se pěkně sešupem rovnou do pekla.
A tohle peklo, to je Peklo s velkým P.
Všechno tady je stvořené z lidí nebo z jejich částí. Lidi jsou totiž senzační matroš - asfalt, který démoni rozemelou v mlýnku (no jasně, že "za živa") a uhňácají si z něj další kousek svého peklíčka. Celé toto krásné peklo je živé, v tom ostatně spočívá věčné utrpení, asfalťáci cítí absolutně všechno.
Kuffenbachovci tedy mají jasně na vybranou. Buď se nechají zpracovat na asfalt a budou z nich pekelné baráky, trubky nebo kýho čerta co. Nebo kolaborují s démony ... nebo se vzbouří.
Překvapivě se vzbouří a začnou stavět peklo do latě! A starouš Lucifer se všemi svými knížaty pekelnými nestačí valit oči.

Peklo je v této knize opravdu neuvěřitelně děsivě dokonalé, brutální a nechutné.
Dostane se do něj pouze duše člověka, která má tvar svého původního těla a perfektní regenerační schopnosti, které si náramně užívají démoni při prodlužování utrpení nešťastných dušiček. Duše se ovšem bez použití speciálního lektvaru po dvou dnech v pekle rozpustí. některé duše tedy spolupracují s démony, aby tento lektvar dostaly a dělají dozorce ostatním duším - asfalťákům, ze kterých se staví v pekle naprosto všechno.

Knížku doporučuji všem, kteří mají rádi super akci, senza hlášky a snesou moře krve, která se ze stránek valí. Ale pozor, tenhle příběh je jako drát vysokého napětí - jak to chytíte do ruky, už se to nepustí!