26. 2. 2010

Dvoudenní Harusák



Minulý víkend proběhl ve znamení zimních radovánek :)
V sobotu jsem si vyrazila zajezdit do Nového Města.
Bylo teda pěkně hnusně, v Brně pršelo. Naštěstí cestou se za okny vlaku krajina změnila v nádherně zimní a chvilkami dokonce sněžilo.
Na Harusáku měli perfektně urolbováno. Jezdilo se dokonce tak dobře, že jsem se rozhodla zůstat až do neděle a to i díky příjemné společnosti a možnosti nočního ježdění. Dobře jem udělala - v neděli bylo dokonalé počasí!
Parádní víkend!

22. 2. 2010

Pro dva ...

Nový textík o dávných, ospalých ránech ... vůni čaje a věcech, které k tomu asi patří...



Čaj pro dva

…probudit se ráno, celý den být a večer jít spát …
šťastná
to bych chtěla…

jako to ráno…

…ve zmuchlaných peřinách,
když den voněl čerstvým čajem…

pro dva …

16. 2. 2010

Neděle v Krkonoších



Tuto neděli jsem si zajezdila jako už dlouho ne.
Vyrazili jsme v počtu tří boarďáků na svahy Krkonoš. Počasí sice nebylo úplně ideální, spíše mlhavé, ale nebyla zima a sníh byl úplně dokonalý !
V Herlíkovicích najdete úplně všechno. Dlouhé mírné rozjezdy na vršku i prudké sešupy dole, krásně upravenou sjezdovku i hluboký sníh. Třeba se tam letos ještě podívám :)
Dlouhá cesta stála stoprocentně za to :)

8. 2. 2010

Antika zas a znovu



Dnešní hodina kreslení byla velice příjemná záležitost. Ruka se přestává vzpouzet a dělá konečně to co má, takže snad už pomalu dojde i na to, že se nebudu muset stydět ukázat něco více :)
No … chyby tam jsou a je jich dost, prostor pro zlepšování je v pravdě nekonečný, ale také je vidět už určitý pokrok.

2. 2. 2010

Večerní náladové snění

Zalovím trošku ve starších vodách a úlovkem bude jedna náladovková večerní záležitost ze 4. ledna.
Nějak se poslední dobou nacházím v básničkách bez rýmů ... jakoby rým byl najednou něčím navíc, něčím co svazuje ruce, utíná slova ... omezuje, spoutává ... bla, bla, bla :)



Večernice

Nálada bez nálady
… jsem navíc …
jak milenka co v posteli je trpěná, ne chtěná.

Dýchej se mnou
svou silou ber mi dech
pár trnů v dlaních
a v zimě rudé květy vykvetou
v těch smutných obílených zdech.

Nálada za náladou
… mě sčítá …
jak náruč noci co v posteli den vítá.